Více než polovina lidí s infarktem se dostane do nemocnice pozdě

Bolest na hrudi, žaludeční nevolnost, pocit nedostatku vzduchu či slabost. To patří mezi nečastější příznaky srdečního infarktu, který v Česku ročně postihne více než 22 tisíc lidí. Přestože má Česká republika jeden z nejlépe propracovaných systémů kardiovaskulární péče na světě, stále je velké množství nemocných, kteří kontaktují zdravotnický systém pozdě. Důvodem je podcenění problému a špatná informovanost veřejnosti.

Srdeční infarkt představuje vážné akutní onemocnění, které přímo ohrožuje život. Srdeční infarkt vzniká při uzávěru nebo výrazném zúžení přívodové věnčité tepny, která vyživuje srdce okysličenou krví. Srdeční svalovina v postižené oblasti nemá dostatek kyslíku a odumírá.

V ČR zemře ročně 51 000 lidí na onemocnění srdce a cév. Nejčastěji na akutní srdeční infarkt. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR bylo v roce 2016 hospitalizováno s akutním infarktem myokardu 22 635 osob, z toho bylo 14 921 mužů a 7 714 žen. „Muži prodělávají akutní infarkt myokardu častěji než ženy. U žen navíc infarkt vzniká přibližně o 8 let později. Příčina je hormonální,“ upřesnil vedoucí lékař programu akutních koronárních syndromů Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) MUDr. Ota Hlinomaz, CSc.

Ačkoliv má Česká republika jeden z nejlépe propracovaných systémů kardiovaskulární péče na světě, více než polovina pacientů se srdečním infarktem se dostane k potřebnému léčebnému zákroku do nemocnice pozdě. Tedy v době, kdy u nich již nastalo nenávratné poškození srdce. Důvodem je podcenění problému a špatná informovanost veřejnosti. Podle lékařů není informovanost o příznacích infarktu v České republice stále dostatečná. „Svědčí o tom údaj, že od vzniku bolestí na hrudi, což je základní příznak akutního infarktu myokardu, po zavolání zdravotnické pomoci, uplyne přibližně 150 minut. Pacienti by přitom měli volat prakticky okamžitě po vzniku výrazných bolestí na přední straně hrudníku,“ uvedl MUDr. Ota Hlinomaz s tím, že čas k zahájení léčby je rozhodující, každá minuta váhání vede ke zvýšení rizika úmrtí nebo vzniku trvalých zdravotních následků.

Každý čtvrtý pacient dostane druhý infarkt

Srdeční infarkt se může kdykoliv opakovat. Statistiky dokládají, že přibližně každý čtvrtý pacient po prvním infarktu dostane druhý srdeční infarkt. Tím se výrazně zvyšuje riziko úmrtí. „Pacienti, kteří prodělají akutní infarkt myokardu s typickým nálezem na EKG, který je ošetřen pomocí perkutánní koronární intervence tzv. angioplastiky, mají roční mortalitu 9 % a každým rokem se mortalita zvyšuje o 3 %. Za 6 lety po infarktu tedy zemře přibližně čtvrtina nemocných,“ dodal Ota Hlinomaz. Častou příčinou vzniku akutního infarktu myokardu je nezdravý životní styl, zejména kouření, které zvyšuje riziko jeho vzniku o více než padesát procent.

tz

 

Ilustrační foto – zdroj: FNUSA