Co přinesl nový zákon záchranářům? (II. díl)

Další, ne zcela dobře napsaný, je § 6 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.Sporné a nedostatečné se jeví ustanovení ohledně takzvaných kontaktních míst v nemocnicích, která nejsou přesněji definována. Pracovníci záchranky přitom musí nově všechny přivážené pacienty kontaktnímu místu předem nahlásit a zdravotnické zařízení (ZZ) má povinnost je převzít jen v tom případě, že potvrdí možnost jejich přijetí. To znamená, že pokud ZZ tuto možnost nepotvrdí, má právo pacienta odmítnout.

Vypadá to, jako by zde hodně zapracovalo lobby lůžkových ZZ, kterým se nechce zbudovat oddělení urgentního příjmu nebo oddělení akutního příjmu, kam je ideální pacienty z terénu směrovat k dalšímu ošetření a vyšetření pomocí nezbytného komplementu, a teprve poté je přesměrovat na cílové oddělení lůžkové péče. Takové znění zákona záchranné službě zcela jistě lepší předávání pacientů do zdravotnických zařízení nezajistí.

Nyní přejdu od zákona o zdravotnické záchranné službě k zákonu č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, přímo do § 28, v němž jsou upravena práva pacientů. Při úpravě práv pacientů se pravděpodobně nikdo nezabýval, nebo v horším případě nechtěl zabývat, specifiky, která má poskytování ZZS, kde je místem ošetření nejčastěji byt, sanitní vozidlo (vrtulník), veřejná místnost, ulice a silnice. Mohou to být ale například i pole, louky, vodní plochy, sklepy, těžce dostupná místa (hory, propasti apod.) a další místa.

Odstavec 3 písm. e) bod 1 a 2 § 28 ukládá poskytovateli služby zajistit možnost nepřetržité přítomnosti zákonného zástupce nebo obdobné osoby (nebudu je zde vypisovat) u dětí a u osob zbavených způsobilosti k právním úkonům. Do platnosti těchto ustanovení se posádky ZZS vždy, pokud to bylo jen trochu možné, snažily rodiče a zákonné zástupce s dětmi nebo s osobami zbavenými způsobilosti k právním úkonům brát s sebou do vozidla. Dokonce to mnohdy z mnoha dobrých důvodů vyžadovaly. Jsou ale případy a situace, kdy to prostě možné není. Nelze resuscitovat ve stísněných prostorách sanitního vozidla dítě nebo jinou osobu za nepřetržité přítomnosti další „civilní“ osoby. O vrtulníku ani nemluvě. Někdy nelze uskutečnit přepravu dalších osob než jednoho pacienta také z důvodu kapacity sedadel sanitního vozidla. Sanitní vozidlo ZZS má zpravidla 4 místa k sezení a jedno lehátko. Když přijede posádka rychlé lékařské pomoci (RIP) v počtu tří osob (lékař, zdravotnický záchranář/všeobecná sestra a řidič vozidla ZZS), která má na palubě vozidla praktikanta (medika, studenta záchranáře, lékaře na praxi, zacvičujícího se nového pracovníka apod.), tak je počet míst vyčerpán a zbývá lehátko pro pacienta. Jak tedy vzít zákonného zástupce, když má ze zákona právo na nepřetržitou přítomnost? Dalším úskalím bude nepřetržitá přítomnost zákonného zástupce při transportu novorozence v inkubátoru. v takovém případě tvoří posádku dva zaměstnanci ZZS v posádce rychlé zdravotnické pomoci (RZP), která ve zdravotnickém zařízení přibere dítě v inkubátoru (místo nosítek), lékaře – neonatologa a dětskou sestru. Kapacita vozidla je opět vyčerpána. Podotýkám, že každý člen posádky má v posádce své úkoly. Ač dobrý úmysl ustanovení každý z nás zcela jistě lidsky chápe, vystaví nás v některých případech situacím, se kterými si nebudeme vědět rady. Proto nám i toto ustanovení zhorší podmínky výkonu naší služby. Za porušení ustanovení zákona ze strany poskytovatele služby hrozí pokuta až ve výši 100 tisíc korun.

Stejný odstavec 3 písm. e) § 28, ale bod 3 ukládá – a zde musím citovat: „Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo na přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem a to v souladu...“ dovolím si říci, že pro záchrannou službu toto ustanovení může ve chvíli, kdy se mezi veřejností rozšíří o takovém ustanovení povědo- most, znamenat naprosto nezvladatelné situace.

Tak jako není možné a v některých případech ani proveditelné vzít s sebou vždy oprávněné zákonné zástupce, jak píši výše, nelze brát do sanitního vozidla ani ostatní osoby, na které pacient ukáže prstem, že je s sebou chce.

Bc. Drahomír Sigmund, prezident Komory záchranářů a zdravotnických záchranných služeb ČR

 

• tisk
• předplatit si