Florence podporuje  
Zpět na přehled aktualit

Aktuality

Hlavní motivací práce ve zdravotnictví je pro nelékaře možnost pomáhat druhým, vyplynulo z dotazníkového šetření ministerstva

Datum: 29. 12. 2021
Hlavní motivací práce ve zdravotnictví je pro nelékaře možnost pomáhat druhým, vyplynulo z dotazníkového šetření ministerstva

Ministerstvo zdravotnictví již podruhé realizovalo průzkum, který mapuje situaci a spokojenost nelékařského zdravotnického personálu napříč všemi specializacemi, obory a zdravotnickými zařízeními.

Jeho hlavním cílem bylo zmapovat spokojenost zaměstnanců na pracovišti, množství administrativní zátěže nebo zaměstnanecké vztahy. Dotazník vyplnilo více než 9 tisíc pracovníků přímo z terénu. Ministr zdravotnictví Vojtěch Adam k výsledkům řekl: „Děkuji všem, kteří se do dotazníkového šetření zapojili. Zpětná vazba z terénu je pro nás nesmírně důležitá a pomůže nám lépe reagovat na požadavky zdravotníků a cíleně se zaměřit na jejich potřeby.“

Z dotazníku vyplývá, že hlavní motivací, proč tito lidé pracují ve zdravotnictví je možnost pomáhat druhým (6 753). Na dalším místě je pak kolektiv na pracovišti (4 239) a možnost dalšího vzdělávání, získávání nových poznatků (3 614). Motivace finančním faktorem skončila až na čtvrtém místě s celkovým počtem hlasů 2 975 z celkových 9 507 odpovědí.

Celkově z výzkumu vyplynulo, že je většina lidí ve své práci spokojená a chtějí v ní i dál zůstat a neplánují tuto profesi opustit, a to ani po extrémním nasazení v době pandemie (70 %). Ostatně v rámci šetření více než 70 % dotázaných odpovědělo, že je spokojených s přístupem Ministerstva zdravotnictví k odměňování v průběhu pandemie. „Zdravotníci v době epidemie covid-19 odvedli a stále odvádí neuvěřitelnou práci. Díky nim se nám daří zvládat velký nápor pacientů v nemocnicích. Extrémní fyzickou a psychickou zátěž jsme zdravotníkům kompenzovali nejen odměnami, ale také příspěvkem na pobyt v lázních.“

Téměř dvě třetiny respondentů (60 %) neplánují v letošním roce odchod ze stávajícího zaměstnání, nicméně necelých 76 % respondentů považuje za nejčastější důvod odchodu svých kolegů ze zaměstnání mzdové podmínky. V žebříčku opatření, která by vedla ke stabilizaci počtu sester, nejvíce respondentů uvedlo zvýšení platu/mzdy, na druhém místě zlepšení pracovních podmínek a dále možnost výsluhové renty.

„Každý rok dochází ke zvyšování platů a mezd ve zdravotnictví. Mezi roky 2017-2020 vzrostl plat sestřiček o téměř 18 000 Kč. V roce 2021 je očekáván další výrazný nárůst. Posilujeme také kompetence sester, od ledna budou moci přepisovat vybrané zdravotnické prostředky. Pomocí kampaně „Studuj zdrávku“ jsme se také snažili nalákat mladé lidi ke studiu na zdravotnických školách a zvýšit tak zájem o práci sestry, záchranáře či dalších nelékařských profesí,“ doplnil ministr.

Otázky mířily také na hodnocení pracoviště. Celkově je s pracovištěm spokojeno přes 80 % lidí, stejně tak respondenti hodnotí mezilidské vztahy. 33 % respondentů považují vybavení či podmínky pro svou práci za dobré, avšak množství administrativní zátěže uvádí téměř třetina z nich (30,7 %) jako spíše nepřiměřené či vysoké. „Hned po svém příchodu na ministerstvo jsem zadal novelu vyhlášky o zdravotnické dokumentaci, která administrativu výrazně zredukovala. Následoval administrativní audit. Připravili jsme také kurz „Administrativní pracovník ve zdravotnictví“, který připravuje pracovníky na působení na administrativních pozicích ve zdravotnictví a má za cíl ulevit zdravotníkům od papírování. Velké ulehčení si slibujeme také od elektronizace zdravotnictví, kterou od ledna čeká velký rozvoj díky novému zákonu, který se nám podařilo prosadit,” vysvětlil ministr Vojtěch.

Za největší problémy respondenti považují nedostatek personálu, chybějící podpora a uznání od nadřízených a také zastaralé vybavení.

Dotazování mezi nelékařským zdravotnickým personálem ministerstvo realizovalo již podruhé a odpovědi byly plně anonymizované. Stejně jako u prvního dotazníkového šetření v roce 2018 je stále pro zaměstnance největší motivací pomáhat druhým a pro spokojenost na pracovišti důležitým faktorem dobrý pracovní kolektiv. „Tentokrát jsme dotazník rozšířili i o otázky týkající se epidemie covid-19 a jejich dopadů. Vážím si toho, že z výzkumu vyplynulo, že u většiny zdravotníků se i přes nesmírně náročné období nesnížila jejich pracovní spokojenost. A především – že i nadále zůstává hlavním důvodem jejich práce možnost pomáhat druhým,“ dodal ministr Vojtěch.

V otázkách spojených s pandemií covid-19 převažují pozitivní odpovědi. Z 53 % dotazovaných uvedlo, že se za doby pandemie jejich spokojenost v práci nezměnila, a to i přesto, že téměř 50 % dotazovaných uvedlo, že byli v tzv. první linii. Dokonce přes 70 % zaměstnanců uvedlo, že jejich pracovní motivace zůstala stejná. Také mezilidské vztahy na pracovišti (v 75 %) se pod náporem nezhoršili a zůstali stejné. Dále pracovníci velmi ocenili covidové odměny (87 %) za jejich neskutečné nasazení v době epidemie. Více než polovina dotazovaných (53 %) projevila spokojenost s podporou ze strany veřejnosti.

Potíže, na které dotazníkové šetření poukázalo, jako je například malá podpora nebo uznání od nadřízených, je v působnosti vedení daného zařízení. Závěry dotazníkové šetření ministerstvo probralo s vedením nemocnic a bude s nimi dále pracovat s cílem kontinuálně a systematicky pracovat na zlepšování pracovního prostředí pro zdravotníky.

 


O průzkumu:

Ministerstvo zdravotnictví rozeslalo dotazník na zdravotnická zařízení prostřednictvím emailu, umístilo ho na své webové stránky i na facebookový profil. Pro účely hloubkového průzkumu mezi nelékařským zdravotnickým personálem byl vytvořen i speciální email, na který mohli respondenti zasílat své názory, podněty, nebo zkušenosti z praxe. Ke dni ukončení dotazníkového šetření v polovině září 2021 vyplnilo dotazník 9 507 respondentů, z nichž největší skupinou byly všeobecné sestry u lůžka a zdravotní laboranti. Jedná se druhé dotazníkové šetření, první proběhlo v srpnu 2018.

 

Zdroj: MZČR

 
  • tisk
  • předplatit si