O jednom nenápadném úspěchu

České předsednictví Radě EU je od posledního červnového dne minulostí. A nadlouho minulostí také bude – nejméně příštích 14 let. Ale kdo ví, jaká tou dobou bude dnešní Evropská unie. Třeba už bude mít svého prezidenta, éra rotujících kolektivních předsednictví bude jen historickou epizodou, a tak je možné, že Češi si svůj půlrok na unijním výsluní užili letos poprvé a také naposledy...

V posledních dnech a týdnech našeho předsednictví vycházela v novinách řada článků snažících se bilancovat, jak jsme si v čele EU vedli – a jejich titulky nezklamaly. Nejčastěji se v nich objevovala slova ostuda, propadák či hořká pilulka... inu, nikdo nás Čechy, Moravany a Slezany nepochválí tak dobře, jako to umíme my sami, že?! Pravda, Evropě jsme to moc neosladili (ani jsme ji nijak výrazně nesladili), spíše jsme si doma zasolili – ale proč hned mluvit o ostudě? Třeba v oblasti zdravotnictví jsme si vedli více než zdatně, a i když to polovina českých voličů neuslyší ráda, resortní ministři členských států EU i evropská komisařka si vzácně notovali v tom, že témata předsednictví – například finanční udržitelnost, elektronické zdravotnictví či antibiotickou politiku – vybrala někdejší koaliční vláda a jmenovitě exministr Tomáš Julínek v době, kdy po hospodářské krizi nebylo ještě vidu, slechu ani tuchy, více než jasnozřivě.

Tak trochu neprávem ve stínu „velkých“ témat zůstalo jedno, které bude-li dovedeno do konce, přinese Evropanům, našince nevyjímaje, do zdravotnictví novou kvalitu – bez ohledu na to, zda jsou pacienty, poskytovateli nebo plátci zdravotní péče. Řeč je o standardech.

Požadavek na jejich zavedení a také na definici indikátorů kvality přinesla již Lucemburská deklarace k bezpečí pacientů, která byla všemi členskými státy EU schválena v roce 2005. Dva roky poté se standardy objevily mezi prioritami našeho ministerstva zdravotnictví – a jsou součástí i Doporučení Rady EU o bezpečnosti pacientů, včetně prevence a kontroly infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče. Tento dokument je možná nejdůležitějším ze všech, jež byly pod českým předsednictvím v Bruselu připraveny. Během zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitelů EPSCO jej 9. června jednomyslně schválili všichni ministři zdravotnictví členských států EU. Uplynul pouhý týden a v Praze byl na ministerské konferenci představen Národní program standardizace odborné zdravotní péče, včetně výsledků pilotního projektu.

Jistě, celý proces – mimochodem financovaný z operačních programů EU – je teprve na začátku. Zbývá rozptýlit mnoho obav, třeba z toho, zda se standardy před soudní stolicí nemohou teoreticky stát bičem na poskytovatele či zda v rukou plátců neposlouží jako kohoutek, který přiškrtí tok úhrad. Všechny tyto otázky na konferenci zazněly – a všechny mají tutéž odpověď: není důvod k obavám, pokud... Pokud se široká odborná veřejnost zapojí na všech úrovních procesu standardizace. Pokud se bude podílet na vývoji standardů, na oponentních řízeních i na zkušební aplikaci v praxi. Pokud se k jednotlivým návrhům standardů vyjádří také zástupci zdravotních pojišťoven a především pacientů. Pokud budoucí vedení ministerstva zdravotnictví po volbách bude plnit slib ministerstva stávajícího – totiž že se ujme „pouze“ funkce koordinační a ekonomicko-organizační a odolá pokušení diktovat cokoli „shora“.

Když to všechno vyjde, nemusí nás mrzet, že jsme to Evropě neosladili. Alespoň jsme trochu pomohli přisladit často hořký osud těm, kteří to potřebují. Ostatně, dříve či později mezi nimi bude každý z nás.

Jan Kulhavý, šéfredaktor Zdravotnických novin, Ambit Média

 

• tisk
• předplatit si