Florence Nightingaleová: Dáma s lucernou svou pevnou vůlí dokázala změnit svět

Světová zdravotnická organizace na svém 144. zasedání v roce 2019 označila na počest 200. výročí narození Florence Nightigaleové rok 2020 Rokem sester a porodních asistentek. Rok 2020 je zároveň 110. výročím jejího úmrtí.

Věděli jste, že zdravotní sestry a porodní asistentky tvoří v mnoha zemích více než 50 % zdravotnických pracovníků? Také celosvětově tvoří více než 50 % nedostatkové pracovní síly.

Kdo byla žena, která byla v ošetřovatelství tak důležitou osobou, že se na její počest slaví Rok sester a porodních asistentek?

Byla to neobyčejná dáma, která přes svou laskavost a odbornou erudici vynikala také tvrdohlavostí, pevnou vůlí a po celý život si usilovně šla za svým. Podařilo se jí změnit svět a povznesla ošetřovatelství na respektované povolání.

Florence Nightingaleová se narodila 12. května 1820 ve vzdělané a vlivné šlechtické anglické rodině. Rodiče ji pojmenovali po Florencii, kde se narodila během jejich několikaleté svatební cesty po Evropě. Florence měla také starší sestru. Její otec, absolvent Cambrige, byl významný muž s politickým vlivem, a tak se předpokládalo, že se dcery budou věnovat stejným věcem jako ostatní vznešené dámy té doby. Florence získala na svou dobu vynikající vzdělání, které obnášelo historii, filozofii, klasickou literaturu, hudbu, umění, matematiku, latinu, francouzštinu, řečtinu, němčinu a italštinu. Její vědomosti zahrnovaly ale také srovnávací lékařskou statistiku, které se začala věnovat. Vzdělání jí mělo pomoci najít vhodného manžela na úrovni, ovšem ona proti tomu protestovala, netoužila žít ve zlaté kleci.

Rodina Florence nedovolila působit v ošetřovatelství, v té době to bylo pod úroveň

Už jako malá našla zalíbení v ošetřovatelství a měla silné sociální cítění, ale to se setkalo s odporem rodiny. Ta byla tvrdě proti tomu, aby Florence pracovala, a navíc jako zdravotní sestra, protože v té době se to neslušelo a bylo to pro vznešenou dámu ponižující. Dovolili jí cestovat s přáteli po světě a při svých cestách po různých zemích alespoň navštěvovala nemocnice, sledovala veřejné zdravotnictví a hygienické zázemí. Všechny získané zkušenosti v budoucnosti velmi dobře využila.

V roce 1850 navštívila nemocnici a školu pro jáhenky pastora Theodora Fliednera v německém Kaiserswerthu u Düsseldorfu. Tamní prostředí ji velmi oslovilo a po roce se tam vrátila. Ve svých 31 letech studovala tři měsíce teorii ošetřovatelství v kaiserwertském ústavu protestantské diakonie, později pracovala nějaký čas u Milosrdných sester v Paříži a její studium pokračovalo v anglických nemocnicích. Získala svolení rodiny a v roce 1835 se na několik měsíců stala vedoucí Institutu péče o nemocné šlechtičny v Londýně a zavedla zde řadu reforem.

Krymská válka jí dala příležitost naplno rozvinout schopnosti

V roce 1853 vypukla krymská válka, zraněny byly tisíce vojáků a na to nebylo turecké zdravotnictví připraveno. Florence byla oslovena, zda by tam nemohla jet a změnit místní poměry. Společně s několika kolegyněmi ošetřovatelkami tedy vyrazily na místo. Jako ženy ve válečném konfliktu nebyly přijaty příliš dobře. Svými činy ale prokázaly, že jsou potřebné, a dostaly příležitost se uplatnit. Florence Nightigaleové se povedlo pomocí zavedení pěti základních elementů snížit úmrtnost vojáků z 60 na dvě procenta. Těmito základními elementy byly: ochrana zdravého prostředí, čistá voda, čistý vzduch, celková čistota, světlo a kontrola nad odpady. Mimo to podporovala barevnost, květiny a příjemné prostředí. Od vojáků získala přezdívku „dáma s lucernou“, protože si ji tak z večerních obchůzek pamatovali zranění, což bylo posléze otištěno i v Timesu.

V roce 1860 díky vzniku nadačního fondu otevřela Florence ošetřovatelskou školu při nemocnici sv. Tomáše, jež se nyní jmenuje škola Florence Nightigaleové pro zdravotní sestry a porodní asistentky. Byla to právě Florence, kdo stanovil náplň práce sestry, její zodpovědnost a samostatnou roli. Zavedla podrobný systém hodnocení včetně zpětné vazby a hodnocení absolventů i učitelů, aby se výuka mohla dále zdokonalovat. Studium trvalo jeden rok a absolvovalo ho 20–30 studentek včetně cizinek. Absolventky školy se rozjely doslova po celém světě.

Otevřené dopisy pomáhaly zlepšit péči a dodat motivaci

Každoročně po dobu 30 let psala Florence ošetřovatelkám otevřené dopisy, které obsahovaly povzbuzení, nové poznatky a rady a měly pomoci k prohloubení zájmu o toto povolání. Snažila se v nich připomenout svým kolegyním a následovnicím, že jejich práce je krásná, i když nesmírně náročná.

V roce 1869 společně s Dr. Elizabeth Blackwellovou založila vysokou školu medicíny pro dívky.

Za svůj život publikovala kolem 200 knih a brožur. Jejím nejznámějším dílem jsou Poznámky o ošetřovatelství, které vycházejí do současnosti a byly přeloženy do 11 jazyků. V roce 1883 získala řád od královny Viktorie. V roce 1907 se stala první nositelkou řádu Za zásluhy. Stala se příkladem a zakladatelkou opravdového ošetřovatelství nejen v Anglii, ale na celém světě. Zakladatel Červeného kříže Jean Henri Dunant prohlásil, že největším příkladem pro něj byla právě Florence.

„Každý, kdo má to štěstí a smí přinášet pomoc a dobro, měl by pochopit, že se mu tím dostává velké milosti.“

„Jsem hluboce přesvědčena, že největší hrdinové jsou právě ti, kteří plní své povinnosti a svou práci v každodenním koloběhu dění, zatímco svět se dál otáčí jako šílený.“

Florence Nightigaleová