Péče o paliativního pacienta pohledem urgentního příjmu v Ústí nad Labem

Souhrn: Cílem práce je zjistit, jak probíhá péče o paliativní pacienty v Krajské zdravotní, a. s. – Masarykovy nemocnice na oddělení Emergency – expektační lůžka a jejich trajektorii. Průzkum byl proveden metodou nepřímého pozorování a retrospektivního hodnocení dokumentů. Kritériem pro výběr respondentů byla paliativní rozvaha a netraumatologická příjmová diagnóza. Celkem bylo zachyceno 50 respondentů za období 6 měsíců. Výsledky ukazují, že hlavním faktorem je správné nastavení spolupráce s paliativním týmem, zdravotnickou záchrannou službou a urgentním příjmem, která může výrazně ovlivnit trajektorii pacienta a včasné rozeznávání pacientů s paliativní potřebou. Zpracovaná data dále ukazují na nejčastější důvody ošetření na urgentním příjmu a dále poukazují na dobu, kterou zde pacient strávil. Závěr práce navrhuje vytvoření oficiální spolupráce paliativních složek a urgentního příjmu, poskytnutí vzdělávání, podpory zdravotnickému personálu v této oblasti a zlepšení komunikace s pacientem a jeho rodinou.

Klíčová slova: kvalita péče, paliativní péče, urgentní příjem

Care of the palliative patient from the perspective of the emergency room in Ústí nad Labem

Summary: The aim of this thesis is to find out how palliative patients are cared for in Krajská zdravotní, a. s. Masaryk Hospital at the Emergency department –expectation beds and their trajectory. The survey was conducted using indirect observation method and retrospective document review. The criteria for selection of respondents were palliative consideration and non-trauma admission diagnosis. Totally, 50 respondents were captured over a 6-month period. The results show that the main factor is the correct collaboration with the palliative team, the ambulance service and the emergency admission, which can significantly influence the patient trajectory and the early recognition of patients with palliative need. The data collected also show the most common reasons for treatment at the emergency department and further highlights the time spent there by the patient. The paper concludes by suggesting the establishment of a formal collaboration between palliative care and emergency admission, the provision of education and support for health care staff in this area, and improved communication with the patient and their family.

Keywords: quality of care, palliative care, emergency admission

 

Úvod

Péče o pacienty s paliativní rozvahou představuje pro zdravotnický personál urgentního příjmu v určitém směru výzvu. Pacienti vyžadují odlišný přístup, tedy nejen léčbu fyzických symptomů, ale také podporu psychického a duchovního zdraví, kam je rovněž zahrnuta blízká rodina.

Metodika

Pro práci byla zvolena metoda nepřímého pozorování a retrospektivní analýzy dokumentů. Šetření probíhalo 6 měsíců v období 1. 9. 2022 – 28. 2. 2023 v Krajské zdravotní, a. s. – Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem na oddělení Emergency – expektační část. Ve sledovaném období bylo identifikováno 50 paliativních pacientů, jejichž data byla následně zpracována.

V první fázi šetření byli paliativní pacienti vyhledáváni ve sledovaném období v příjmové knize oddělení z celkového počtu přijatých pacientů za konkrétní měsíc a zařazení do palia-tivní péče bylo ověřováno v systému FONS. Do šetření nebyli zařazeni pacienti s traumatologickou příjmovou diagnózou (zde paliativní diagnóza neovlivňovala stav). V druhé fázi byla provedena retrospektivní analýza dat.

Provedený průzkum byl schválen vedoucími zaměstnanci Masarykovy nemocnice a byl realizován za plného dodržování zásad ochrany osobních údajů dle platné legislativy GDPR a pravidel pro nahlížení do zdravotnické dokumentace.

Vyhodnocení

Věkové zastoupení přijatých paliativních pacientů

Věk pacientů činil v průměru 73,5 let. Nejmladší pacientka měla 46 let, naopak nejstarší věk byl 93 let se záchytem dvou pacientů. Nejvíce zastoupenou věkovou kategorií byli pacienti ve věku 81–90 let s počtem 16 pacientů, následovala kategorie 71–80 let, do které spadalo 14 pacientů, v rozmezí 61–70 let bylo identifikováno 11 pacientů a v kategorii 51–60 let jsme identifikovali šest pacientů.

Přehled příjmových diagnóz

Nejčastější diagnózou bylo celkové zhoršení stavu (18 případů), dušnost (10 případů), febrilie, hemateméza a bolesti břicha se zaznamenaly u tří pacientů, výskyt ostatních diagnóz byl nižší. Ve dvou případech byl výskyt bolesti na hrudi, nauzea a neprůchodnost močového katétru, u zbylých diagnóz byl zachycen pouze jeden případ: arytmie, ascites, bolest zad, hematurie, kolaps, paraparéza a vomitus.

V případě, že je hlášena od zdravotnické záchranné služby (ZZS) příjmová diagnóza – celkové zhoršení stavu, objevuje se u pacienta několik souvisle se projevujících příznaků ovlivňujících jeho celkový stav. Nejčastěji se jednalo o symptomy: slabost, apatie, dezorientace, dyspnoe, nechutenství a poruchy vědomí.

Přehled symptomů u paliativních pacientů

Pozorované symptomy u pacientů: dušnost (17), bolest (15) a slabost (10), mezi další často se vyskytující symptomy patří febrilie (5), nauzea (5), nechutenství (5) a dehydratace (4). Ve stejném počtu (3) byl rozpoznán příznak apatie, dezorientace, dysurie či krvácení, k méně častým symptomům patřily dysartrie, edém, ikterus, paréza a somnolence.

Přehled příjmů v časovém rozložení do 24 hodin

Průměrná délka setrvání pacienta na expektačním lůžku byla 2,47 hodin, minimální délka činila 6 minut a maximální délka 7 hodin, v obou případech byl pacient následně hospitalizován.

V době, kdy je možnost kontaktovat konziliární sestru, lékaře paliativní ambulance nebo koordinátora mobilního hospice, tedy mezi 7:00 a 15:30 hodin, bylo zaznamenáno celkem 26 pacientů. Největší počet příjmů byl v časovém rozmezí 10:00–12:00 hodin (14). V pozdějších hodinách, kdy je k dispozici pouze pohotovostně sloužící paliatr mobilního hospice, bylo registrováno 24 pacientů.

Přehled kontaktování složek paliativní péče

Emergency oslovilo ve 25 případech některou složku paliativní péče, většinou se jednalo o kontaktování oddělení paliativních lůžek nebo oddělení onkologie s cílem pacienta hospita-lizovat, z toho u tří pacientů byl volán paliatr za účelem konzultace postupu v péči o pacienta a v jednom případě proběhla telefonická konzultace s mobilním hospicem. Ve zbývajících 25 případech nebyla kontaktována žádná složka paliativní péče, ale u čtyř pacientů bylo napsáno doporučení k informování paliatra do propouštěcí zprávy.

Přehled opakovaných příjmů paliativních pacientů na Emergency

Většina respondentů (34 z 50) byla ošetřena poprvé, pouze menší část (16 z 50) byla opakovaně přijata na Emergency.

Přehled, kam byli paliativní pacienti směřováni z Emergency

Největší počet pacientů (10) byl propuštěn domů a další čtyři zpět do domova pro seniory (DPS). Dále následovala hospitalizace na oddělení onkologie (10), na interním oddělení (9) a gastrointestinálním oddělení (6), méně častá byla hospitalizace na paliativním oddělení (4), kde je nízký počet lůžek, a na oddělení urologie (4). Jeden pacient byl směřován na oddělení infekčních onemocnění, neurologii, plicní oddělení a do spádové léčebny pro dlouhodobě nemocné (LDN) ve Varnsdorfu, odkud pacient původně pocházel, ale byl propuštěn na pár dní do péče rodiny, která volala ZZS pro febrilie.

Přehled, kam byli paliativní pacienti propuštěni z hospitalizace

Po ošetření na Emergency bylo 35 pacientů směřováno na standardní oddělení Masarykovy nemocnice. Během hospitalizace zemřelo 17 pacientů, do domácího prostředí bylo propuštěno osm pacientů a tři zpět do domova pro seniory, čtyři pacienti byli propuštěni do lůžkového hospice, do kterých byla žádost odeslána ještě před přijmutím na Emergency, a další tři byli jednotlivě přeloženi na oddělení interny v Roudnici nad Labem, do léčebny dlouhodobě nemocných v Rumburku a Ryjicích.

Přehled délky hospitalizace paliativních pacientů

Průměrná délka hospitalizace byla 4,5 dne, minimální délka hospitalizace byla 1,25 hodin, naopak maximální doba byla necelých 30 dní, v obou případech pacient zemřel.

Diskuze

Výsledky průzkumu ukazují, že nejčastěji jsou pacienti přivezeni ZZS z důvodu celkového zhoršení stavu a dušnosti a jejich průměrná délka setrvání na expektačním lůžku je řazena do 5. skupiny triáže dle Poláka (2016).

Větší míra pozornosti by měla být věnována nastavení spolupráce mezi ZZS, urgentním příjmem a složkami paliativní péče. Pokud zde nefunguje komunikace, může docházet k příjmům a následným hospitalizacím, které mají sporný přínos pro pacienta a kterými se prohlubuje problém s nedostatkem míst na standartních odděleních. Na oddělení Emergency zapříčinila neplynulost péče absence ucelených informací o možnosti využití spolupráce s paliativním týmem. Díky průzkumu se potvrdilo, že již na urgentním příjmu lze identifikovat pacienta s paliativní potřebou, během šetření byla napsána paliativní rozvaha u čtyř pacientů. Nápomocný by mohl být dotazník NECPAL/SPICT (Necesidades Paliativas / Supportive & Palliative Care Indicators Tool) (Sláma et al., 2019) nebo nástroj RAPID-PCST (Rapid-Palliative Care Screening Tool), jež je doporučen rovněž pro ZZS v dokumentu „Konsenzuální doporučení pro péči o pacienty v terminálním stavu v podmínkách urgentní medicíny“ (2022). Také je vhodné, aby ZZS měla možnost rovnou kontaktovat paliativní tým, čímž by se předešlo umístění pacienta na lůžko urgentního příjmu.

Závěr

Klíčovým faktorem je nastavená spolupráce, kdy bude personál edukován, jak lze efektivně využívat paliativní péče v provozu. To umožní plynulost péče a včasné rozpoznání paliativní potřeby. Také by bylo přínosné vzdělávání lékařského i nelékařského personálu v oblastech paliativní péče a komunikace v závažných situacích, kterým jsou pracovníci urgentního příjmu vystavováni.

Výstup

Pro Emergency Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem byla v rámci průzkumu vytvořena informační karta. Personál zde nalezne kontakty na jednotlivá pracoviště s jejich pracovní dobou, upřesněním, v čem mohou být nápomocni pro oddělení, a nástroj RAPID-PCST.

Literatura

1. POLÁK M. Urgentní příjem. Nejčastější znaky, příznaky a nemoci na oddělení urgentního příjmu. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Mladá fronta 2016. ISBN 978-80-204-3939-0.
2. SLÁMA O., KREJČÍ J., AMBROŽOVÁ J. Metodika implementace programu paliativní péče v lůžkovém zdravotnickém zařízen. Paliativa.cz. 2019. [online]. Dostupné z: https://www.paliativa.cz/ sites/default/files/2019-09/Metodika_implementace_PPP_ 2019%20FINAL.pdf.
3. SUMMK, ČSPM. Konsensuální doporučení pro péči o pacienty v terminálním stavu v podmínkách urgentní medicíny. Cdn.paliativnicentrum.cz. 2022. [online]. Dostupné z: https://urgmed.cz/wp-content/uploads/2022/05/Konsensualni-doporuceni-paliativa.pdf.
4. PEŠKOVÁ A. Problematika péče o paliativního pacienta na urgentním příjmu. [online]. Ústí nad Labem, 2023. Bakalářská práce. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta zdravotnických studií. Vedoucí práce Mgr. Martina Paulíková. Dostupné z: https://theses.cz/id/v1oons/.
 

---

O autorce

Bc. Aneta Pešková
Vystudovala Univerzitu J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Pracuje v Mobilním hospici v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, o. z. V letech 2021–2023 pracovala na oddělení Emergency. Je absolventkou kurzů ESPERO pro sestry, Specifika ošetřovatelství v paliativní péči a Paliativní péče v urgentní medicíně.

---

Vedoucí práce: Mgr. Martina Paulíková

 

• tisk
• předplatit si