Záněty střev omezují tisíce lidí v práci – moderní léčba se dostane pouze k malé části pacientů

Bolení břicha, časté průjmy nebo nechutenství – to jsou jen některé z projevů chronických střevních zánětů, se kterými musí každý den bojovat tisíce pacientů. Nemocí jako Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida přitom v Česku trpí přes 70 000 lidí a každoročně další tisíce přibývají. Až 40 % pacientů chronické záněty střev (IBD) navíc omezují tak, že nemohou naplno pracovat, 10 % dokonce z práce vyřazují úplně.

Dopad nemoci na jejich život může výrazně zmírnit moderní biologická léčba – na tu však v Česku dosáhne mnohem méně pacientů, než je obvyklé na Západě. I o tom budou diskutovat stovky gastroenterologů na konferenci Biologická léčba IBD a pokroky v chirurgické léčbě IBD, která startuje 21. září v Praze.

Crohnova choroba a ulcerózní kolitida se v Česku vyskytují v přibližně stejném poměru. Počet pacientů s „Crohnem“ však roste rychleji – asi o 4 % ročně. Případů ulcerózní kolitidy pak za rok přibývá zhruba o 3 %. „V absolutních číslech počty pacientů dlouhodobě stoupají, protože chronické střevní záněty jim nezkracují délku života. To samozřejmě klade stály vyšší nároky na zdravotní péči. Bohužel však počet zařízení a lékařů nijak prudce nenarůstá, zatímco pacientů je čím dál více,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přední český gastroenterolog. Čerstvé odhady navíc podle něj hovoří o tom, že v rozvinutých zemích světa bude mít v roce 2035 chronický střevní zánět až 1 % populace, což představuje stovky tisíc lidí ročně navíc.

Lékaři upozorňují i na to, že velká část pacientů s chronickým střevním zánětem dlouhodobě nemůže vůbec pracovat, nebo pouze s omezením. „Asi u 50 % pacientů se nám daří uvést chorobu do stavu remise, pacienti pak mohou žít prakticky plnohodnotný život. Až 40 % pacientů se však týká fenomén absentismu, což znamená, že mohou pracovat, ale pouze omezeně, například na zkrácený úvazek. A 10–15 % pacientů nemoc práci znemožňuje úplně,“ vypočítává prof. Lukáš. I s tím by však podle něj pomohla větší dostupnost moderních léčebných postupů, zejména biologické léčby. V jejím nasazování totiž Česko poměrně výrazně zaostává za dalšími státy západní Evropy, například za Holandskem nebo Belgií. „V těchto státech je standardem, že až polovina pacientů s Crohnovou chorobou užívá biologickou léčbu, v případě ulcerózní kolitidy je to pak asi 20 % pacientů. V Česku je to v obou případech méně, dosahujeme zhruba poloviční proléčenosti ve srovnání s těmito zeměmi. Navíc nám chybí více specializovaných center pro léčbu chronických zánětů, v nichž by pacienti měli k dispozici multidisciplinární týmy s odborníky ze všech potřebných oblastí. To znamená vedle gastroenterologů například endoskopisty, imunology, nutriční specialisty nebo psychology. Takových komplexních IBD center je v Česku pouze několik,“ upozorňuje prof. Lukáš. Přesto se však vědcům a lékařům daří zavádět nové způsoby léčby. „Naštěstí se už běžným postupem stávají laparoskopické operace zánětů, což pro pacienta představuje výrazně menší zásah do organismu, než bývalo zvykem. Brzy se dočkáme i robotické chirurgie. Probíhají také studie na použití kmenových buněk pro léčbu tzv. píštělových traktů u Crohnovy choroby. To je zatím sice velmi nákladná, ale zároveň velmi slibná terapie,“ říká prof. Lukáš. Přesnou příčinu vzniku chronických střevních zánětů se vědcům odhalit zatím nepodařilo, podle odborníků se jedná o komplex faktorů, jako jsou nevhodná strava s vyšším obsahem rafinovaných cukrů a tuků, méně pohybu nebo stres. „U každého pacienta je to individuální. Shodujeme se, že záněty jsou také geneticky podmíněné, nicméně se bavíme o přibližně 200 genů, které mohou onemocnění spustit. Nemůžeme tak předem říci, že dítě rodičů s chronickým střevním zánětem bude nemocí trpět také,“ popisuje prof. Lukáš.

Pro vyšší výskyt těchto chorob je však podle něj společná socioekonomická úroveň zemí. Nemoci se nejvíce vyskytují v severní a západní Evropě, kde populace sice trpí méně infekčními chorobami, ale o to více se zde vyskytují nemoci autoimunitní.

 

TZ, foto free (pixabay.com)