Walking Blood Bank – chodící krevní banka

V zahraničních operacích je pro personál polních zdravotnických zařízení alfou a omegou poskytovat péči o traumaticky zraněné. Jedná se především o střelná zranění a ztrátová poranění, kdy dochází k velkým ztrátám krve. V těchto případech nabývá na důležitosti nahrazovat krev a všechny její složky.

V mírových a civilních podmínkách se tento požadavek nejeví jako zásadní problém, v polních podmínkách jsou však krevní složky dostupné jen v omezeném množství. Bývá k dispozici pouze krevní plazma a erytrocyty a není možné hradit trombocyty, které jsou pro srážlivost krve nezbytné. Bez speciálního vybavení, které je dostupné až na vyšších typech zdravotnických zařízení, není v polních podmínkách možné od sebe separovat krevní složky – tj. rozdělit plnou krev na erytrocyty, plazmu a trombocyty. Proto byla v polních podmínkách zavedena tzv. „chodící krevní banka“, Walking Blood Bank. Jedná se o seznam dobrovolníků, kteří jsou schopni v případě potřeby darovat krev. Tato krevní banka se aktivuje v případě, že docházejí zásoby erytrocytů či krevní plazmy nebo nastane již zmíněná potřeba transfundovat příjemci více než deset krevních derivátů.

Registr dárců je potřeba sestavit a otestovat s časovým předstihem a je nutné, aby dárce na příslušné vojenské základně působil více než tři měsíce. Provádějí se důkladná laboratorní vyšetření krve dárce, aby v případě potřeby krevní transfuze plné krve nedocházelo k časovým ztrátám. V rámci aktivace chodící krevní banky se odebere plná krev a ta se do 20 minut po rychlotestech (především na hepatitidy typu B, C či HIV) transfunduje raněnému. Tato plná čerstvá krev funguje v těchto podmínkách velmi spolehlivě a napomáhá k obnově krevní srážlivosti u raněného. Bohužel i v tomto případě může dojít ke vzniku infekčních komplikací a jiných nežádoucích reakcí, proto je tento způsob transfuze v mírových a civilních podmínkách zcela zakázán. Nutnými podmínkami pro darování krve v tuzemsku jsou pečlivá laboratorní vyšetření a prohlídka lékařem.

foto: archiv autorky

Každopádně, ať už se tato nenahraditelná tekutina dostane k příjemci jakkoliv, vždy ji musí poskytnout dárce. Dobrovolné dárcovství, ať již ve válce, nebo v míru, si proto vždy zaslouží společenský respekt, neboť jak už napsal J. W. Goethe ve svém díle Faust: „Krev, to je zcela zvláštní šťáva.“

Nprap. Iva Netrvalová, KARIM ÚVN Praha

 

• tisk
• předplatit si