Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 4 / 2022

Českou sestrou v Království Saúdská Arábie

Datum: 15. 8. 2022
Autor: Bc. Hana Šlechtová, DiS.

Souhrn: Článek české sestry o tom, jaké to je být všeobecnou sestrou v Saúdské Arábii. Věnuje se specifikům ošetřovatelské péče o muslimského pacienta, odlišnostem arabského zdravotnictví oproti českému a dalším zajímavostem z multikulturního prostředí. Práce obsahuje také skutečné zážitky autorky z praxe.

 

Klíčová slova: multikulturní ošetřovatelství, islám, muslimové, arabské zdravotnictví

Czech nurse in the Kingdom of Saudi Arabia

Summary: This paper has been written by a Czech nurse who is currently working in the Kingdom of Saudi Arabia. It describes the work of a staff nurse in Saudi Arabia. It discusses the specifics of nursing care for Muslim patients, the differences between the Arab and Czech health care systems and other interesting information from a multicultural environment. The parper also contains the author’s real experiences from practice.

Keywords: multicultural nursing, Islam, Muslims, Arab healthcare

 

Úvod

Jsem všeobecná sestra. A má práce mi změnila život. Toto povolání mi totiž dává neskutečné možnosti, mezi něž patří i šance být sestrou kdekoli ve světě. Stačí si jen vybrat. A já si vybrala kolébku islámu – Saúdskou Arábii (SA). V České republice jsem se starala převážně o Čechy bez vyznání, proto jsem o péči o muslimského pacienta nevěděla vůbec nic. Najednou jsem se stala jedinou evropskou sestrou na oddělení, ateistkou v zemi, kde vše, včetně medicíny, ovlivňuje islám a mou profesní prioritou se stala práce v multikulturním týmu a přizpůsobení se arabskému zdravotnictví, které je hodně inspirované americkým modelem.


Specifika v péči o muslimského pacienta

Když se pacient chce modlit, tak se modlí

Modlitba je jedním z pěti základních ­pilířů islámské víry. Podle Koránu by se měl správný muslim modlit 5× ­denně, a to v poledne, odpoledne, za soumraku, v noci a za úsvitu. V praxi to probíhá tak, že když je čas modlitby, celou nemocnicí se rozezní svolávání k modlitbě. Jsou zde prostory uzpůsobené k modlení, zvlášť pro ženy a muže, chodící pacienti mohou tyto prostory využít. Každý pacient se může modlit i ve svém pokoji, kde je součástí vybavení Korán a modlitební koberec. Pokud pacientův stav nedovoluje, aby opustil své lůžko, má každé oddělení k dispozici takzvané tayammum, což je v podstatě kousek molitanu, který obsahuje zrnka písku. Pokud se pacient dotkne tohoto molitanu rukama, tak je očištěný a připravený k modlitbě.

Každý pacient je jiný. Někdo se modlí pravidelně, někdo vůbec, někdo jen před důležitým zákrokem. Když se však modlí, nesmíme ho vyrušit – modlitba má přednost i před časovaným lékem!

Jiný přístup k ženám

Pokud mám během své směny na starost pacientku-ženu, je zde pár pravidel, které bych měla jako sestra znát a dodržovat. Před příchodem lékaře na pokoj musím pacientku předem upozornit, že vstupuje muž, aby měla dostatečný prostor k tomu se zahalit. Některé ženy si zahalují jen vlasy, některým jsou vidět pouze oči, některé si zahalují celý obličej a některé se nezahalují vůbec. Dalším pravidlem je, že bych svou pacientku nikdy neměla nechat samotnou v přítomnosti muže, který není její manžel či blízký příbuzný. Velkým pokrokem je, že ženy zde už mohou podepisovat informovaný souhlas samy za sebe. Dříve tomu bylo tak, že to za ně podepisoval manžel nebo jejich otec či bratr. Pokud pacientka podepisuje informovaný souhlas, musí zde být kromě jejího podpisu také podpis lékaře a dvou svědků, což bývají sestry. V případě informovaného souhlasu pro pacienta-muže stačí svědek jen jeden.

Intimita těla

Klade se zde mnohem větší důraz na intimitu těla, než jsem tomu byla zvyklá v ČR. To znamená, že úkolem sestry je chránit soukromí pacienta, odhalovat jen ty části těla, které nezbytně musím, a eliminovat svůj dotyk na úplné minimum. Žena-sestra by se měla starat o ženu-pacientku. Jsou zde oddělení, kde zdravotní bratři nesmějí pracovat vůbec – například gynekologie – ale uplatnění najdou například v akutní péči nebo na dialyzačním oddělení, kde se muži starají i o pacientky.

Rodina na prvním místě

Muslimové kladou velký důraz na ­rodinu a rodinné vztahy. Pro mne jako pro všeobecnou sestru v SA to znamená, že pacienti mají možnost využít přítomnost někoho dalšího na pokoji, kdo jim s hospitalizací pomůže. Této osobě se říká sitter, což může být osobní rodinný ošetřovatel, kterého si na vlastní náklady hradí sám pa­cient, nebo také blízký člen rodiny. Já tomu říkám nonstop návštěva, protože i spí s pacientem na pokoji. Sitter může být velmi nápomocný – pomáhá nám s hygienou, polohováním, s ošetřovatelskou péčí, aktivizací a v neposlední řadě slouží také jako psychická a emoční podpora pacienta. Někdy naopak takový sitter dokáže sestrám znepříjemnit směnu nebo i dokonce zhoršit stav pacienta – například když se ptá pacienta, jestli ho něco nebolí tak dlouho, až mu skutečně bolest vsugeruje. Velmi často sitter zaměstnává všechny okolo úkoly, které nejsou pro pacienta nezbytné.


Jak to vypadá v nemocnici během ramadánu?

O ramadánu jste už určitě někdy slyšeli – jedná se o měsíc, kdy muslimové nesmí jíst, pít a mít sex. Půst trvá od úsvitu do západu Slunce. Tohoto půstu se nemusí účastnit nemocní lidé, staří lidé, kojící a těhotné ženy, děti, lidé, kteří cestují na dlouhou vzdálenost. Zákaz účastnit se půstu mají ženy, které mají menstruaci. Z toho tedy vyplývá, že pacienti se půstu účastnit nemusí a mohou si to vynahradit, až budou zase zdraví (mohou se postit i mimo měsíc ramadán). Někteří pacienti se však rozhodnou, že se půstu účastnit chtějí. V tom případě to respektujeme. Nemocniční jídlo a pití se jim dopravuje až po setmění a veškeré léky, které samozřejmě nejsou akutní, jim lékaři naordinují na noc.

Jakým dalším změnám čelím během ramadánu?

Pracuji jen na denních službách, aby mé kolegyně-muslimky mohly pracovat v noci. Během dne normálně jím a piju, jen ne na veřejnosti. Ne že by to bylo zakázané, ale je to forma mého vyjádření respektu vůči zemi, kde žiji, pracuji a která se mi stala druhým domovem.


Arabský zdravotnický systém

S čím dalším jsem se však musela ztotožnit, je arabský zdravotnický systém, který se značně liší od našeho českého.

Všeobecné sestry zde neředí léky

Jednou z nejvýraznějších změn pro můj profesní život byl fakt, že v SA všeobecné sestry neředí žádné léky k intravenóznímu podání. Nemocnice zde mají speciálně vzdělané a vycvičené lékárníky, kteří veškeré infuze připravují ve specializovaných prostorech, které jsou součástí nemocnice. Výhodou je samozřejmě snížené riziko podání špatného léku pacientovi, a tím zvýšená bezpečnost zdravotnické péče. Nevýhodou je velmi časově náročný proces přípravy léku, kdy čekáme i několik hodin, než je lék hotový k podání.

Dvojí kontrola léků

Další výraznou změnou je takzvaný double check, což je dvojí kontrola léků, kterou musí provést dvě sestry, nezávisle na sobě, kdy musí každá sestra samostatně zkontrolovat: správného pacienta, správné identifikační číslo pacienta, správný název léku, správné dávkování léku, správný způsob podání léku, exspiraci léku a následně musí být vše zdokumentováno v počítačové dokumentaci, a to formou podpisů sester, které lék zkontrolovaly.

Kdy se tato dvojí kontrola provádí? Double check se provádí u takzvaných high allert medications, což jsou léky, u kterých, pokud by došlo k nesprávnému podání, by se mohlo pacientovi velmi ublížit, a tím zkomplikovat a prodloužit pobyt v nemocnici. Jedná se například o heparin, inzulin, dopamin, dobutamin a další. Výhodou je opět větší bezpečnost poskytované zdravotní péče, která je v SA na prvním místě.

Respirační terapeuti v Saúdské Arábii

Na co jsem dále nebyla z ČR zvyklá, jsou jasně stanovené kompetence. Vím naprosto přesně, co zde jako vše­obecná sestra mohu a co ne. Zajímavostí je třeba to, že všeobecné sestry zde neprovádí management u pa­cienta na ventilátoru. Mají zde spe­ciální pracovníky – takzvané ­respirační terapeuty, kteří mají ventilátory na starost. Všeobecná sestra zde může mít znalosti, vyměnit podklad pod tra­cheální kanylou a odsát pa­cienta z dolních a z horních dýchacích cest.


Jazyková bariéra

Samozřejmě se zde také každou směnu potýkám s jazykovou bariérou, protože drtivá většina mých ­pacientů mluví pouze arabsky. Se svými kolegy a kolegyněmi mluvíme anglicky – angličtina je v nemocnici dorozumívacím jazykem mezi zaměstnanci. Potýkám se však s akcenty z celého světa, což kolikrát není jednoduché, obzvlášť během telefonování.


Co se mi na arabském zdravotnictví líbí?

„Chceš transfuzi? Sežeň si dárce!“

V SA mají podle mého názoru velmi efektivní řešení nedostatku krevních derivátů. Pokud má jít pacient na plánovanou operaci, musí sehnat co nejvíce rodinných příslušníku nebo známých, aby darovali krev nebo plazmu. Pokud pacient nesežene dárce, operace neproběhne.

Dignity report

V ČR si k nám pacienti dovolí úplně všechno, protože vědí, že mohou a nic se jim nestane. Pracovala jsem 4 roky ve Fakultní nemocnici v Motole na Metabolické jednotce, kde jsem se starala z velké části o alkoholiky a drogově závislé pacienty. Zde se mi nespočetněkrát stalo, že mě pacient, jemuž jsem se snažila pomoci, napadl jak verbálně, tak i fyzicky. Zde v SA máme možnost, jak se bránit, a to prostřednictvím takzvaného dignity reportu (report k zachování důstojnosti). Tento systém nám umožňuje nahlásit chování pacienta, který nám ublížil – ať už na těle, nebo na duši. Následuje vyšetřování, které může vést až k propuštění pacienta z nemocnice.


Závěr

Práce v SA není pro každého. Člověk se musí poprat s kulturním šokem, začlenit se do multikulturního týmu, osvojit si arabské zdravotnictví ovlivněné islámem a naučit se, jak trávit svůj volný čas v zemi, která se vymyká téměř všemu, co jsme doposud považovali za přirozené. Tuto pracovní zkušenost bych určitě doporučila každému, kdo rád vyzývá sám sebe a je schopen adaptace. Cesta za prací do Saúdské Arábie není jednoduchá, ale určitě to stojí za to. 

 


O autorce

Bc. Hana Šlechtová, DiS.

Po absolvování Vysoké školy zdravotnické v Praze pracovala jako všeobecná sestra ve Fakultní nemocnici v Motole na Metabolické jednotce. Od září 2020 pracuje jako všeobecná sestra na Renální transplantační jednotce v královské nemocnici King Faisal Specialist Hospital and Research Centre, Saúdská Arábie, Jeddah.

 


Je zakladatelkou projektu na instagramu: iamnotjusta_nurse.

Podcast: https://linktr.ee/iamnotjusta_nurse

 
  • tisk
  • předplatit si