Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 9 / 2009

Čas pro region Polabí

Datum: 7. 9. 2009
Autor: Marie Koutová

Pokud bych měla popsat historii regionu Polabí ČAS v „v čistém čase“, byla by to informace na několik málo řádků. Region totiž vznikl 1. ledna 2009. Ale jeho kořeny sahají k samým počátkům vzniku České asociace sester. Tenkrát to byl ještě region Kolín.

Vzpomínka na region Kolín a jeho dětská léta

Region Kolín byl první regionální složkou ČAS v naší republice. Jeho vznik nebyl tak úplně jednoduchý. Některé členky tehdejšího vedení ČAS totiž prosazovaly pouze linii odborných sekcí, regiony měly být brány jako druhořadé, neplnoprávné. Naštěstí stačilo několik jednání a pár měsíců k tomu, aby se situace změnila.

Důležitá podpora hlavní sestry

Baštou regionu byla nemocnice v Kolíně. Ta měla od prvopočátku relativně silnou členskou základnu a byla respektovaným sdružením středního zdravotnického personálu. Tehdejší hlavní sestra Hana Matiášová (+ 2007) byla členkou sekce managementu i regionu a sestry v jejich činnostech vždy podporovala. Byla velkou propagátorkou vzdělávání, a co se pamatuji, organizovala celoústavní semináře. Když region Kolín vznikl, nebrala aktivity sester jako útok na své výsadní postavení, ale podporovala je, předávala zkušenosti a úzce spolupracovala s výborem. Například pro členky, které měly zájem, výbor tenkrát zakoupil s množstevní slevou medicínské slovníky.

Aktivity výboru regionu

V tehdejších letech jsme také jezdili na exkurse do jiných zdravotnických zařízení. Zájem o informace z jiných pracovišť byl pokaždé velký, někdy jsme ani nemohli všem kolegům a kolegyním vyhovět, do autobusu se prostě nevešli. Pouze do Nemocnice Na Homolce jsme si mohli dovolit jet dvakrát. Nestálo to tolik, abychom na to neměli, a zájemců bylo opravdu hodně. Navštívili jsme nemocnice ve Znojmě, Písku, Liberci, Českém Krumlově, Mladé Boleslavi, Českých Budějovicích, Kladně atd. V brněnských Bohunicích jsem se poprvé setkala s pozdější prezidentkou ČAS Hildou Vorlíčkovou.

Zajímal nás provoz hospice. Vyrazili jsme do prvního, který byl u nás v republice otevřen – Červeného Kostelce. Řada z nás zjistila, jak rozdílný může být pohled na poslední dny života člověka. Naše akce měly samozřejmě i svou společenskou část, kdy se blíže poznávaly sestry z různých oddělení a kolektiv se stmeloval „celonemocničně“. Díky dobré spolupráci s vedením nemocnice jsme tyto akce měli v kolonce vzdělávání, takže si na ně nikdo nemusel brát dovolenou. A opravdu to pro nás bylo přínosné. Přivezli jsme si jak dobré informace, které jsme aplikovali i v Kolíně, tak jsme někdy viděli věci, které se nám nelíbily, a říkali jsme si: „Ještěže jsme doma v Kolíně, máme to o moc lepší.“

Čas šel dál a nastaly změny

Čas šel dál. Já jako předsedkyně regionu jsem byla zvolena do prezidia – a tak nastaly změny. Ve funkci předsedkyně regionu působila sestra Naďa Tichá, později byla zvolena Mgr. Jaroslava Chládková. Tu si sestry vybraly již ve zcela jiné době a také v jiné atmosféře nemocnice.

Předsedkyně regionu Kolín již nebyla spolupracovnicí nové hlavní sestry, ale jejím protivníkem. Asi v tom sehrálo roli i zklamání z toho, že sestry nezvolily za svou předsedkyni sestru, kterou chtělo tehdejší vedení. V tom je půvab tajných voleb – přání oficiálních představitelů nemusí korespondovat s přesvědčením řadových členů, kteří si vyberou toho, kdo je opravdu fundovaný, má respekt členské základny, zkušenosti a jasný osobnostní profil. Region Kolín nadále pořádal odborné akce, výbor do jejich organizování angažoval i rodinné příslušníky a na malou účast si nemohl stěžovat.

Region polabí a moje úloha v něm

Za druhou součást nynějšího regionu Polabí je nutno považovat bývalou Sekci léčebných ústavů a lázní ČAS. Její celou historii neznám, pouze vím, že v roce 2004 tehdejší předsedkyně složila funkci, výbor přestal pracovat a sekce zůstala tzv. ve vzduchu.

Prezidium, jehož jsem byla tenkrát podruhé členkou, mi zadalo úkol: převzít nad sekcí patronát a postarat se o to, aby nadále pokračovala v činnosti. V únoru 2005 proběhly volby a já se stala opět předsedkyní jedné ze součástí ČAS.

Výbor sekce se velice brzy sehrál do dobré party, bylo výhodou, že jsme pracovali v jednom zdravotnickém zařízení. Je pravda, že kandidující jsem si vytipovala a k mimopracovním aktivitám je musela trochu přemlouvat, ale myslím si, že činnost v ČAS je pak „chytla“ a dodnes pracují s elánem a osobním nasazením.

První kontakty s „Kolínem“

Začali jsme pořádat odborné akce, první povolební v květnu 2005 v Poděbradech. Místa dalších se střídala, než jsme našli to pravé útočiště – Obecní dům v Nymburce. Je tam krásný velký sál pro tři sta posluchačů, dostatečné zázemí a ochotní zaměstnanci.

Na akce sekce se pokaždé hlásilo hodně nelékařů, takže každou výbor pořádal dvakrát. Už při prvních konferencích začala neoficiální spolupráce s regionem Kolín. Několikrát jsme si „vypomohli“ s přednáškami, nebáli jsme se říkat si navzájem i negativní poznatky z pořádání akcí.

Sloučení regionů

V roce 2008 vypršelo volební období výboru region Kolín a bohužel se nenašel nikdo, kdo by převzal štafetu od stávajícího výboru, jehož některé členky změnily pracoviště a vzhledem k dojíždění již nemohly svou práci zodpovědně a dobře dělat. Ostatní se cítily unavené.

Nepomohly ani opakované výzvy, nikdo se k práci ve výboru nepřihlásil. Tehdy se zrodila myšlenka sloučení regionu Kolín a Sekce léčebných ústavů a lázní. Následovalo několik jednání s prezidiem, informování členek obou částí ČAS o sloučení a další kroky.

Dnem 1. 1. 2009 vznikl region Polabí. Název se líbil oběma výborům. Členkami jsou i nelékařky z jiných oblastí republiky, než je Polabí, ale nevím o tom, že by to někomu zvlášť vadilo. Pro členky je důležitá činnost výboru, odborná i společenská úroveň konferencí a to, zda mají na výbor bezprostřední kontakt.

V květnu letošního roku proběhly i volby do sloučeného regionu Polabí. Většina členek výboru i revizní komise je „staronová“ (ze Sekce léčebných ústavů a lázní). I my tradičně narážíme na pasivitu, pohodlnost či nechuť kolegyň angažovat se pro druhé. Nyní před sebou máme čtyři roky na to, abychom nejen udržely a rozšířily členskou základnu, umožnily sestrám přísun nových informací, ale hlavně abychom si našly své nástupkyně – mladé sestry a další nelékaře, kteří budou pokračovat v naší činnosti.

Marie Koutová, předsedkyně regionu Polabí

 
  • tisk
  • předplatit si