Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 6 / 2022

Integrativní přístup jako nutná inovace lázeňské léčby

Datum: 14. 12. 2022
Autor: doc. MUDr. Dobroslava Jandová

Souhrn: Text o současné lázeňské medicíně představuje celosvětové trendy zdůrazňující využití pohybu, které obohacuje obvyklé využití přírodních léčivých zdrojů v lázeňské léčbě. Ta slouží k udržení zdraví, k úpravám funkčních poruch organizmu, k doléčení subakutních stavů, ke stabilizaci a antiprogresivním účinkům u chronických nemocí. Důraz na pohybovou intervenci je inovací. Mezioborová integrace spolu s lázeňskou medicínou má potenciál významně přispět k primární prevenci a včasné úpravě dysfunkcí u metabolického syndromu.

Klíčová slova: balneologie, inovace balneoterapie, integrace klinické medicíny

Integrative approach as the essential innovation of spa therapy

Summary: The manuscript on contemporary spa medicine presents worldwide trends emphasizing the use of movement, which enriches the usual use of natural healing sources in spa treatment. This is used to maintain health, to correct functional bodily disorders, to treat subacute conditions, to stabilize and utilize anti-progressive effects in chronic diseases. Emphasis on movement intervention is the innovation. Interdisciplinary integration together with the spa therapy has the potential to significantly contribute to the primary prevention and early treatment of dysfunctions in metabolic syndrome.

Keywords: balneology, innovation of balneotherapy, integration of clinical medicine

 

Úvod

Nové postupy diagnostiky a léčby s rychlou implementací digitálních technologií v akutní medicíně a rozvoj účinné farmakoterapie vedly zákonitě k určitému upozadění dysfunkcí pa­cientů se subakutními stavy a chronickými onemocněními. Nové poznatky a postupy v imunologii a genetice dále umenšují podíl užívání tradičních postupů v medicíně. Čím více za posledních 20 let víme o živé přírodě, tím více vystupují její fyzikální rysy do popředí. Čím více víme o neuronálních sítích mozku, tím více vnímáme rozdíl mezi medicínou strukturálních poruch a medicínou funkčních poruch. Zavedením medicíny založené na důkazech (EBM – evidence based medicine) s pozvolným návratem k personifiko­vané medicíně jako by klinická medicína zapomněla na léčivé účinky přírodních fyzikálních, chemických a biologických vlivů. Netýká se to pouze kontaktních médií – léčivých minerálních vod, zřídelního plynu oxidu uhličitého či peloidů. Ze zřetele se vytrácí klimatoterapie s léčivými účinky negativně nabitých iontů v ovzduší, slabá radioaktivita přímo při vývěru minerálních vod, výnos stopových prvků (oblast geo-atmo-chemie a geologické medicíny), léčivé vlivy slunečního záření a pozitivní vliv chladu především na celkovou odolnost. Mizí remineralizace vzácnými stopovými prvky pitnými kúrami přírodních léčivých zdrojů minerálních vod (Třískala et al., 2019).


Definice a legislativní začlenění lázeňské léčby v systému léčebné péče v ČR

Úlohu komplexní péče primárně o znovu­obnovení a trvalé udržení zdraví, o zvyšování kondice a odolnosti proti bio-psycho-sociálním negativním aspektům plnila od nepaměti lázeňská medicína (historicky doložené záznamy pocházejí z doby již před 5 000 lety z Číny, Indie, později Egypta, Řecka, Římské říše a jiných). Od roku 2004 – při změně systému specializačního vzdělávání (atestace lékařů) – je původně samostatný obor balneologie a balneoterapie integrální součástí lékařského oboru rehabilitační a fyzikální medicína, kde je definován takto:

balneologie je nauka o přírodních léčivých zdrojích (PLZ), o jejich čerpání, skladování, ohřevu, o jejich ochraně, o jejich užívání k léčbě nebo jako stolní vody;
balneoterapie je souhrnem léčebných postupů užívaných přímo v místě výskytu PLZ, pod lékařským vedením za účelem restituce optima funkcí organizmu.

Preventivní účinky lázeňské medicíny jsou světově uznávané. Lázeňství z českého pohledu je prověřený způsob léčení tradičně akceptovaný jako součást léčebné péče. Dle § 33 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je lázeňská léčebně rehabilitační péče (LLRP) poskytována výhradně jako následná lůžková péče ve zdravotnických zařízeních, která se nacházejí v místě výskytu přírodního léčivého zdroje nebo na území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení, a při poskytování péče jsou tyto přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení využívány. Základní vymezení péče stanovuje příloha č. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (též znám jako zákon č. 1/2015 Sb). V příloze zákona je vyhláška č. 2/2015 Sb., o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování LLRP, indikace, kontraindikace, odborná kritéria pro poskytnutí LLRP, specializace lékaře a jiné údaje. Pouze komplexní LLRP je léčbou v pracovní neschopnosti. U příspěvkové LLRP zdravotní pojišťovny hradí pouze vyšetření a léčebné úkony.


Charakteristika lázeňské léčebně rehabilitační péče

Lázeňská léčba je druh péče, ­která svým komplexním vlivem založeným na sumárním účinku biofyzikálně-chemických vlivů místa s PLZ (genius loci) od nepaměti propojuje tradiční léčebné postupy s průběžnou inovací dle aktuálních vědeckovýzkumných poznatků dané doby (například radikální změna léčebných postupů v době epidemie poliomyelitis anterior acuta, rozšíření LLRP pro nemoci kardiovaskulární a stavy po iktu v druhé polovině 20. století a jiné). Promptní reakcí Ministerstva zdravotnictví ČR 2020–2021 na pandemii koronaviru SARS-CoV-2 byla v polovině roku 2021 zahájena LLRP subakutních ­stavů a long-post-covid-19 syndromů.


Integrativní pojetí lázeňské léčebně rehabilitační péče

Nestoři „pražské školy neurofyzio­logie“ – tedy prof. MUDr. V. ­Janda, DrSc., prof. MUDr. K. Lewit, DrSc., a doc. MUDr. František Véle, CSc. – navázali na Sherringtonovo integrativní pojetí z roku 1906 (Nicholls, 2013; Véle, 2012), tedy že „všechny poruchy funkcí organizmu se projikují na pohybový systém“. Vytvořili řadu testů k odhalení funkčních poruch pohybového systému (PS), včetně projekcí viscero-vertebrálních a jiných, projevy poruch limbického systému na PS s tím, že řadu z nich lze přes pohybovou aktivitu zcela odstranit. Učili, že „dlouhotrvající porucha funkce se vždy změní na strukturální“.

LLRP v České republice již více než půlstoletí pracuje s konceptem integrativního pojetí pod zorným úhlem psycho-neuro-imunologie, využívá poznatky myoskeletální medicíny a cíleně navyšuje procedury pohybového systému v exteriéru za účelem pozitivní změny reaktivity autonom­ního nervového systému a limbického systému, což oboje ovlivňuje cytokiny a další složky ovlivňující odolnost a reaktivitu celého organizmu (Pert 2016).


Inovace LLRP v integrativním pojetí lázeňské medicíny

V září 2022 se uskutečnil v Piešťanech (Slovenská republika) Mezinárodní kongres k 100. výročí založení Československé lékařské balneologické společnosti. V přednáškách odborníků celého světa unisono spontánně dominovala tři témata: lázeňská léčba postcovidových stavů, metabolický syndrom (MS) a psychosomatická/psychiatrická onemocnění.

Odborníci z České a Slovenské republiky prezentovali již první, výrazně pozitivní výsledky komplexní LLRP post-covid-19 stavů.

Problematika psychiatrie ­vyznívala celosvětově obdobně jako situace v ČR a promítla se i v menším počtu referátů.

Konstruktivně se projednávaly možnosti lázeňské medicíny pro celosvětový posun od infekčních chorob k neinfekčním chronickým progredujícím onemocněním (NCD – non-infected chronic disease), prvořadě k MS, který tvoří kombinace obezity, hypertenze, diabetes mellitus II. typu, ischemické choroby srdeční a hyperurikemického syndromu. Nově, sekundárně, se k němu přiřazuje neinfekční nealkoholová hepatitida u jaterní steatózy a poruchy ­střevního mikrobiomu (Honzák, 2018).

Metabolický syndrom je prognosticky ohrožující vznikem malignit a náchylností k infekcím. Odhaduje se, že nebezpečný vzestup MS ve světě (v řádu milionů osob) bude rizikovým faktorem pro budoucnost.

Kongres v tomto bodě podpořil vzájemné sdělování zkušeností a úzkou spolupráci v dalších letech. Odhaduje se, že v současné době má MS v ČR 10 % seniorské populace, 50 % dospělých do 65 let má nadváhu a 30 % populace je již obézní. Alarmující skutečností jsou data u dětí – dle osobních sdělení lázeňských lékařů-pediatrů je každé osmé dítě v ČR do 15 let obézní. Obézní školní děti a děti s nadváhou ve věku 6–15 let mají ze zákona 1× ročně možnost LLRP (s průměrným úbytkem 7 kg/28 dní léčby). Nadváha ani obezita u dětí předškolního věku není LLRP řešena. MS se vyvíjí u osob s genetickou predispozicí při nadměrném energetickém příjmu a zcela zásadně ve spojení s hypomobilitou. Společnost bez náhrady ztrácí takzvanou vynucenou pohybovou aktivitu (chůze do školy, do práce, do obchodu, na zájmové aktivity, rodiče vozí předškolní děti autem do mateřské školky a zpět). Pokud má stát plnit státotvornou a národotvornou úlohu, je aktuální potřeba prevence MS a systémové péče o nejmladší generaci. Základními principy se musí stát diagnostika nadváhy a obezity v první linii již u dětí předškolního věku s indikací LLRP od 3 let v doprovodu rodičů, a to s důrazem na aktivní pohybovou aktivitu dítěte i rodiče/doprovázející osoby). Klinické obory medicíny by měly začít vnímat integrativní LLRP jako partnera v prevenci a včasné úpravě MS všech věkových kategorií, zvláště u dětí. Cestou je kooperace a využití vzájemného následování jednotlivých druhů zdravotní péče. Integrace by měla být součinností všech celospolečenských složek jak systému vzdělávání dětí a mládeže, tak v zapojení pohybových aktivit (sportu, volnočasových programů) a stejně tak v celospolečenské edukaci (režimová a nutriční opatření). Inovace LLRP s komplexní integrací současných vědeckých poznatků všech klinických oborů medicíny je nasnadě jako prvořadý významný aktivní činitel v procesu primární i sekundární prevence závažného MS. 


Literatura

1. ČESKÝ INSPEKTORÁT LÁZNÍ A ZŘÍ­DEL. MZ ČR. [online]. Dostupné na: https://www.mzcr.cz/category/agendy-ministerstva/cesky-inspektorat-lazni-a-zridel-cil/.
2. HONZÁK R. Ať žijou mikrouti. Praha: Zeď 2018. ISBN 978-80-907309-2-2.
3. JEDEME DO LÁZNÍ. [online]. Dostupné na: www.jedemedolazni.cz.
4. NICHOLLS J. G. Od neuronu k mozku. Praha: Academia 2013. ISBN 978-80-200-2155-7.
5. PERT C. B. Molekuly emocí. Praha: ANAG spol. s. r. o. 2016. ISBN 978-80-7554-049-2.
6. SVAZ LÉČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Profesní sdružení léčebných lázní ČR. [online]. Dostupné na: http://www.lecebnelazne.cz/vse-o-laznich/ceske-lazenstvi.
7. TŘÍSKALA Z., JANDOVÁ D. et al. Medicína přírodních léčivých ­zdrojů. Minerální vody. Grada 2019.
8. VÉLE F. Vyšetření hybných funkcí z pohledu neurofyziologie. Příručka pro terapeuty pracující v neurorehabilitaci. Triton 2012. ISBN 978-80-7387-608-1.
9. WIKIPEDIE. Charles Scott Sherrington. [online]. Available from: https://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Scott_Sherrington.
10. ZÁKONY PRO LIDI. [online]. Dostupné na: www.zákonyprolidi.cz.

 


O autorce

doc. MUDr. Dobroslava Jandová

Atestovala v oboru neurologie a Fyzia­trie, Balneologie a Léčebná rehabili­tace, praxe v lázních 33 let. Do roku 2015 byla přednostkou Kliniky rehabilitačního lékařství 3. LF UK Praha. Vyučuje na Insti­tutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v oboru Rehabilitační a fyzikální medicína. Je autorkou několika publikací a nositelkou čestných oce­nění (medaile ČLS JEP, SRFM, ČLAS ČR a SSA SLSS SR, čestná cena ministra ČR za celoživotní přínos pro lázeňství – 2019).

 

 
  • tisk
  • předplatit si