Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 6 / 2012

Tkáňová lepidla k uzavírání chirurgických incizí

Datum: 4. 6. 2012
Autor: Nursing Times

Význam tkáňových lepidel při zavírání operačních ran není dosud jasný. Systematický přehled z databáze Cochrane Library se zabýval důkazy zaměřenými na to, jakých výsledků tento přístup dosahuje ve srovnání s jinými metodami.

Výzkumná otázka: Jaký je vliv tkáňových lepidel na hojení operačních ran ve srovnání s konvenčními technikami zavírání kůže?

 

Důsledky pro ošetřovatelství

Tkáňová lepidla (adheziva) jsou používána k uzavírání ran od té doby, co byla v roce 1949 syntetizována první kyanoakrylátová adheziva. Teoreticky vedou k dosažení stejné pevnosti v tahu, lepšího kosmetického vzhledu jizvy a nižšímu výskytu infekcí než sutury, svorky a adhezivní pásky.

Adheziva nejsou spojena s mnoha riziky a nevýhodami ostatních metod, jako je nutnost vytahování stehů nebo nebezpečí poranění jehlou.

Tkáňová lepidla jsou primárně využívána na pohotovostních odděleních, jsou však používána také na operačních sálech pro uzavírání chirurgických kožních incizí, i když existuje málo klinických studií podporujících tuto praxi. Proto byl v rámci databáze Cochrane Library vypracován systematický přehled, který se zabýval využitím tkáňových lepidel k uzavírání chirurgických kožních incizí.

Charakteristika systematického přehledu

Tento přehled identifikoval a analyzoval 14 randomizovaných kontrolovaných studií s 1 152 účastníky. Účastníci mohli být jakéhokoliv věku a z jakéhokoliv zdravotnického zařízení a byl u nich proveden uzávěr chirurgické kožní incize jakékoliv délky.

Ze všech studií byli vyřazeni pacienti, jejichž celkový zdravotní stav byl špatný, což mohlo negativně ovlivnit hojení rány. Byly vyřazeny také chirurgické zákroky na místech, na nichž je rána vystavena velkému napětí, jako jsou loket a koleno.

V centru zájmu bylo použití jakéhokoliv tkáňového lepidla, jež bylo srovnáváno se suturami, adhezivními páskami, svorkami a dalšími technikami.

Jedenáct studií porovnávalo tkáňové lepidlo se suturami a dvě studie porovnávaly tkáňové lepidlo s adhezivní páskou, přičemž jedna z nich porovnávala tkáňové lepidlo také se suturou. Jedna studie porovnávala lepidla se svorkami a jedna studie porovnávala tkáňová lepidla s jakoukoliv jinou komerčně dostupnou technikou. Tato poslední studie porovnávala také jedno vysoce viskózní tkáňové lepidlo s lepidlem s nízkou viskozitou.

Primárním posuzovaným výsledkem byla dehiscence rány a sekundárními výsledky byly infekce rány, kosmetický výsledek, spokojenost pacienta nebo rodičů, spokojenost chirurga, náklady a doba potřebná k uzavření rány. Posuzovatelé hodnotili celkovou kvalitu studií jako „střední“. Polovina z nalezených studií byla neúplná nebo nejasná, pokud jde o metodu randomizace a utajení přidělené skupiny.

Shrnutí klíčových důkazů

Osm studií nezjistilo žádné rozdíly ve výskytu infekcí ran po uzávěru operační rány tkáňovým lepidlem, suturou, páskou či svorkami ani při srovnávání různých tkáňových lepidel navzájem.

U osmi srovnání, vyjma sutur, nebyl pozorován žádný rozdíl ve výskytu dehiscence mezi adhezivy a srovnávanými metodami. Pět z 10 studií srovnávajících tkáňová lepidla se suturami uvádělo signifikantní rozdíl, pokud jde o dehiscenci – ve prospěch sutur.

Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi adhezivy a páskami, pokud jde o pacienty hodnocený kosmetický výsledek a spokojenost pacientů, rodičů nebo chirurgů s terapií. Avšak v týchž dvou studiích získal signifikantně vyšší skóre, pokud jde o hodnocení kosmetického vzhledu rány chirurgem, uzávěr rány pomocí adhezivní pásky než uzávěr pomocí tkáňového lepidla.

Čtyři analýzy došly k závěru, že srovnávané metody byly méně časově náročné než aplikace tkáňového lepidla, avšak jedna velká velmi kvalitní studie srovnávající vysoce viskózní tkáňové lepidlo s ostatními metodami uzavírání ran zjistila významný rozdíl ve prospěch tohoto lepidla, pokud jde o čas potřebný k aplikaci.

Doporučení pro praxi

Výsledky tohoto systematického přehledu naznačují, že sutury jsou významně lepší než tkáňová lepidla, zajišťují minimalizaci dehiscence a jejich aplikace je rychlejší. Aplikace lepidla je zřejmě časově náročnější, a pokud bude po operaci rána vystavena většímu napětí, mohou sutury zajistit větší stabilitu rány.

 

Z impaktovaného časopisu: Mengxue HE. Tissue adhesives for the closure of surgical incisions. Nursing Times, 2011, 107, č. 37, s. 21. Překlad: Mgr. Libuše Dobrovodská, dobrovodska.l@centrum.cz

 
  • tisk
  • předplatit si