Venkovu chybí praktici – přesvědčily by je kvalitní školy nebo uplatnění partnera

Práce pro partnera, kvalitní školy a školky a peníze – toto by přimělo 63 % budoucích praktických lékařů jít na venkov a otevřít si tam praxi. Vyplývá to z dotazníku, který zástupci profesních sdružení rozeslali lékařům v předatestační přípravě. Účelem bylo zjistit, po čem budoucí všeobecní praktičtí lékaři opravdu touží. Vůbec poprvé se zkušení lékaři ptali nastupující lékařské generace napřímo. Data sbírali zástupci Společnosti všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP) a Mladých praktiků od března do června a výsledky poprvé představují na XXXVII. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP) v Karlových Varech.

„Zpracovali jsme výsledky z 200 dotazníků, což představuje přibližně třetinu budoucích praktiků v předatestační přípravě. Ukázalo se, že 57 % lékařů motivuje dotace z Ministerstva zdravotnictví, pro 63 % lékařů je důležitá podpora bydlení, 67 % dotazovaných by ocenilo finanční injekci pro rekonstrukci a vybavení ordinace a až 77 % lékařů by přiměla jít pracovat na venkov kvalifikovaná práce pro jejich partnera nebo partnerku,“říká předsedkyně Mladých praktiků MUDr. Markéta Pfeiferová, která je společně s MUDr. Davidem Halatou, předsedou Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP, iniciátorkou šetření. „Většina respondentů uvedla, že je příliš nemotivují jednorázové finanční příspěvky, ale uvítala by spíše pravidelný příspěvek za neatraktivitu lokality, například formou vyšší kapitace,“dodává MUDr. Halata. Dotazníkové šetření podle něj také ukázalo, že 72 % budoucích praktiků jsou ženy. „Feminizace oboru praktického lékařství je zjevná už delší dobu, ale takto rapidní nárůst jsme nečekali. Chceme proto porovnat odpovědi mužů a žen a budeme to zohledňovat v našich motivačních projektech,“vysvětluje MUDr. Halata. „Překvapilo nás také, že 80 % lékařů má pocit, že nedostalo dost informací o venkovském lékařství při studiu a 70 % dotázaných by uvítalo stáž na venkově.“Proto se zástupci SVL ČLS JEP a Mladých praktiků rozhodli spustit projekt „Go Rural“, kdy nabídnou lékařům v předatestační přípravě stáže ve venkovských praxích. „Zkušenosti z Velké Británie ukazují, že pokud lékař stráví část své předatestační přípravy na venkově, častěji se tam po atestaci zase vrací,”vysvětluje MUDr. Halata. Praktici spustí projekt bez jakékoliv finanční podpory, náklady ponesou lékaři ve venkovských praxích, kteří k sobě stážistu vezmou na zkušenou.

Nejvíce chybí lékaři na Vysočině, Jesenicku, v jižních Čechách a ve Zlínském kraji. „V místech, jako je Vysočina, nemají tisíce lidí svého praktického lékaře. Když potřebují vystavit neschopenku nebo získat potvrzení o zdravotním stavu do zaměstnání, nemají za kým jít. Takovýchto míst do 5 let přibude. Je to časovaná bomba, a proto musíme situaci systémově, nejen lokálně, řešit,“říká MUDr. David Halata, který pracuje jako venkovský lékař v Hošťálkové na Vsetínsku.

O možnostech motivace na základě výsledků dotazníků jednají zástupci odborných společností také s MZ ČR. „Za zásadní považujeme propojení dotačních programů na úrovni státu a krajů. Navrhujeme vznik Centra pro obtížně obsaditelné praxe – platformy, kde by se potkávali zástupci ministerstva, jednotlivých krajů, pojišťoven a lékařů a společně hledali kombinace motivačních faktorů pro konkrétní oblast,“vysvětluje MUDr. Halata a dodává: „Zásadní ale bude řešit problematiku venkova na celospolečenské úrovni, protože pokud se nezlepší kvalita a atraktivita života v těchto oblastech, bude docházet k jejich postupnému vylidňování. Lékaři jsou totiž jen indikátorem celkového opomíjení problémů lidí na venkově.“ Venkovské lékařství dle dostupných dat představuje cca 50 % všech praxí všeobecných praktických lékařů v ČR.