Ženy, které měnily zdravotnictví 10. – Marta Anna Šindlerová

Sestra Šindlerová byla velmi aktivní ve Spolku diplomovaných sester, založila a redigovala první sester­ský časopis u nás Diplomovaná sestra.

Marta Anna Šindlerová se narodila v roce 1897. Absolvovala obchodní ško­lu a pracovala v kanceláři obchodního domu, avšak toužila stát se ošetřovatel­kou. Hned v roce 1916 proto nastoupila do nově otevřené první ošetřovatelské školy v Praze. Po jejím skončení praco­vala na interní klinice prof. Maixnera, kterého ve funkci přednosty brzy vystří­dal prof. Syllaba. V  roce 1919 přešla sestra Šindlerová na gynekologickou kliniku prof. Piťhy. V  roce 1922 byla vyzvána, aby se zapoji­la do práce ČSČK, což byla v té době velmi významná organizace. Jako jedna z prvních sester začala pracovat v terénu - začínala ve Zdravotní stanici v Praze na Hradčanech. Tam se střídaly porad­ny pro těhotné s poradnami pro tuberkulózní pacienty i pro pacienty s kožní­mi a pohlavními chorobami. Pak začala fungovat návštěvní služba v rodinách, školní zubní poradna, lidovýchovné kur­sy - na všem se sestra Šindlerová vý­znamně podílela. V  letech 1925-1926 absolvovala studij­ní pobyt v Anglii a Mezinárodní kurs veřejného zdravotnictví pořádaný Ligou Červených křížů při londýnské univerzi­tě. V roce 1930 vystudovala ještě Vyšší sociální školu v Praze ve zkráceném šes­timěsíčním programu.

Ochrana matek a dětí a diplomovaná sestra

V roce 1931 přešla Marta Anna Šindlerová do vedení ústředí Československé ochrany matek a dětí (OMD), které or­ganizovalo převážnou část zdravotní, sociální a výchovné péče o matky a děti a mělo v té době 344 poraden. Poradenská činnost byla v době malé informova­nosti velmi důležitá. V letech 1933-1934 byla ministerstvem zdravotnictví vyslána na studijní pobyt do USA a Kanady. Po návratu pracovala jako instruktorka a zástupkyně ředitele Masarykovy státní školy zdravotní a soci­ální v Praze, dlouho tam však nepobyla. Podobně jako sestra Jarmila Roušarová, její blízká přítelkyně, došla k názoru, že přes podporu „z Hradu" od Alice Masa­rykové není možné změnit neutěšené podmínky v praxi, a v roce 1937 se vrátila k práci v ČSČK, kterou milovala. Marta Anna Šindlerová byla také velmi aktivní ve Spolku diplomovaných ses­ter. Patřila k zakládajícím členkám Spolku absolventek Školy ošetřovatel­ské (SAŠO), v letech 1926-1927 byla jeho předsedkyní a podílela se na pří­pravě jeho prvního sjezdu. Když byl přejmenován na Spolek diplomovaných sester, pracovala v různých funkcích výboru a založila a redigovala první sa­mostatný sesterský časopis Diplomova­ná sestra. Redigovala ho do roku 1941, kdy byl SDS rozpuštěn a časopis zasta­ven. V  roce 1940, po zrušení ČSČK, přešla sestra Šindlerová na ministerstvo sociál­ní péče a zdravotní správy do funkce re­ferentky a později vedoucí Ošetřovatel­ské a zdravotní služby v rodinách, kterou řídila až do konce 2. světové války. Její zásluhou vyšly pro tuto službu směrnice. Při pražském povstání pomáhala orga­nizovat ošetřovatelskou službu a první pomoc pro raněné na barikádách.

Krajskou dorostovou sestrou

Po osvobození zůstala na ministerstvu zdravotnictví na nově vytvořeném ošet­řovatelském oddělení. Když v roce 1948 vstoupila do KSČ, převzala funkci přednostky. Z této pozice začala budovat nové civilní ošetřovatelské školy a hleda­la cesty ke sjednocení různorodého vzdělávání zdravotnického personálu. V  roce 1951 byla sestra Šindlerová v rámci akce „70 000 lidí z administrati­vy do výroby" přeřazena do terénu. V   53 letech nastoupila jako sestra v or­dinaci pro dorost na středisku ve Spále­né ulici v Praze. Její šéf si brzy všiml, že jde o mimořádnou sestru, a jmenoval ji do funkce krajské dorostové sestry. V   roce 1959 odešla Marta Anna Šindlerová do důchodu a žila se svojí kolegyní a přítelkyní Jarmilou Roušarovou v Do­mově důchodců v Sulické ulici v Praze. Za celoživotní práci v ČSČK jí Meziná­rodní červený kříž v roce 1967 udělil medaili Florence Nightingale. 

PhDr. Helena Chvátalová

 

• tisk
• předplatit si