Recenzované články

Časová úspora při použití IC-EKG pro potvrzení umístění distálního konce PICC katétru ve srovnání s rentgenem hrudníku

Souhrn: Cíl: Stále větší pozornost si získávají periferně zavedené centrální žilní katétry (PICC) s využitím metody intrakavitárního elektrokardiogramu (IC-EKG). Cílem této studie bylo podpořit a přidat další důkazy o proveditelnosti, časové úspoře, přesnosti, bezpečnosti umístění distálního konce katétru pomocí IC-EKG ve srovnání s rentgenem (RTG) hrudníku, eliminovat zbytečné ozařování a další vyšetřování pacienta. Tato studie byla provedena sestrami PICC týmu a jedná se o první ošetřovatelskou studii v České republice na toto téma. Metody: Monocentrická, prospektivní, nerandomizovaná klinická studie. Data byla sbírána ve FN Ostrava od června 2020 do ledna 2023. Primárním cílem bylo měření času, který uplynul mezi IC-EKG a popisem RTG hrudníku, sekundárním cílem bylo měření úspěšnosti pomocí IC-EKG ve shodě s RTG hrudníku dle nastavených kritérií a potvrzení distálního konce katétru v kavoatriální junkci (CAJ). Výsledky: Byla analyzována data 453 po sobě jdoucích pacientů, kteří podstoupili zavedení PICC. Primární data ukázala, že minimální doba mezi IC-EKG a popisem RTG hrudníku lékařem byla 1 min a maximální doba byla 400 min, medián čekací doby 80 min. Sekundární data ukázala úspěšnost IC-EKG ve shodě s RTG hrudníku dle nastavených kritérií u 84,8 % (n = 384) pacientů. Závěr: Metodu IC-EKG mohou sesterské týmy zabývající se cévními vstupy používat bezpečně a efektivně bez rizika komplikací. Ukázalo se, že jde o spolehlivou metodu potvrzení uložení distálního konce katétru umožňující použití PICC ihned po zavedení bez prodlevy v léčbě pacienta.

Klíčová slova: časová úspora, rentgen hrudníku, centrální žilní katétr, distální konec katétru, intrakavitární elektrokardiogram

Opioidní terapie u popálených dětských pacientů: efektivita a bezpečnost

Souhrn: Léčba bolesti u dětských pacientů s popáleninami představuje významnou výzvu pro zdravotnické pracovníky, protože bolest je často intenzivní, přetrvávající a vyžaduje specifický přístup. Tento článek se zaměřuje na užívání opioidních analgetik při léčbě těchto pacientů s důrazem na konkrétní léky a jejich bezpečnost. Poskytuje přehled o klinickém použití konkrétních opioidů u dětí, zdůrazňuje jejich bezpečnost, účinnost a doporučené dávkování. Článek podrobně popisuje nejčastěji používané opioidy. Dále se zabývá specifiky bolesti u popálených dětí, kde je důležité rychlé a účinné zvládání bolesti, aby se předešlo dlouhodobým komplikacím. Kromě toho jsou opioidy často kombinovány s jinými analgetiky, jako je např. paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID – non-steroidal anti-inflammatory drugs), aby se zvýšila účinnost léčby a snížilo riziko vedlejších účinků.

Klíčová slova: opioidy, management bolesti, dětské popáleniny

Riziko syndrómu vyhorenia u sestier pracujúcich na zmeny

Súhrn: Hlavným cieľom prieskumu bolo zistiť výskyt rizika syndrómu vyhorenia u sestier pracujúcich na zmeny.

Kľúčové slová: syndróm vyhorenia, sestra, práca na zmeny, psychická záťaž, prevencia vyhorenia

Proces zavedení kardiostimulátoru: cesta pacienta a role ošetřovatelského týmu

Souhrn: Pole indikací k zavedení kardiostimulátoru pacientovi se stále vylepšuje stejně jako ošetřovatelská péče o pacienta. Protože je celý výkon nyní prakticky rutinní záležitostí kardiologů, celý proces od příjmu pacienta do zdravotnického zařízení až po jeho propuštění se výrazně urychlil. Pacient bez přítomných komplikací nebývá hospitalizován více než 3 dny a celkem se u pacienta vystřídají až tři ošetřovatelské týmy. Pacient prochází předoperační přípravou, perioperační péčí a pooperační péčí. Celý proces obsahuje dílčí kroky, které na sebe navazují, a právě celé toto spektrum výkonů činí tento zákrok velmi rychlým a pacient tak odchází stabilizován, edukován a připraven do života s implantovaným kardiostimulátorem.

Tento příspěvek mapuje roli ošetřovatelského týmu a cestu pacienta. Cílem je poukázat na velké množství zásadních úkonů, bez kterých se péče neobejde a které jsou zároveň nutné ke snížení výskytu komplikací. Výsledky studie jsou rozděleny do čtyř zásadních oblastí, které poskytují vhled do celé problematiky, vč. jednotlivých úkonů dispenzarizační péče a edukace pacienta.

Klíčová slova: implantace, kardiostimulátor, ošetřovatelství, péče, pacient

Za hranicami liekov: nefarmakologická úľava od bolesti pre deti s popáleninami

Súhrn: Popáleniny u pediatrických pacientov predstavujú značnú výzvu v manažmente zvládania bolesti, ktoré si často vyžadujú mnohostranný prístup na zmiernenie nepohodlia a podporu hojenia. Nefarmakologické metódy získali čoraz väčšie uznanie ako účinné doplnky alebo alternatívy k tradičnej farmakoterapii pri liečbe bolesti popálenín u detí. Tento komplexný prehľad skúma rozmanitú škálu nefarmakologických intervencií používaných pri liečbe bolesti popálenín u detí. Opisujeme virtuálnu realitu (VR), hudobnú terapiu, hypnózu, a aromaterapiu z hľadiska jej účinnosti, bezpečnosti a praktickej aplikácie v podmienkach starostlivosti o detské popáleniny. Okrem toho sa tento prehľad zameriava na dôležitosť zvažovania vývojových faktorov a individuálnych potrieb pacienta pri výbere a implementácii nefarmakologických intervencií. Poskytnutím prehľadu o nefarmakologických prístupoch založených na dôkazoch sa tento prehľad zameriava na informovanie zdravotníckych pracovníkov a zvýšenie kvality starostlivosti o detských pacientov s popáleninami.

Kľúčové slová: popálenia, pediatrický pacienti, bolesť, nefarmakologické metódy

Zlepšení kognitivní úrovně seniorů

Souhrn: Kognitivní funkce slábnou během života nerovnoměrně, ale jsou klíčové pro zachování soběstačnosti. Výzkumné studie i zkušenosti jasně ukazují, že kognitivní trénink je účinným nástrojem v prevenci i léčbě poruch kognitivních funkcí. Efektivita kognitivního tréninku je ověřena nejen u zdravých jedinců, ale také u lidí s mírným kognitivním zhoršením. Kognitivní trénink tedy nabízí cestu k posílení těchto funkcí, zlepšení kvality života a nezávislosti seniorů. Provedené opakované testování poukázalo na přínos mentální i tělesné skupinové aktivizace seniorů.

Klíčová slova: kognitivní funkce, kognitivní trénink, senior

Renezance následné poporodní péče

Souhrn: Článek je zaměřen na problematiku následné poporodní péče. Vychází z kombinace přehledové studie, výzkumného sdělení a zkušeností z praxe. Zabývá se historickým vývojem v péči o ženu a dítě, vztahy mezi porodními asistentkami a gynekology a překážkami v poskytování následné poporodní péče.

Klíčová slova: následná poporodní péče, porodní asistentka, gynekolog, bariéry

Terapie růstovým hormonem

Souhrn: Růst organizmu není ovlivněn jen růstovým hormonem, vlivnými činiteli jsou výživa, genetické predispozice, chronická onemocnění, průběh těhotenství, samotný porod i další hormonální faktory – hormony štítné žlázy, pohlavní hormony, hormony nadledvin. Diagnostika je komplexní, nezahrnuje jen sledování výšky, ale především dynamické krevní testy. Léčba dosahuje výsledků pouze při včasném zahájení a dodržení pravidelnosti.
 

Klíčová slova: růstový hormon, nedostatečný růst

Vplyv fyzických a psychických faktorov pôsobiacich na sestry pracujúce na operačnej sále

Súhrn: Hlavným cieľom prieskumu bolo zistiť vplyv fyzických a psychických faktorov pôsobiacich na osobnosť sestier pracujúcich na operačných sálach.

Kľúčové slová: sestra inštrumentárka, operačne sály, rizikové faktory, zmeny na organizme sestry

Dítě s obezitou a co s tím?

Souhrn: Prevalence obezity se v poslední době v mnoha zemích světa zvýšila. Studie „Zdraví dětí 2016“ v České republice ukázala, že po období celosvětového nárůstu obezity do roku 2011 nastalo období určité stabilizace, ve kterém nedocházelo k výrazným změnám hmotnosti. Pandemie covidu-19 bohužel tento trend změnila a aktuální data z roku 2021 ukazují na vážný nárůst dětské obezity v ČR. V článku budou zmíněny možnosti terapie dětí s obezitou, vč. farmakologické a bariatrické terapie.

Klíčová slova: dětská obezita, covid-19, bariatrická a farmakologická terapie dětí s obezitou