Fúzní biopsie prostaty

Souhrn: Karcinom prostaty (CaP – prostate cancinoma) patří k nejčastějším karcinomům u mužů. Proto je důležitá včasná diagnostika. Článek popisuje diagnostickou metodu – fúzní magnetickou rezonanční ultrasonograficky navigovanou biopsii prostaty, která je v současné době považována za nejúčinnější. Metoda slouží k diagnostice již malých CaP nalezených při magnetické rezonanci a k následnému přesnému odběru vzorků pomocí fúze obrazu. Metoda je popsána z pohledu sestry, která při výkonu asistuje lékaři, provádí přípravu pacienta a pomůcek.

Klíčová slova: prostata, karcinom, magnetická rezonanční ultrasonograficky navigovaná biopsie, transperineální biopsie prostaty

 

Prostate fusion biopsy

Summary: Prostate cancer is one of the most common male cancers, therefore its early diagnosis is important. The manuscript describes fusion magnetic resonance imaging/ultrasound-guided targeted prostate biopsy, which has recently been considered to be the most effective a diagnostic method for prostate cancer. The method is used for targeted biopsy of small tumours detected by magnetic resonance imaging followed by ultrasonography and fusion of images obtained by both methods. The diagnostic method is described from the point of view of the nurse who prepares the patient and assists the doctor.

Keywords: prostate, cancer, fusion MRI/US prostate biopsy, transperineal prostate biopsy

 

Úvod

Zhoubné onemocnění prostaty tvoří velmi často adenokarcinom, který vzniká nejčastěji v periferní zóně prostaty. Karcinom prostaty (CaP – prostate cancer) se často chová indolentně (skrytě), ale některé karcinomy mohou být agresivní, zejména u mladších mužů. Příčina vzniku není zcela známá, uvažuje se o genetických faktorech a vlivech zevního prostředí. Riziko vzniku CaP stoupá s věkem, mužské hormony ovlivňují růst prostaty, a proto CaP souvisí s celoživotními hladinami testosteronu. CaP se většinou šíří místně lymfatickými cévami nebo krví, metastazuje nejčastěji do kostí a lymfatických uzlin (Muralithan et al., 2017). CaP bývá často asympto­matický, případné mikční potíže bývají většinou spojovány s benigní hyperplazií prostaty. Klinické příznaky obtížného močení, jako jsou bolesti zad nebo hematurie, jsou zpravidla příznakem pokročilého a generalizovaného onemocnění. Tyto příznaky se dnes díky využití detekce prostatického specifického antigenu (PSA) vyskytují méně často. Mezi hlavní diagnostické možnosti patří digitální rektální vyšetření prostaty, odběr sérového PSA a trans­rektální ultrasonograficky (US) navigovaná biopsie prostaty. V současné době v primární diagnostice zaujímá svoje místo magnetická rezonance (MR) a metody nukleární medicíny (Hradil et al., 2014).

CaP patří celosvětově mezi nejvýznamnější malignitu u mužů. Dlouhodobě se drží na prvním místě z hlediska incidence karcinomu a na druhém místě z hlediska mortality. V České republice je tento trend vývoje obdobný. Podílí se na tom jednak zvýšená aktivita lékařů v detekci karcinomů a zvýšená informovanost pacientů o potenciálním riziku onemocnění CaP a jejich aktivní vyžadování vyšetření prostaty (Král et al., 2019).

Použití cílené biopsie prostaty pomocí nukleární magnetické rezonance / ultrazvukové fúze obrazu ve Fakultní nemocnici Ostrava z pohledu sestry

Cílená biopsie prostaty pomocí nukleární magnetické rezonance / ultra­zvukové (NMR/UZ) fúze obrazu využívá přístroj, který je díky svému softwaru schopen fúze (spojení) obrazu MR a aktuálně probíhajícího UZ vyšetření prostaty. Oproti běžným vyšetřením se tak zvyšuje možnost záchytu i velmi malých ložisek nádoru, dále nádorů mimo periferní zónu prostaty a především klinicky významných CaP. Ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO) se k fúzní biopsii používá přístroj se systémem Koelis (obr. 1). Tato diagnostická metoda je prováděna po předchozí přípravě v lokální anestezii transperineálně na urologické ambulanci FNO. Principem trasperineální biopsie prostaty je odběr punkčních vzorků prostaty skrz kůži v oblasti perinea (hráze).

 

Indikace k výkonu

Indikací k vyšetření fúzní biopsií prostaty jsou elevace PSA, případně nález při per rectum vyšetření. Příčinou zvýšení PSA může být nejen CaP, ale také nezhoubné zvětšení prostaty (benigní hyperplazie) či zánět ­prostaty. Fúzní biopsii může předcházet již provedená trans­rektální US ­biopsie prostaty s negativním nálezem, ale u pacienta přetrvává elevace PSA. Na snímcích z MR jsou označena ložiska podezřelá z možné přítomnosti CaP indikované k provedení cílené biopsie. O indikaci k vyšetření rozhoduje lékař na ­základě vyšetření pacienta, jehož s navrhovaným postupem seznámí.

Příprava k výkonu

Před plánovanou fúzní biopsií prostaty je nutné podstoupit MR prostaty. Pro vyšetření je nutné vyprázdnění konečníku glycerinovým čípkem, který si pacient zavádí večer před vyšetřením. Výkon je prováděn v cloně antibiotik, pacient užije večer a ráno před výkonem lékařem předepsaná antibiotika. Ve FNO se podává Cotrimoxazol AL Forte 800 mg/160 mg 1 tbl. Pokud pacient užívá léky ovlivňující krevní srážlivost, je nutné je před výkonem vysadit s dostatečným předstihem ve spolupráci s praktickým lékařem. K výkonu přichází pa­cient s vyplněným informovaným souhlasem k provedení výkonu (cílená biopsie prostaty pomocí NMR/UZ fúze obrazu) a s výsledky vyšetření krevní srážlivosti. Jednu hodinu před příchodem na urologickou ambulanci si pacient zavede indometacinový čípek 100 mg pro lepší toleranci zavádění transrektální sondy.

Postup při provádění výkonu

→ Pacient se po příchodu do urologické ambulance převlékne do operační košile a je uložen na ­speciální lůžko do litotomické polohy.
→ Sestra přiloží sterilní roušku s lepicím okrajem – roušku nalepí pod skrotum, které odsune kraniálně a nalepí na vnitřní stranu stehen, pro lepší přístup k perineu (obr. 2).
→ Lékař provede dezinfekci perinea – k dezinfekci používáme bezbarvý Cutasept F.
→ Lékař provede lokální anestezii subkutánním opichem kůže a podkoží oblasti perinea, k opichu po­užíváme mesocain 10 mg/ml 10 ml ředěný v 10 ml F1/1.
→ Pacient je vyšetřen per rectum.
→ Lékař zavede transrektálně UZ sondu, která je fixovaná k rameni UZ přístroje, na sondu připevní bioptický navigační nástavec (obr. 3).
→ Pod kontrolou sonografie lékař provede infiltraci anestetikem bilaterálně do okolí prostaty a apexu, který je nejcitlivější.
→ Lékař na přístroji provádí zaměření, fúzi označených ložisek, složením obrazu z MR a současně probíhající transrektální sonografie (obr. 4).
→ Po zaměření označených ložisek je proveden odběr vzorků přes navigační nástavec (obr. 5), který je připojen na UZ sondu. K odběru vzorků používáme bioptické dělo EvoCore s bioptickou jehlou, počet vzorků se různí dle indikace lékaře, nejčastěji 3–12, při opakovaných biopsiích může být odebráno i 16–20 vzorků.
→ Sestra během výkonu asistuje a odebrané vzorky, které lékař přenáší na speciální zvlhčené houbičky na biopsii, fixuje roztokem (Gillův hematoxylin) a vkládá do předem číselně označených krabiček (obr. 6) podle čísla odběru. Krabičky se vzorky jsou uloženy do předem označené nádoby s roztokem HistoFor (10% roztok formalinu). Vzorky jsou odeslány k histologickému vyšetření, které trvá 7–10 dní, výsledek je sdělen ošetřujícímu urologovi pacienta.
→ Po skončení výkonu sestra přiloží na perineum sterilní krytí ke kompresi místa, aby nedocházelo ke vzniku hematomu.
→ Pacient je před odchodem poučen o následném režimu, který zahrnuje dodržení klidového režimu po dobu 24 hodin po provedené biop­sii, užití antibiotik večer po biopsii a 1 tbl léku Cotrimoxazol. Pacient je poučen o možných komplikacích, v případě jejich výskytu o návštěvě svého ošetřujícího lékaře.

 

Komplikace výkonu

Samotný odběr je i při maximální pečlivosti provedení výkonu zatížen určitým rizikem vzniku komplikací:

→ krev v moči, spermatu a stolici (může přetrvávat až 5 týdnů od výkonu);
→ zánět prostaty nebo močových cest s teplotami;
→ zhoršení mikčního komfortu až zástava močení – retence.

K možnosti vzniku komplikací je přistupováno s preventivním opatřením a při jejich výskytu se dají řešit.

Závěr

Cílená biopsie prostaty pomocí NMR/UZ fúze obrazu je prováděna ve FNO od ledna 2019. Každý rok se provede asi 200 biopsií. ­Použití této metody je přínosné pro pa­cienty, u nichž je možný cílený odběr ­vzorků prostaty, a tím i včasný záchyt CaP a následné léčby. Tato metoda je časově náročnější na provedení vzhledem k zaměřování a skládání obrazů z MR a sonografického vyšetření. Samotný odběr může být pro pa­cienta vnímán bolestivěji, jelikož odběr vzorků probíhá přes kůži a perineum. Metodu lze použít u všech pacientů s výjimkou pacientů s poruchou krevní srážlivosti, kterou nelze korigovat, a pacientů s rozsáhlými hemoroidy, u nichž by mohlo hrozit poškození při zavádění transrektální sondy. U pacientů po amputaci rekta je tuto metodu možno provést při provedení transabdominální sonografie, pokud je možno zaměřit prostatu. Metoda je velice přínosná pro včasnou diagnostiku nádorového onemocnění prostaty. 

Literatura

1. HRADIL D., ŠTUDENT V. jr., KRÁL M. et al. Diagnostika a staging karcinomu prostaty. Onkologie 2014; 8(1): 15–16.
2. KRÁL M., KUDLÁČKOVÁ Š. Karcinom prostaty – co bychom měli znát o diagnostice. Med Praxi 2019; 16(1): 48–52. doi: 10.36290/med.2019.007.
3. MURALITHAN N., PEATE I. Patofyzyologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing 2017. ISBN 8027102294.

 

---

O autorce

Bc. Eva Hübnerová

Po studiu na SZŠ v Turnově pracovala jako všeobecná sestra v Městské nemocnici Jičín a v Městské nemocnici v Turnově na interním oddělení, ve FNO na neurochirurgické JIP a urologickém oddělení, v Gaudiu Frýdek-Místek na LDN. Od roku 2008 pracuje jako všeobecná sestra na urologické klinice FN Ostrava.

Vzdělání doplnila studiem Ošetřovatelské péče o pacienty v chirurgických oborech na NCO NZO Brno a v letech 2014–2017 vystudovala bakalářské studium, obor všeobecná sestra na LF OU.

 

 

 

• tisk
• předplatit si