Deprese i syndrom vyhoření mají celospolečenské důsledky – jak zasahují do života Čechů?

Výzkumný tým Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN vedený profesorem lékařské psychologie Radkem Ptáčkem se jako jediný v České republice věnuje mapování syndromu vyhoření a deprese dlouhodobě již od roku 2014.

Moderní svět se všemi svými vymoženostmi a technologickými zázraky s sebou přináší méně vítaný doprovod: zvyšující se výskyt psychických stavů, jako je syndrom vyhoření a deprese. Syndrom vyhoření neovlivňuje pouze profesní život, ale narušuje celkovou kvalitu života. Deprese představuje ještě hlubší problém, vedoucí k pocitům smutku, ztrátě radosti z činností i fyzickým příznakům, jako jsou poruchy spánku nebo chronická únava. Oba stavy navíc významně ohrožují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. 

Syndrom vyhoření i deprese získávají stále více pozornosti. Je proto důležité jim porozumět. Oba tyto stavy, přestože jsou jedinečné svým původem a projevy, sdílejí znepokojivé přesahy, zejména ve způsobu, jakým zasahují do našeho každodenního života. „Vyhoření není jen náhodný pocit únavy po dlouhém dni nebo módní slovo, které uslyšíte v chodbách kancelářských budov. Je to hluboký, chronický stav vyčerpání, zakořeněný v psychice člověka,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu prof. Radek Ptáček. Dopad syndromu vyhoření se neomezuje pouze na profesní život, ale narušuje i osobní vztahy, volnočasové aktivity a celkovou kvalitu života. Je charakterizovaný dlouhodobým, neřešitelným pracovním stresem vedoucím k emocionálnímu, kognitivnímu a fyzickému vyčerpání. „Člověk se cítí prázdný, pesimistický a klesá jeho schopnost řešit problémy. Objevují se také fyzické projevy, jako například bolesti hlavy nebo snížená imunita,“ upřesňuje prof. Jiří Raboch.

Deprese dlouhodobě patří na přední místo v celosvětové zátěži nemocí. Tato porucha nálady vysává radost a vitalitu z každodenních zážitků. Kromě dopadů na jednotlivce má deprese i společenské důsledky, jakými jsou ztráta produktivity, napjaté zdroje zdravotní péče a ničivé škody na rodinách a komunitách. Vyhoření a deprese mají mnoho společného. Vyčerpávající povaha syndromu vyhoření může vyvolat depresivní epizody a již existující deprese může člověka učinit náchylnějšího k syndromu vyhoření.

Klíčové je pochopení syndromu vyhoření i deprese

Pochopení syndromu vyhoření a deprese je klíčové pro celou společnost. Výzkumný tým Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN se proto dlouhodobě věnuje jejich zkoumání a mapování. Ve spolupráci s agenturou STEM/MARK od roku 2014 pravidelně sbírá data od reprezentativního vzorku populace. Dotazovaní jsou ve věku 18–65 let a demografickým profilem (pohlaví, vzdělání, věk, místo bydliště) odpovídají české populaci.

Z výsledků výzkumu vyplynulo, že od prosince 2020 dochází ke znepokojivému nárůstu syndromu vyhoření a deprese, jejich míra je nejvyšší za posledních devět let. „Domníváme se, že je to z určité části způsobeno kombinací izolace vyvolané pandemií, obavami z probíhající války, ekonomickou krizí, a s tím souvisejícími zdravotními problémy a narušením obvyklých osobních i profesních rutin,“ říká přednosta kliniky doc. Martin Anders.

Nárůst těchto problémů s duševním zdravím je alarmující nejen kvůli jejich bezprostřednímu dopadu na kvalitu života jednotlivců, ale také kvůli potenciálu dlouhodobých fyzických a emocionálních komplikací, včetně chronických onemocnění. „Klíčová je zde prevence. Kromě osvojení si zdravého životního stylu, který zahrnuje pravidelné cvičení, vyváženou stravu a dostatek spánku, je zásadní si vytvořit a udržovat svou vlastní zdravou rutinu, stanovit si hranice mezi pracovním a osobním časem a věnovat se volnočasovým aktivitám, které si člověk užívá,“ doporučuje dr. Martina Sebalo Vňuková. Praktiky mindfulness, jako je meditace a cvičení hlubokého dýchání, také mohou pomoci. Důležitá je i emocionální podpora přátel rodiny a blízkého okolí. Stěžejní je rozpoznat, kdy je člověk přetížený, a vyhledat pak odbornou pomoc. Péče o duševní zdraví by měla být stejnou prioritou jako péče o zdraví fyzické, stigmatizace duševních nemocí nemá v moderní společnosti místo.

Grafy i dotazník jsou k dispozici zde.

 

TZ 1. LF UK (foto: 1. LF UK)

---

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů. Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Fakultní Thomayerovou nemocnicí, Fakultní nemocnicí Bulovka i v dalších mezioborových centrech. 1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou, a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.