Pánevní dno je těžištěm našeho těla, jako na křižovatce se zde protínají různé cesty, funkční svalové řetězce. K jeho problémům je vždy potřeba přistupovat komplexně.

Pánevní dno je neviditelná část našeho těla, kterou začínáme řešit, až když nám jeho nefunkčnost začne způsobovat problémy. Jak se na oblast pánve dívá odborná fyzioterapeutka Mgr. Ida Hurtíková z Ambulance komplexní fyzioterapie pánevního dna?

 

Před rokem Vám vyšla kniha Pánevní dno a léčba pohybem, letos proběhl dotisk knihy. Co Vás přivedlo k jejímu napsání?

Knihu jsem napsala díky pacientce, ze které se později stala moje kamarádka. Přivedla mě k sepsání edukativní cvičebnice toho, co denně s pacientkami řeším, aby se jejich pánevní dno uzdravilo. Připravila jsem pro ně jasný a přehledný návod. Kniha je určena především ženám, které mají pánevní dno oslabené nebo podobným způsobem nefunkční. Není primárně určena ženám, které trpí pánevními bolestmi, tam je třeba využít jiné cviky a polohy, terapie je více individuální. Kniha je pro ženy, které potřebují pánevní dno aktivovat, stimulovat a posílit, např. po porodu.

Jaké pacientky za Vámi chodí a jaké mají o problematice povědomí?

Do naší Ambulance komplexní fyzioterapie pánevního dna, fungující na Fakultní poliklinice VFN v Praze, nechodí pacientky tzv. „z ulice“, ale jsou doporučeny lékaři z Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze a z Centra pro léčbu bolesti 1. LF UK a VFN v Praze. Jsou to tedy ženy, které již nějaký problém mají, a pokrokoví lékaři se jej snaží řešit nejdřív neinvazivně, konzervativní metodou, která pro pacientky může mít ještě další zdravotní benefity. O problematice tedy již povědomí mají.

Jaké problémy ženy mají?

Naše pacientky často pociťují lehkou až střední inkontinenci moči, sestup poševních stěn a/nebo dělohy, dále k nám přicházejí ženy po gynekologických operacích, jejichž efekt není úplný nebo se po delším časovém odstupu od operace (sestup, páska, síťka apod.) výrazně vytratil anebo jsou to ženy, které byly k operaci indikovány, ale snaží se jí oddálit.

Velmi často pociťují bolesti – těchto pacientek je u nás v ordinaci nejvíce, téměř 90 %. Spektrum pacientek, kterým se snažíme pomoci, vychází z naší spolupráce s Centrem pro léčbu bolesti a urogynekologickou ambulancí, proto jsme svým zaměřením unikátní v rámci celé republiky. Speciální kategorii tvoří těhotné ženy s pánevními bolestmi.

Nemalou skupinou jsou ženy se sexuálními dysfunkcemi, s inkontinencí stolice po porodním poranění, s hyperaktivním močovým měchýřem nebo stavy po traumatickém porodu (vakuumextrakce, kleště apod.).

Problematiku u nás řešíme komplexně. Nejen konkrétní problém nebo místo bolesti v pánvi, ale naši pozornost přitahuje také páteř, kyčelní a ramenní klouby, chodidla, břicho, dýchání atd. Je to proto, že v oblasti pánevního dna se nachází těžiště našeho těla, kde se jako na křižovatce protínají různé cesty (funkční svalové řetězce). K problému je tedy potřeba přistupovat vždy komplexně.

Jak dlouho ambulance funguje a kolik má pacientek?

Funguje od ledna 2019, tedy 5. rokem. V péči máme více než 500 pacientek a nové pacientky stále přibývají. Navíc problematika pánevních bolestí (pudendální neuralgie, endometrióza) se většinou nedá vyřešit rychle a pacientky docházejí na terapie i několik týdnů až měsíců nebo se do terapie vracejí opakovaně po několika letech.

Během asi 10 návštěv pacientku naučíme, jak se svým tělem zacházet (případně se s ním vůbec skamarádit), co a jakým způsobem má cvičit (pohyby, dech, úlevové polohy), poradíme, co určitě nedělat nebo necvičit, na co si dávat pozor, nastavíme vhodná režimová opatření. Je nesmírně důležité, aby si tato doporučení pacientka vzala k srdci a zařadila je do svého běžného života. Někdy je potřeba cvičení po roce nebo dvou zopakovat, upravit, aktualizovat.

Máte standardizovaný program, nebo je fyzioterapie plně individuální?

Minimální počet terapií je sedm, což je nejkratší doba, za kterou je viditelný nějaký efekt, obvykle je jich přibližně 10, ale terapie se mohou protáhnout do delšího časového období. Z původního setkání 1× týdně se pak interval prodlužuje např. na 1× za měsíc, v principu tedy pacientky docházejí přibližně půl roku. Ano, rehabilitační plán je individualizován. Každá žena má trošku jiné tělo, které „mluví jinou řečí“ a rozumí jiným pokynům. Takže i když obecně jdeme ke stejnému cíli, cesta je u každé ženy variabilní.

Do jaké míry jste specifickým pracovištěm?

Máme pacientky z celé České republiky a také ze Slovenska, tedy i z opravdu vzdálených míst. Především co se týče léčby pánevní bolesti. Pracovišť fyzioterapie, kde by si s touto problematikou věděli rady, je málo, ač je to oblast, která se intenzivně rozvíjí. Proto jsme centrem poměrně unikátním.

Jak problémy s pánevním dnem vznikají?

K inkontinenci nebo sestupu pánevních orgánů u žen dochází věkem, zhoršujícím faktorem je počet těhotenství a porodů (počítáme do toho i porod císařským řezem). Dá se říci, že čím více těhotenství a porodů, tím větší je kumulativní zátěž pro pánevní dno, a tím více péče a cvičení je potom třeba k zotavení této oblasti. Ke zhoršování stavu pánevního dna přispívá sedavý způsob života a minimální nebo žádný pohyb, dále nadváha a obezita, chronický kašel, zácpa a mnoho dalších faktorů.

Stejně tak multifaktoriálně musíme přistupovat i k léčbě. Nestačí jen cvičení během fyzioterapie, ale je potřeba upravit některé návyky (délku a způsob sezení, pohyb, aktivní i pasivní odpočinek a další).

Jak terapie probíhá?

Nejprve zjistíme anamnézu – kde je vlastně problém, jak dlouho trvá, jak se projevuje atd. (Velmi často se jedná o letité problémy, protože žena se bála nebo styděla problém řešit dříve. Čas je ale zhoršujícím faktorem, apeluji tedy na ženy, aby se nestyděly a řešily věci brzy. Prvním záchytným bodem může být preventivní gynekologická prohlídka, je tedy potřeba na ně pravidelně chodit.)

Potom ženu vyšetříme pohledem ve stoji, při chůzi a jiných jasně daných pohybech, pohmatem zjistíme pohyblivost páteře, kyčelních kloubů, přetížení a oslabení svalů, pohmatovou bolestivost v konkrétních svalech, svalové dysbalance v rámci celého těla a způsob dýchání.

Vyšetření pokračuje pohmatem přes pochvu nebo konečník, kdy zjistíme klidové napětí, sílu a citlivost pánevního dna. Tímto vyšetřením zjistíme, zda s pánevním dnem žena umí „pracovat“ a má je propojené s vědomou kontrolou, či nikoli. Od toho se potom odvíjí další směřování terapie. Rozhodně nejde o bolestivé vyšetření. Jen je dost intimní, a tak k němu i přistupujeme. Ženy se u nás nemusí ničeho obávat.

V terapii je naším cílem zapojit pánevní dno do funkčního celku těla tak, aby při každém nádechu, výdechu, pohybu či změně polohy těla bylo aktivní přesně tak, jak k tomu bylo stvořeno. A to se ženy snažíme naučit.

Hned při první terapii ženu navádíme, jak aktivovat a relaxovat pánevní dno. Jde o jemnou vědomou práci (takový pohyb nepohyb) v souladu s dechem. Další cvičení, která postupně děláme, jsou vždy spojená s protahováním a uvolňováním a také s vhodným posilováním. Ale žádné akrobatické kousky nebo dřina a pot. Je to spíše náročné na pozornost, soustředění.

Mají ženy představu o fungování pánevního dna, např. o anatomii?

Mladší pacientky mají větší přehled, většinou si informace zjišťují na internetu, starší ženy úplně ne. Ale konkrétně já sama se snažím ženy nezatěžovat anatomií a odbornostmi. Toto vysvětluji, jen když se samy zeptají. Naše cvičení je více o tom, co cítí a vnímají a jestli cvičení dokáží doma správně zopakovat.

Zdravé pánevní dno během dne vlastně ani nevnímáme. Jen pokud se na něj zasoustředíme. Aktivuje se samo při každém pohybu a vše se děje mimo vědomou činnost. Při soustředění můžeme mnoho vjemů z pánevního dna cítit. Pokud se ale něco pokazí a ono nefunguje, jak má, je potřeba zapojit hlavu a znovu jej vtáhnout do systému. Jsou ženy, které své pánevní dno vůbec necítí a nejsou s ním schopny „komunikovat“. Zde je potřeba využít pomocné metody – dechu, polohování, cvičení rovnováhy nebo aktivaci na reflexní bázi. Případně lze v rámci elektrostimulace využít přístroj ke stimulaci pánevních svalů.

Jak rychle jsou vidět výsledky?

To je závislé na mnoha věcech. Jak často a kvalitně žena cvičí, jestli zde nejsou přítomny faktory negativně ovlivňující efekt cvičení (chronický kašel, zácpa, obezita atd.). Např. u lehké močové inkontinence máme vyzkoušeno, že efekt přináší již 10 lekcí fyzioterapie. Záleží také na tom, jak dlouho problém u ženy trval. Ženy, které umí se svým tělem pracovat, dosahují pozitivního efektu dříve. Je vhodné, aby i po dosažení funkčnosti a cíleného stavu (např. stavu bez bolesti nebo bez nechtěného úniku moče) měla žena cvičení zařazeno do svých denních aktivit, ideálně jako součást svých vlastních pohybových aktivit a režimových opatření, a udržovala je v podstatě celoživotně, udržovala tak svoji kondici. U žen, které nikdy necvičily (a ocitly se u mě na fyzioterapii), trvám na provádění individuální cvičební sestavy každý den. Pohyb je naší přirozenou součástí a to, že ho máme nedostatek, je na našich tělech znát.

V životě je třeba hledat rovnováhu, porozumět svému tělu. Pokud je to v rámci léčby potřeba, doporučujeme spojit fyzioterapii s psychoterapií.

Existují nějaké nechvalně proslulé mýty o cvičení pánevního dna?

Ano. Dvě stálice.

1. Stále se objevuje informace o stahování a vtahování pánevního dna 100–200× za sebou. To není správná cesta. Je potřeba propojit pánevní dno v rámci celku, spojit cvičení svalů s jejich relaxací, tedy stáhnout a povolit, pracujícímu svalu poskytnout odpočinek, a to ve spojení s dechem. Jen tak lze dosáhnout žádoucího výsledku.

2. Dále apeluji: neposilujte svaly pánevního dna přerušováním močení. Bohužel tuto „radu“ někdy slyším i od zdravotníků nebo lékařů. Toto rozhodně nedělejte.

Jsou nějaké obecné rady, které byste mohla doporučit všem ženám? Dá se problémům předcházet?

Mohou minimalizovat negativní faktory, o nichž jsme již hovořily. Tedy eliminovat chronický kašel a nekouřit (při kašli se zvyšuje tlak na pánevní dno a to mu dlouhodobě neprospívá), zredukovat adekvátně hmotnost (všechna kila navíc vč. těch během těhotenství se v jemném, měkkém terénu pánevního dna sčítají a do budoucna mohou způsobit potíže).

Pravidelný pohyb. Jako kompenzaci sedavého zaměstnání volit aktivní pohyb, naopak ženy, které v práci stojí nebo chodí, by si měly vybrat aktivitu více relaxační, protahovací, v horizontálních polohách. Pro sestry, které se hodně nachodí a zvedají těžká břemena, velmi doporučuji si několikrát během dne lehnout, zvednout nohy ke stropu nebo je jen opřít o stěnu a vytrvat tak 5 minut. Některé sestry na naší klinice to tak praktikují. Je to jednoduchá, ale velmi účinná (restartovací) metoda.

Vhodné je také adekvátně upravit stravu a zasadit se o pravidelnou stolici, vyhnout se zácpám. I to je věc spojená s pohodou pánevního dna.

Existují také skupinové kurzy cvičení, kde lektorka ženy provede problematikou pánevního dna, naučí je základní cviky. Fungují ale jen na teoretické bázi, jsou vhodnější pro zdravé ženy, protože zde není zpětná vazba, zda ženy vnitřní cvičení provádějí správně. Je to ale skvělá primární prevence.

Které aktivity jsou nevhodné?

Při problémech s pánevním dnem se nedoporučují skoky, poskoky, trampolína a sporty, při nichž se hodně skáče (volejbal, náročný aerobik), zvedání těžké váhy, tzv. mrtvé tahy a další.

Kam se tedy v případě problému obrátit?

Další podrobné informace naleznete v knize Pánevní dno a léčba pohybem. Je příručkou pro pacientky, ale také pro jakoukoli ženu, která potřebuje s pánevním dnem pomoci. Pokud si není jistá, alespoň jedna návštěva u fyzioterapeutky, která umí vyšetřovat pánevní dno, je vhodná. Existují specializované fyzioterapeutické ambulance, kde jim rádi pomohou. A v případě problémů na nic nečekat a navštívit je co nejdříve.

 

• tisk
• předplatit si