Pohybový program ve vodním prostředí pro děti od šesti do osmnácti měsíců

Souhrn: Cílem našeho výzkumu bylo zjistit vliv pohybového programu ve vodním prostředí na somatický vývoj a pohybové dovednosti dítěte od šesti do osmnácti měsíců. Předpokládali jsme, že dlouhodobý 12ti měsíční pohybový program ve vodním prostředí příznivě ovlivní somatický vývoj a základní motorické dovednosti experimentálního souboru dětí oproti kontrolnímu souboru dětí, který pohybový program nenavštěvovaly.

Klíčová slova: plavání – kojenec – batole – somatický vývoj – motorická dovednost.

The Motion Program in the Water Environment  of  6–18 Months old Children

Summary: The aim of our research was to establish the influence of the motion program in the water environment over  the somatic development, and the motion abilities of  6–18 months old children. Comparing the group of tested children with others who have not attended such a swimming program course, we supposed that the 12-month-long motion program would have a positive effect on  the somatic development and the basic motor skills.

Keywords: swimming – infant – toddler – motor skill – somatic development.

Úvod

Po devíti měsících vývoje v plodové vodě je možné tvrdit, že novorozenec je přirozeně adaptován a cítí se bezpečně ve vodním prostředí, což je předpoklad, mají-li ho kurzy plavání zaujmout a má-li být otevřený novým dovednostem. Chuť experimentovat přináší dítěti nové zkušenosti, proto je tak důležité, aby si zachovalo kladný vztah k vodě (Faerch, 2001). Pobyt ve vodě uspokojuje psychické potřeby dítěte a formuje vztah k aktivním pohybovým aktivitám. Výzkumy a zkušenosti ukazují, že pobyt kojenců a malých dětí ve vodě má stimulující efekt na zvýšení vnímání, koncentrace i pozornosti a současně na rozvoj motorických dovedností. Děti, zejména ty, které začnou plavat před 12. měsícem věku, jsou nejenom zdravější, ale jsou ve  vodě uvolněné, klidné, méně bojácné v novém neznámém prostředí a také více nezávislé.

Hochová (1989), Čechovská (1989) uvádějí že, tzv. kojenecké plavání je nejzažitější, i když ne zcela vyhovující označení pro pohybové činnosti nejmenších dětí ve vodě, zpravidla nejen kojenců do jednoho roku, ale i o něco starších dětí. Pod pojmem kojenecké plavání rozumíme převážně spontánní pohybovou aktivitu dítěte tohoto věku ve vodě. Proces učení plavání kojenců je třeba chápat jako vytváření podmínek k uplatnění přirozených schopností dítěte. Podstata tkví ve vytváření podmíněných reflexů (Hoch, 1981). Kojenci dovedou plavat ve vodě nikoli z důvodů vrozených plaveckých pohybů, ale proto, že jsou adaptováni k vodnímu prostředí, mají nízkou hustou těla a vysokou adaptabilitu rovnovážného analyzátoru. Tak zvaný postnatální plavecký reflex je z hlediska plavání nepoužitelný. Nazývá se tak nikoli proto, že kojenci pomocí něho plavou, ale proto, že struktura tohoto pohybu připomíná plavecké pohyby (Hoch, 1991). Dle Mihála a Jandy (2010) je cílem plaveckých lekcí, aby dítě získalo cit pro vodu a dokonale se seznámilo s jejími vlivy. Smyslem kojeneckého plavání je vytváření podmínek k pohybovým projevům kojenců, rozvoj těchto projevů, a to příjemnou pohybovou aktivitou. Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze vydal 3. 2. 2011 stanovisko ke kurzům plavání kojenců a batolat. Toto stanovisko bylo sepsáno MUDr. Hanou Jeligovou a MUDr. Františkem Kožíškem. Podle jejich názoru by kurzy plavání kojenců a batolat měly probíhat jen v takových zařízeních, která jsou k tomuto účelu skutečně vhodná a splňují hygienické podmínky kladené na jejich provoz. Také je třeba zvážit, zda se jedná o aktivitu vhodnou pro všechny děti. Domnívají se, že děti do dvou let věku s pozitivní alergickou anamnézou, by se vzhledem ke zdravotním rizikům (zvýšená incidence respiračních onemocnění a astmatu) neměly kurzů „plavání“ účastnit. Kojenecké plavání je vhodné pro zdravé kojence, ale i pro kojence se zdravotními problémy nebo se zdravotním postižením. Plavání nemůže v žádném případě nahradit lékařskou praxi. Zdravotní potíže v kojeneckém věku zpravidla vedou k opoždění dítěte v psychomotorickém vývoji. Díky vhodné pohybové stimulaci může plavání přispět ke zmírnění dopadů zdravotních problémů podporou celkového vývoje dítěte. Konkrétní pozitivní vliv může mít plavání na kojence s odchylkami svalového tonu (Čechovská, 2007).

Základní pohybové projevy kojenců a batolat ve vodním prostředí:

1. měsíc

Seznámení se s vodou, potopení těla a setrvání v náruči v klubíčku ve vodě. Polohování v klubíčku. Klubíčko mírně uvolněné, s pohupováním, s tažením za hlavičku. Splývavá poloha na zádech, kdy jedna ruka je v záhlaví (ne v oblasti extenzorů šíje, aby nedocházelo k dráždění šíjového svalstva) a druhá v gluteální oblasti nebo může být fixace hlavy zajištěna v neutrální anatomické poloze podhlavníkem a jistící podpora je dána dotykem pod hýžděmi. Novorozenec splývá na hladině v poloze na zádech s oporou ruky dospělého v záhlaví (Čechovská, Nováková, 2013). Tělo se díky specifické hmotnosti vznáší na hladině. Dlaně má složené v pěst, paže ohnuté u těla nebo hlavy. Nohy střídavě nebo současně natahuje.

2.–3. měsíc

Adaptace na vodu. Využívání polohy na zádech, klubíčko. Osmičky a elipsy na zádech pouze s oporou ruky pod hlavičkou. Krátce zařazujeme polohu na bříšku. Znaková poloha s podhlavníčkem. Kojenec s podhlavníčkem se samostatně pohybuje pomocí spontánních pohybů končetin a přivádí tělo do pohybu. Polohu na zádech využíváme k rozvoji okohybných svalů a otáčení hlavou, ale také k úchopovému reflexu. Na konci třetího měsíce přestává kojenec polohu na zádech většinou tolerovat. Stav odpovídá spontánní pohybové aktivi­tě na suchu, kdy tráví už jen minimum času na zádech. Dítě se ve znakové poloze přetáčí, polohu nevyváží vzhledem ke snaze ji opustit a dostat se do pozice pronační. Znakovou polohu lze v tomto období udržet jen drilováním. Akceptace polohy na zádech se tedy mění v závislosti na postupu vertikalizace. Dovednost vznášet a splývat na zádech se na určitou (i relativně dlouhou dobu – dva roky) „ztrácí“.

4.–6. měsíc

Opakujeme polohy na zádech, na bříšku a přidáváme svislou polohu. Díky silnějšímu šíjovému svalstvu je malý kojenec ve čtvrtém měsíci schopen držet vodorovnou polohu těla na hladině s pouze lehkou podporou hlavy pod temenem. V mělké vodě se vlivem nadlehčování vodou lépe staví na kolínka, vzpírá se na rukách, ručkuje a pokouší se lézt. Šestiměsíční dítě v poloze na bříšku se dokáže vzepřít na kolínka, uchopíme-li je za ruce.

7.–12.měsíc

Přichází období stále větší aktivity dítěte ve vodě. Vycítilo již působení vody. Zjistilo, že při pohybu nohama a rukama vyvolává určité změny, posouvá se vpřed za hračkou a víří vodu. Vyvolává je záměrně. Spontánní pohyby se postupně transformují na plavecké. Poloha na břiše je stále oblíbenější, odmítá polohu na zádech v důsledku přirozeného vývoje. Využívá všechny možnosti k tomu, aby se přetočilo na břicho. Samostatný vstup do vody, pád (vykročením směrem k vodní ploše, přenesením váhy mimo pevnou oporu, po kterém následuje pád spíše po nohách nebo spíše střem­hlav) se nacvičuje v závislosti na vertikalizaci. Nejprve se provádí ze sedu (od 9 měsí­ců), posléze ze dřepu (od 12–15 měsíců) nebo podřepu (od 18 měsíců). Nacvičování výdechu do vody. Procvičování spontánní motoriky (kopání, cákání).

13.–18.měsíc

Z plaveckého hlediska se v tomto období, při některých činnostech objevuje výraznější spontánní motorika. Jde o pedálový pohyb nohama, který dítě může využívat při návratu k hladině po skoku do vody, nebo o hrabavé pohyby paží. Dítě má zvládnutou adaptaci na vodu a základní plavecké polohy (znaková, kraulová). Zvládá pády a skoky do vody. Využívá více plavecké pomůcky. Kojenecké a batolecí plavání při dodržení vývojo­vých principů a chápání individuální variability přináší ohromný potenciál pro vytvo­ření pozitivního vztahu dítěte k pohybu vůbec i  k pohybu ve specifickém vodním prostředí jako devizu pro jeho budoucí pohybovou i plaveckou gramotnost (Čechovská, Nováková, 2013).

Cíl práce

Cílem naší práce bylo zjistit vliv pohybového programu ve vodním prostředí na somatický vývoj a motorické dovednosti dětí od šesti do osmnácti měsíců.

Organizace výzkumu

Výzkum probíhal od září 2011 do prosince 2012 v dětském centru Hrošík v Táboře. Vybrali jsme soubor dětí stejného věku, rozdílného pohlaví. Experimentální soubor navštěvoval cvičební program jednou týdně po dobu 30 minut vždy ve stejný den a čas po dobu 12 měsíců. V souboru bylo maximálně pět dětí a každé dítě mělo doprovod jednoho rodiče. Kontrolní soubor cvičební program ve vodním prostředí neabsolvoval. Cvičební program probíhal v bazénu o rozměrech 6 x 3m, hloubka 120 cm, teplota vody v rozpětí 29,5 až 30 stupňů Celsia. Voda v bazénu byla upravena dle Vyhlášky o veřejném zdraví (Sbírka zákonů č. 135/2004, příloha č. 6).

Závěry

V našem výzkumu jsme se věnovali problematice plavání kojenců a batolat. Cílem práce bylo zjistit vliv pohybového programu ve vodním prostředí na somatický vývoj a motorické dovednosti dětí od šesti do osmnácti měsíců.  Pedagogický experiment trval 12 měsíců a zúčastnilo se ho 30 dětí (18 dětí z experimentálního souboru, 12 dětí z kontrolního souboru).

Z porovnání rozdílů hmotnostně-výškového poměru mezi oběma soubory v konkrétním období sledování se statisticky významné rozdíly prokázaly v závěru pedagogického experimentu tj. v 15. a 18. měsíci věku dětí. Děti z experimentálního souboru byly v souladu s celostátní normou z roku 2001 nebo mírně pod ní. Děti z kontrolního souboru naopak tuto normu překračovaly a blížily se k hranici mírné obezity. Na základě měření parametru hmotnost můžeme tvrdit, že do patnáctého měsíce věku dětí není u obou souborů statisticky významný rozdíl. Změna nastává až v patnáctém a osmnáctém měsíci, kdy se na základě naměřených dat na hladině významnosti 0,05 podařilo prokázat statistickou významnost.

Úroveň motorického vývoje jsme sledovali po celou dobu výzkumu. V průběhu celého pedagogického experimentu děti z experimentálního souboru dosahovaly lepších výsledků v motorickém vývoji.  Z devíti motorických dovedností, v šesti dovednostech, leze po čtyřech, sedí ve volném sedu, stojí s oporou, postaví se u opory, udělá první krok a samo chodí, bylo statisticky dokázáno, že experimentální soubor byl v předstihu v uvedených motorických dovednostech před kontrolním souborem.

Práce přinesla výsledky, které rozšiřují a obohacují poznatky z oblasti plavání kojenců a batolat. Za nejdůležitější poznatky v naší práci považujeme, že sestavený pohybový program ve vodním prostředí pozitivně ovlivnil základní motorické dovednosti dětí na suchu a měl příznivý vliv na somatický vývoj z hlediska parametru hmotnost.

Mgr. Lucie Pohanová, Univerzita Komenského v Bratislavě, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Katedra plavání a sportu v přírodě

Literatura:

1. 1. Čechovská I. Plavání dětí s rodiči. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1635-0
2. 2. Čechovská I, Nováková T. Pohybové učení ve vodním prostředí v raném věku. In: Česká kinantropologie. [on-line] 2013, 17(4), s. 13-23 [cit. 2014-9-2]. Dostupné z: file:///C:/Documents%20and%20Settings/admin/Dokumenty/Downloads/297-4150-1-PB.pdf
3. Česká republika.
4. 3. Hygienické požadavky na bazény pro kojence a batolata. In: Sbírka zákonů č. 135/2004. [online] 2004, 43, s. §8–§32, Příloha č. 6. [cit. 2014-01-03]. Dostupné z:
5. http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=334
6. Faerch U. Developing sensory- motor skills in infant and baby swim. In: 6th world aquatic babies congress. [online] Buenos Aires: 2001, [cit.2013-12-10]. Dostupné z: http://www.matronatacion.com.ar/_Descargas/6th_World_Acuatic_Babies_Congress.pdf
7. 4. Hoch M. Ontogeneze plaveckého pohybu v etapě prvních let života. In: Sborník k 25. výročí založení FTVS UK, 1981, s. 39–42
8. 5. Hoch M. Učte děti plavat. Praha: Olympia, 1991. ISBN 80-7033-055-4
9. 6. Hochová J, Čechovská I. Plavecká výuka předškolních dětí. In: Metodický dopis, 1989, s. 61
10. 7. Jeligová H, Kožíšek F. Stanovisko Státního zdravotního ústavu ke kurzům plavání kojenců a batolat. [on-line] 2011 [cit. 2014-9-2].
11. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/plavani_kojencu_2011_aktualizace_03042013.pdf
12. 8. Mihál V, Janda J. Kurzy plavání pro kojence a batolata – co by měly vědět jejich rodiny. In: Česko-slovenská Pediatrie. [online] 2010 [cit. 2014-5-4].
13. Dostupné z: http://www.alianceplavani.cz/sites/default/files/plavani_kojencu.pdf