COVID-19
 
Zpět na přehled aktualit

Florence plus

Poranění zdravotnických záchranářů o ostrý předmět v klinické praxi

Datum: 20. 4. 2020
Poranění zdravotnických záchranářů o ostrý předmět v klinické praxi

Poranění o ostrý předmět je situace, která je považovaná za nežádoucí událost, jak uvádí Rada Evropské unie (2010). Jedná se o situace, kdy se zdravotnický záchranář poraní o ostrý předmět, kterým může být například jehla na podání léků nebo lanceta na odběr kapilární krve. Článek se zabývá problematikou poranění o ostrý předmět, způsobem ošetření těchto poranění, znalostmi zdravotnických záchranářů o rizicích spojených s poraněním o ostrý předmět, hlášením nežádoucích událostí a zásadami manipulace s ostrými předměty.

Úvod

Zdravotničtí záchranáři každodenně pracují s různými druhy ostrých předmětů a při nevhodné manipulaci jsou vystaveni riziku poranění o ostrý předmět. Tím může dojít kvniknutí infekčního agens do těla zdravotnického záchranáře (Rada Evropské unie, 2012). V současné době je nejčastější a nejobávanější přenos onemocnění AIDS nebo hepatitidy typu B a C. Pro přenos hepatitidy typu B třeba stačí 10-8 ml krve (Husa, 2011). Nejsou to však jediná onemocnění, je potřeba brát v potaz více než dvacet dalších. V Evropské unii dochází každoročně k mnoha takovýmporaněním, kterájsou nejčastějšímzpůsobempřenosu infekčního onemocnění na zdravotnické pracovníky (POUZP, 2017).

Zdravotničtí záchranáři by měli být schopni přistupovat k těmto rizikům a efektivně jim předcházet, a todle doporučených postupů, jak uvádí Sole (2013). Tyto postupy zahrnují způsob zacházení s ostrými předměty, napříkladzákaz vracení krytů na použité jehly, jak uvádí vyhláška č. 306/2012 Sb. Dále by měli znát rizika spojená s poraněním o ostrý předmět, mítznalosti o jednotlivých onemocněních, jejich závažnosti a výskytu. Měli by také znát a umět ošetřit již vzniklé poranění o ostrý předmět, jelikož doporučené ošetření může snížit riziko samotného přenosu infekce na záchranáře (POUZP, 2017). V neposlední řadě je důležité nahlásit,že k poranění došlo. Tento krok má význam pro následujícípostup, pomáhá předcházet vzniku dalšíchporanění a shromažďovat informace o prvotních nebo sekundárních výskytech onemocnění a podle toho nařídit opatření (Jilich, 2014).

Metodika

Výzkumné šetření bylo realizováno metodou kvantitativního výzkumu, s využitím techniky dotazníku. Dotazník obsahoval 21 otázek, z nichž třiotázky byly identifikační a dvěotázky byly formulovány metodou Likertovy škály. Všechny otázky byly uzavřené. Výzkumného šetření se zúčastnilo 53 respondentů, zde bylo kritériem, aby respondent byl zdravotnickým záchranářem na výjezdové základně vybrané zdravotnické záchranné služby. Výzkum byl realizován od května do června 2019. Výsledky výzkumného šetření platí pouze pro tento výzkum.

 

Výsledky

Do výzkumu se zapojilo celkem 53 (100 %) respondentů, z tohoto počtu čtyři(7,5 %) respondenti uvedli svůj věk od 18 do 29 let, 13 (24,5 %) respondentů uvedlo věk 30–39 let, dvarespondenti (3,8 %) uvedli věk 50 let a více a největší skupinu tvořila věková kategorie 40–49 let, kterou uvedlo 34 (64,2 %) respondentů. Byla také položena otázka ohledně nejvyššího dosaženého vzdělání;zde uvedlo devět(17 %) respondentů variantu vyšší odborná škola. Variantu vysoká škola,titul Mgr. uvedlo 11 (20,8 %) respondentůa procentuálně nejvíce zastoupená je skupina respondentů s nejvyššímdosaženým VŠ vzděláním, titul Bc.Tuto variantu uvedlo 32 (60,4 %) respondentů. Naopak nejnižší počet respondentů uvedlo variantu vzdělánístřední zdravotnická škola (+ ARIP), tutoodpověď uvedl jen jeden respondent (1,9 %). Zajímavé výsledky přinesla otázka, která pojednává o prvním kroku v pořadí při ošetření poranění o ostrý předmět, zde 18 (34 %) respondentů uvedlo správnou odpověď, a to žeránu necháme pětminut volně krvácet, nestlačujeme. Další otázka pojednávala o druhém kroku ošetření poranění o ostrý předmět. Zde bylo správnou odpovědí,že se rána vymyje vodou a mýdlem či jiným detergentním roztokem a osuší se;tuto odpověď uvedlo 44 (83 %) respondentů. Byla také položena otázka, která se zabývala minimálním množstvímkrve, které stačí pro přenos hepatitidy typu B. Správnou odpověď10-8uvedlo 19 (35,8 %) respondentů.

Dálejsme se zabývali hlášením poranění o ostrý předmět. Zde byla položena otázka, kdy je třeba poranění hlásit. Správnou odpověď uvedlo 38 (71,7 %) respondentů, kteří uvedli,že je potřeba poranění hlásit vždy.

Potéjsme pokládali otázky na téma správné manipulace s ostrými předměty. Na otázku, v jaké situaci je možné vrátit kryt na použitou jehlu, odpovědělo správně 22 (41,5 %) respondentů – správná odpověď zněla,že se kryt nevrací nikdy. Další otázka se týkala toho, zda lze oddělovatručně,bez použití dalších pomůcek,injekční jehlu od injekční stříkačky. Zde bylo správnou odpovědí, že to nelze,cožuvedlo 18 (34 %) respondentů.

Nakonecbyly položeny ještědvě otázky: první se týkalaokolností, za nichž sepoužívají rukavice, resp.ve kterých situacích používají rukavice respondenti. 40 (75,5 %) respondentů uvedlo, že použije rukavice vždy při odebírání krve,a 43 (81,1 %) respondentů uvedlo,že použije rukavice při odběru glykemie. Druhá otázka se týkalaokolnostíprovádění hygienické dezinfekce rukou a toho,v jakých situacích ji respondenti provádějí. V situaci před tím, než budou v kontaktu s pacientem, uvedlo 12 (22,6 %) respondentů,že vždy provádějí hygienickou dezinfekci rukou. V situaci před aseptickým výkonem provede dezinfekci rukou 44 (83 %) respondentů.

Diskuse

Poranění o ostrý předmět může být pro zdravotnického záchranáře vážný problém. Jedná se o nežádoucí událost, která může způsobit mnohé komplikace. Zdravotničtí záchranáři bývajív situaci, kdy musejí pracovat s ostrými předměty, každý den, což představujevelmi vysokériziko poranění a infekce. Proto je důležité, aby uměli předcházet těmto poraněním, řešit situace, kterénastanou,a nahlásit vzniklou nežádoucí událost (POUZP, 2017).

Velmi zajímavé zjištění přinesla otázka týkající seprvníhokroku přiošetření poranění o ostrý předmět. Zde pouze 18 (34 %) respondentů odpovědělo správně, že se rána má nechat pětminut volně krvácet a nijak nemačkat, jak uvádí Jilich (2014). Domníváme se, že důvodem pro tolik nesprávných odpovědí je přetrvávání zastaralých informací. V minulosti některé publikace uváděly, že je ránu potřeba silně stlačovat, aby došlo k vytlačení potencionálního infekčního agens z tkáně zdravotnického pracovníka. Z důvodu aktualizace informací je důležité připomenout nutnost celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků. Otázky týkající sedruhéhoa třetíhokroku však přinesly příznivé výsledky,kdy první otázku zodpovědělo správně 44 (83 %) respondentů a druhou48 (90,6 %) respondentů.

Další zkoumanou oblastí byla znalost rizik spojených s poraněním o ostrý předmět. Velmi pozitivní výsledky přinesla otázka, kde jsme se dotazovali, kteráonemocnění se mohoupřenášet připoranění ostrým předmětem. 45 (84,9 %) respondentů odpovědělo správně, že se jedná o hepatitidu typu B a C, AIDS a lues–toto potvrzuje Husa (2011) a Schindler (2009). Znamenáto,že zdravotničtí záchranáři dokážou rozpoznat, kteří pacienti jsou rizikoví,a tím zvýšit šance na předcházeníporaněním. Velmi zajímavé výsledky v této oblasti přinesla otázka, která se dotazovala, jaké množství krve stačí pro přenos hepatitidy typu B. Na nipouze 19 (35,8 %) respondentů odpovědělo správně, a to že se jedná o 10-8ml krve (POUZP, 2017). Celkem 34 (64,2 %) respondentů odpovědělonesprávně. Tato otázka však může být považována za méně podstatnou, jelikož množství krve, které se při poranění přenese do těla zdravotnického záchranáře,je jen těžko ovlivnitelné (Husa, 2011).

Dálejsme se zabývali hlášenímporanění o ostrý předmět. Zdravotničtí záchranáři by měli znát zásady postupu při poranění o ostrý předmět, aby bylo možné efektivně předcházet dalším komplikacím (Rada Evropské unie, 2010;stejné informace uvádí i platná legislativa České republiky– Česko, 2000). Zneklidňující výsledky přinesla otázka, kde jsme se tázali respondentů, kdy je potřeba hlásit poranění o ostrý předmět. Zde 38 (71,7 %) respondentů uvedlo správně, že vždy (POUZP, 2017). To může znamenat, že skoro 30 % poranění nebylo nikdy nahlášeno!

Poslední zkoumanou oblastí byla oblast manipulace s vybranými rizikovými předměty. Zneklidňující výsledky přinesla otázka, kde jsme se dotazovali respondentů, za jaké situace lze vrátit kryt na použitou jehlu. Pouze 22 (41,5 %) respondentů uvedlo správně, že nikdy. Vracení krytů je podle vyhlášky č. 306/2012 Sb. zakázáno (Česko, 2012). Další takové výsledky přinesla otázka, která se zabývala tím, zda zdravotničtí záchranáři odstraňují injekční jehlu zinjekční stříkačky bez použití dalších pomůcek. Pouze 18 (34,0 %) respondentů odpovědělo, že nikdy. Odpovědi na tyto dvě otázky byly pro nás poněkud zarážející, neboť poukazují na nedostatečnou edukaci v oblasti manipulace s ostrými předměty (Rada Evropské unie, 2010).

Závěr

Pro výzkumné šetření byli stanoveny čtyři cíle. Vyhodnocení výsledků ukázalo, že 69,2 % zdravotnických záchranářů má znalosti ohledně ošetření poranění o ostrý předmět, 67,7 % zdravotnických záchranářů má znalosti o rizicích spojených s poraněním o ostrý předmět. Třetí cíl ukázal, že 78,3 % zdravotnických záchranářů zná zásady hlášení poranění o ostrý předmět a 37,8 % zdravotnických záchranářů dodržuje zásady manipulace s vybranými ostrými předměty. Z těchto výsledků je zřejmé, že znalosti zdravotnických záchranářů nejsou vždy uspokojivé a bylo by vhodné zavéstt některá opatření, která by napomohla jejich zlepšení. Hlavnímdůvodemje ochrana zdravotnických záchranářů před poraněním a dalšími komplikacemi.

Martin Nedomanský, Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci, Mgr. Martin Krause, DiS.,Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci



Literatura:
HUSA, P., KRBKOVÁ,L.,BARTOŠOVÁ,D. Infekční lékařství: učební text pro studenty všeobecného lékařství.Brno: Masarykova univerzita,2011. ISBN 978-80-210-5660-2.
JILICH, D.,KULÍŘOVÁ, V. HIV infekce: současné trendy v diagnostice, léčbě a ošetřovatelství. Praha: Mladá fronta,2014. ISBN 978-80-204-3325-1.
POUZP, ČAS, UZS, APSS a OSZaSP. Metodické doporučení o řešení situací spojených s poraněním ostrými předměty ve zdravotnictví a prevenci jejich vzniku. Praha,2017. (Dostupnétaké on-line.)
RADA EVROPSKÉ UNIE. Směrnice Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU. In: Ústřední věstník Evropské unie. 2010. Svazek L 134, s. 66–72. ISSN 1725-5074.
SCHINDLER, J. Mikrobiologie: pro studenty zdravotnických oborů.Praha: Grada,2014. ISBN 978-80-247-4771-2.
ČESKO. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ. Vyhláška č. 306 ze dne 24.září 2012,o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče,ve znění pozdějších přepisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012. Příloha č. 1. ISSN 1211-1244.
ČESKO. Zákon č. 258 ze dne 14. července 2000,o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000. Částka 75, s. 3622–3664. ISSN 1801-0393.
SOLE, M. L., KLEIN, D. G.,MOSELEY,M. J. (eds.). Introduction to critical care nursing.Saint Louis: Elsevier,2013. ISBN 978-0-323-08848-0.
 
  • tisk
  • předplatit si