Organismus seniora nad 60 let věku musíme považovat za imunitně oslabený, a to i u zdravého člověka

Léto a s ním spojené prázdniny sice skončily, ale cestovatelům ještě hrana neodzvonila. Čekají je totiž exotické lokality, které jsou během letních veder jen pro otrlé a podzimní teploty je dělají přístupnějšími většímu množství cestovatelů. V rozhovoru s doc. MUDr. Rastislavem Maďarem, Ph.D., MBA, FRCPS,jsme se zaměřili na možná rizika, která na cestovatele, a to nejen ty vyššího věku, číhají.

V současnosti cestuje i vlivem levnější letecké dopravy více lidí do Afriky a Asie. Jetu tedy prostor pro rychlejší šíření chorob, navíc možnost „importu“ exotických nemocí. Jak se k tomuto fenoménu staví cestovní medicína?

Čeští cestovatelé vyrážejí v největším počtu do jihovýchodní Asie, kderizika představují nejenom nemoci, proti nimžse lze s předstihem očkovat – jako například virová hepatitida typu A nebo břišní tyfus, proti kterým očkujeme nejčastěji –, ale například i horečka dengue, ježse vyskytuje ve městech a turistických oblastech. To znamená, že na rozdíl od malárie nemusíte jet na delší dobu na venkov, ale můžete se nakazit přímo v poledne v hlavním městě. Přenašeč komár jetotiž nejaktivnějšíokolo 12.hodiny. Z tohoto pohledu je o výskytu nemoci důležité vědět, aby se cestovatel adekvátním způsobem chránil, tedy aby nanášel repelent ráno, potažmo odpoledne, nikoli večer,jak jsme zvyklí v našich zeměpisných šířkách.

Jakými nemocemi se nejčastěji cestovatel v exotických lokalitách nakazí?

Onemocníte-liv exotické cizině, velmi často skončíte jens popisem symptomů, místní zdravotnické zařízení nepátrá po příčině a snaží se pouze akutně vyřešit váš zdravotní problém. Pokud obtíže pacienta nepřetrvávají i po návratu domů, kdy se mu můžeme věnovat v rámci naší zdravotní péče, udělat vlastní diagnostiku, příčinu jako takovou často nepoznáme. Z různých studií pouze dedukujeme, zdase jedná o patogeny často přítomné i na území ČR (za střevní potíže napříkladnezřídkamůže kampylobakterie nebo salmonela), anebo o vysoce specifické exotické agens, které se v ČR buď nevyskytují vůbec, nebo jen v malé míře. Jmenoval bych třeba původce cholery.

Cestují často i senioři. Co by právě oni měli pohlídat, na co dávat pozor?

Organismus seniora nad 60 let věku musíme považovat za imunitně oslabený, a to i u zdravého člověka, který neužívá žádné léky a netrpí chronickou nemocí. To znamená, že by se měl snažit co nejvíce omezit expozici infekčnímpatogenům, protože schopnost jeho organismu vyrovnat se s expozicí patogenu je daleko nižší,než byla před desetilety. Měl by si hlídat zejména hlavní zdravotní rizika, chránit se před bodavým hmyzem, který je původcem velkého množství nákaz, měl by dbát také na prevenci respiračních nákaz, měl by zvážit očkování proti pneumokokům, případně proti meningokokům, očkovat se sezonně proti chřipce. Tyto možnosti se velmi podceňují.

Dále hrozínákazy, které označujeme jako fekálně-orální, přenosné vodou, jídlem, rukama, mezi něžpatří virová hepatitida A nebo břišní tyfus. Tato rizika se týkají všech, u seniorů ovšem může býtzávažnější průběh nebo infekční nákaza zhorší jejichjiž existující chronickou diagnózu. Často jde o diabetes nebo vysoký krevní tlak. Ne vždy se po návratu domů podaří pacientův zdravotní stav stabilizovat a vrátit do normy.

Jak by se tedy měli senioři chovat v exotických lokalitách? Zmiňované jsou například různé kontraindikace léků s potravinami.

Je důležité si uvědomit, že úroveň zdravotní péče v rozvojových zemích je naprosto neporovnatelná s tou českou, potažmo evropskou. Pokud pacient dostane léky,vůbec nemusí vědět,o jakou lékovou skupinu se jedná, a už vůbec není obvyklé, aby se jejtamní zdravotní personál ptal na to, jaké léky užívá, tedy jestli by kombinace léků stávajících a léku předepsaného nemohla vyvolat nežádoucí reakci atd.

Některé léky interagují is jídlem. Pokud senior užívá léky na ředění krve, musí si dát pozor na potraviny obsahující velké množství vitaminu K, pokud užívá léky na tlakčina snižování hladiny cholesterolu, neměl by pít velké množství grapefruitové šťávy, užívá-liléky na žaludeční vředy, pakcitrusové šťávy.

Nejnebezpečnější je ovšem interakce s jinými léky. Tedy chronická léčba, kterou pacient běžně užívá,versus nově indikovaná léčba. Například některé druhy antibiotik mohou zhoršovat převod srdečního vzruchu, a tedy zhoršovat arytmie. Průjem obecně zhoršuje resorpci léků, které pacient dlouhodobě potřebuje ke kompenzaci svého zdravotního stavu. Všechny tyto faktory jsou mnohem důležitější vseniorskémvěku.

Podle statistik z ordinací cestovní medicíny vyplývá, že senioři trpí násobně vícechronickými nemocemi než ostatnípopulace. Výjimku tvoří astma a nemoci štítné žlázy, u kterých se věk tolik neprojevuje.

Jsou nějaké chronické choroby, které jsou neslučitelné s cestováním do exotických lokalit?

V prvé řadě je dobré se seznámit s podmínkami přepravních společností. Lidé s některýmidiagnózaminesmějí vůbec cestovat letadlem, takže se do rozvojových zemí nemají možnost dostat vzdušnou cestou. Podobné spektrum problémů je i u cest lodí. Například výletní plavby mohou být velkým rizikem, ač se to tak na první pohled nemusí jevit, zaoceánské lodě bývají luxusní, ale je nutné si uvědomit, že personál pochází z různých koutů planety aje zcela běžné,že číšník je Somálec, kuchař Ind a lodní posádka pochází třeba z Mexika. A všichni mohou přenášet určité agens, které pro ně samé nejsou nikterak nebezpečné, ale pro Evropana, který na ně není zvyklý,mohou představovat hrozbu.

Létat by neměl například člověk po nedávném infarktu myokardu, s nedávnou zlomeninou dolní končetiny, s epilepsií nebo glaukomem, velmi pečlivě by leteckou cestu měli zvážit lidé, kteří mají akutní zánět středouší, infekční nemoci obecně, ato především kvůli tomu, aby ač sami už infekci nemají, mikroby nešířili dále,a nepředstavovali tak riziko pro okolí. I v tomto směru by měl být člověk zodpovědný a zvážit relevanci své cesty.

Jaká zdravotní rizika pacienti, nejen senioři,při cestování nejvíce podceňují?

Správně jste řekl slovo podcenění. Protože právě podcenění je po zdravotní stránce největším nepřítelem všech cestovatelů. Vidíme to ve statistikách.S vyšším výskytem zdravotních problémů je spojeno, pokud jede cestovatel za příbuzným nebo známým, který žije v endemické oblasti od narození.Obvykle se také podceňují exotické lokality, které nejsou geograficky tolik vzdálené:jedná se například o sever Afriky nebo blízký východ, kam létají přímé spoje z Prahy řádově jenom hodiny. Riziko tam ale hrozíanemusí být pouze domácího původu. Například doSpojených arabských emirátů migruje velké množstvílidí z různých částí světa.