Meningokoková meningitida je akutní nemoc, u které jde o minuty

Meningokok je bakterie, která se běžně vyskytuje v lidské populaci a způsobuje nejzávažnější infekční nemoc na našem území. Smrtelné následky se vyskytují u 9-12 % postižených, u nemalé části přeživších však zanechává nemoc trvalé postižení ve formě obrny končetin, hluchoty, slepoty, poruchy růstu, epilepsie, poškození mozku apod.

V ČR bylo ročně za posledních 10 let hlášeno cca 37-99 případů invazivní meningokokové infekce – stovky případů a desítky úmrtí. Stoupala věkově specifická úmrtnost u nejmenších dětí do jednoho roku věku. 97-98 % případů meningokokové meningitidy jsou tzv. sporadické, zbytek ve vyskytuje jako součást epidemií. K epidemiím dochází zejména na středních školách, univerzitách, na kolejích, v sportovních klubech apod.

V kolektivech se výskyt nosičství meningokoků pohybuje na úrovni 10-20 %. Nosič meningokoky roznáší na jiné osoby, aniž by si to uvědomoval, může to být v daný moment kdokoliv z nás. Za určitých okolností, které nejsou komplexně a jednoznačně známé, u malé části nosičů bakterie projde z horních dýchacích cest do krve a způsobí tzv. sepsi, kdy ji krev roznáší po těle. Příznaky závažné infekce jsou nejvíc zřejmé na centrálním nervovém systému, kde způsobuje zánět mozkových obalů a na končetinách, které se v rámci záchrany života u pokročilé infekce musí nezřídka amputovat. Největší riziko přechodu nosičství do invazivní infekce je v prvním týdnu po vzniku nosičství. Nikdo však přesně neví, kde a od koho bakterii získá a tedy ani kdy se stal nosičem. Statisticky nejvyšší výskyt nosičství je mezi adolescenty a mladými dospělými.

Mechanismus působení meningokoků je příčinou brzkého selhání životně důležitých orgánů

Meningokok způsobuje zvýšenou srážlivost krve, sraženiny následně ucpávají drobné cévy a způsobují tím ischémii (nedokrvení) až odumření tkání a orgánů. Současně se tím v krvi vypotřebují srážecí faktory a dochází k projevům krvácení. Jeho projevem je i krvácení pod kůži, objevuje se zvláštní vyrážka, která po zatlačení sklenicí nevymizí.

Na povrchu meningokoků se nachází endotoxin, jenž je příčinou nemoci. Jeho množství je 100 až 1000 násobně vyšší než u jiných bakterií. Množením meningokoků v krvi dochází i k většímu uvolňování nebezpečného endotoxinu, který má přímý negativní vliv na činnost srdce. Toxin se z bakterií dokonce dál uvolňuje i po nasazení účinné antibiotické léčby, která bakterie usmrcuje. Následkem uvedených vlivů je selhání životně důležitých orgánů, včetně ledvin a plic.

Nejen lékaři, ale každý rodič by měl znát příznaky

„Nejen každý lékař musí u horečky myslet na meningitidu, ale tzv. meningeální příznaky by měl znát i každý rodič. Základní projevy tohoto nebezpečného stavu zahrnují horečku nad 38 st C, bolest hlavy, světloplachost, zvracení, ztuhlou šiji a vyrážku. Zdaleka ne vždy se vyskytují všechny dohromady. Má-li pacient, zejména dítě, adolescent nebo mladý dospělý jako věkově nejrizikovější skupiny alespoň některé z těchto příznaků, je vhodné udělat svépomocí test,“ apeluje na veřejnost Doc. MUDr. Rastislav Maďar a dodává: “Pokud má dítě horečku a objeví se vyrážka, která po zatlačení sklenicí či jiným průhledným předmětem nevymizí, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc.“

Pokud má dítě horečku a některý z dalších uvedených příznaků, případně i bez nich, je vhodné občas udělat test, kdy se pacient uloží na rovnou podložku, např. na postel bez polštáře s vystřenými dolními končetinami. Ohnutím hlavy vpřed mu zatlačíme bradu směrem k hrudníku. Pokud zareaguje bolestivě a ohne nohy v kolenou, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc.

Meningokoková meningitida je akutní nemoc, u které jde o minuty. K nezvratnému poškození organizmu dojde nezřídka už za několik hodin od prvních příznaků. Ty přitom nemusí být nijak závažné ani specifické, onemocnění může být na začátku mylně považováno za běžnou virózu s nechutenstvím, nevolností a rýmou. Průměrná doba konzultace lékaře je 8 hodin od prvních příznaků a hospitalizace 13 hodin od prvních příznaků. Nemoc však může probíhat i rychleji. Dítě, které je ještě odpoledne zdravé, může být již večer na hranici smrti. K úmrtí může dojít, i když rodič i lékař postupují rychle a správně, tak zákeřná tato bakterie může být.

Rizikové faktory

„Faktory, které považujeme za rizikové z hlediska přechodu nosičství do nebezpečné invazivní formy infekce, jsou věk, fyzická zátěž, jiná nemoc oslabující imunitní systém, např. viróza, u adolescentů například diskotéka v zakouřeném prostoru, nevyspání, konzumace alkoholu apod. K přenosu bakterie dochází u hromadných akcí typů koncertů či velkých sportovních událostí,“ upozorňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Příkladem nákazy na hromadné akci je nedávné největší světové setkání skautů Jamboree v Japonsku, které se konalo ve dnech 28.7.až 8.8. 2015. Po skončení akce byly hlášené 4 potvrzené a další suspektní případy meningokokové meningitidy u účastníků ze Švédska a Skotska.

Vyšší riziko nákazy je v chladnějším ročním období, kdy lidé tráví čas blíž k sobě ve větší koncentraci osob v uzavřených prostorách.

Ochrana je možná očkováním

Všechny případy infekce u lidské populace způsobuje 5 typů bakterie – A,B,C,Y,W-135. V dnešní době je možná ochrana očkováním proti všem z nich, buď samostatnou vakcínou proti typu B od 2 měsíců věku (4 až 2 dávky podle věku), nebo 4-valentní vakcínou proti zbylým typům (A,C,Y,W-135) jednou dávkou od 1 roku věku, existuje i možnost aplikace starší vakcíny samostatně proti typu C. Moderní očkovací látky nejenže snižují riziko vzniku nemoci, ale současně i pravděpodobnost kolonizace horních dýchacích cest meningokoky, tedy nosičství.

Nepovinné plošné očkování ve Velké Británii proti typu C meningokoka přineslo významný pokles počtu případů až o 97 %, a to nejen u očkované části populace. Došlo k uplatnění efektu vakcinace na redukci nosičství bakterie v nosohltanu a v horních dýchacích cestách očkovaných a tím docházelo méně často k přenose meningokoků do neočkovaných skupin populace. Výskyt nosičství ve věkové kategorii 15-19 let klesl o 81 %.

V České republice i v Evropě je nejčastější typ meningokoka B zodpovědný za více než 70 % infekcí, následuje typ C a méně častý je typ Y. V jiných zemích a na jiných kontinentech však mohou dominovat jiné typy meningokoků.  

„Pro necestovatele respektive ty, kteří cestují jen po Evropě je určeno hlavně očkování proti typu B. Podle údajů SZÚ u nás, došlo v  posledních letech k jeho nárůstu na úroveň 71% všech meningokokových infekcí, u kojenců způsobil dokonce typ B prakticky všechny invazivní meningokokové nákazy. Následně se toto očkování doplní jednou dávkou 4valentní vakcíny A,C,Y,W-135. Tyto vakcíny se mohou kombinovat s některými jinými očkovacími látkami v jeden den, podají se však samostatně do stehna (u malých dětí) nebo ramena (u větších dětí a dospělých) na jiné straně,“ uvádí Doc. Maďar.

Očkování je vhodné nejen pro děti, adolescenty a mladé dospělé, infekce se může vyskytnout v kterémkoli věku. Imunita po očkování proti této nemoci nastupuje za 1-2 týdny po aplikaci vakcíny.

Tabulka: Schéma očkování vakcíny Bexsero proti typu B meningokoka.

Na očkování proti meningokoku přispívá většina zdravotních pojišťoven v ČR ze svých preventivních balíčků. V září spustila VZP pro své pojištěnce akci na očkování proti meningokoku B. V období od 1.9. do 30.11. poskytne dětem od 1 do 16 let příspěvek ve výši 2600,- Kč.

Vakcinace je vhodná pro cestovatele, zejména pokud budou podstupovat fyzickou zátěž (hory, kola, sportovní soutěže apod.) nebo budou v úzkém kontaktu s domácí populací (cestování prostředky hromadné dopravy, účast na hromadných akcích, bydlení v ubytovnách nižší cenové kategorie apod.). Jednoznačně se očkování proti meningokokové meningitidě doporučuje i imunitně oslabeným osobám. Riziko nákazy je někdy větší v dopravním prostředku např. na letišti a v letadle směrem do místa pobytu, než v samotné cílové destinaci.

Z hlediska profesního rizika je toto očkování vhodné pro zdravotníky, příslušníky armády, policie, hasičských jednotek, ale zvážit jej mohou i další, kteří přichází pracovně do těsného kontaktu s větším množstvím osob jako např. pošta, různé úřady, obchody, je vhodné i pro letušky, vlakové průvodčí, řidiče MHD apod.

Nejvyšší riziko nákazy touto nemocí na světě je v pásu subsaharské Afriky od západního až po východní pobřeží, odkud k nám do Evropy míří poměrně dost imigrantů. Statisticky je mezi nimi min. 10-20 % nosičů meningokoků. Nejvyšší riziko infekce v této části světa je v období prosinec-červen, kdy je počasí suché, prašné, větrné a místní lidí tráví více času uvnitř svých obydlí.

Povinné je očkování proti meningokokové meningitidě vakcínou A, C,Y,W-135 při cestě do Saudské Arábie v období muslimské poutě hádž (hajj), která letos začíná 21. září. Před zavedením povinnosti očkování nemoc postihovala desítky poutníků s nemalým počtem úmrtí.

Do rodiny s novorozenci resp. kojenci, pro které je toto onemocnění obzvláště nebezpečné, se meningokok dostává bezpříznakovými nosiči. Může se jednat i o staršího sourozence, v dětských kolektivech dochází k předávání nosičství běžně.

Nespecifická prevence zahrnuje i hygienu rukou a prevencí je i nesdílet sklenice/nápoje. Blízkým kontaktům nakažených osob je podána antibiotická chemoprofylaxe.

tz

 

Ilustrační foto – zdroj: www.stopmeningokok.sk