Akutní exacerbace astmatu při kontaktu s koněm

Exacerbace astmatu je definována jako stav postupně se zhoršující dusnosti, zkráceného dechu, kašle, hvízdavého dýchání, pocitu tíhy na hrudníku nebo i kombinace těchto příznaků. Mezi faktory, které mohou exacerbaci vyvolat, se mimo jiné řadí alergeny vnějšího prostředí, např. pyly, plísně, domácí zví­řata. Vznik akutní exacerbace bývá postupný, ale exacerbace může přijít také rychle, zcela bez varová­ní. Následující kazuistika popisuje náhle vzniklou exacerbaci u pacienta se středně těžkým perzistujícím astmatem po kontaktu s „koňským" alergenem.

72letý muž, nekuřák, pracuje jako inženýr chemie, je ženatý a má dvě dospělé děti. Od 6 let trpěl alergickou rýmou, má pro­kázanou alergii na pyly travin. Pro asthma bronchiale se léčí od 50 let věku. Má léčenu epilepsii po prodělané mozkové příhodě (Dépakine tbl).

Astmatologická anamnéza

Na našem oddělení byl poprvé vyšetřen v lednu 2002, v té době byl bez příznaků astmatu na antiastmatické léčbě Aldecin aer. 2 x 1 vdech a Ventolin aer. podle po­třeby. Fyzikální vyšetření bylo v normě, provedená spirometrie prokázala venti­lační poruchu obstrukčního typu lehké­ho stupně. Sumační snímek hrudníku zadopřední a pravý bočný byl bez pato­logického nálezu. Byla potvrzena dia­gnóza astmatu, klasifikována jako střed­ně těžké perzistující astma. Léčba byla změněna na Symbicort Turbuhaler 200/6 ug 2 x 2 vdechy jako trvalá pre­ventivní léčba a Ventolin aer. podle po­třeby jako záchranná léčba. V průběhu let 2002 až 2006 byl pacient většinou bez obtíží, astma bylo pod kontrolou, záchrannou léčbu nepotřeboval použí­vat frekventně, měl normální, respektive lehkou obstrukční ventilační poruchu. Ovšem jednou ročně měl exacerbaci ast­matu, vždy odléčenou ambulantně na našem oddělení podáváním bronchodi-lačních inhalací (Ventolin a Atrovent), častějším používáním záchranné léčby (Ventolin aer.). Jednou mu byly nasazeny systé­mové kortikosteroidy (Medrol tbl 32 mg po 3 dny).

Hospitalizace

Před vánočními svátky v roce 2006 odjel s rodinou na týdenní pobyt v Bad Ischlu v Rakousku. V rámci tohoto pobytu si 10. 12. vyjel na projížďku městem kočárem taženým koňmi. Protože bylo sychravé počasí, dostali na zabalení deky, které předtím hřály koňský hřbet. Po několika minu­tách projížďky se u pacienta dostavila náhlá dušnost, upadl do bezvědomí, aniž by stihl použít záchranný lék. Byla přivolána rychlá záchranná služba, při jejím příjezdu pacient již byl při vědomí a použil Ventolin aer., silná dušnost pře­trvávala, proto byl převezen k hospitali­zaci na interní oddělení místní nemoc­nice. Při přijetí mu byl proveden RTG plic s normálním nálezem, spirometrie, která prokázala lehkou obstrukci, EKG s normálním nálezem, a byl mu změřen krevní tlak, jehož hodnota byla 142/94 mmHg. Pacientovi byla pone­chána jeho trvalá léčba (Symbicort Turbuhaler, Ventolin aer., Dépakine) a byl mu nasazen Prednisolon 25 mg 1-0-0 (systémový kortikosteroid), Spiriva 1-0-0 (tiotropium — lék používaný k léčbě chronické obstrukční plicní nemoci — CHOPN), Pantoloc 40 mg (omeprazol — inhibitor protonové pumpy) a Unifil tbl 400 mg V2-0-1/2 (asi metylxantin — není v ČR registrován). Podle sdělení pacienta dostával i inhalace a infúze, o nichž není v propouštěcí zprávě žádná zmínka. Diagnóza na propouštěcí zprá­vě byla akutní exacerbace CHOPN. Pa­cient byl v Bad Ischlu hospitalizován 4 dny a 13. 12. byl převezen sanitou na oddělení urgentního příjmu dospělých FN Motol v Praze. Odtud byl po vyšet­ření sloužícím lékařem bez subjektiv­ních obtíží propuštěn do domácího ošetření a byla mu doporučena kontrola na našem oddělení následující den.

Kontrola Lerymed

14. 12. se pacient dostavil ke kontrole na naše oddělení. Cítil se velmi dobře, byl bez příznaků astmatu, záchrannou léč­bu nepotřeboval. Kontrolní spirometrie prokázala lehkou kombinovanou venti­lační poruchu (obr. 2), poslechově bylo dýchání sklípkové bez vedlejších feno­ménů, saturace hemoglobinu kyslíkem, měřená pulzním oxymetrem, byla 95 %. Pacientovi byla zvýšena pravidelná dáv­ka Symbicort Turbuhaler 200/6 ug na 3-0-3 do 17. 12., pak zpět na 2-0-2. Vzhledem k prodělané akutní exacerbaci astmatu, která si vyžádala hospitaliza­ci, mu byla změněna diagnóza na asthma bronchiale těžké perzistující.

Závěr

Diagnóza stanovená na interním oddě­lení nemocnice v Bad Ischlu byla mylná, nešlo o akutní exacerbaci CHOPN, ale o akutní exacerbaci astmatu po kontaktu s koněm, která skončila hospitalizací. Sám pacient ohodnotil tuto epizodu slo­vy „Bylo to jak kopnutí koněm', a po této zkušenosti se na adventní vyjížďku kočárem už nechystá.

Eva Feketeová, Oddělení respiračních nemo­cí, Lerymed spol. s r. o, Praha

Literatura:

KAŠÁK V. Akutní exacerbace astmatu, astmatický záchvat, akutní astma. In: Kašák V, Koblížek V et al. Naléhavé stavy v pneumologii. Praha: Maxdorf, 2009, 213-243.

 

• tisk
• předplatit si