Parenterální výživa

Parenterální výživa (PV) je způsob aplikace živin do žilního systému, obchází tedy zažívací trakt. Znamená nitrožilní přísun tekutin, minerálů a živin (cukrů, tuků, aminokyselin, vitamínů a stopových prvků). Je to nejméně přirozený způsob výživy, nejrizikovější a také nejdražší.

Cílem PV je zajištění energetických potřeb a všech stavebních složek pro hojení a regeneraci poškozených orgánů. Komplexní PV musí být schopna dlouhodobě udržet rovnováhu mezi anabolickými a katabolickými ději v organismu a musí uchovat nebo dokonce obnovit stav bez klinických, laboratorních a dalších známek výživové karence. Při správném provádění může být tento rovnovážný stav udržován teoreticky po neomezenou dobu. Třebaže je podávání PV spojeno s řadou možných komplikací, stala se nedílnou součástí léčby ve většině lékařských oborů. V řadě případů je to jediný možný způsob výživy pacientů.

Indikace parenterální výživy

• PV je indikována u těch nemocných, u kterých je kontraindikovaná nebo nemožná výživa enterální.

• Neprůchodnost GIT, peritonitida, pankrea­ titida, krvácení do GIT, akutní selhání jater, ledvin, enterokutánní píštěle, maloabsorpce a syndrom krátkého střeva, zánětlivá onemocnění střev (M. Crohn, ulcerózni kolitida), kachexie, nádorové onemocnění, závažné popáleniny a traumata, výživa v průběhu chemoterapie, hyperkatabolické stavy.

Nevýhody a rizika PV :

• je nefyziologická, obchází první průtok živin játry, dochází při ní k rychlé atrofii střevní sliznice;

• je rizikovější a technicky obtížnější než enterální výživa;

• většinou je nutná kanylace velkých žil, z toho vyplývá i riziko infekčních a trombolitických komplikací;

• zavedení a ošetřování centrálního katetru vyžaduje vysoce sterilní přístupy, je náročnější na sesterskou péči;

• je výrazně dražší než výživy enterální;

• riziko vzduchové embolie, pneumotorax, hemothorax, paravenózní aplikace PV;

• metabolické a klinické komplikace (jaterní steatóza, přetížení tekutinami, nadbytek či nedostatek živin, minerálů).

Jednotlivé složky PV: voda, cukry, tuky, aminokyseliny, minerály, stopové prvky, vitamíny

Dělení parenterální výživy:

• podle formy;

• podle místa podání;

• podle složení.

Výhody systému all-in-one

• snížení finančních nároků během přípravy, jednodušší zacházení a dodávání;

• lepší asimilace živin;

• snížení spotřeby materiálu;

• snížení nároku na práci sester;

• snížený výskyt metabolických komplikací;

• přívod tukových emulzí snižuje dráždění žilní stěny, snižuje se osmolalita směsi a je možno ji podávat i do periferie;

• snížené riziko mechanických a infekčních komplikací, zejména katetrové sepse.

Indikace domácí parenterální výživy

Indikací k domácí parenterální výživě jsou všechny stavy, kdy je třeba parenterální výživu podávat dlouhodobě a kdy je klinický stav pacienta stabilizován a není nezbytně nutné, aby byl hospitalizován v nemocnici.

Parenterální výživu si aplikuje sám pacient, proškolený člen rodiny nebo sestra z domácí péče. Pacient se stává součástí týmu, je partnerem, přebírá část zodpovědnosti za léčbu. Nejčastější indikací k domácí parenterální výživě je syndrom krátkého střeva. Předpokladem domácí parenterální výživy je dobrý klinický stav pacienta, dobré rodinné zázemí a vhodné domácí prostředí, edukovaný člen rodiny, dostupnost domácí zdravotní péče.

Žilní katetry pro domácí parenterální výživu

Na našem oddělení se používají katetry Broviac od firmy Bard. Jsou vyrobeny ze silikonové gumy nebo polyuretanu s nesmáčivým povrchem (netraumatizující poddajný materiál). Katetr je tenký, zajišťuje větší ochranu cévní stěny (katetr v cévě vlaje, není trvale opřen o stěnu cévy a tím snižuje riziko tvorby nástěnných trombů a vznik trombózy). Katetr je RTG kontrastní, lze zkontrolovat jeho polohu. Součástí katetru je antibakteriální filtr, je to v podstatě manžeta na katetru, která je pod kůží kousek za vstupem katetru do těla, antibakteriální filtr zabraňuje postupu infekce z okolí místa vpichu. Tato manžeta také katetr pevně fixuje, zabraňuje jeho povytažení při nešetrné manipulaci. Katetr se vyvádí na místo dobře přístupné pro manipulaci. Katetr má dlouhodobé použití – několik měsíců až let. 

Obecné pokyny při propuštění do domácí péče

Při odchodu domů musí mít klient zajištěn infúzní stojan a chladničku, převozní chladicí tašky. Každé pondělí zavolá nutriční sestře a domluví se na požadavcích na materiál (tampony, jehly, F1/1, náplast, stříkačky, dezinfekce atd.). Tento materiál se přidává do tašek k vakům s výživou. Vaky a materiál vozí sanita. Lístky na sanitu vypíše obvodní lékař, řidiči vyzvednou vaky s výživou v nemocniční lékárně.

Uchování vaků

Je nutné mít samostatnou chladničku pouze pro vaky. Před podáním je nutné vak vyndat z chladničky asi o 3 hodiny dříve, než se bude vak aplikovat. Každý týden se chladnička vymyje dezinfekčním roztokem.

Edukace pacienta

Edukační plán: Edukace je určena vždy pro jednoho klienta a případně pro rodinného příslušníka, který bude provádět výkon místo klienta. Provádí se každý den ve stejnou dobu. Edukaci provádíme na klidném místě, většinou si vyhradíme kanylační sálek. Začínáme postupně převazem kanyly, dále postupem při napojení a odpojení. Dále edukujeme o všech možných komplikacích. Doba trvání celého edukačního plánu je individuální. Záleží na zručnosti i inteligenci klienta. Klient musí naprosto bezchybně vše zvládat, aby mohl být propuštěn do domácího prostředí. Jinak bude ohrožen velkým množstvím komplikací, které si může špatnou manipulací nebo svou neznalostí způsobit. Při odchodu domů dostává klient celou metodu edukace v tištěné formě, aby při nejistotě měl kam nahlédnout a mohl pak správně reagovat.

Při edukaci používáme tyto metody učení:

vysvětlení, ukázka, praktický nácvik, kontrola a oprava, otázky, pakování.

Edukaci můžeme rozdělit do několika oddílů:

• postup při ošetřování permanentního cévního katetru;

• postup při napojování a odpojování parenterální výživy;

• postup při objednávání výživy, spotřebního materiálu, uchovávání výživy ve správných podmínkách, znalost postupu při řešení jakýchkoli komplikací.

Shrnutí

Parenterální výživa je ekonomicky nákladná léčba a může být spojena s řadou komplikací, avšak umožňuje prodloužit a zkvalitnit život nemocných, kteří nemohou přijímat potravu trávicím traktem a jsou odkázáni na její aplikaci formou parenterální výživy. Pokroky v léčbě a aplikaci parenterální výživy (nové kvalitnější katetry určené pro dlouhodobou parenterální výživu, jednodušší forma aplikace výživy formou vaků all-in-one) vedly k tomu, že nyní může být parenterální výživa podávána dlouhodobě i v domácím prostředí. Tyto změny mají velký význam pro nemocné. Je-li stabilizován jejich klinický stav a splňují-li podmínky pro domácí péči, mohou být propuštěni do domácího ošetřování. Skutečnost, že je nutné dlouhodobě aplikovat parenterální výživu, není nutnou podmínkou jejich trvalého pobytu v nemocnici. Domácí parenterální výživa především umožnila nemocným návrat do jejich rodinného prostředí.

Bc. Petra Kholová, Klinika gerontologická a metabolická, FN Hradec Králové

Literatura:

1. Mikešová Z, Fraňková M, Hernová R, Zajíčková M. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1442-6.

2. Musil D. Klinická výživa a intenzivní metabolická péče. 1. vyd. Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 109 s. ISBN 80-244-0566-0.

3. Šamánková M a kol. Základy ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 353 s. ISBN 80- 246-1091-4.

4. Ševčík P, Černý V, Vítovec J et al. Intenzivní medicína. 2. vyd. Praha: Galén, 2003. ISBN 80-7262- 203-X.

5. Zadák Z. Výživa v intenzivní péči. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 487 s. ISBN 80-247-0320-3.

 

• tisk
• předplatit si