Základem úspěšné terapie je prevence komplikací a edukace pacienta

Sesterská sekce 11. pražského mezioborového onkologického kolokvia se konala ve dnech 29.–31. ledna v hotelu Clarion Congress Hotel Prague. V jednotlivých blocích zazněla témata týkající se kontaminace pracovního prostředí cytostatiky, provázení dětských pacientů se závažnou diagnózou, stomiků ve veřejných bazénech či hojení chronických onkologických ran.

První blok sesterské sekce PragueOnco 2020 zahájila PhDr. Mgr. Dagmar Škochová, MBA, z 1. LF UK v Praze připomenutím, že Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila rok 2020 Rokem sester a porodních asistentek, a to na počest 200. výročí narození Florence Nightingaleové. Florence Nightingaleová byla zakladatelkou moderního ošetřovatelství. Svou pevnou vůlí, profesionálním přístupem a postojem ke vzdělávání zdravotníků změnila přístup společnosti ke zdravotním sestrám a pozvedla ošetřovatelství na respektované povolání. PhDr. Škochová uvedla, že sestry a porodní asistentky v současnosti tvoří v mnoha zemích více než 50 % všech zdravotnických pracovníků a z více než 50 % jde o celosvětově nedostatkovou pracovní sílu.

 

Kontaminace cytostatiky je aktuálním problémem týkajícím se zdravotníků i pacientů

PharmDr. Irena Štenglová Netíková, Ph.D., z oddělení klinické farmakologie a farmacie Onkologické kliniky VFN v Praze přiblížila přítomným význam důkladné dekontaminace cytostatik z pracovního prostředí. Podle přednášející je boom v oblasti farmakoterapie, například právě cytostatik, cílené nebo biologické léčby včetně imunoterapie, odpovědí na zvyšující se incidenci malignit.

Cytostatika jsou jednou z modalit farmakoterapie nádorů, mají však závažné nežádoucí účinky a patří mezi karcinogenní a mutagenní látky. Efektivní dekontaminace pracovního prostředí ve zdravotnických zařízeních, ale i dekontaminace životního prostředí aj. je velmi důležitá. Přítomnost cytostatik ve zdravotnických zařízeních je podle PharmDr. Štenglové Netíkové závažným problémem, protože expozice cytotoxickým látkám je pro zdravotnické pracovníky stále každodenním chlebem, ač existuje řada zpráv o rizicích spojených s jejich používáním. „Vymýcení kontaminace z pracovišť se zdá být nedosažitelné. Je třeba zdůraznit, že úklid a antimikrobiální dekontaminace není totéž, co dekontaminace chemických látek,“ zdůraznila přednášející.

Ke kontaminaci podle PharmDr. Štenglové Netíkové nejčastěji dochází v místě přípravy cytostatik (např. lednice, poličky ve skladu cytostatik, izolátor). Zdůraznila proto nutnost povrchové dekontaminace vaků před jejich odesláním na oddělení. Jako další výrazně kontaminovaná místa jmenovala plochy pod infuzním stojanem, infuzní sety pro podávání cytostatik a toalety pacientů.

Základem je prevence a monitoring prostředí

PharmDr. Štenglová Netíková také zdůraznila nutnost dodržování zásad pro manipulaci s cytostatiky, podtrhla aseptickou přípravu za použití bariérových opatření, ochranu i. v. produktu a ochranu personálu. Dále připomněla, že zdravotnická zařízení mají podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. povinnost kontrolovat míru kontaminace prostředí. Dalším tématem, které představila, pak bylo využití nanočástic při dekontaminaci cytostatik z pracovního prostředí. Závěrem uvedla, že roztoky NaOH a chlornanu sodného degradují cytostatika na více či méně aktivní produkty a nanočástice oxidu titaničitého jsou schopné adsorbovat a aktivně degradovat většinu cytostatik na svém povrchu.

Jako účinná opatření pro odstranění rizik PharmDr. Štenglová Netíková jmenovala poučení personálu, monitoring prostředí a zdravotního stavu zaměstnanců, získávání nových poznatků, nepodléhání rutině a minimalizaci stresu.

Provázení ulehčuje život zdravotníkům i pacientům

S tím, jak funguje provázení pacientů se závažnou diagnózou a jejich rodin, seznámila přítomné Mgr. Petra Tomalová, Ph.D., z Centra provázení. Přiblížila, že provázení se týká dětí se vzácným onemocněním, předčasně narozených, dětí s nízkou porodní hmotností a těžkým zdravotním postižením. Podle přednášející trvá provázení jedné rodiny zpravidla jeden až šest měsíců, nejvíce však dva roky. Spolupráce začíná už během čekání na stanovení diagnózy, pokračuje po jejím zjištění a sdělení, v prvních fázích vyrovnávání se s novou skutečností, při jakékoli komplikaci u dítěte, a pokud na to dojde, pak i během umírání dítěte. Cílem je podpořit rodinu pečující o dítě se zdravotním omezením až do doby jejího předání do péče služeb dostupných v místě bydliště. Mgr. Tomalová zdůraznila nutnost sestavení plánu péče a komunikace s rodinou, vymezení rolí, akceptace přání rodičů a překonání krizových prvních 24 hodin poté, co je stanovena diagnóza nebo se odehraje nějaká mimořádná situace. Uvedená intervence byla poskytnuta již 2 152 rodinám dětí se závažnou diagnózou a tato služba se stala plnohodnotnou součástí zdravotní péče v jednotlivých nemocnicích.

Eutanazie není řešením špatného duševního stavu

S lehkou nadsázkou o tématu eutanazie promluvil PhDr. et Mgr. Robert Huneš, MBA, prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče a ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna ve své přednášce s názvem Chcete zabít babičku? Tak si ji uškrťte sami! Představil přítomným argumenty proti eutanazii a seznámil je s možným řešením situace lidí, kteří o ni žádají.

O riziku extravazace při aplikaci cytostatik je třeba pacienta informovat

O možnostech prevence extravazace při aplikaci cytostatik a vzniku onkologických ran přednášel přítomným prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., z Onkologické a radioterapeutické kliniky LF UK a FN Plzeň. Jako základ zdůraznil zásady jako upřednostnění dostatečně širokých žil předloktí aj.. K aplikaci cytostatik nedoporučil dlaňovou stranu zápěstí, dolní končetiny, žíly v kubitální jamce a na dorzu ruky. Doporučil kontrolovat žilní linku aspirací krve a proplachem 10–20 ml fyziologického roztoku před aplikací každého cytostatika. Dále zdůraznil potřebu edukace pacienta o projevech extravazace a nutnost hlášení a provádění pravidelných kontrol během aplikace.

Terapie ran by měla pomoci zabránit infekci a zlepšit komfort pacienta

S novými poznatky a zkušenostmi s terapií ran onkologických pacientů seznámila přítomné Naděžda Polincová z Dermatovenerologická kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Uvedla, že cílem lokální terapie je zabránit infekci metastatických ložisek a následně rozvoji septických komplikací. Dalším cílem je snížení nebezpečí krvácení z bohatě vaskularizovaných metastatických uzlů. Jako vedlejší cíle úspěšné terapie zmínila také odstranění zápachu, zmírnění bolestivosti a lepší psychickou pohodu pacienta, což vede ke zlepšení jeho celkového komfortu.

Jako optimální terapeutický postup uvedla Naděžda Polincová stěr z ložiska na bakteriální vyšetření a stanovení citlivosti na antibiotika a dále celkovou terapii antibiotiky dle zjištěné citlivosti, pokud je indikovaná. Popsala také očištění, toa­letu a ošetření rány a jejího okolí, zdůraznila důležitost poučení pa­cienta o způsobu ošetření rány, zvážení jeho momentálních schopností a možností samoošetření, případně zařízení odborné domácí péče prostřednictvím praktického lékaře nebo ošetřujícího onkologa.

Široké spektrum přednášek zaujalo publikum

S propolisem jako přírodním antiseptikem, jeho účinkem a použitím obeznámila posluchače MUDr. Věra Melicherčíková, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro ­dezinfekci a sterilizaci.

Kazuistiku pacientky s diagnózou karcinomu prsu intenzivně léčenou kvůli závislosti na tabáku představila Bc. Vladislava Felbrová.

Doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D., zástupce vedoucího Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty UK v Praze odlehčil přednáškový blok tématem týkajícím se léčení krve a krve v historii vůbec.

Představeno bylo také indivi­duální poradenství v Mamma HELP centrech.

Sesterský blok ukončil svou přednáškou o deseti experimentech 20. a 21. století přední český psychiatr, publicista a pedagog MUDr. Radkin Honzák, CSc. 

 

 

• tisk
• předplatit si