Zaměstnanost ve zdravotní a sociální péči je v ČR pod průměrem EU

Ve zdravotních a sociálních službách v Česku pracuje mnohem menší podíl pracovníků, než je průměr osmadvacítky. Zatímco v EU se péči o nemocné, seniory, postižené a další potřebné věnuje průměrně 11 procent zaměstnanců, v ČR je to necelých sedm procent. Ukázala to analýza Českého statistického úřadu (ČSÚ). Loni ve zdravotnictví a sociálních službách v ČR pracovalo 339.300 lidí. Je to o 62.800 víc než před dvěma desetiletími. Přibylo jich tak zhruba o 23 procent.

„Česká republika výrazně zaostává za průměrem osmadvacítky. Právě zaměstnanost ve zdravotních a sociálních službách výrazně odlišuje jednotlivé země podle úrovně péče o zdravotní stav obyvatel a zejména o závislé osoby v nejmladším věku, tak i o nejstarší populaci,“ uvedli statistici. Podle nich podíl pracovníků ve zdravotních a sociálních službách ovlivňuje stárnutí společnosti a délka života, ale i rodinné vazby, vztahy mezi generacemi a finanční možnosti.

Česká společnost stejně jako obyvatelé v jiných vyspělých státech stárne. Služeb pro seniory či postižené, aby mohli žít v domácím prostředí a byli soběstační, ale není dostatek. Právě v tomto oboru by do budoucna mohly najít práci tisíce lidí.

Ve zdravotnictví a sociálních službách v Česku působí 271 900 žen a 67 300 mužů. Jsou to tak 2,4 procenta všech zaměstnaných mužů a 12,6 procenta zaměstnaných žen v ČR. V EU je to v průměru 18,3 procenta žen a přes čtyři procenta mužů.

Procento zaměstnaných v Česku odpovídá asi 50 000 lidí. Ve zdravotnictví dělá 4,8 procenta pracovníků. Celkem 1,4 procenta zaměstnanců pracuje v domovech pro seniory a v dalších pobytových zařízeních. Sociální služby v terénu poskytuje 0,7 procenta pracovníků. V EU v průměru ve zdravotnictví pracuje 6,2 procenta lidí, 2,2 procenta pak v domovech a 2,3 procenta v terénních sociálních službách.

Poskytováním sociálních služeb seniorům, postiženým či rodinám v domácím prostředí se třeba v Nizozemsku věnují 4,2 procenta tamních zaměstnanců, 5,1 procenta má práci v domovech a ústavech, sedm procent ve zdravotnictví. Ve Švédsku tvoří pracovníci ve zdravotnictví 6,5 procenta, v seniorských a jiných domovech téměř pět procent a v terénních službách čtyři procenta všech zaměstnanců.

Zatímco v zaměstnanosti v sociálních a zdravotních službách je Česko v EU podprůměrné, v průmyslu je na špičce. „Ve zpracovatelském průmyslu pracuje čtyřikrát víc osob než na úseku zdravotnictví a sociální péče,“ uvádí analýza. V Nizozemsku, Skandinávii, Británii i ve Francii je přitom zaměstnanost ve zdravotnictví a sociálních službách vyšší než ve zpracovatelském průmyslu.

V Česku je téměř pět milionů zaměstnanců. Do roku 1996 zaměstnanost rostla, tehdy mělo práci 4,97 milionu lidí. Poté počet klesal. Před deseti lety se dostal na 4,71 milionu. V dalších letech do roku 2008 díky konjunktuře překročil pětimilionovou hranici. Krize ho pak srazila. Loni nastalo opět oživení. Zaměstnaných bylo téměř 4,94 milionu.

ČTK

 

Ilustrační foto – zdroj: mgahomecare.com