Rizika otrav u dětí

Souhrn: Volný čas trávený doma nebo i mimo domov nemusí být jen časem relaxace. Může se zkomplikovat situací, která může ohrozit na životě dospělé i děti. Mezi tato rizika patří chemie v domácnosti, léky, rostliny, jedovaté houby, uštknutí zmijí, alergická reakce nebo dokonce anafylaxe.

Klíčová slova: rizika – bezpečí – léky – chemické přípravky v domácnosti – nebezpečné rostliny – fotosenzibilita – foto­dermatitis – TIS – prevence.

(The risks of poisoning in children)

Summary: Leisure time spent at home or outside may not be a time of relaxation. It may be complicated with the situation which could endanger the lives of adults and children. These risks include household chemicals, medicines, plants, poiso­nous mushrooms, viper bites, allergic reactions or even anaphylaxis.

Key words: risks – safety – medicines – household chemicals – dangerous plants – sensitiveness light – fotodermatitis – TIS – prevention.

Úvod

Přestože slovo „domov“ je spojováno se synonymy bezpečí, zázemí apod., i tam číhají mnohá rizika a 70–90 % poško­zení dětí se odehraje právě v domác­nosti. Nebezpečné látky bývají usklad­něné i v garážích, dílnách, dalšími ri­zikovými místy jsou parky, zahrady či hřiště. Nejvíce jsou ohroženy děti v ob­dobí batolecím, protože jsou přirozeně zvídavé a s rozvojem jemné motoriky získávají zručnost otevírat obaly s ne­bezpečnými látkami. S rozvojem rozu­mových schopností těchto nehod v ob­dobí okolo 5 let věku ubývá. Často se na nich svou neopatrností podílejí dospělí a někdy se stanou i profesionálům – dojde-li k omylu u zdravotníka nebo far­maceuta (záměna léku, dávky).

Rizikové látky

K první rizikové skupině patří lé­ky. Děti láká barva, sladká chuť siru­pů (Mucosolvan, Ibalgin, ATB mají chuť jahod, banánu apod.). V domác­nosti mívají lidé trvale mnoho léků na zvládnutí akutních projevů nemo­cí (paracetamol), dále léky s obsahem železa nebo k léčbě osteoporózy, hy­pertenze, diabetu, k úpravě srdečního rytmu, které mohou mít v nesprávné dávce i fatální účinky. Nebezpečný je také hypermangan (manganistan dra­selný) – může způsobit poleptání sliz­nice zažívacího traktu.

Jaká je prevence těchto rizik? Zvlášt­ní opatrnost je nutná v rušných situa­cích (návštěva, stěhování, vaření, od­jezd na dovolenou, zvoní telefon apod.). To vše umožní dítěti nepozorovaně lé­ky vzít. Před malými dětmi by je lidé vůbec neměli užívat, protože vše napo­dobují. Není také vhodné lákat je na lék jako na pamlsek, naopak je třeba jim vysvětlit, že je určen k léčbě nemoci. Pozor je nutno dát i na kabelky návštěv, protože i ty často obsahují mnoho léků.

Do další rizikové skupiny řadíme chemické přípravky v domácnosti. I velmi nebezpečné látky mají lákavý barevný obal a příjemnou parfemaci.

Velmi nebezpečné je přelévání zbytků chemických látek do lahví od nápojů. V domácnostech dojde čas­to k nehodám s louhy na odstraňová­ní usazenin v odpadech nebo s prášky a tabletami do myček nádobí. Po požití peroxidu vodíku (v reklamách aktivní kyslík) může dojít ke zvracení krva­vých sraženin, záleží na jeho koncen­traci v přípravku. Sliznice dýchacích cest bývají často podrážděny uvolně­ným chlórem (Savo, Domestos), zvláš­tě když se při úklidu míchají přípravky s obsahem chlornanu sodného a s obsahem kyseliny. Přípravky s kyselina­mi používáme hlavně na odstraně­ní vodního   kamene.   Zde           mohu uvést i případ, kdy byl zbytek vodného roz­toku na odvápnění varné konvice pou­žit k přípravě stravy kojenci.

Nutno také zabezpečit malé baterie (čočky), aby je dítě nespolklo, a pokud k tomu dojde, je třeba ve spolupráci s lé­kařem sledovat průchod baterie zažíva­cím traktem. Většinou odejde se stolicí, někdy je ale nutný lékařský zákrok.

Nebezpečné látky jsou i v garážích: benzin, motorový olej, etylenglykol – Fridex, ředidla – toluen, xylen, organo­fosfátové insekticidy, metaldehyd pou­žívaný k hubení slimáků, rodenticidy (deriváty hydroxykumarinu – warfarin a superwarfariny) k hubení hlodavců, kteří hynou následkem vykrvácení. Život dítěte může být ohrožen i po požití barevného lampového oleje, pokud do­jde k aspiraci zvratků (totéž může na­stat i u leštěnky Diava). Vždy při tako­vémto požití ropných produktů obecně je lidský organismus ohrožen i prostou inhalací par z těchto aromatických lá­tek, kdy může dojít k rozvoji tzv. kerosenová pneu monie. V případě požití Fridexu jako první pomoc podat alko­hol – u dětí je vhodné pivo.

Rizikové prostředí

Na děti je nutno dát pozor i v přírodě. V knize o nebezpečných a jedovatých rostlinách v ČR jen jejich seznam čítá pět stran. Proto jen velmi stručně:

Lnice květel (obsahuje glykosid li­narin – způsobuje zvracení, průjem, poškození ledvin), pecky z meruněk (k otravě stačí několik snědených se­men). Květy a zralé plody černého bezu jsou užívány jako léčivka, ale kůra, listy a nedozrálé plody obsahují nebezpeč­né glykosidy sambunigrin a rutin. Áron plamatý má všechny části jedovaté, od­denek i bobule jsou nasládlé, při otra­vě je pocit palčivosti v ústech, zvracení, malátnost, rostlina může vyvolat i kon­taktní alergii na kůži. U blatouchu ba­henního je jedovatá celá rostlina, alka­loid protoanemonin způsobí podráž­dění zažívacího traktu, závratě, otoky v obličeji (dříve se šťávou z květů bar­vilo máslo). Náprstník červený je prudce jedovatý, 2–3 usušené listy mohou způ­sobit smrt (obsahuje glykosidy, saponi­ny, slizy, barviva), po požití se otrava projevuje jako nevolnost, nauzea, dále dušnost, arytmie, s časovým odstupem se dostaví hučení v uších, zrakové halucinace (postižený vidí vše zejména ve žlutém vybarvení).

Známá a velmi nebezpečná je dief­fenbachie, která má ve svých nadzem­ních částech explozivní buňky vystře­lující při žvýkání a lámání krystalky šťavelanu vápenatého, ty se zapichují do sliznic, do 15–30 min způsobí otok, vel­ké bolesti až zadušení. Jako první po­moc je důležité vyjmout zbytky rostlin z úst, dát postiženému dítěti pít chlad­ný nápoj, cucat led (možno i zmrzlinu).

Obtíže způsobí i brambořík, rulík zlomocný, lýkovec jedovatý, břečťan, cy­příšek, jaterník, koniklec, čemeřice, dřiš­ťál, durman, drchnička, brslen, hlavá­ček, cesmína, prvosenka nálevkovitá. Ta obsahuje ve žláznatých chlupech pri­min, jedovatou látku, která dráždí ků­ži a sliznice a způsobí alergickou reakci i po několika dnech.

Některé rostliny mohou způsobit také kontaktní dermatitidy nebo aler­gie, nejčastěji jde o máky, bolševníky, pryšce nebo pelargonie. S touto pro­blematikou souvisí i fotosenzibilita. Ta je způsobena sloučeninami v rost­linách, které způsobují senzibilizaci ke slunečnímu světlu, na jejímž podkla­dě poté na kůži vznikne tzv. fotoder­matitis (nejčastěji po kontaktu s třeza­lkou tečkovanou, routou vonnou, třemdavou, pastiňákem). Tato reakce byla pozorována dokonce i u zvířat po zkr­mení většího množství pohanky a je­jich následném oslunění. K otravě do­chází i jedovatými houbami, pobyt v přírodě může zkomplikovat také např. uštknutí zmijí nebo anafylaktic­ká  reakce po bodnutí včelou či vosou.

Závěr

A jaká je prevence těchto nebezpečných situací? Pokud rodiče vědí, že jejich  dítě trpí alergií na hmyzí bodnutí, musí mít vždy u sebe pohotovostní balíček, kte­rý obsahuje antihistaminikum, kor­tikosteroid                  a adrenalinové pero (Epi­pen, Anapen). Také není vhodné příliš barevné oblečení a používání parfémů, které bodavý hmyz ještě více naláká.

Je nutné mít z dosahu dětí zabezpe­čené léky, chemické látky uložené na vyšších místech, nepoužívat náhradní obaly, při koupi preferovat bezpečnost­ní uzávěry, nevyhazovat prošlé látky do koše. Pozor, i z vysoko umístěné květi­ny může na zem spadnout list… Je tře­ba nenechávat dítě bez dozoru a hlavně výchovou docílit, aby bez zeptání ne­jedlo nic, co našlo samo.

Zdravotní sestry by také měly umět poradit, kam se obrátit, pokud se pa­cienti do takovéto nebezpečné situace dostanou – doporučuji ihned kontak­tovat TIS (Toxikologické informační středisko), kde je nepřetržitá lékařská služba a kde mají databázi téměř všech nebezpečných látek; tazatel se dozví příznaky, ohrožující dávku, jaká uči­nit opatření (jak doma při laické pomo­ci, tak při profesionální péči ve zdravot­nickém zařízení). Je vhodné připravit si odpovědi na otázky: věk poškozeného, jeho přibližná hmotnost, název látky, přijatá dávka a koncentrace látky, čas nehody, cesta vniknutí, jaký je součas­ný stav postiženého, jaká opatření byla provedena, identifikace volajícího, zpět­ný telefonický kontakt, a hlavně je nut­no zajistit případné potenciální vyvo­lavatele akutní otravy (léky, lékovky či obaly od léků, chemikálie, části rostlin či hub, event. i obsah žaludku, pokud již došlo ke zvracení) pro jejich možnou identifikaci. (TIS: tel.: 224 919 293, 224 915 402, www.tis-cz.cz).

Mgr. Jana Zelenková, Pneumologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha

Literatura:

1. _Novák J. Jedovaté rostliny kolem nás. Praha: Grada Publishing, 2006. Katalog č. 6196, 176 str. ISBN 978-80-247-1549-0.

2. _Gálová R. Bezpečný domov pro dítě. Praha: ERA group s. r. o., 2007, 128 str. ISBN 978-80-7366-096-3.

3. _Petrů V, Krčmová I. Anafylaktická reakce. Praha: Maxdorf, s. r. o., 95 str. ISBN 80-7345-099-2.

4. _http://www.novinky.cz/zena/de­ti/149296-detem-i-v-prostredi-domova-hrozi-caste-otravy.html [cit. 2010-3-8].

Foto archiv

Recenzovali:

MUDr. Martin Fajt, JIRP Pediatrické kliniky IPVZ a 1. LF UK a FTNsP, Praha

MUDr. Hana Rakovcová, Toxikologické informační středisko KPL 1. LF UK a VFN, Praha 

 

• tisk
• předplatit si