Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 2 / 2022

O autonomii porodních asistentek jen nemluvíme, ale skutečně ji děláme

Datum: 14. 4. 2022
Autor: Redakce Florence

Prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze (porodnice U  Apolináře) hovoří o nových trendech v porodnictví a o kompetencích porodních asistentek. Navíc nám představil unikátní projekt v péči o matku a dítě v Kambodži.

Jste zakladatelem Nadačního fondu Vita et Futura. Co se na tomto poli za léta jeho existence podařilo změnit?

V roce 1991 jsem se podílel na založení Nadačního fondu pro humanizaci gynekologie a porodnictví Vita et ­Futura. Nadační fond vykazuje svou činnost bez přestávky dodnes a je nejstarším nadačním fondem pro oblast gynekologie a porodnictví v naší zemi. Podporuje projekty pro rozvoj oboru a v mnoha aspektech se s jeho pomocí podařilo poměrně rychle docílit nejvyšší možné odborné úrovně v naší zemi. Fond byl založen krátce po roce 1989 s cílem pomoci co nejdříve dohnat ztráty oboru gynekologie a porodnictví, které vznikly vinou izolace bývalého režimu. Zpočátku velmi významně pomohl s rozvojem porodnické analgezie a anestezie nebo gynekologické laparoskopie. Postupem doby se rozrostl vedle původní perinatologie o další větve pro potřeby jiných subspecializací. V současné době má sekci neonatologie, onkogynekologie, mammologie a asistované reprodukce. Jedním z hlavních úkolů nadačního fondu je vzdělávání lékařů a porodních asistentek v České a Slovenské republice. Za 30 let prošlo našimi vzdělávacími kurzy, workshopy, sympozii a kongresy více než 12 000 lékařů, porodních asistentek, zdravotních sester a záchranářů.

Kromě edukace je jeho dalším významným posláním obstarávání materiálně-technického vybavení pro léčebně-preventivní provozy gynekologicko-porodnických zařízení. Za dobu existence fondu se podařilo pro každodenní léčebně-preventivní péči zejména o matku a dítě v rámci celé ČR pořídit prostředky za více než 50 milionů Kč. Poslední velkou akcí byl nákup nejmodernějšího simulátoru pro obor gynekologie a porodnictví Victoria, jehož pořizovací cena byla přes 2 miliony Kč. Simulátor byl věnován 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, ale svoje znalosti a dovednosti na něm rozšiřují také porodní asistentky a lékaři Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.


prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
 

Co mohou porodnice a kliniky 21. století nabídnout jako protiváhu „humanizace“ v podobě domácích porodů, respektive porodů mimo nemocnice?

Porodnická zařízení v naší zemi v dnešní době nabízejí zejména nejvyšší možnou jistotu bezpečí pro matku a dítě. Česká republika patří mezi nejbezpečnější země na světě pro porod člověka. Vedle toho se staráme i o spokojenost žen. Chceme, aby na místě, kde naše ženy přivádějí na svět své potomky, vládla příjemná a přátelská atmosféra. Sociálně psychosomatická pohoda je v dnešním porodnictví jedním z významných parametrů a indikátorů kvality poskytované péče o matku a dítě v naší zemi.

Jak se v uplynulých 30 letech vyvíjel pohled na roli porodní asistentky, potažmo ostatních ošetřovatelských profesí v porodnickém týmu? Jak tomu bylo a je na Vašem pracovišti? Jak vnímáte diskuze a spory o kompetence porodních asistentek?

Porodní asistentka hrála, hraje a vždy bude hrát klíčovou roli v péči o ­matku a dítě. A to jak v antenatálním, peripartálním, tak i v poporodním období. Vůbec si nedovedu představit činnost jakéhokoli porodnického zařízení bez práce porodní asistentky.

Na našem pracovišti, v našem perinatologickém centru, pečujeme o nejrizikovější nebo, chcete-li, o nejvíce nemocné těhotné ženy, často z celé ČR. Probíhá zde a doufám, že vždy bude probíhat, naprosto nekonfliktní spolupráce lékař – porodní asistentka. Naše porodní asistentky po celou dobou, co zde pracuji, autonomně pečují o nízkorizikové těhotné a mnohdy i o těhotné s určitou mírou zdravotního rizika.

Nutno ovšem zdůraznit, že porodní asistentky musí být na velmi vysoké odborné úrovni. To znamená, že jejich často velmi složité dovednostní úkony jsou postaveny na hlubokých teoretických a praktických základech. Pokud se porodní asistentky po dokončení školy dále nevzdělávají podle požadavků doby, tak stagnují. Pak je volání po kompetencích sice projevem ambicí, ale která žena by chtěla mít u svého porodu nevzdělanou porodní asistentku?

Před několika lety jsme pro naše porodní asistentky s profesorem Hájkem, přednostou a primářem naší kliniky a vrchní sestrou připravili inovační kurz, kterým jsme rozšířili porodním asistentkám našeho ­perinatologického centra některé kompetence. Dostaly například možnost ve spolupráci s ane­steziology autonomně indikovat podání epidurální analgezie u porodu, samostatně obsluhovat epidurální katétr, používat i jiné metody k tišení bolesti u porodu a ošetřovat poporodní poranění s použitím lokálních anestetik.

Dokladem, že se v našem porodnickém zařízení velmi pečlivě věnujeme porodním asistentkám, je skutečnost, že v roce 2015 bylo otevřeno bakalářské studium porodní asistence na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Vychováváme si tedy porodní asistentky sami. Ale nejen pro naše perinatologické centrum, přibližně polovina absolventek pokračuje na následné magisterské studium anebo nachází své uplatnění v porodnicích po celé naší zemi. Jsme vždy velmi potěšeni, když se od vyučujících magisterského studia nebo z jiných porodnických zařízení dozvíme, že absolventky našeho studia jsou mimořádně kvalitně připraveny.

Vaše manželka je sama porodní asistentkou – přenášely se tyto diskuze i k Vám domů?

S mojí manželkou Petrou jsem se setkal coby s porodní asistentkou na porodním sále. Musím říci, že diskutujeme a máme spory o lecčems, jen ne o kompetencích porodních asistentek. V tomto směru smýšlíme naprosto shodně. Je nám oběma zcela jasné, kdy a jakou autonomii porodní asistentka u porodu může zastávat. V tomto případě máme oba postavenou pomyslnou laťku pro porodní asistentky velmi vysoko, zejména v oblasti kvality postgraduálního vzdělání.

Které kompetence by porodní asistentky mohly a měly získat navíc a proč?

Zásadní problém v kompetenci porodních asistentek spočívá zejména v nemožnosti samostatně indikovat jaké­koli lékové formy. Jednoduše řečeno ne-lékaři, mezi něž patří i porodní asistentky, z principu dnešní legislativy nesmějí indikovat lékové formy. V tomto ohledu vzniká u porodních asistentek problém. V případě vaginálního přirozeného porodu nebo, chcete-li, nízkorizikového porodu, se podle všech doporučených postupů světa (od WHO přes FIGO až po ČGPS) po porodu dítěte musí pro prevenci velké krevní ztráty podat některý z účinných léků na zavinutí nebo stažení dělohy (odborně retrakci dělohy), kterým se odborně říká uterotonika. A to je právě místo, kde musí porodní asistentka k tomuto úkonu získat indikaci od lékaře. Nezaměňovat pojmy. Porodní asistentka podání těchto léků pochopitelně ovládá, ale pořád zde je ten faktor samostatného rozhodnutí neboli indikace k jeho aplikaci lékařem.

V porodnici U Apolináře jste autorem unikátního kurzu pro porodní asistentky. V čem jedinečnost kurzu spočívá? Jaké kompetence absolventky získají a jak to může změnit tvář porodnictví?

Dal jsem podnět pro vznik akreditovaného kurzu Ministerstvem zdravotnictví ČR. Na akreditaci bychom nikdy nedosáhli bez podpory vedení VFN, zejména ředitele nemocnice prof. Davida Feltla, náměstkyně pro nelékařské obory Mgr. Dity Svobodové, odboru vzdělávání VFN a samozřejmě týmu skvělých spolupracovníků z naší gynekologicko porodnické kliniky. Poděkování patří ­přednostovi profesoru A. Martanovi, primáři a také vrchní sestře.

Kurz je velmi náročný po teoretické i praktické stránce. Jeho jedinečnost spočívá právě v možnosti indikovat některé léky a jejich formy. Absolventkám kurzu se otvírají KONEČNĚ podmínky pro autonomní práci na porodním sále.

Náplní kurzu je získání zvláštní odborné způsobilosti, která rozšíří kompetence porodní asistentky v oblasti vysoce specifické ­perinatologické péče. Cílem je získání potřebných znalostí, vědomostí a dovedností pro porodní asistentku, které ji po absolvování kurzu opravňují:

→ k aplikaci antibiotik u rodiček s pozitivní detekcí streptokoků skupiny B v kultivačním vaginorektálním nálezu, bez indikace lékaře;
→ k aplikaci systémové a k indikaci epidurální analgezie, včetně obsluhy epidurálního katétru ve spolupráci s lékařem anesteziologem, bez indikace lékaře porodníka;
→ k aktivnímu vedení III. doby porodní pro prevenci nadměrného krvácení (podání uterotonika), podle doporučeného postupu WHO, bez indikace lékaře;
→ k ošetření porodního poranění až do ruptury perinea 2. stupně (včetně) s aplikací místního anestetika, bez indikace lékaře.

Součástí kurzu je prohloubení a zejména ukotvení teoretických znalostí a praktických dovedností získaných během kvalifikačního studia porodní asistence, kterými porodní asistentka disponuje při výkonu svého povolání.

Českému porodnictví pomůže jen náročné vzdělání lékařů a porodních asistentek. Autonomie porodních asis­tentek významně zvýší nejen jejich sebevědomí, ale jistě bude iniciovat i jejich vyšší zapojení do péče o ­matku a dítě. Tím hlavním klíčem k posunu našeho porodnictví je co nejtěsnější spolupráce lékaře s porodní asistentkou. Připočteme-li do týmu ještě neonatologa a anestezio­loga, pak má naše země skvělé vyhlídky. Náš akreditovaný kurz MZ ČR je ­určen pro všechny porodní asistentky z celé ČR pracující ve zdravotnických zařízeních.

Můžete nám přiblížit speciální projekt pro snížení úmrtnosti matek a dětí při porodu v Kambodži, na němž se podílíte?

V loňském roce jsme byli vybráni Českou rozvojovou agenturou (ČRA), abychom se prostřednictvím Nadačního fondu Vita et Futura podíleli na snížení mateřské a prenatální mortality a úmrtí dětí do jejich 5 let v Kambodži. Na konci ledna proběhla v Kambodži pracovní cesta týmu zdravotníků z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Projekt má ve svém podnázvu „České perinatologické ruce letí do Kambodže“. V týmu letošní inspekční cesty do Kambodže byli kromě mě porodní asistentka Alžběta Němcová, porodník MUDr. Jan Přáda a IT specialista Michal Krsek. Navázali jsme na dřívější spolupráci našich kolegů vedených neonatologem prof. Plavkou s tamní Národní pediatrickou nemocnicí (NPH) v Phnompenhu v letech 2018 a na návštěvu Kambodžanů v našem perinatologickém centru v roce 2019.

Úkolem týmu v letošním roce bylo komplexně zmapovat aktuální stav v oblasti péče o matku a dítě v nám tak vzdálené zemi. Chceme se v rámci naší pomoci zaměřit zejména na vybudování perinatologického centra v NPH po vzoru naší porodnice. Během naší návštěvy jsme absolvovali několik podnětných jednání. Byli jsme účastníky jednání u kulatého stolu organizovaného českým velvyslanectvím v Kambodži. Dostalo se nám přijetí u kambodžského ministra zdravotnictví Mam Bunhenga, jehož velký zájem aktivně řešit problém mateřské, novorozenecké a dětské úmrtnosti je nezpochybnitelný. Osobně převzal naše projektové podklady a uvítal návrh pomoci i skutečnost, že cíle projektu tak, jak byly nasta­veny ČRA a odborně podloženy našimi odborníky, jsou v kambodžských poměrech aplikovatelné.

Získali jsme důležité informace z oblasti digitalizace a sběru biostatistických dat v oblasti péče o matku a dítě v Kambodži. Především jsme si ověřili, že v Kambodži má téměř ­každý „chytrý“ telefon. To je pro náš projekt naprosto zásadní. Můžeme totiž spustit softwarovou aplikaci, která bude stávající kambodžské maminky edukovat a provázet celým těhotenstvím. A hlavně – bude těhotné ženy informovat o preventivních opatření v těhotenských poradnách, kdy mají jít na kontrolu a jaké vyšetření je zrovna čeká. Na aplikaci za pomoci špičkových IT specialistů aktuálně pracují lidé z našeho týmu z porodnice U Apolináře. V zemi, kde zdravotní péče není vždy dostupná pro každého a kde většina obyvatelstva žije ve vzdálených oblastech, je tele­medicína nejefektivnější cestou. Digitalizaci, respektive jinou aplikaci dále využijeme v online dostupných výukových materiálech.

Kromě Phnompenhu jsme dále v rámci projektu ČRA navštívili provincii Kampong Chhnang, kde se náš tým setkal s vedoucími činovníky provincie a řediteli tří nemocnic, které by měly být do projektu zapojeny. Na závěr naší inspekční cesty jsme měli možnost nahlédnout do téměř dokončeného prvního perinatologického centra v Kambodži. Otevře se během tohoto roku. Centrum bude jako první v zemi splňovat stěžejní požadavek komplexní perinatologické péče – neonatologie a porodnice jako provázaná jednotka pod jednou střechou. Vedení nemocnice v Phnompenhu přistoupilo k výstavbě nového areálu na základě návštěvy porodnice U Apolináře před 3 lety. Kambodžští lékaři u nás v přímém přenosu viděli, jak moc je spojení jednotek neonatologické a porodnické péče prospěšné. Je totiž zcela ­zásadní co nejvíce eliminovat přesun předčasně narozených nebo jinak na životě ohrožených dětí z jednoho zdravotnického zařízení (porodnice) do druhého (neonatologie). V Kambodži je to v současné době běžná situace. Často to znamená překonat velké vzdálenosti, nepohodlnou cestu po problematických komunikacích, leckdy bez sanitky – to může mít pro novorozence fatální následky.

V rámci projektu má začít pracovat ještě tento rok v NPH český lékař-porodník. Hlásí se lékaři z celé země, ale první bude z VFN. Ostatně VFN navazuje v Kambodži na tradici. Ve druhé polovině 80. let byl současný přednosta naší gynekologicko-porodnické kliniky profesor Alois Martan jedním z prvních lékařů, kteří po svržení vlády Rudých Khmérů pomáhali znovu vybudovat kambodžské zdravotnictví. Profesor Martan tenkrát významně přispěl k obnovení perinatologické péče o matku a dítě. Pomáhala také jeho manželka, dětská lékařka Hana Martanová, která v ambulanci kambodžské nemocnice v Phnompenhu léčila ty nejmenší pacienty a zavedla chybějící registr pacientů.

Využijeme i potenciál našich učitelů, kteří pracují na 1. LF UK. Budou probíhat školení pro kambodžský zdravotnický personál. NPH v Phnompenhu má potenciál stát se certifikovanou školicí jednotkou pro ostatní nemocnice v Kambodži. V plánu je dále výměnný pobyt kambodžských zdravotníků v ČR během zimy 2023. V rámci spolupráce VFN a 1. LF UK tak spojíme naše mezioborové zkušenosti s léčebně-preventivní perinatologickou péčí s pregraduální i postgraduální výukou a výukou studentek bakalářského studia porodní asistence.

 

 
  • tisk
  • předplatit si