Ošetřovatelská péče o chronické rány

Chronická rána je sekundárně se hojící rána, která po dobu osmi týdnů nevykazuje tendenci k hojení. Může vzniknout kdykoli z rány akutní. Chronické rány většinou představují poslední stadium pokročilé destrukce tkáně a kladou vysoké nároky na výběr terapeutických materiálů.

K chronickým ranám se řadí především dekubity, bércové vředy, syndrom diabetické nohy, rány spojené se systémovou infekcí (např. antrax, lepra, TBC apod.), rány způsobené radioterapií, maligní chorobou (bazaliom, melanom apod.), tepelným a chemickým poraněním, traumatické rány, u dialyzovaných klientů to může být kalcifylaxe (závažná komplikace poruchy kalciofosfátového metabolismu).

Hojení ran probíhá ve třech fázích – exsudativní (čisticí), granulační a epitelizační – které se časově prolínají a není možné je od sebe jednotlivě oddělovat. Každá fáze se vyznačuje specifickými buněčnými procesy.

To, jak rychle a dobře se rána zhojí, záleží na celé řadě faktorů, zejména však na zdravotním stavu postiženého organismu a také na způsobu vzniku rány. Při léčbě a ošetřování chronických ran musíme vzít vždy v úvahu jak faktory celkové, tak lokální. Využíváme přitom celou řadu materiálů:

Obvazy s aktivním uhlím – obvazy, které obsahují aktivní uhlí, případně i další jiné látky (např. Aktisorb Plus, Vliwaktiv, Carboflex, Askina carbosorb aj). Kombinují se s gely a neadherentním krytím. Používáme je u středně a silně secernujících ran a u zapáchajících ran s příznaky infekce v čisticí fázi hojení. Frekvence převazů 3–7 dní dle ošetřujícího lékaře.

Antiseptické nebo také antibakteriální krytí – obsahuje dezinfekční látku. Obvykle jde o pletené mřížky napuštěné povidon-jódem nebo chlorhexidinem (např. Inadine – pozor na alergii na jód, Braunovidon, Bactigras, Ialugen Plus). Používají se k prevenci i řešení infekce u mírně secernujících ran. Výhodou je u nich možnost několikadenních intervalů převazů, aktivita obvazu v ráně přetrvává nejméně 24 hodin. Obvazy se mohou kombinovat s hydrogely.

Algináty – nebo také polymery (např. Suprasorb A, Silvercel, Caltostat, Aquacel Ag, Melgisorb Ag) obsahují organické kyseliny. Mají výborný čisticí efekt. Vlákna alginátu se po kontaktu se sekretem rány změní v kašovitou hmotu a posléze v gel. Nasávají exsudát, zbytky odumřelých buněk a bakterií a uzavírají je do vznikajícího gelu. Kombinují se s filmovým krytím, neadherentním obvazem a Actisorbem Plus. Využívají se u ran středně až silně secernujících, infikovaných, jako jsou např. píštěle, abscesy, dekubity nebo bércové vředy. Frekvence převazů je až 7 dní, dle sekrece a infekce v ráně.

Hydrokoloidy – mají charakter umělé kůže, jsou přilnavé a savé (např. Comfeel Plus, GranuFlex, Hydrocoll). Využíváme je u mírně secernujících ran ve fázi granulace a epitelizace, bez příznaků infekce, s mírnou kolonizací. Mohou se kombinovat s hydrokoloidní pastou a hydrokoloidním zásypem (stomické podložky). Využíváme je u povrchových defektů, jako jsou dekubity nebo bércové vředy. Okraje obvazu by měly přesahovat ránu alespoň o dva centimetry, překryjí i menší nerovnosti. Větší nerovnosti lze dorovnat pastami. Při použití hydrokoloidů je u ran přítomen typický nakyslý zápach, způsobený nepřístupností kyslíku.

Hydropolymery – pěnové obvazy, které je možné kombinovat s gely, mřížkami (např. Tielle – nemá bakteriostatickou složku, proto rána nesmí být infikovaná, Biatain Ag, Mepilex). Využíváme je u povrchových i hlubokých, mírně až středně secernujících defektů, např. u dekubitů, bércových vředů, popálenin a u odběru kožních štěpů. Krytí přesahuje okraje rány a brání tím maceraci okolí. Frekvence převazů je 3–7 dní.

Neadherentní obvazy – pletené či tkané mřížky, které umožňují snadné snímání (např. ADAPTIC – napuštěn speciální vazelínou; NA-Ultra – se silikonem má dobrý účinek na hypergranulaci; Release, Tegapore, Altrauman, Bionect). Je možné je kombinovat s gely i mastmi. Využíváme je u granulujících ran s mírnou a střední sekrecí a u epitelizujících ran, jako jsou řezné rány, popáleniny, dekubity nebo bércové vředy.

Filmové obvazy – polopropustné transparentní fólie, které jsou celoplošně adhezivní (např. Tegaderm, Suprasorb F, Askina Derm). Využívají se na epitelizované rány, ke krytí sutur, jako prevence dekubitů, krytí kanyl nebo na odřeniny. Kontraindikací jsou hodně secernující rány. Je možné je kombinovat s gely, neadherentním krytím. Aplikují se na odmaštěnou pokožku. Výhodou průhledné fólie je, že umožňuje snadnou kontrolu.

Hydrogely – gelová krytí na bázi hydrofilních polymerů s vysokým obsahem vody (např. Nugel, Hydrosorb Gel, Askina Gel). Používají se ke zvlhčení ran, jako výplň neinfikovaných i infikovaných ran, ve fázi zánětlivé i ve fázi granulační, rány se suchou spodinou, nekrotické rány, slabě až silně secernující rány různé hloubky. Zvlhčují a čistí rány, odlučují nekrotické tkáně, mají chladivý a zklidňující účinek.

Nejčastěji se používají pro terapii diabetických vředů, dekubitů, chirurgických ran nebo popálenin. Nevýhodou vysokého obsahu vody je omezená schopnost absorbovat tekutiny z rány a nutnost poměrně častých převazů, max. po 72 hodinách, podle sekrece rány. Neaplikují se na savý materiál!

Oplachové roztoky – jsou určeny na oplach, dekontaminaci, čištění a zvlhčení chronických ran (např. Ringer, FR, Prontosan, Prontoderm, Dermacyn, Octenisept, sprcha s pitnou vodou). Oplachový roztok by měl být použit na začátku každého převazu! Měl by být nealergizující a netoxický. Roztoky odstraňují povlak z rány (směs bakterií, odumřelých buněk, nekrotické tkáně, zbytky exsudátu). Používat roztoky o teplotě 36–36,5 °C.

Při ošetřování chronických ran musíme mít na paměti tato základní pravidla:

• Před i po převazu se ptát na analgetika (odstranění bolesti).
• Připravit si dostatečné množství vhodného potřebného materiálu k převazu.
• S materiálem manipulovat sterilně.
• Při odstraňování původního obvazu ránu netraumatizovat. Proto, je-li obvaz suchý, je třeba ho vlhčit vhodným oplachovým roztokem. To platí i při sundávání náplasti. V případě potřeby počkáme, až se obvaz odmočí. Nikdy ho nestrháváme!!!
• Osušení rány neprovádíme dřením, ale přiložením zvlhčených čtverců.
• Odstranění všech zbytků mastí, naschlé sekrece v okolí rány provádíme např. oleji.
• Okraje rány chráníme při velké sekreci. Např. manalindové, zinkové aj. pasty, krémy.
• Zhodnotíme celkový i lokální nález.
• Zvolíme vhodný převazový materiál.
• Je nutné dodržovat přesný postup převazů, dodržovat hygienické a epidemiologické zásady. Zvláštní režim u MRSA pozitivních ran.
• Nutná je i kvalitní fixace.
• Vždy je třeba zapsat do dokumentace, z jakého důvodu a kdo převazový materiál změnil, zda byl proveden stěr z rány. Do dokumentace píšeme čitelně s čitelným podpisem převazující sestry. Součástí dokumentace je s výhodou i fotodokumentace!
• Pracovat systematicky a hovořit s pacientem.

Nejčastější chyby při ošetřování chronických ran:

• Strhávání obvazů, traumatizování ran.
• Stříhání materiálu použitými nůžkami.
• Nevhodně zvolená velikost, špatné vrstvení obvazu.
• Nedostatečná fixace.
• Nepoužití rukavic (sahání na dezinfekci, obvazy apod.)
• Nepoužití ústenky při převazech (šíření nozokomiálních nákaz) – ohrožujeme sebe i pacienta.
• Nečitelná dokumentace.
• Nevhodná komunikace při převazech (hodnocení rány slovy: „to je strašné, to je zápach“ aj.).

Při ošetřování chronických ran je důležitá spolupráce celého zdravotnického týmu a je třeba mít na paměti, že převazy provádíme vždy tak, aby to bylo účelné a pro pacienta netraumatizující (převazujeme tak, jako kdybychom převazovaly svého rodinného příslušníka).

Květa Bečanová, Kompletní domácí péče Ezra Praha 3, Izraelská 1

 

• tisk
• předplatit si