COVID-19
 

Recenzované články

  • Souhrn: Východiska: Projekt „Proměna role vysoké školy a inovace studijních programů v rámci fenoménu 4.0. v oblastech strojních, pedagogických a zdravotnických“, TL01000081, je realizován od roku 2018 a bude zakončen v roce 2020. Ve vztahu ke vzdělávání nelékařů byl v rámci tohoto projektu v kontextu fenoménu 4.0. analyzován studijní program Všeobecné ošetřovatelství (prezenční forma studia) a následně byly navrženy a implementovány prvky inovace do uvedeného studijního programu. Samozřejmostí byla i diskuze a spolupráce s odborníky z praxe a s osobami odpovědnými za vedení odborné praxe v kontextu uvedeného. Cíl: V rámci aktivit projektu bylo mimo jiné provedeno šetření o využívání přístrojové techniky na vybraných pracovištích poskytovatelů zdravotní péče, kde je realizována odborná praxe studentů. Metody: Pro sběr dat bylo zvoleno kvantitativní průzkumné šetření za použití nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Otázky dotazníků odpovídaly záměru autorů. Respondenty výzkumu byly všeobecné sestry pracující na vedoucích pozicích (vrchní sestry a náměstkyně pro ošetřovatelskou péči) a zároveň se jednalo o osoby odpovědné za výkon odborné praxe. Výsledky: Z šetření vyplynulo, že v praxi je využíváno široké spektrum zdravotnické přístrojové techniky, v případě odborné praxe nejčastěji „mentor demonstruje a následně student pod jeho vedením přístroj používá“. Analýza výsledků dále ukázala, že četnost využití přístroje na pracovišti nebo ambulanci má vliv na to, jak je přístroj používán studentem na praxi. Většina respondentů též očekává, že studenti budou na odborné praxi disponovat teoretickými znalostmi a částečně i odbornými dovednostmi v oblasti používání přístrojové techniky, které získají v průběhu vzdělání ve studijním programu. Diskuze: Zdravotnická přístrojová technika je nedílnou součástí diagnostické, léčebné, ale i preventivní péče o pacienta, v ošetřovatelské praxi existuje velké spektrum techniky. Teoretické znalosti v oblasti zdravotnické přístrojové techniky získané při studiu jsou zaměstnavateli očekávány stejně tak jako určitá míra praktických dovedností v obsluze zdravotnické přístrojové techniky získaná při studiu v odborných učebnách (formou simulace). V rámci odborné praxe je pak možná efektivní návaznost a dochází k upevnění a prohloubení praktických dovedností v obsluze zdravotnické přístrojové techniky. Závěr: Vzhledem ke kompetencím všeobecných sester daných současnou legislativou je potřeba posílit teoretické znalosti studentů programu Všeobecné ošetřovatelství v oblasti zdravotnické přístrojové techniky. Ve spolupráci s odborníky z praxe je potřeba uvedené teoretické znalosti prohloubit a během odborné praxe upevnit praktické dovednosti. Zásadní důraz je kladen na bezpečné užívání zdravotnické přístrojové techniky.

    Klíčová slova: ošetřovatelství, dovednosti, zdravotnická přístrojová technika, odborná praxe, teoretická příprava

  • Súhrn: Diabetes mellitus 2. typu je závažné nevyliečiteľné ochorenie, ktorého incidencia celosvetovo stúpa. Spája sa so vznikom chronických komplikácií, mení kvalitu života pacientov, výrazne determinuje ekonomickú sféru spoločnosti. S ohľadom na uvedené je veľmi dôležité vynakladať zvýšené úsilie pri vyhľadávaní osôb rizikových pre vznik diabetu (tzv. prediabetické stavy) a včasnou intervenciou predchádzať jeho vzniku. Príspevok sumarizuje najnovšie odporúčania medzinárodných diabetologických spoločností zamerané na prevenciu ochorenia a analyzuje najčastejšie popisované intervencie. K  spoločným znakom v  odporúčaniach patrí najmä trvalo udržateľný pokles telesnej hmotnosti a zmena v prístupe k stravovaniu – preferovanie aspektov stredomorskej stravy či DASH (The Dietary Approaches to Stop Hypertension) diéty.

    Klúčové slova: diabetes mellitus 2. typu, prevencia, redukcia hmotnosti, stredomorská strava, DASH diéta

  • Souhrn: Cíl: Zjistit, jaká je aktuální úroveň připravenosti studentů nelékařských zdravotnických oborů na setkání s umírajícím pacientem a se smrtí. Metodika: Výzkum byl proveden u vybraných studentů nelékařských zdravotnických oborů metodou kvantitativního šetření. To probíhalo pomocí dotazníku, který byl rozdělen na část standardizovanou (nástroj FATCOD-B) a nestandardizovanou (otázky vlastní konstrukce). Výsledky: Výsledky odhalují slabiny v připravenosti studentů zejména v oblasti praktické aplikace získaných teoretických poznatků. Ukazuje se, že studenti mají strach, cítí úzkost a neví, jak komunikovat při péči o umírající a zemřelé. Závěr: Získané výsledky byly využity za účelem inovace již existujícího sylabu předmětu zaměřeného na paliativní ošetřovatelství, což by mělo přispět ke zlepšení pregraduálního vzdělávání.

     

    Klíčová slova: FATCOD-B, umírání, smrt, vzdělávání, připravenost studentů

  • Súhrn: Cisársky rez je závažná pôrodnícka operácia. Výskyt problémov u žien po tomto spôsobe pôrodu môže mať významný vplyv na ich život a každodenné fungovanie. Cieľom štúdie bolo zistiť výskyt problémov v telesnej oblasti u žien po pôrode cisárskym rezom pomocou dotazníka vlastnej konštrukcie. Celkový súbor tvorilo 50 respondentiek veku od 18 do 43 rokov. Väčšina šestonedieľok (94 %) po pôrode cisárskym rezom uvádzala bolesť v operačnej rane. Problém pri vstávaní z postele uvádzali viaceré šestonedieľky (66 %), pretože sa u nich objavili závraty (45 %) a bolesť (40 %). Vyskytovali sa problémy s dojčením (44 %), v to naliate prsníky (59 %) a bolestivé bradavky (41 %). Problémom, ktoré sa vyskytujú u žien po pôrode cisárskym rezom je dôležité venovať zvýšený záujem, pretože ovplyvňujú ich prežívanie ženy v období šestonedelia. Pôrodné asistentky by mali venovať viac pozornosti detekcii problémov a následne realizovať vhodné intervencie s cieľom ich minimalizácie.

    Kľúčové slová: pôrod cisárskym rezom – problémy – šestonedelie.

     

  • Souhrn: Článek se zabývá analýzou a možností využití koncepčního modelu I. J. Orlandové v českém prostředí. Orlandová vychází z teorie potřeb a motivace, předpokládá práci formou ošetřovatelského procesu a klade důraz na interakční procesy mezi zdravotníkem a pacientem. Model se zaměřuje na tři oblasti ošetřovatelské profese – na vztah mezi pacientem a sestrou, na profesionální roli sestry a na rozvoj ošetřovatelského poznání. Na základě výše zmíněných oblastí je posouzena vnitřní a vnější analýza modelu. Vnitřní analýza modelu je zaměřena na základní předpoklady a teoretické aspekty využití modelu. Vnější analýza popisuje využití modelu ve vzdělávání, v praxi a ve výzkumu v ošetřovatelství. Domníváme se, že model Orlandové se dá v českém prostředí použít v praxi, ve vzdělávání i ve výzkumu.

    Klíčová slova: Analýza – koncepční model – I. J. Orlandová – ošetřovatelství – všeobecná sestra.

     

  • Souhrn: Bazální stimulace je pedagogicko-ošetřovatelský koncept, který vyvinul profesor Andreas Fröhlich (speciální pedagog) při práci s tělesně a mentálně postiženými dětmi v rámci výzkumu pro svou disertační práci. Tato metoda vychází z individuálních potřeb každého člověka a úzce souvisí s holistickým přístupem v ošetřovatelství (zohledňuje jedinečnost člověka a jeho běžné návyky). Jedná se o vysoce profesionální péči, která je prováděna zejména zdravotníky. V České republice uvedla tento koncept do ošetřovatelské péče poprvé PhDr. Karolína Friedlová v roce 2003.

    Cílem sdělení je seznámit čtenáře s daným tématem a v základní úrovni představit nejdůležitější metody a myšlenky konceptu. Toto sdělení jsem zpracovávala na základě literárních zdrojů a internetových článků. Při studování internetových zdrojů jsem využívala také informací v německém jazyce.

    Výsledky tohoto konceptu mohou mít pro pacienta a jeho rodinu velmi kladné účinky. Dalším, avšak neméně důležitým pozitivem je fakt, že bazální stimulace se výrazně podílí na formování vztahu mezi ošetřujícím personálem a pacientem, což je základem ošetřovatelské péče.

    Klíčová slova: Bazální stimulace – koncept – ošetřovatelská péče.

     

  • Souhrn: Práva pacientů jsou součástí legislativy České republiky od roku 2011 a konkrétně se nacházejí v zákoně č. 372/2011 Sb. Tím jsou tedy právně vymahatelná a nejen z tohoto důvodu by se měl klást větší důraz na jejich dodržování. Článek se zabývá problematikou dodržování práv pacientů v praxi. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou s použitím techniky dotazníku. Cílem bylo zjistit informovanost pacientů o právech pacientů, dále zda je dodržována identifikace pacientů při podávání perorálních léků z pohledu pacientů a zda je z pohledu pacientů dodržováno jejich právo na respektování soukromí při sběru ošetřovatelské anamnézy.

    Klíčová slova: Informovanost – ošetřovatelská péče – pacient – práva pacientů – všeobecná sestra.

  • Souhrn: Léčba diabetických ulcerací musí být komplexní, zahrnující odlehčení nohy, revaskularizaci, léčbu infekce, débridement a lokální léčbu. V léčbě nehojících se ulcerací může významně pomoci krytí s čisticím a antibakteriálním účinkem, což je dokumentováno kazuistikou.

    Klíčová slova: Syndrom diabetické nohy – lokální krytí – TLC-Ag technologie.

  • Súhrn: Príspevok pojednáva o potrebe špecializovanej ošetrovateľskej starostlivosti o obete sexuálneho násilia, ktorá je v zahraničí známa pod označením SANE (Sexual Assault Nurse Examiner). Poukazuje na význam SANE jak z hľadiska komfortu obetí pri medicínsko-forenznom vyšetrení, ako aj z hľadiska zvyšovania úrovne vymožiteľnosti práva. Vychádzajúc zo štandardov Medzinárodnej asociácie forenzných sestier, sumarizuje obsah a rozsah špecializačného vzdelávania sestier v predmetnej problematike. Napokon apeluje na potrebu budovania špecializovaných koordinovaných multidisciplinárnych služieb pre obete sexuálneho násilia, pričom integrálnou súčasťou týchto služieb by bola aj SANE sestra.

    Klíčová slova: Sexuálne násilie – sestra – špecializácia.

  • Speciální onkologie

    / Tomáš Büchler a kol. / Maxdorf, edice Jessenius, 277 s., 595 Kč /

Další