Recenzované články

Hodnocení obtížnosti položek dotazníku a úrovně vybraných obecných znalostí u pacientů s diabetem mellitem 2. typu

Souhrn: Cíl: Popsat hodnocení obtížnosti položek dotazníku a úrovně znalostí u pacientů s diabetem mellitem 2. typu. Metody: Sběr dat probíhal v období od srpna do listopadu 2018 na základě dotazníkového šetření s ověřenými psychometrickými vlastnostmi určeného pro českou populaci. Z výsledků získaných od 226 pacientů byla vyvozena obtížnost položek dotazníku, a to pomocí výpočtu hodnoty obtížnosti Q, a identifikovány položky s nejnižším znalostním skóre. Výsledky:  Hodnoty obtížnosti položek se pohybovaly v rozmezí 0,24–0,77. Znalostní skóre se pohybovalo v rozmezí 23–76 %. Z výzkumného šetření vyplynulo, že největší nedostatky mají nemocní ve znalostech o nutričních doporučeních v oblasti DIA potravin a symptomech hypoglykemie. Nejvyššího znalostního skóre bylo dosaženo u položky zjišťující, zda si člověk s diabetem může poškodit dolní končetiny, aniž by to cítil. Závěr: Úroveň znalostí respondentů lze hodnotit jako dobrou. Výsledky získané z průzkumného šetření budou sloužit ke zkvalitnění edukace osob s diabetem mellitem.

Klíčová slova: diabetes mellitus, znalost, dotazník, obtížnost, položka

Cévní přístupy pro hemodialýzu

Souhrn: Cévní přístupy pro hemodialýzu jsou nezbytným předpokladem dialyzační léčby. Pro kvalitní dialyzační ošetření je mimo jiné důležitý plně funkční cévní přístup, neustále se vzdělávající zdravotnický personál a spolupráce pacienta. Kvalitní dialyzační ošetření je pro pacienta velice důležité, protože ovlivňuje jeho život i během období mezi jednotlivými dialýzami. Většina cévních přístupů je zakládána pacientům pro dlouhodobou hemodialyzační léčbu, a proto je naším společným cílem co nejdéle fungující cévní přístup a co nejkvalitnější život pacienta v dialyzačním programu.

Klíčová slova: cévní přístup, hemodialýza, arteriovenózní píštěl, centrál žilní katétr, komplikace, léčba, vyšetření, zásady správné péče

Role perioperačních sester v početní bezpečnostní proceduře na operačním sále

Souhrn: Cíl: Cílem kvalitativního šetření bylo zmapovat, jak na oslovených operačních sálech předchází nechtěnému ponechání cizorodého předmětu v břišní dutině pacienta. Metodika: Průzkum byl proveden pomocí kvalitativní metody. Sběr dat byl realizován metodou polostrukturovaného rozhovoru a přímého zúčastněného pozorování. Data byla vyhodnocena metodou zachycení vzorců. Výběr respondentů byl metodou náhodného výběru, kritériem byla přítomnost perioperačních sester u pozorované operace. Respondentů bylo celkem 14. Pozorování proběhlo v prostředí sedmi operačních sálů při otevřené břišní operaci. Výsledky: Získané výsledky odkrývají oblasti početní bezpečnostní procedury, které je třeba v rámci prevence nechtěného ponechání cizorodého předmětu v těle pacienta zlepšit. Nejúčinnějším preventivním opatřením je standardizace všech postupů početní bezpečnostní procedury. Závěr: Riziko pochybení v perioperační péči se zvyšuje rozdílným a nejednotným vykonáváním jednotlivých procesů početní bezpečnostní procedury. Selhání lidského faktoru je jedním z nejčastějších pochybení způsobujících zapomenutí chirurgické položky v operační ráně pacienta. Snižovat jej lze verifikací počtů dvěma jedinci a dokumentovat veškeré procesy v perioperační péči.

Klíčová slova: operační sál, perioperační sestry, početní bezpečnostní procedura, riziko pochybení

Prevence dekubitů na operačním sále

Souhrn: Příspěvek se zabývá polohováním pacienta v průběhu operačního výkonu. Pojem polohování pacienta vychází z moderního ošetřovatelství. Hlavním účelem správného polohování je předcházení vzniku dekubitů a utlačení nervů za pomoci polohovacích pomůcek. Pokud bude zdravotnický personál správně a dostatečně polohovat, lze předejít řadě komplikací.

Klíčová slova: polohování, operační sál, dekubity

Možnosti inovace studijního programu Všeobecné ošetřovatelství prezenční forma studia v rámci fenoménu 4.0.

Souhrn: Východiska: Projekt „Proměna role vysoké školy a inovace studijních programů v rámci fenoménu 4.0. v oblastech strojních, pedagogických a zdravotnických“, TL01000081, je realizován od roku 2018 a bude zakončen v roce 2020. Ve vztahu ke vzdělávání nelékařů byl v rámci tohoto projektu v kontextu fenoménu 4.0. analyzován studijní program Všeobecné ošetřovatelství (prezenční forma studia) a následně byly navrženy a implementovány prvky inovace do uvedeného studijního programu. Samozřejmostí byla i diskuze a spolupráce s odborníky z praxe a s osobami odpovědnými za vedení odborné praxe v kontextu uvedeného. Cíl: V rámci aktivit projektu bylo mimo jiné provedeno šetření o využívání přístrojové techniky na vybraných pracovištích poskytovatelů zdravotní péče, kde je realizována odborná praxe studentů. Metody: Pro sběr dat bylo zvoleno kvantitativní průzkumné šetření za použití nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Otázky dotazníků odpovídaly záměru autorů. Respondenty výzkumu byly všeobecné sestry pracující na vedoucích pozicích (vrchní sestry a náměstkyně pro ošetřovatelskou péči) a zároveň se jednalo o osoby odpovědné za výkon odborné praxe. Výsledky: Z šetření vyplynulo, že v praxi je využíváno široké spektrum zdravotnické přístrojové techniky, v případě odborné praxe nejčastěji „mentor demonstruje a následně student pod jeho vedením přístroj používá“. Analýza výsledků dále ukázala, že četnost využití přístroje na pracovišti nebo ambulanci má vliv na to, jak je přístroj používán studentem na praxi. Většina respondentů též očekává, že studenti budou na odborné praxi disponovat teoretickými znalostmi a částečně i odbornými dovednostmi v oblasti používání přístrojové techniky, které získají v průběhu vzdělání ve studijním programu. Diskuze: Zdravotnická přístrojová technika je nedílnou součástí diagnostické, léčebné, ale i preventivní péče o pacienta, v ošetřovatelské praxi existuje velké spektrum techniky. Teoretické znalosti v oblasti zdravotnické přístrojové techniky získané při studiu jsou zaměstnavateli očekávány stejně tak jako určitá míra praktických dovedností v obsluze zdravotnické přístrojové techniky získaná při studiu v odborných učebnách (formou simulace). V rámci odborné praxe je pak možná efektivní návaznost a dochází k upevnění a prohloubení praktických dovedností v obsluze zdravotnické přístrojové techniky. Závěr: Vzhledem ke kompetencím všeobecných sester daných současnou legislativou je potřeba posílit teoretické znalosti studentů programu Všeobecné ošetřovatelství v oblasti zdravotnické přístrojové techniky. Ve spolupráci s odborníky z praxe je potřeba uvedené teoretické znalosti prohloubit a během odborné praxe upevnit praktické dovednosti. Zásadní důraz je kladen na bezpečné užívání zdravotnické přístrojové techniky.

Klíčová slova: ošetřovatelství, dovednosti, zdravotnická přístrojová technika, odborná praxe, teoretická příprava

Prevencia ochorenia diabetes mellitus 2. typu stravovaním pohľadom medzinárodných organizácií

Súhrn: Diabetes mellitus 2. typu je závažné nevyliečiteľné ochorenie, ktorého incidencia celosvetovo stúpa. Spája sa so vznikom chronických komplikácií, mení kvalitu života pacientov, výrazne determinuje ekonomickú sféru spoločnosti. S ohľadom na uvedené je veľmi dôležité vynakladať zvýšené úsilie pri vyhľadávaní osôb rizikových pre vznik diabetu (tzv. prediabetické stavy) a včasnou intervenciou predchádzať jeho vzniku. Príspevok sumarizuje najnovšie odporúčania medzinárodných diabetologických spoločností zamerané na prevenciu ochorenia a analyzuje najčastejšie popisované intervencie. K  spoločným znakom v  odporúčaniach patrí najmä trvalo udržateľný pokles telesnej hmotnosti a zmena v prístupe k stravovaniu – preferovanie aspektov stredomorskej stravy či DASH (The Dietary Approaches to Stop Hypertension) diéty.

Klúčové slova: diabetes mellitus 2. typu, prevencia, redukcia hmotnosti, stredomorská strava, DASH diéta

Hodnocení připravenosti studentů na setkání s umírajícím pacientem a se smrtí

Souhrn: Cíl: Zjistit, jaká je aktuální úroveň připravenosti studentů nelékařských zdravotnických oborů na setkání s umírajícím pacientem a se smrtí. Metodika: Výzkum byl proveden u vybraných studentů nelékařských zdravotnických oborů metodou kvantitativního šetření. To probíhalo pomocí dotazníku, který byl rozdělen na část standardizovanou (nástroj FATCOD-B) a nestandardizovanou (otázky vlastní konstrukce). Výsledky: Výsledky odhalují slabiny v připravenosti studentů zejména v oblasti praktické aplikace získaných teoretických poznatků. Ukazuje se, že studenti mají strach, cítí úzkost a neví, jak komunikovat při péči o umírající a zemřelé. Závěr: Získané výsledky byly využity za účelem inovace již existujícího sylabu předmětu zaměřeného na paliativní ošetřovatelství, což by mělo přispět ke zlepšení pregraduálního vzdělávání.

Klíčová slova: FATCOD-B, umírání, smrt, vzdělávání, připravenost studentů

Najčastejšie problémy u žien po pôrode cisárskym rezom

Súhrn: Cisársky rez je závažná pôrodnícka operácia. Výskyt problémov u žien po tomto spôsobe pôrodu môže mať významný vplyv na ich život a každodenné fungovanie. Cieľom štúdie bolo zistiť výskyt problémov v telesnej oblasti u žien po pôrode cisárskym rezom pomocou dotazníka vlastnej konštrukcie. Celkový súbor tvorilo 50 respondentiek veku od 18 do 43 rokov. Väčšina šestonedieľok (94 %) po pôrode cisárskym rezom uvádzala bolesť v operačnej rane. Problém pri vstávaní z postele uvádzali viaceré šestonedieľky (66 %), pretože sa u nich objavili závraty (45 %) a bolesť (40 %). Vyskytovali sa problémy s dojčením (44 %), v to naliate prsníky (59 %) a bolestivé bradavky (41 %). Problémom, ktoré sa vyskytujú u žien po pôrode cisárskym rezom je dôležité venovať zvýšený záujem, pretože ovplyvňujú ich prežívanie ženy v období šestonedelia. Pôrodné asistentky by mali venovať viac pozornosti detekcii problémov a následne realizovať vhodné intervencie s cieľom ich minimalizácie.

Kľúčové slová: pôrod cisárskym rezom – problémy – šestonedelie.

Analýza a hodnocení modelu dynamického interakčního procesu Orlandové

Souhrn: Článek se zabývá analýzou a možností využití koncepčního modelu I. J. Orlandové v českém prostředí. Orlandová vychází z teorie potřeb a motivace, předpokládá práci formou ošetřovatelského procesu a klade důraz na interakční procesy mezi zdravotníkem a pacientem. Model se zaměřuje na tři oblasti ošetřovatelské profese – na vztah mezi pacientem a sestrou, na profesionální roli sestry a na rozvoj ošetřovatelského poznání. Na základě výše zmíněných oblastí je posouzena vnitřní a vnější analýza modelu. Vnitřní analýza modelu je zaměřena na základní předpoklady a teoretické aspekty využití modelu. Vnější analýza popisuje využití modelu ve vzdělávání, v praxi a ve výzkumu v ošetřovatelství. Domníváme se, že model Orlandové se dá v českém prostředí použít v praxi, ve vzdělávání i ve výzkumu.

Klíčová slova: Analýza – koncepční model – I. J. Orlandová – ošetřovatelství – všeobecná sestra.

Bazální stimulace z pohledu studentky bakalářského studia 1. LF UK

Souhrn: Bazální stimulace je pedagogicko-ošetřovatelský koncept, který vyvinul profesor Andreas Fröhlich (speciální pedagog) při práci s tělesně a mentálně postiženými dětmi v rámci výzkumu pro svou disertační práci. Tato metoda vychází z individuálních potřeb každého člověka a úzce souvisí s holistickým přístupem v ošetřovatelství (zohledňuje jedinečnost člověka a jeho běžné návyky). Jedná se o vysoce profesionální péči, která je prováděna zejména zdravotníky. V České republice uvedla tento koncept do ošetřovatelské péče poprvé PhDr. Karolína Friedlová v roce 2003.

Cílem sdělení je seznámit čtenáře s daným tématem a v základní úrovni představit nejdůležitější metody a myšlenky konceptu. Toto sdělení jsem zpracovávala na základě literárních zdrojů a internetových článků. Při studování internetových zdrojů jsem využívala také informací v německém jazyce.

Výsledky tohoto konceptu mohou mít pro pacienta a jeho rodinu velmi kladné účinky. Dalším, avšak neméně důležitým pozitivem je fakt, že bazální stimulace se výrazně podílí na formování vztahu mezi ošetřujícím personálem a pacientem, což je základem ošetřovatelské péče.

Klíčová slova: Bazální stimulace – koncept – ošetřovatelská péče.