COVID-19
Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 5 / 2020

Prevence infekcí spojených se zdravotní péčí v ošetřovatelské praxi

Datum: 7. 10. 2020
Autor: Bc. Jana Bondaruková, Mgr. Martin Krause, DiS.
Prevence infekcí spojených se zdravotní péčí v ošetřovatelské praxi

Prevence infekcí spojených se zdravotní péčí je důležitou součástí náplně práce všeobecných sester. Těmto infekcím lze předcházet různými způsoby, tak aby se zabránilo šíření patogenních mikroorganismů.

 

Souhrn

Prevence infekcí spojených se zdravotní péčí je důležitou součástí náplně práce všeobecných sester. Těmto infekcím lze předcházet různými způsoby, tak aby se zabránilo šíření patogenních mikroorganismů. Dodržováním stanovených postupů je pacient chráněn před komplikacemi v průběhu hospitalizace. Výzkum byl zpracován kvalitativní metodou s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami na interním oddělení. Cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem všeobecné sestry provádějí dekontaminaci předmětů a ploch v praxi a jaká doporučení v oblasti dekontaminace navrhují.

Klíčová slova: dekontaminace, infekce spojené se zdravotní péčí, ošetřovatelství, prevence, všeobecná sestra

Prevention of Healthcare Associated Infection in Nursing practice

Summary

Prevention of healthcare associated infections is an important part of the work of general nurses. These infections are preventable by various procedures so that their spread is stopped. This protects the patient from complications during hospitalization. The empirical part was performed by qualitative methods. Qualitative research in this thesis includes a semi-structured interview with general nurses at the internal medicine ward. The aim was to find out how nurses perform decontamination in practice and what recommendations they propose in this area.

Keywords: disinfection, general nurse, healthcare associated infections, nursing, prevention

 

Úvod

Prevence infekcí spojených se zdravotní péčí je v ošetřovatelské praxi stále aktuální téma v souvislosti s hospitalizací pacienta a zdravotními zákroky, při kterých tyto infekce často vznikají. Jsou nejen ošetřovatelským problémem a způsobují mnoho závažných komplikací (Šrámová et al., 2013). Role všeobecné sestry je zde velmi významná ve všech aspektech, od zdroje, samotné cesty přenosu až po pacienta jako vnímavého jedince. Při vykonávání ošetřovatelské péče je důležité dodržovat postupy prevence, zásady bariérové ošetřovací techniky, hygienická a protiepidemiologická opatření, zásady hygieny rukou i používání rukavic, dezinfekce a sterilizace. Postupy prevence by se neměly opomíjet a měly by být aplikované do ošetřovatelského procesu. Také by se měly používat cílené intervence reagující na výstupy surveillance. Tím se výrazně snižuje výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí (Jindrák et al., 2014).

Metodika

Pro výzkum byla použita kvalitativní metoda s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami na interním oddělení nemocnice okresního typu. Rozhovor byl tvořen 20 otevřenými otázkami, z toho dvě byly identifikačního charakteru a 18 otázek se vztahovalo ke stanoveným cílům.

K dosažení cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky, a to: jakým způsobem provádějí všeobecné sestry dekontaminaci předmětů po odběru biologického materiálu a po podání léků, jak provádějí dekontaminaci pracovních ploch na inspekčním pokoji a jaká doporučení v oblasti dekontaminace navrhují. Rozhovory se všeobecnými sestrami byly realizovány od března do května 2019. Výzkumné šetření bylo ukončeno po dosažení teoretické saturace, tedy když se výzkumu zúčastnilo pět všeobecných sester. V rámci výzkumných cílů a otázek byly pojmy operacionalizovány, to znamená, že odběr biologického materiálu byl operacionalizován na odběr krve. Informace byly zaznamenány doslovnou transkripcí zvukového záznamu. Následně byly odpovědi kódovány a kategorizovány. Tyto kódované odpovědi byly zpracovány v programu pro tvorbu myšlenkových map M8! – Mind Map

Výsledky

Cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem provádějí všeobecné sestry dekontaminaci předmětů po odběru biologického materiálu. Kódované odpovědi jsou znázorněné ve schématu. Z předmětů používaných k odběru krve dekontaminují emitní misky, tácky nebo Esmarchovo zaškrcovadlo, které v odpovědích zaznělo u S1, S3 a S5. Po odběru krve likvidují jehly, které házejí do odpadu s ostrým materiálem, a ostatní jednorázové pomůcky, které dávají do odpadu s infekčním materiálem. Způsob dekontaminace předmětů se příliš neliší, všechny všeobecné sestry využívají chemickou dezinfekci. Většinou byl zjištěn jeden dezinfekční přípravek a expo ziční doba 15–30 minut. U dekontaminace předmětů znečištěných biologickým materiálem S4 uvedla: „Když mám emitku od krve, tak ji nejdřív opláchnu nebo otřu krev dezinfekčním ubrouskem a až potom ji dávám do dezinfekce.“ Všeobecné sestry dále uvedly, že jako ochrannou pomůcku při dekontaminaci nejčastěji používají rukavice.

 

Z analýzy rozhovorů týkajících se dekontaminace předmětů po podání léků bylo zjištěno, že nejčastěji dekontaminují lékovky, pinzetu a také půlič léků. Některé sestry uvedly, že po podání léků nic nelikvidují, ale S3 a S5 uvedly, že likvidují prázdná balení a platíčka od léků. Způsob dekontaminace předmětů je podobný jako u předmětů po odběru krve.

V oblasti dekontaminace vybraných povrchů bylo zjištěno, že všechny dotazované sestry dekontaminují pracovní plochu podobně. Uvedly, že se na pracovní ploše obvykle nacházejí základní předměty k odběru biologického materiálu, přípravě léků a infuzí. Všeobecné sestry udávají, že pracovní plochu dekontaminují několikrát za 12 hodin, například S5 uvedla, že „během dne podle potřeby, většinou alespoň dvakrát třikrát za směnu“, zatímco S2 uvedla, že „před ředěním infuzí a po ředění infuzí nebo před ředěním antibiotik i po ukončení práce nebo vždy jednou za 24 hodin v šest hodin ráno“.

Dále bylo zjištěno, jaká doporučení navrhují všeobecné sestry v oblasti dekontaminace vybraných předmětů a povrchů v praxi. Nejčastěji byla zdůrazňována role ošetřovatelky a edukátorky. Všechny sestry odpověděly, že se snaží postupovat dle směrnic a standardů a dodržovat aseptické postupy. V doporučeních pro zlepšení dekontaminace předmětů a ploch všeobecné sestry nejčastěji uváděly potřebu jednorázových pomůcek, většího množství personálu nebo například používání dezinfekční myčky. V návrzích na usnadnění dekontaminace předmětů a ploch zazněly rovněž jednorázové pomůcky, větší dezinfekční nádoby a v neposlední řadě více personálu.

Diskuse

Cílem výzkumného šetření bylo zaměřit se na prevenci infekcí spojených se zdravotní péčí v rámci ošetřovatelské praxe. Na jeho základě bylo zjištěno, že všechny všeobecné sestry používají předměty doporučené k odběru krve. Pouze S1 a S4 neuvedly ochranné rukavice, které by se měly používat při veškeré manipulaci s biologickým materiálem. Dle World Health Organization (2009) je v péči o pacienta velmi důležité používání rukavic, zejména v situacích spojených s kontaktem s krví, tělními tekutinami, sekrety a exkrety, včetně kontaktu se sliznicemi a porušenou kůží. Tím se snižuje riziko kontaminace rukou zdravotnického personálu a riziko šíření mikroorganismů v nemocničním prostředí, proto by se používání rukavic nemělo opomíjet.

Po odběru krve všeobecné sestry nejčastěji dekontaminují emitní misky a tácky, v menší míře Esmarchovo zaškrcovadlo, které ve své odpovědi neuvedly S2 a S4. Tím se mohou tyto pomůcky stát významným zdrojem původců infekcí spojených se zdravotní péčí. Všeobecné sestry po odběru krve likvidují jehly v odpadu s ostrým materiálem a ostatní jednorázové pomůcky (rukavice a buničité čtverečky) v odpadu s infekčním materiálem. Dle Jindráka a kol. (2014) jsou pro oblast prevence a kontroly infekcí z nebezpečných odpadů rizikové dvě skupiny, a to odpady, na které jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce, a ostré předměty. Všeobecné sestry tak třídí odpad dle doporučených způsobů.

U dekontaminace předmětů znečištěných biologickým materiálem S4 uvedla: „Pokud mám emitku od krve, tak ji nejdřív opláchnu nebo otřu krev dezinfekčním ubrouskem a až potom ji dávám do dezinfekce.“ Ovšem dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 306/2012 Sb. je nutné předměty a plochy kontaminované biologickým materiálem před mechanickou očistou dezinfikovat přípravkem s virucidním působením bezprostředně po použití, aby na nich znečištění nezaschlo (Česko, 2012). Vytejčková a kol. (2011) uvádějí, že znečištěné pomůcky jsou z hlediska přenosu infekce pro personál a pacienty velmi rizikové, protože se považují za potenciální zdroj virů a ostatních patogenů přenášených krví. Proto je zvolený způsob oplachu předmětu znečištěného biologickým materiálem velmi nedostačující a mohlo by dojít ke kontaminaci okolního prostředí a ostatních pomůcek.

Dotazované všeobecné sestry S1–S5 uvedly stejný způsob dekontaminace pomůcek po odběru krve, a to ponoření předmětů do nádoby s ředěnou dezinfekcí. Většinou zazněl jeden používaný dezinfekční přípravek a expoziční doba v rozmezí 15–30 minut.

S4 odpověděla: „Jakou používáme dezinfekci, to si teď nemůžu vzpomenout, vždycky mi ji ředí sanitářka, ale vím, že je tam teď 1%.“ Všeobecná sestra by měla mít znalosti o používaném dezinfekčním plánu a dodržovat ho, aby se zajistila potřebná doba expozice dezinfekčnímu přípravku a také aby nedocházelo k poškození materiálu, proto je odpověď S4 považována za nedostatečnou. Šrámová a kol. (2013) uvádějí, že předměty pro opakovanou aplikaci se po použití odkládají do vyčleněných speciálních nádob s dezinfekčním roztokem. Cílem tohoto postupu je dosáhnout usmrcení mikroorganismů, inaktivace virů a odstranění organického a anorganického znečištění. Z toho důvodu by se měly používat pouze schválené dezinfekční přípravky v koncentracích a expozicích doporučených výrobcem, dezinfekční roztoky je třeba připravovat v potřebném množství těsně před zahájením práce a samozřejmě střídat přípravky různého chemického složení. Tím se zajišťuje prevence vzniku rezistence mikroorganismů vůči dezinfekčním přípravkům a respektuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz poskytovatelů zdravotní péče (Česko, 2012).

Dále všeobecné sestry uvedly, že nejčastější ochrannou pomůckou při dekontaminaci jsou rukavice, S1, S3, S4 a S5 dodaly, že mají k dispozici i ochranné brýle, ústenky, pláště a ochranné čepice. Všeobecné sestry by neměly uvádět pouze, že je mají k dispozici, ale měly by je používat k dekontaminaci, a tím dodržovat pravidla bezpečnosti práce, ochrany zdraví a bariérovými prostředky zabraňovat vzniku infekcí spojených se zdravotní péčí nebo profesních nákaz.

Z rozhovorů bylo také zjištěno, že všeobecné sestry nejčastěji dekontaminují lékovky, pinzetu a půlič léků a dekontaminují je stejným způsobem jako pomůcky po odběru krve. S1 a S5 uvedly, že lékovky a kalíšky na kapky se snaží vkládat samostatně do nádoby s dezinfekcí a pouze S2 uvedla, že po expoziční době předmětů dezinfekci opláchne vodou. Dle Šrámové a kol. (2013) by se tyto pomůcky měly po dekontaminační době vždy důkladně opláchnout od chemických látek a při oplachu před dekontaminací by nemělo docházet ke vzniku infekčního aerosolu při rozstřikování oplachové vody. Z tohoto důvodu by se pomůcky měly po expoziční době dezinfekce opláchnout vodou, aby se chemické látky nedostaly do kontaktu s používanými léky a pacientem.

Na základě výzkumného šetření bylo také zjištěno, že všeobecné sestry dekontaminují pracovní plochu několikrát za 12 hodin. S2 uvedla, že „před ředěním infuzí a po ředění infuzí nebo před ředěním antibiotik i po ukončení práce nebo vždy jednou za 24 hodin v šest hodin ráno“. Dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 306/2012 Sb. by se dezinfekční roztok měl připravovat pro každou směnu čerstvě (osm nebo 12 hodin), podle stupně zatížení biologickým materiálem i častěji (Česko, 2012). Dekontaminace jednou za 24 hodin je velmi nedostatečná a mohla by ohrozit kontaminací inspekční pokoj a následně pacienta. Dekontaminace pracovní plochy by měla být prováděna několikrát za den, vždy před i po přípravě léků a dalších činnostech vyžadujících asepsi.

Všeobecné sestry také uvedly, že dekontaminují pracovní plochu jednorázovými dezinfekčními ubrousky, které dle Jindráka a kol. (2014) lze použít na menší plochy, ale pokud se dezinfekční roztok dostatečně často nemění, může nesprávný postup způsobit závažné mikrobiální znečištění celého pracoviště.

Při dekontaminaci pracovní plochy všeobecné sestry používají jako ochrannou pomůcku rukavice. S5 dodala: „Jsou tu k dispozici zase další ochranný pomůcky, ale přijde mi to trochu zcestný a plýtvání pomůckami.“ Jindrák a kol. (2014) by doporučili i používání ústenek, ochranných brýlí a plášťů během činností, kdy je pravděpodobné potřísnění či vznik infekčního aerosolu, k ochraně kůže nebo oděvu. Z toho důvodu je důležité dodržovat bariérové ošetřovací techniky, aby všeobecná sestra chránila sebe i pacienta. Snížením počtu používaných pomůcek nezlepší kvalitu poskytované péče.

Všechny dotazované odpověděly na otázku, jakou roli zaujímají všeobecné sestry v prevenci infekcí spojených se zdravotní péčí, že se snaží postupovat dle směrnic, standardů a dodržovat aseptické postupy. Například S5 uvedla: „Asi roli ošetřovatelky. Ošetřovatelskou péči se snažím dělat co nejvíc asepticky, dodržuju hygienický zásady, dezinfekční plán. Asi i poskytuju edukátorskou roli, takže vysvětluju i pacientovi a návštěvě nějaký postupy.“

Celkově všechny všeobecné sestry uvedly, že kladně hodnotí dodržování dekontaminace předmětů a ploch na svém oddělení. Například S5 uvedla: „Všichni dekontaminujeme předměty a plochy a ředíme dezinfekce pro každou směnu, aby ta směna měla vše připravený.“

V doporučeních pro zlepšení dekontaminace nejčastěji zazněly odpovědi jako: mít k dispozici dostatek jednorázových pomůcek, dezinfekční myčku (jak uvedla S5) či více personálu. V návrhu na usnadnění dekontaminace zazněla potřeba jednorázových pomůcek, větších dezinfekčních nádob, dezinfekční myčky a v neposlední řadě většího množství personálu. Pro zlepšení dekontaminace by všeobecné sestry mohly ve svých odpovědích uvést, aby nádoby s dezinfekčním roztokem byly v jiném prostředí než ve vyšetřovací místnosti, kam přicházejí vyšetřovaní pacienti do probíhajícího procesu dekontaminace. Proto by bylo vhodné nádoby s dezinfekčním roztokem přemístit do jiné místnosti, aby nedošlo k přenosu původců infekcí spojených se zdravotní péčí od vyšetřovaných pacientů na pomůcky, které již prošly procesem dekontaminace.

Závěr

V prevenci infekcí spojených se zdravotní péčí mají všeobecné sestry nenahraditelné místo. Péče o nemocné s sebou nese vysoké nároky v oblasti znalostí a dovedností, a proto by všechny sestry měly být připraveny a důkladně vzdělávány, aby poskytovaly bezpečnou péči. Díky vědomostem a dovednostem v oblasti prevence infekcí spojených se zdravotní péčí lze poskytovat kvalitní bariérovou péči, která je od všeobecných sester očekávána. Každý den při výkonu povolání přicházejí sestry do styku s různými pomůckami a nástroji, a tak při nedodržení dekontaminačního procesu mohou vystavit sebe i pacienty riziku přenosu infekce.

Literatura

1. ČESKO. 2012. Vyhláška č. 306/Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 109, s. 3964–3967. ISSN 1211-1244.
2. JINDRÁK, V., et al. Antibiotická politika a prevence infekcí v nemocnici. Praha: Aeskulap, 2014. ISBN 978-80-204-2815-8.
3. ŠRÁMOVÁ, H., et al. Nozokomiální nákazy. Praha: Maxdorf, 2013. ISBN 978-80-7345-286-5.
4. VYTEJČKOVÁ, R., et al. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I: obecná část. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3419-4.
5. WHO. Guidelines on hand hygiene in health care: first global patient safety challenge: clean care is safer care. Geneva: WHO, 2009. ISBN 978-92-4-159790-6.


 

O autorech

Bc. Jana Bondaruková

2009–2013: SZŠ a VOŠZ Trutnov – obor zdravotnický asistent;
2014–2019: Bc. studium – studijní program ošetřovatelství, studijní obor všeobecná sestra, Fakulta zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci;
od r. 2017: Nemocnice Vrchlabí, oddělení akutní medicíny – všeobecná sestra

Mgr. Martin Krause, DiS.

2004–2008: SZŠ a VOŠZ Trutnov – obor zdravotnický asistent;
2008–2011: SZŠ a VOŠZ Trutnov – obor diplomovaná všeobecná sestra;
2011–2014: Bc. studium – studijní program ošetřovatelství, studijní obor všeobecná sestra, Ústav zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci;
2014–2016: Mgr. studium – studijní program ošetřovatelství, studijní obor ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, ZSF JU v Českých Budějovicích;
od r. 2011: Oblastní charita Trutnov, domácí zdravotní služba a domácí hospicová péče – všeobecná sestra;
od r. 2014: Fakulta zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci – odborný asistent;
od r. 2016: doktorský studijní program – obor ošetřovatelství, JU v Českých Budějovicích

 

 
  • tisk
  • předplatit si