COVID-19
 
Zpět na přehled aktualit

Aktuality

Jsem přesně tam, kde jsem chtěl být, říká zakladatel vodní záchranky na Příbramsku

Datum: 10. 7. 2020
Jsem přesně tam, kde jsem chtěl být, říká zakladatel vodní záchranky na Příbramsku

Letošní prázdniny jsou po pandemii specifické a větší počet lidí než v jiných letech bude trávit dovolenou u vody v ČR. Redakci Florence s úsměvem zodpověděl otázky o svém působení u vodní záchranky, a také o podmínkách, v kterých její členové pracují, zakladatel Vodní záchranné služby ČČK Příbram Jakub Richtr. 

Jakub Richtr

 

  • 38 let
  • studuje na VOŠ obor Zdravotnický záchranář 
  • předseda Vodní záchranné služby ČČK Příbram
  • člen Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky 
  • člen České resuscitační rady 
  • člen České společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof České lékařské společnosti J. E. Purkyně 
  • potápěč OWD/ve výcviku AOWD s cílem na Rescue Diver
  • pilot a instruktor ultralehkých letadel 
  • pověřená osoba Státní plavební správy k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla 

 


 

Jak jste se dostal k tomu být zdravotníkem, kdy Vás to poprvé napadlo a jak náročná k tomu byla cesta?

Rozhodl jsem se někdy okolo roku 2011, kdy jsem zakládal v Příbrami Vodní záchrannou službu. Aktivita vzešla vyčleněním několika lidí od hasičů, kdy jsme výhradní „hasičinu“ chtěli zkombinovat se záchranářstvím jako takovým. Cesta je to náročná především časově, jinak je to celkem v pohodě.
 

Co Vás přivedlo k vodní záchrance?

Byl to průsečík několika faktorů. Chtěli jsme mít něco svého, co by však bylo součástí systému IZS, tady to chybí a zároveň je to potřeba. Jsme z Příbrami a je třeba si uvědomit, že podstatná část Orlíku od Radavy po přehradu je okres Příbram. Zrovna tak Kamýk nad Vltavou a Slapy. V té době mimo Vodní nádrže Slapy žádná další plocha se stálou službou nebyla.
 
 

Co Vás na vodní záchranařině nejvíce baví? 

Asi ta pestrost, že nikdy nevíte, co na vás kde čeká. Je však třeba předem vyvrátit jeden mýtus. Vodní záchranná služba není na to, aby zachraňovala topící, jak si mnozí myslí. Na volné vodě nelze suplovat práci plavčíka z koupaliště. Vodní záchranná služba, konkrétně Vodní nádrž Slapy, kde působím, řeší v naprosté většině případů zdravotnické zásahy v kempech. Jsou to naprosto stejné situace, ke kterým ve městech vyjíždějí posádky ZZS jako alergické reakce, cévní mozkové příhody, akutní infarkty myokardu, epileptické záchvaty, náhlé zástavy oběhu a mnoho dalších indikací. Nelze opomenout ani úrazy, kterých u vody není zrovna málo, nicméně drtivá většina těch výzev vůbec nesouvisí s vodou, mimo faktu, že se odehrávají poblíž vody. Obvykle je to v místech, kde se dojezd posádky ZZS pohybuje okolo 20 - 30 minut, kdežto náš dojezd v těch oblastech je v řádech několika málo minut.
Mimo veškerých zdravotnických zásahů jsme rovněž k dispozici hasičům a Policii ČR. Tyto složky nás aktivují na zásahy, které označujeme jako technické. Pro příklad se může jednat o porouchanou či neovladatelnou či převrácenou loď, únik ropných látek, ale třeba i pátrání po osobách. Ta rozmanitost je obrovská. 
 
 

Zapsal se Vám nějaký zásah nesmazatelně do mysli a pokud ano, který to byl? 

Do paměti se mi zapisují ty zásahy, kde opravdu o něco šlo, kdy šlo o život. Pamatuji si všechny resuscitace, kde jsem kdy byl, takže nejaktuálnější událost je teď z 22. června, kdy jsme v nočních hodinách téměř 30 minut resuscitovali pacienta s náhlou zástavou oběhu. Během této doby dostal sedm defibrilačních výbojů, k čemuž nám i někteří lékaři později sdělili, že tohle ještě neviděli. Nicméně resuscitace byla úspěšná a co mám informaci, pacient se zotavuje. Takový zásah asi v každém zůstane. Nějaké tržné rány na pár stehů prostě časem vypustíte.
 

 

Vodní záchranná služba ČČK v číslech

 

  • zajišťuje v rámci IZS 16 vodních ploch
  • slouží na 17 základnách (Lipno má dvě)
  • na většině základen vyjíždí 24 hodin nonstop
  • posádky vysílají do zásahu operátoři tísňových linek 112, 150, 155, 158
  • nejrychlejší lodě dokáží k zásahu jet rychlostí 80 km/h
  • dne 5. července měli 28 zásahů za jeden den, zatím největší počet v letošním létě

 


 

Je něco, co byste změnil a chtěl dělat jinak?

To je hodně kontroverzní téma a mluvím teď sám za sebe, nikoliv za VZS ČČK. Mně osobně by se líbilo, kdyby VZS byla registrována jako nestátní zdravotnické zařízení. V reálu by se příliš nezměnilo, ale nyní se potýkáme s kompetencemi. Jednoduše řečeno, v našich týmech jsou kvalifikovaní zdravotničtí záchranáři, kteří v rámci své profese dělají mnoho zdravotnických úkonů, počínaje zajištěním žilního vstupu, podání kyslíků, a podobně. Ti stejní lidé, pokud jsou zrovna na službě s VZS, tyto kompetence nemají. V tuto chvíli jsme pouze v roli tzv. first responderů, kteří zajišťují akutní první pomoc a ostatní je na ZZS. To by samozřejmě bylo i nadále, protože my pacienta do nemocnice na člunu sotva odvezeme, ale určitě bychom byli schopní na místě udělat více, než nyní oficiálně smíme. Na druhou stranu, pokud je zdravotní stav pacienta natolik vážný, že ho bezprostředně ohrožuje na životě, přichází takzvaná krajní nouze, kde už ty věci zase dělat lze, protože jsou to život zachraňující úkony, ale třeba by se až tak kritické situaci dalo předejít, kdybychom mohli více. Je to legislativně složitá záležitost. Ono je vše skvělé, když se vše povede, ale člověk je od přírody smrtelný, všechny zachránit nelze a jednou se to u každého prostě nepovede. A doba je bohužel taková, že se okamžitě hledá viník, jestli za to někdo může, jestli se z toho dají vysoudit nějaké peníze, a tak dále. Ve zdravotnictví a obzvlášť v akutních stavech není prostor na chyby a čím jsou vyšší kompetence, tím je vyšší riziko a odpovědnost. 
 

Co by podle Vás nejvíce členům vodních záchranek ulehčilo práci?

Určitě, kdybychom třeba nemuseli řešit to popsané výše. Kdyby to vše tak nějak lépe a systematicky fungovalo. Za sebe mohu říci, že se v posledních letech zapracovalo na vylepšení spolupráce s hasiči. Proběhlo i pár společných akcí a výrazně nás to posunulo dopředu v rámci spolupráce. Každoročně hasiči také minimálně třikrát za sezónu kontrolují naši připravenost prověřovacím cvičením. Rádi bychom stejný posun dosáhli i u ZZS, kde to ne ve všech krajích funguje aktuálně dobře. 
 
 

 

Je nějaký sen týkající se zdravotnictví, který byste si rád splnil?

Vlastně nevím, jestli mám nějaký sen ve zdravotnictví, čeho dosáhnout. Určitě chci rozvíjet činnost Vodní záchranné služby v Příbrami. Potřebujeme už v tuto chvíli více sanitek, pracujeme na založení potápěčského týmu a vše jsou to nelehké a pro nás poměrně drahé záležitosti. A někdy je to větší boj s administrativou okolo než s tím, co je podstatné. Ve zdravotnictví jsme už nyní v té první linii, po zavolání první na místě a jsou to ty minuty, které jsou v akutním stavu klíčové. Myslím, že jsem tedy přesně tam, kde jsem chtěl být.
 
 
 

Co byste vzkázal čtenářům?

Měli by vědět, že pokud se jim na Slapech nebo na Orlíku něco přihodí, mohou sedm dní v týdnu 24 hod denně volat Vodní záchrannou službu. Ideálně přes Aplikaci záchranka, která nám pomáhá v lokalizaci volajícího.
 
foto: Petr Kadlec, VZS
 
  • tisk
  • předplatit si