Co nás ohrožuje?

Česká asociace sester (ČAS) společně se Všeobecnou fakultní nemocnicí uspořádaly konferenci, která účastníky postavila do dvou rolí – zdravotníků i soukromých osob. Témata závislosti na drogách a alkoholu a problematika HIV pozitivních občanů, které byly na programu, se totiž týkají nás všech.

Konference pod názvem Co ohrožu­je společnost, a proto i nás, proběhla v Praze 17. března. Zahájila ji hlavní sestra nemocnice Mgr. Dita Svobodová a předsedkyně sekce managementu ČAS Anna Chrzová.

Závislost na alkoholu – náš největší problém V úvodu odborného bloku vystoupil MUDr. Miroslav Novotný z Oddělení pro léčbu závislostí (OLZ) VFN. V přednášce nazvané Jak vznikají závislosti řekl, že závislí na alkoholu nejsou jen individua popíjející na ulici, ale mnohdy velmi úspěšní lidé, kteří nezvládli konkrétní životní situaci. Osobnost závislého člověka se mění. Jsou to ale změny vratné, ovšem pokud dotyčný začne abstinovat. Vznik závislosti na alkoholu je iracionální a působí v něm výrazně dědičné faktory – u přímých příbuzných je výskyt až pětkrát vyšší. Nakonec ale záleží na každém, zda závislost rozvine nebo nikoli. Většina alkoholiků je tzv. skrytou populací, která bývá dlouhodobě léčena na doprovodné komplikace závislosti (vysoký TK, epilepsie, jaterní cirhóza apod.), aniž by se lékař specialista zajímal o širší souvislosti. Že je pacient kupříkladu s hypertenzí závislý na alhoholu, se ani nedozvídá a léčí hypertenzi. A to je chyba a velký úkol zdravotníků. V ČR je 400 až 700 tisíc alkoholiků a 40 až 50 tis. osob závislých na drogách. Z toho je vidět, že alkoholismus je u nás největším problémem. Roste počet závislých žen a závislých žen na mateřské dovolené. Úspěšnost léčby alkoholismu se u nás pohybuje mezi 40 až 60 procenty.

Práce s lidskou duší je jednou z nejrizikovějších

Petra Čermáková z OLZ VFN se orientovala na charakter práce sestry na takovém pracovišti. V přednášce Práce s muži závislými na návykových lát­kách uvedla, že se práce sestry na Oddělení léčby závislostí rapidně liší od práce sestry na standardním oddělení. „Především je to čtyřiadvacetihodinová komunikace,“ uvedla. Velký důraz je kladen na psychoterapii. Na pracovišti se léčí závislost na alkoholu, drogách a patologickém hráčství. Náplň práce sestry na oddělení má tři složky: režimovou, terapeutickou a edukační. Důraz se klade na doléčení po ukončení hospitalizace.

Abstinenční syndrom (AS) na pediatrickém oddělení

Další přednášku přednesla Mgr. Martina Bašková z Kliniky dětského a dorostového lékařství VFN. Dětí s abstinenčním syndromem na oddělení přibývá s tím, jak roste počet drogově závislých žen. Abstinenčními příznaky trpí 50 až 90 % dětí matek užívajících opiáty (drogy, alkohol, nikotin). Na pracovišti se provádí diagnostika, léčba a hodnocení AS. Hodnocení probíhá pravidelně po třech hodinách (podle specializovaného dotazníku) a podle toho se odvíjí léčba, která spočívá v režimových opatřeních a farmakoterapii. Důležitá je správně vedená odvykací léčba.

Demence nebo deprese?

Příznaky deprese a demence si bývají podobné, někdy jsou zaměňovány. Sestra je musí znát, aby mohla adekvátně reagovat na specifické situace, případně upozornit lékaře na určitý typ chování pacienta. Této problematice se věnovala Bc. Zuzana Fišarová, vrchní sestra Psychiatrické kliniky VFN. Nejprve seznámila přítomné s tím, co je přirozené stárnutí a co tedy není možno považovat za chorobu. Přirozené stárnutí probíhá po stránce psychické, citové i paměťové. Připomněla, že benigní stařecká zapomnětlivost není choroba a že existují i pozitivní rysy přirozeného stárnutí.

Mezi prvními příznaky deprese se nachází zvýšená chuť na sladké. Typic­kým příznakem deprese vedle toho je: 

• Zabývání se opakovaně stejným tématem, stáčení hovoru stále stejným směrem.

 • Výmluvy. Jsou to výmluvy, proč nemocný nemůže tam či onam jít, později se už ani výmluvy nevymýšlejí. Nemocný už na to nemá energii.

• S přibývajícím věkem přibývají stesky na somatické problémy.

V čem spočívají nefarmakologické intervence u depresí? Nezávisle na věku je důležité:

• opřít se o blízkou osobu;

• stanovit si pevný denní režim;

• naučit se asertivně jednat (říkat „ne“) a určovat si priority;

• zajistit si pravidelný odpočinek;

• dopřát si dostatek pravidelného cvičení;

• dopřát si dostatek sluníčka (zvláště podzimního, v druhé řadě jarního).

Pro sestry je důležité odlišit typické znaky deprese a demence a u uvědomit si, že zatímco demence je z 80 % nevratná, deprese může být plně vratná.

Extrémně obézní pacient

S úspěšnou kazuistikou extrémně obézního pacienta vystoupila Bc. Eva Kábrtová ze 3. interní kliniky VFN. V úvodu zdůraznila, že obezita není závislost na jídle – jde o nadměrné ukládání tuků v těle. Je to onemoc­nění, mezi jehož příčiny patří:

• genetické faktory;

• faktory prostředí;

• psychologické faktory;

• fyzická a psychická onemocnění;

• některé léky.

Hlavními příčinami jsou:

• genetické dispozice;

• špatné stravovací návyky;

• pohybové aktivity.

Péče o HIV pozitivního pacienta

Následovaly příspěvky hostů konference, sester z FN Na Bulovce. Ludmila Michalová hovořila o zajištění antiseptických a aseptických principů u pacientů v perioperačním období. U HIV pozitivních pacientů se v nemocnici provádějí všechny druhy operačních výkonů, včetně plánovaných císařských řezů. Všechny prostředky musí splňovat dvě podmínky: chránit pacienta a chránit tým.

AIDS centrum nemocnice na Bulovce

Milada Soukupová představila lůžkovou i ambulantní část AIDS centra. Na pracoviště přicházejí pacienti s potřebou celodenní péče, gravidní ženy a provádí se zde diagnostika. V AIDS centru se provádí 10 až 15 porodů HIV pozitivních matek za rok a je v něm hospitalizováno 150 až 200 pacientů za rok. Na ambulanci dochází asi 800 pacientů. Přednášející uvedla ještě dalši čísla. K 30. 11. 2010 je v ČR 1 520 osob HIV pozitivních, onemocnělo 320, nejvíc jich je v Praze – 724. Velmi úspěšné je centrum v péči o HIV pozitivní matky. Riziko přenosu infekce z matky na plod je běžně 30procentní. Léčbou matky po čas těchtotenství snižují v nemocnici toto číslo na 5 procent. Od počátku existence AIDS centra se v něm narodily jen 3 děti s HIV pozitivitou. Práce v centru je náročná, protože pacienti vedle veškeré zdravotní péče potřebují hlavně psychologickou podporu. Klientelu tvoří především muži, homosexuálové a drogově závislí. Důležité je striktní dodržování hygienických pravidel. Ludmila Bendová, staniční sestra AIDS centra, hovořila o tom, jaká rizika podstupují sestry při výkonu povolání na tomto pracovišti. Je velmi příznivou zprávou, že dosud se u nás žádný zdravotník virem HIV nenakazil.

Jaké je riziko přenosu infekce?

• u HBC 6–30%

• u HCV 1,8 %

• u HIV 0,3 %

Rizika přenosu viru HIV ovliv­ňuje množství krve a velikost viro­vé nálože. Přednášející doporučila při poranění se během péče o poten­ciálního HIV pozitivního pacienta se obrátit na AIDS centrum na Bu­lovce, na lékaře, který se v problema­tice vyzná a který je schopen stano­vit míru rizika a rozhodnout o pří­padné léčbě. Zdravotníci musí dodržovat předpoklad, že každý pacient je HIV pozitivní a další hygienické zásady.

Jarmila Škubová, redakce Florence

 

• tisk
• předplatit si