Injekční enzymatická léčba nahrazuje chirurgický zákrok u Dupuytrenovy choroby

Dupuytrenova kontraktura je nemoc, při které nacházíme hmatné vazivové uzly a pruhy v dlani nebo na prstech postižené ruky, které znemožňují úplné natažení prstů a to významně. Onemocnění je nebolestivé, ale omezující. Kontraktura prstů se vyvíjí postupně během mnoha měsíců či let. Ztluštělé vazivové pruhy dlaní a prstů se pomalu zkracují a působí čím dál větší problémy s natažením prstů. Pro správnou diagnózu je nezbytné navštívit odborného lékaře, optimálně specializované pracoviště pro chirurgii ruky a stanovit přesnou diagnózu za pomoci běžných vyšetřovacích metod (pohled, pohmat).

V časných fázích nemoci se v léčbě využívá dlahování, tlakové masáže a rehabilitace, ale tyto postupy vesměs nemají valný účinek. U pokročilého onemocnění, zvláště pokud již omezuje funkci ruky, je nutné přistoupit k odstranění kolagenových vláken kontraktury.

Léčba byla doposud hlavně chirurgická s nutností několikaměsíční rekonvalescence a rizikem operačních komplikací. Nově je českým pacientům k dispozici injekční enzymatická terapie, která umí kolagen, ze kterého jsou tvořena vlákna (pruhy) kontraktury, „rozpustit“. Tato metoda je nově hrazena ze zdravotního pojištění. Výhodou je rychlá rekonvalescence a dlouhotrvající efekt bez nutnosti dlouhodobé pracovní neschopnosti.

„Vlastní injekční léčba se provádí ambulantně a začíná injekcí látky přímo do pruhu kontraktury. Je to krátký výkon, který nevyžaduje místní umrtvení, i když zcela nebolestivý není. Je to prostě běžná injekce. Poté jde pacient domů a je pozván další den na kontrolu. Po 24 hodinách působení enzymu je nutno provést šetrné natažení prstu, které provádí lékař. A protože to může být bolestivé a může dojít ke vzniku drobné praskliny kůže, provádí se v místním, respektive svodném umrtvení. Když lékař natahuje prst, je možno pozorovat (a někdy slyšet) v dlani jedno nebo více drobných prasknutí, jak povoluje pruh kontraktury, narušený působením enzymu. Prst lze poté téměř zcela natáhnout. Po tomto ošetření následuje rehabilitace již jen v procvičování a případně v nočním dlahování prstu a pacient tak není nucen být v pracovní neschopnosti delší dobu než jeden až dva týdny, mnohdy ani to ne,“ popisuje MUDr. Aleš Fibír, primář Chirurgické kliniky, oddělení Plastické chirurgie ve FN Hradec Králové a člen Výboru České společnosti chirurgie ruky (ČSChR).

Klasicky se Dupuytrenova kontraktura vždy řešila a i dnes se řeší chirurgicky otevřenou operací, která ale znamená řez v dlani, a dále navazující řezy na prstech. Chirurg buď pouze přeruší vazivový pruh (aponeurotomie), což však lze považovat pouze za krátkodobé řešení, nebo ztluštělou tkáň odstraní ( aponeurektomie). Odstranění postižené vazivové tkáně už má dlouhodobý efekt, ale je nutno operovat velmi opatrně, aby nedošlo k poranění nervů, cév nebo šlach. Riziko poškození důležitých anatomických struktur nebo komplikace při hojení a rehabilitaci jsou hlavním důvodem, proč má chirurgická léčba oproti ostatním léčebným možnostem sice největší efektivitu, ale také nejvíce rizik. Dupuytrenova kontraktura má také vždy větší či menší tendenci se vracet. Čím více postižené tkáně chirurg odstraní, tím lépe předchází opětovnému propuknutí nemoci.

Velmi důležitá je rehabilitace. Operovaná tkáň, stejně jako při jakékoliv jiné operaci, má tendenci k jizvení. Proto je nutné velmi brzy po operaci začít s rehabilitací. Postupuje se od pasivních protahování, až po aktivní cvičení se zátěží včetně případného dlahování, které je někdy dlouhodobé. Rehabilitace po operaci, aby byla ruka na jejím konci plně funkční, je často dlouhodobá a není výjimkou pracovní neschopnost, která trvá 2 až 3 měsíce. Pravidelným cvičením pacient dosáhne plné pohyblivosti. Aby se předešlo srůstům v jizvě, je dobré jizvu pravidelně masírovat. Nedostatečná nebo chybně vedená rehabilitace může vést k trvalým omezením pohyblivosti prstů, které už nejsou způsobeny kontrakturou, ale vlastní operací, a které mohou být velmi obtížně ovlivnitelné až neřešitelné.

„Dupuytrenova kontraktura se může znovu objevit po každé léčbě. Otevřená operace je sice radikálnější, ale daní za to jsou všechna rizika operačního řešení s možnými trvalými následky a dlouhá doba rekonvalescence. Při opakovaných operacích ruky se také riziko operačních a pooperačních komplikací zvyšuje. Injekční enzymatická léčba v rukou zkušeného specialisty má významně nižší rizika a výrazně kratší rekonvalescenci. V případě rekurence je také možno použít injekční léčbu opakovaně se stejně nízkým rizikem jako u první aplikace,“ shrnuje MUDr. Aleš Fibír, primář Chirurgické kliniky, oddělení Plastické chirurgie ve FN Hradec Králové a člen Výboru České společnosti chirurgie ruky (ČSChR).

Každá metoda má svoje komplikace a i při injekční enzymatické léčbě k nim může dojít. Aplikaci enzymu proto mohou provádět jen zkušení a řádně proškolení specialisté na chirurgii ruky, kteří mají zkušenosti s anatomií ruky a léčením Dupuytrenovy kontraktury.

 

---

 

Týká se to i Vás?

Pokud vy sami trpíte tímto onemocněním, můžete sami jednoduše odhadnout, zda by pro vás tato metoda byla vhodná. Pokud už hmatáte na dlani nebo prstech ruky drobné uzly nebo pruhy a pokud nemůžete některý prst plně natáhnout, zkuste položit postiženou ruku dlaní na desku stolu. Pokud ke stolu přitisknete celou dlaň, máte ještě na léčbu čas. Pokud Vám však trvale ohnuté prsty brání dlaň přimáčknout celou plochou k podložce, tak navštivte specialistu a situaci s ním zkonzultujte. V tomto případě to můžete být totiž právě vy, pro koho by injekční léčba byla vhodná.

tz

 

---

 

Baron de Dupuytren (1777-1835)

Dupuytrenova kontraktura minulost

Dupuytrenova kontraktura je onemocnění ruky, pro které jsou typické uzly a stahující se pruhy ve dlani a na prstech. Vznikají tak někdy velmi závažné obvykle nebolestivé kontraktury, které postiženého omezují nejen v běžné sebeobsluze, ale i v pracovní činnosti.

První zmínka o této deformitě ruky se objevuje už ve 12. století ve Skotsku, první popis této patologie palmární aponeurosy pochází z roku 1614 od Felixe Platera. Dílo bylo ale špatně přeloženo z latiny a informace zapadla. V roce 1777 Henry Cline popsal, že příčinou určité kontraktury prstů je změněná palmární aponeurosa.

Až v roce 1822 to byl extrémně nadaný a zkušený chirurg Guillaume de Dupuytren, později povýšený do šlechtického stavu s titulem baron, kdo podrobně popsal toto onemocnění u kameníků na stavbě chrámu Notre Dame v Paříži. Spolu s Astley Cooperem pak byli první, kdo se pokusil tuto deformitu řešit operačně a to napřed fasciotomií.

Kontakt pro média:

Mgr. Jitka Novotná, jitka.novotna@jnpublicity.cz, tel. 723 540 511, www.jnpublicity.cz

 

Ilustrační foto – zdroj: J&N Publicity