COVID-19 Florence podporuje  

Recenzované články

  • Dietní opatření u alergie na bílkovinu kravského mléka

    Souhrn: Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) patří mezi nejčastěji se vyskytující potravinové alergie u malých dětí. První projevy se velmi často objevují již v prvních týdnech až měsících života. Klinické projevy ABKM mohou být velmi pestré, postihující systém kožní, gastrointestinální, dýchací či oběhový. Mezi nejčastější projev kojenecké ABKM patří alergická kolitida s postižením gastrointestinálního traktu. Velmi důležitá je proto včasná diagnostika a nastolení vhodných stravovacích režimových opatření, po kterých nastane ústup obtíží a sníží se riziko rozvoje poruch růstu dítěte.

     

    Klíčová slova: alergie na bílkovinu kravského mléka, dieta

     

  • Je čas přemýšlet jinak

    Souhrn: Současná doba si žádá vysokou výkonnost, efektivitu a osobní nasazení. Člověk je vystaven hodnocení nadřízených, kolegů, ale i sebekritice a vědomí vlastní ceny a hranic. V tomto okamžiku se naskýtá otázka změny přístupu. Jedná se o změnu pohledu na věci, situace a lidi okolo sebe ve světle transformace myšlení. Růstové nastavení mysli vede člověka k zužitkování zkušeností, poučení, zlepšení komunikace a sociální interakce. Cílem článku je seznámit čtenáře s klíčovými myšlenkami růstového nastavení mysli a základy uplatnění v praktickém životě. Celý koncept myšlení lze dobře uplatnit také v náročné profesi zdravotní sestry.


    Klíčová slova: fixní myšlení, růstové myšlení, změna

     

  • Péče o pacienty s hrudní drenáží

    Souhrn: Ošetřovatelská péče o pacienty se zavedenou hrudní drenáží je specifická, důraz je kladen na zajištění komfortu pacienta po stránce fyzické i po stránce psychické. Pacienti, kteří mají zavedený drén z důvodu terapeutického bez operačního výkonu anebo po operačním výkonu, jsou hospitalizováni zejména na odděleních hrudní chirurgie. Podle dostupných dat statistického úřadu bylo v České republice s onemocněním vyžadujícím hrudní drenáž v roce 2018 hospitalizováno 691 pacientů, z toho ve věku 65 let a více bylo 336 pacientů. Průměrný počet dnů hospitalizace dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR byl 6,2 dnů. Velkou skupinu pacientů tvoří pacienti s nádorovým onemocněním. Práce byla zaměřena na zjištění a popis specifických oblastí ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným hrudním drénem. Sběr dat byl proveden pomocí anamnestického rozhovoru podle M. Gordonové a z dokumentace, následně byla data zpracována do deseti kazuistik. Součástí práce je zpracování doporučení pro sestry a vytvoření seznamu ošetřovatelských diagnóz souvisejících s tímto ošetřovatelským problémem, což je péče o hrudní drén.


    Klíčová slova: hrudní drenáž, komfort, péče, ošetřovatelský problém

  • Závažný ovariálny hyperstimulačný syndróm – kazuistika

    Súhrn: Cieľ: Príspevok prostredníctvom kazuistiky pacientky predkladá priebeh ovariálneho hyperstimulačného syndrómu (OHSS) a uvádza komplexnú intenzívnu starostlivosť o pacientku so závažným stupňom OHSS z pohľadu sestry pracujúcej na intenzívnom pracovisku. Metodika: Hlavnou metódou práce bola kazuistika. Kazuistika predstavuje výber jedinečného prípadu, na ktorom poukazujeme na špecifiká prípadu pacientky so závažným priebehom OHSS. Výsledky: Poukazujeme na priebeh hospitalizácie pacientky na intenzívnom oddelení, sesterské aspekty práce a ošetrovanie metódou ošetrovateľského procesu. Záver: Predkladaný opis prípadu prináša súhrne informácie o zriedkavej komplikácii asistovanej reprodukcie s nutnosťou hospitalizácie na intenzívnom oddelení z pohľadu sestry a deklaruje význam sesterského posúdenia, diagnostiky a ošetrovateľskej starostlivosti.

    Kľúčové slová: OHSS, kazuistika, intenzívna starostlivosť

     

  • Hodnocení obtížnosti položek dotazníku a úrovně vybraných obecných znalostí u pacientů s diabetem mellitem 2. typu

    Souhrn: Cíl: Popsat hodnocení obtížnosti položek dotazníku a úrovně znalostí u pacientů s diabetem mellitem 2. typu. Metody: Sběr dat probíhal v období od srpna do listopadu 2018 na základě dotazníkového šetření s ověřenými psychometrickými vlastnostmi určeného pro českou populaci. Z výsledků získaných od 226 pacientů byla vyvozena obtížnost položek dotazníku, a to pomocí výpočtu hodnoty obtížnosti Q, a identifikovány položky s nejnižším znalostním skóre. Výsledky:  Hodnoty obtížnosti položek se pohybovaly v rozmezí 0,24–0,77. Znalostní skóre se pohybovalo v rozmezí 23–76 %. Z výzkumného šetření vyplynulo, že největší nedostatky mají nemocní ve znalostech o nutričních doporučeních v oblasti DIA potravin a symptomech hypoglykemie. Nejvyššího znalostního skóre bylo dosaženo u položky zjišťující, zda si člověk s diabetem může poškodit dolní končetiny, aniž by to cítil. Závěr: Úroveň znalostí respondentů lze hodnotit jako dobrou. Výsledky získané z průzkumného šetření budou sloužit ke zkvalitnění edukace osob s diabetem mellitem.


    Klíčová slova: diabetes mellitus, znalost, dotazník, obtížnost, položka

  • Cévní přístupy pro hemodialýzu

    Souhrn: Cévní přístupy pro hemodialýzu jsou nezbytným předpokladem dialyzační léčby. Pro kvalitní dialyzační ošetření je mimo jiné důležitý plně funkční cévní přístup, neustále se vzdělávající zdravotnický personál a spolupráce pacienta. Kvalitní dialyzační ošetření je pro pacienta velice důležité, protože ovlivňuje jeho život i během období mezi jednotlivými dialýzami. Většina cévních přístupů je zakládána pacientům pro dlouhodobou hemodialyzační léčbu, a proto je naším společným cílem co nejdéle fungující cévní přístup a co nejkvalitnější život pacienta v dialyzačním programu.


    Klíčová slova: cévní přístup, hemodialýza, arteriovenózní píštěl, centrál žilní katétr, komplikace, léčba, vyšetření, zásady správné péče

  • Role perioperačních sester v početní bezpečnostní proceduře na operačním sále

    Souhrn: Cíl: Cílem kvalitativního šetření bylo zmapovat, jak na oslovených operačních sálech předchází nechtěnému ponechání cizorodého předmětu v břišní dutině pacienta. Metodika: Průzkum byl proveden pomocí kvalitativní metody. Sběr dat byl realizován metodou polostrukturovaného rozhovoru a přímého zúčastněného pozorování. Data byla vyhodnocena metodou zachycení vzorců. Výběr respondentů byl metodou náhodného výběru, kritériem byla přítomnost perioperačních sester u pozorované operace. Respondentů bylo celkem 14. Pozorování proběhlo v prostředí sedmi operačních sálů při otevřené břišní operaci. Výsledky: Získané výsledky odkrývají oblasti početní bezpečnostní procedury, které je třeba v rámci prevence nechtěného ponechání cizorodého předmětu v těle pacienta zlepšit. Nejúčinnějším preventivním opatřením je standardizace všech postupů početní bezpečnostní procedury. Závěr: Riziko pochybení v perioperační péči se zvyšuje rozdílným a nejednotným vykonáváním jednotlivých procesů početní bezpečnostní procedury. Selhání lidského faktoru je jedním z nejčastějších pochybení způsobujících zapomenutí chirurgické položky v operační ráně pacienta. Snižovat jej lze verifikací počtů dvěma jedinci a dokumentovat veškeré procesy v perioperační péči.

    Klíčová slova: operační sál, perioperační sestry, početní bezpečnostní procedura, riziko pochybení

  • Prevence dekubitů na operačním sále

    Souhrn: Příspěvek se zabývá polohováním pacienta v průběhu operačního výkonu. Pojem polohování pacienta vychází z moderního ošetřovatelství. Hlavním účelem správného polohování je předcházení vzniku dekubitů a utlačení nervů za pomoci polohovacích pomůcek. Pokud bude zdravotnický personál správně a dostatečně polohovat, lze předejít řadě komplikací.

    Klíčová slova: polohování, operační sál, dekubity

     

  • Možnosti inovace studijního programu Všeobecné ošetřovatelství prezenční forma studia v rámci fenoménu 4.0.

    Souhrn: Východiska: Projekt „Proměna role vysoké školy a inovace studijních programů v rámci fenoménu 4.0. v oblastech strojních, pedagogických a zdravotnických“, TL01000081, je realizován od roku 2018 a bude zakončen v roce 2020. Ve vztahu ke vzdělávání nelékařů byl v rámci tohoto projektu v kontextu fenoménu 4.0. analyzován studijní program Všeobecné ošetřovatelství (prezenční forma studia) a následně byly navrženy a implementovány prvky inovace do uvedeného studijního programu. Samozřejmostí byla i diskuze a spolupráce s odborníky z praxe a s osobami odpovědnými za vedení odborné praxe v kontextu uvedeného. Cíl: V rámci aktivit projektu bylo mimo jiné provedeno šetření o využívání přístrojové techniky na vybraných pracovištích poskytovatelů zdravotní péče, kde je realizována odborná praxe studentů. Metody: Pro sběr dat bylo zvoleno kvantitativní průzkumné šetření za použití nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Otázky dotazníků odpovídaly záměru autorů. Respondenty výzkumu byly všeobecné sestry pracující na vedoucích pozicích (vrchní sestry a náměstkyně pro ošetřovatelskou péči) a zároveň se jednalo o osoby odpovědné za výkon odborné praxe. Výsledky: Z šetření vyplynulo, že v praxi je využíváno široké spektrum zdravotnické přístrojové techniky, v případě odborné praxe nejčastěji „mentor demonstruje a následně student pod jeho vedením přístroj používá“. Analýza výsledků dále ukázala, že četnost využití přístroje na pracovišti nebo ambulanci má vliv na to, jak je přístroj používán studentem na praxi. Většina respondentů též očekává, že studenti budou na odborné praxi disponovat teoretickými znalostmi a částečně i odbornými dovednostmi v oblasti používání přístrojové techniky, které získají v průběhu vzdělání ve studijním programu. Diskuze: Zdravotnická přístrojová technika je nedílnou součástí diagnostické, léčebné, ale i preventivní péče o pacienta, v ošetřovatelské praxi existuje velké spektrum techniky. Teoretické znalosti v oblasti zdravotnické přístrojové techniky získané při studiu jsou zaměstnavateli očekávány stejně tak jako určitá míra praktických dovedností v obsluze zdravotnické přístrojové techniky získaná při studiu v odborných učebnách (formou simulace). V rámci odborné praxe je pak možná efektivní návaznost a dochází k upevnění a prohloubení praktických dovedností v obsluze zdravotnické přístrojové techniky. Závěr: Vzhledem ke kompetencím všeobecných sester daných současnou legislativou je potřeba posílit teoretické znalosti studentů programu Všeobecné ošetřovatelství v oblasti zdravotnické přístrojové techniky. Ve spolupráci s odborníky z praxe je potřeba uvedené teoretické znalosti prohloubit a během odborné praxe upevnit praktické dovednosti. Zásadní důraz je kladen na bezpečné užívání zdravotnické přístrojové techniky.

    Klíčová slova: ošetřovatelství, dovednosti, zdravotnická přístrojová technika, odborná praxe, teoretická příprava

  • Prevencia ochorenia diabetes mellitus 2. typu stravovaním pohľadom medzinárodných organizácií

    Súhrn: Diabetes mellitus 2. typu je závažné nevyliečiteľné ochorenie, ktorého incidencia celosvetovo stúpa. Spája sa so vznikom chronických komplikácií, mení kvalitu života pacientov, výrazne determinuje ekonomickú sféru spoločnosti. S ohľadom na uvedené je veľmi dôležité vynakladať zvýšené úsilie pri vyhľadávaní osôb rizikových pre vznik diabetu (tzv. prediabetické stavy) a včasnou intervenciou predchádzať jeho vzniku. Príspevok sumarizuje najnovšie odporúčania medzinárodných diabetologických spoločností zamerané na prevenciu ochorenia a analyzuje najčastejšie popisované intervencie. K  spoločným znakom v  odporúčaniach patrí najmä trvalo udržateľný pokles telesnej hmotnosti a zmena v prístupe k stravovaniu – preferovanie aspektov stredomorskej stravy či DASH (The Dietary Approaches to Stop Hypertension) diéty.

    Klúčové slova: diabetes mellitus 2. typu, prevencia, redukcia hmotnosti, stredomorská strava, DASH diéta

Další  

Nejčtenější