Bazální stimulace z pohledu studentky bakalářského studia 1. LF UK

Souhrn: Bazální stimulace je pedagogicko-ošetřovatelský koncept, který vyvinul profesor Andreas Fröhlich (speciální pedagog) při práci s tělesně a mentálně postiženými dětmi v rámci výzkumu pro svou disertační práci. Tato metoda vychází z individuálních potřeb každého člověka a úzce souvisí s holistickým přístupem v ošetřovatelství (zohledňuje jedinečnost člověka a jeho běžné návyky). Jedná se o vysoce profesionální péči, která je prováděna zejména zdravotníky. V České republice uvedla tento koncept do ošetřovatelské péče poprvé PhDr. Karolína Friedlová v roce 2003.

Cílem sdělení je seznámit čtenáře s daným tématem a v základní úrovni představit nejdůležitější metody a myšlenky konceptu. Toto sdělení jsem zpracovávala na základě literárních zdrojů a internetových článků. Při studování internetových zdrojů jsem využívala také informací v německém jazyce.

Výsledky tohoto konceptu mohou mít pro pacienta a jeho rodinu velmi kladné účinky. Dalším, avšak neméně důležitým pozitivem je fakt, že bazální stimulace se výrazně podílí na formování vztahu mezi ošetřujícím personálem a pacientem, což je základem ošetřovatelské péče.

Klíčová slova: Bazální stimulace – koncept – ošetřovatelská péče.

 

Basal stimulation from the point of view of a bachelor student of the 1st Faculty of Medicine

Summary: Basal stimulation is a pedagogical nursing concept, which was developed by Professor Andreas Fröhlich (special educationalist) during work with mentally and physically handicapped children within research for his dissertation. This method is based on individual needs of each person and is closely related to holistic approach in nursing care (it takes into account uniqueness of each person and his routine habits). It is very professional care, which is done predominantly by paramedics. In the Czech Republic this concept was introduced by PhDr. Karolína Friedlová in 2003.

The goal of my work is to introduce this topic to the readers and to explain on the basic level the most important methods and ideas of this concept. I have written my work based on literary sources and internet articles. During internet research I found and used information also in German language.

Results of this concept can bring big benefits for the patient and his family. Another very important benefit is that basal stimulation forms good relationship between nursing personnel and patient, which is the base of nursing care.

 

Keywords: Basal stimulation – concept – nursing care.

Úvod

Tento článek pojednává o relativně nové problematice bazální stimulace. Cílem práce je seznámit čtenáře s daným tématem a v základní úrovni představit nejdůležitější metody a myšlenky konceptu. Čtenář by si měl uvědomit, že při komunikaci s pacientem nejsou vždy nejdůležitější pouze slova, ale i neverbální komunikace s pacientem, a především empatie a citlivost.

Bazální stimulace je pedagogicko-ošetřovatelský koncept, který v 70. letech 20. století vyvinul profesor Andreas Fröhlich (speciální pedagog) při práci s tělesně a mentálně postiženými dětmi v rámci výzkumu pro svou disertační práci. Tato metoda vychází z individuálních potřeb každého člověka a úzce souvisí s holistickým přístupem v ošetřovatelství (zohledňuje jedinečnost člověka a jeho běžné návyky). Jedná se o vysoce profesionální péči, která je prováděna zejména zdravotníky.

Bazální stimulace je v podstatě koncept podpory péče, který pacientovi nabízí podněty pro vývoj v jeho osobnosti. Nabízí pacientovi jasné, cílené a známé informace (stimuly) o něm samém a o jeho okolí, které jsou pro něj známé. Základní myšlenkou je stimulovat pacienta tak, aby vnímal své vlastní tělo.

Předpoklady k bazální stimulaci

Aby byla bazální stimulace úspěšná, je třeba řídit se základními pravidly pro její správný průběh. V první řadě je zapotřebí mít k dispozici vyškolený personál, který bude ochoten s pacientem pracovat pravidelně a přibližně ve stejnou denní dobu. Důležité je mít vymezený dostatek času na každého pacienta (přibližně 45 minut). Velkou roli hraje trpělivost personálu, vysoká míra tolerance a pozorovací schopnost (při bazální stimulaci se formuje vztah ošetřující vs. pacient). V neposlední řadě je také důležitá schopnost ošetřujícího personálu informovat příbuzné o intervencích a komunikovat s nimi (příbuzní jsou často nejdůležitějším zdrojem informací o pacientovi). Nemocný se sám rozhoduje, zda nabízený impulz přijme, či nikoliv.

Heslo bazální stimulace je: „Jsem tady pro tebe a mám na tebe čas.“

Využití bazální stimulace

Bazální stimulace je určena pro všechny nemocné, kteří mají narušenou nebo omezenou schopnost vnímání, komunikace či pohybu.

Především se jedná o nemocné:

• s tělesným či mentálním postižením
• po poranění mozku
• v kómatu či apalickém stavu
• po těžkých úrazech
• se změnou vnímání či poruchou mobility
• v bezvědomí
• s Alzheimerovou chorobou
• s hemiplegickým postižením

Desatero bazální stimulace (Friedlová, 2005)

• Přivítat se a rozloučit se s pacientem vždy stejnými slovy.
• Při oslovení se pacienta vždy dotýkat na stejném místě.
• Hovořit zřetelně, jasně a pomalu.
• Nezvyšovat hlas a mluvit přirozeným tónem.
• Dbát, aby tón hlasu, mimika a gestikulace odpovídaly významu slov.
• Při rozhovoru s pacientem používat takovou formu komunikace, na kterou je zvyklý.
• Nepoužívat zdrobněliny.
• Nehovořit s více osobami najednou.
• Při komunikaci s pacientem se pokusit redukovat rušivý zvuk okolního prostředí.
• Umožnit pacientovi reagovat na naše slova.

Druhy stimulací

Bazální stimulaci můžeme provádět hned několika způsoby. Nejdůležitější je si uvědomit, že dotek můžeme uplatňovat ve více technikách. Základní techniky jsou: polohování, rehabilitační cvičení, masáže, pomoc při pohybu či změně polohy. Nesmíme zapomínat na iniciální dotek, který slouží pro navázání pocitu jistoty a důvěry. Rovněž nemocného informujeme o začátku a ukončení činnosti a o naší přítomnosti.

1. Somatická (tělesná) stimulace

K somatické stimulaci řadíme nejrůznější koupele (zklidňující, osvěžující, rozvíjející, neurofyziologická), polohování a masáže. Důležité jsou také doteky a podněty, které pacientovi pomáhají vnímat jeho vlastní tělo. Mytí pacienta provádíme oběma rukama, koupel provádí vždy jeden ošetřující. Eliminujeme rušivé elementy. Trvání koupele by nemělo přesáhnout 20 minut. Při polohování pacienta využíváme jako pomocné prvky propletení rukou, změnu polohy končetin či uložení ruky na hrudník. Nejznámější polohy jsou mumie a hnízdo, ke kterým využíváme polohovací pomůcky. Nejčastěji používaná masáž v rámci bazální stimulace je masáž stimulující dýchání, která usnadňuje vykašlávání.

2. Vibrační stimulace

Tato metoda pomáhá vnímat vibrace a chvění lidského hlasu. Jako pomůcky využíváme ruce, hlas, elektrické masážní strojky, dupání či klepání. Vibrace provádíme na velkých kloubech – tedy na patě, koleni.

3. Vestibulární stimulace

Typ stimulace, která pomáhá s orientací v prostoru a uvědomování si své vlastní polohy. Hlava pacienta by měla být před polohováním uvedena do budoucí polohy. Využíváme houpavé pohyby.

 4. Auditivní stimulace

Jedná se o stimulaci sluchových vjemů (obr. 1). Jednou z metod může být i pomalá, jasná, zřetelná řeč či obvyklý tón hlasu. Nejdůležitější je redukovat rušivé elementy. Ke stimulaci využíváme rádio, CD a nejrůznější přehrávače. Pacientovi můžeme pouštět jeho oblíbenou hudbu či zvuky, které jsou pro něj příjemné. Velice důležité je komunikovat s rodinou pacienta a zjišťovat potřebné informace.

Obr. 1

5. Orální stimulace

K orální stimulaci využíváme mulové čtverce a štětičky (obr. 2), které namáčíme do čaje, džusu či jiných tekutin. Opět využíváme známé informace o pacientovi a podáváme mu jeho oblíbenou chuť. Ústa jsou pacientovou nejcitlivější a nejaktivnější zónou.

Obr. 2

6. Olfaktorická stimulace

V popředí olfaktorické stimulace jsou vůně a pachy (obr. 3) a postupujeme při ní obdobně jako u předešlých stimulací. Pacientovi dáváme přivonět k jeho oblíbeným vůním a čekáme na jeho reakci.

Obr, 3

7. Taktilně-hepatická stimulace

Zde využíváme schopnost ruky rozpoznávat předměty (obr. 4). Pacientovi vkládáme do rukou nejrůznější předměty, které v něm mohou vyvolat vzpomínky. Taktilně-hepatická stimulace má také uklidňující účinek. V rámci této stimulace můžeme provádět také masáže rukou i nohou.

Obr. 4

Hlavní cíle konceptu (Bienstein, Fröhlich, 2012)

• Zachovat život a zajistit vývoj.
• Umožnit vnímat sebe sama a vlastní život.
• Poskytnout pocit jistoty a důvěry.
• Rozvíjet vlastní rytmus.
• Umožnit poznat okolní svět.
• Pomoci navázat vztah.
• Umožnit zažít smysl a význam věcí či konaných činností.
• Pomoci uspořádat život.
• Poskytnout autonomii a odpovědnost za svůj život.
• Objevovat svět a vyvíjet se.

 

Uplatnění konceptu

Koncept má nabídnout potřebným jedincům podněty pro vývoj jejich osobnosti v co nejjednodušší podobě. Bazální stimulace se provádí formou klinické péče (na jednotkách intenzivní péče, neurologii, neonatologii či na lůžkách následné péče) nebo formou neklinické péče (v tomto případě se jedná o domovy pro seniory, ústavy sociální péče, speciální školky, domácí péči či hospice). Cílem konceptu je umožnit lidem s těžkým postižením samostatný život, i když třeba jen ve velmi omezené podobě.

Koncept vychází z poznatků několika vědních oborů, jako je pedagogika, fyziologie, anatomie, neurologie, vývojová psychika a medicína. Má uplatnění jak ve zdravotnictví, tak i ve školství a sociální oblasti.

Závěr

Při vypracování této práce jsem si uvědomila, jak je bazální stimulace důležitá pro další rozvoj ošetřovatelství, neboť se výrazně podílí na formování vztahu mezi ošetřujícím personálem a pacientem, což je základem ošetřovatelské péče. V českém ošetřovatelství je nutné na tomto konceptu neustále pracovat a zdokonalovat ho, protože tato metoda není finančně tolik zatěžující a její výsledky mohou být pro pacienta a jeho rodinu stejně přínosné jako nákladná farmakologická léčba. Zdravotníkům, kteří by se chtěli této metodě věnovat, by mělo být zaměstnavatelem plně umožněno navštívit specializovaná zařízení v Německu či v Rakousku, kde je bazální stimulace na velmi vysoké úrovni. Bazální stimulace má jistě smysl, protože i jediný člověk, který se naší péčí vrátí do normálního života, je pro nás něco tak nádherného, co nelze popsat slovy.

Tereza Kubíčková, Mgr. Petra Hladká

Seznam použité literatury 

1) Koncept bazální stimulace. Bazální stimulace: komunikační, interakční a vývoj podporující stimulační koncept [online]. 2011 [cit. 2016-12-27]. Dostupné z: http://www.bazalnistimulace.cz/ 

2) Bazální stimulace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-12-27]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Baz%C3%A1ln%C3%AD_stimulace 

3) Institut bazální stimulace: 10 let pro Vás 2005-2015 [online]. [cit. 2016-12-27]. Dostupné z: http://www.bazalni-stimulace.cz/ 

4) Basale Stimulation in der Pflege. www.basale.at [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.basale.at/index.php 

5) Basale Stimulation. Basale Stimulation [online]. [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: http://www.basale-stimulation.de/ 

6) Basale Stimulation: Basale Stimulation in der Pflege [online]. [cit. 2016-12-31]. Dostupné z: http://www.basale-stimulation.at/html/frameset_allgemeines.htm 

7) Friedlová, Karolína. Bazální stimulace v ošetřovatelské péči – Skriptum pro základní kurz Bazální stimulace. 4.vyd. Frýdek – Místek : INSTITUT Bazální stimulace s.r.o., 2005. 

 

Seznam obrázků

Obr. 1 Auditivní stimulace

Obr. 2 Auditivní stimulace

Obr. 3 Orální stimulace – mulový čtverec s ovocem  

Obr. 4 Orální stimulace – štětička namočená v džusu

Obr. 5 Olfaktorická stimulace – oblíbená vůně

Obr. 6 Taktilně-hepatická stimulace (zdroj – autorka archiv)

Obr. 7 Taktilně-hepatická stimulace (zdroj – autorka archiv)

Recezovaly:

Mgr. Radka Šulistová, Ph.D. – ZSF JU České Budějovice

Mgr. Helena Michálková, Ph.D. - Geriatrická klinka 1. LF UK a VFN v Praze 

 

 

 

• tisk
• předplatit si