Anesteziologická ošetřovatelská péče na operačním sále

Souhrn: Anesteziologická ošetřovatelská péče na operačním sále je neoddělitelnou součástí moderní medicíny vyžadující vysokou úroveň odbornosti a odpovědnosti. Anesteziologická sestra hraje klíčovou roli při zajišťování bezpečnosti, komfortu a důstojnosti pacienta během celého operačního procesu. Tato specializovaná péče zahrnuje nejen přípravu pacienta na anestezii, ale také monitorování jeho stavu, manipulaci s invazivními vstupy a zajištění adekvátní termoregulace. Práce sester na operačním sále vyžaduje rychlá rozhodnutí, samostatnost a přizpůsobení péče potřebám pacientů všech věkových kategorií.

Klíčová slova: anestezie, ošetřovatelská péče, tepelný komfort, poloha pacienta, děti

Anesthesiological nursing care in the operating room

Summary: Anesthesiological nursing care in the operating room is an integral part of modern medicine, requiring a high level of expertise and responsibility. The nurse anesthetist plays a key role in ensuring the safety, comfort and dignity of the patient during the entire surgical process. This specialized care includes not only preparing the patient for anesthesia, but also monitoring his condition, handling invasive inputs and ensuring adequate thermoregulation. The work of nurses in the operating room requires quick decisions, independence and adaptation of care to the needs of patients of all ages.

Key words: anesthesia, nursing care, thermal comfort, patient position, children

 

Ošetřovatelská péče o nemocného člověka je klíčovou součástí práce všeobecné sestry ve všech oborech. Práci anestezio­logické sestry lze vykonávat po absolvování spe­cializace v oboru intenzivní medicíny, nebo je nutné si toto vzdělání doplnit během práce na úseku anestezie. Sestra by měla být rychlá, rozhodná a hlavně samostatná, protože na operačním sále pracuje s lékařem sama. Není vždy možné, například ve službě, si zavolat na pomoc svou kolegyni. V naší nemocnici anesteziologická sestra ošetřuje všechny věkové kategorie, od novorozenců až po seniory.

Péče o pacienta začíná jeho převzetím ve filtru operačního sálu. Po představení personálu, který se o pacienta bude starat, provádíme bezpečnostní proceduru – zkontrolujeme štítek pacienta, ověříme jméno a příjmení pacienta, jeho datum narození, alergie, jeho lačnost, zda má v pořádku chrup.

Ujistíme se, že pacient ví, jaký operační výkon ho čeká. Zjistíme, jestli již někdy operační výkon v narkóze podstoupil a jaké byly jeho případné komplikace. U dětí nebo pacientů se zhoršenou komunikací či v bezvědomí je nutné přísně dbát na kontrolu totožnosti pacienta, aby nedošlo k záměně – ověříme identitu pacienta pomocí identifikačního štítku a ošetřujícího personálu.

Po celou dobu pobytu na operačním traktu dbáme o tepelný komfort pacienta a o zajištění jeho intimity a důstojnosti.

Dále během anesteziologické péče zajišťujeme péči o oči, dutinu ústní, dýchací cesty, péči o invazivní vstupy, jako je periferní žilní katétr, centrální žilní katétr, kontinuální epidurální katétr, arteriální katétr a další invazivní vstupy. Kontrolujeme krevní rezervu a počet krví připravených na transfuzní stanici pro daného pacienta k operačnímu výkonu.

Ve spolupráci s perioperační sestrou a sanitářem uložíme pacienta na operační stůl. Pokud to umožňuje operační výkon, pacient má pod sebou vyhřívací podložku. Před úvodem do anestezie se slovně ujistíme, že pacienta nikde nic netlačí a v rámci možností leží pohodlně. Posléze změříme krevní tlak, saturaci O2 a připojíme infuzi. Pokud to výkon vyžaduje a pacient souhlasí, zavede lékař epidurální katétr. Katétr se zavádí při vědomí v sedě nebo na boku, protože vyžaduje spolupráci pacienta. Po ošetření se pacient uloží zpět na záda, ještě jednou se přesvědčíme, že se cítí pohodlně. Doplníme monitoraci o EKG a TOF (relaxometr – měří nervosvalový přenos), případně BIS (bi­spectral index – měří mozkovou aktivitu). Přikryjeme pacienta vyhřívací přikrývkou. Připravíme léky k úvodu do anestezie a pomůcky k zajištění dýchacích cest. Od různých typů laryngeálních masek, endotracheální intubace, intubace biluminální rourkou u výkonů v oblasti hrudníku až po tryskovou ventilaci na bronchoskopiích nebo při operacích na trachey a laryngu.

Po uvedení pacienta do celkové anestezie a po zajištění dýchacích cest lékařem ošetříme oči oční mastí, pokud je výkon delší, zalepíme oči očním krytím z důvodů prevence poškození rohovky oka. Podle povahy operačního výkonu zavedeme další invazivní vstupy, např. lékař zavede centrální žilní katétr, sestra může zavést další periferní kanyly. Lékař nebo sestra (pokud má specializaci ARIP) zavede arteriální katétr, nejčastěji do arterie radialis k invazivnímu měření krevního tlaku. Sestra u delších operačních výkonů zavede jícnové teplotní čidlo. Během operace, na žádost operatéra, zavedeme nasogastrickou sondu. Standardně u pacienta monitorujeme také parametry ventilace.

Následně je pacient uložen do operační polohy. Polohu pacienta určuje operatér dle typu operace.

Polohy:

• na zádech;
• pronační poloha (na břiše);
• litotomická poloha (gynekologická);
• na boku;
• Trendelenburgova poloha;
• polohy pro neurochirurgické výkony;
• polohy pro ortopedické a traumato­logické výkony.

Během polohování dbáme, aby končetiny byly ve fyziologickém postavení a vypodloženy, ruce v úhlu max. 90° od těla, hlava vypodložena v ose s páteří. Respektujeme hybnost a rozsah pohybu v kloubu u pacienta. Vypodložíme všechny části těla, kde prominují kosti (např. týlní oblast, paty). V případě naklánění stolu musí být pacient zajištěn zarážkami, aby ze stolu nesklouzl. Tyto zarážky musí být opět vypodloženy jako prevence otlaků a následného vzniku dekubitů. Vždy dáváme pozor na možný útlak periferních nervů či cév.

Již dříve zmiňovaný tepelný komfort je jeden z důležitých aspektů péče o pa­cienta. Pacient musí být zakrytý, pokud je to možné, používáme aktivní tepelný ohřev pacienta, např. ohřívací podložky a deky, aktivní ohřev infuzních roztoků. Nežádoucí hypotermie ohrožuje pacienta zvýšením rizika komplikací. Během hypotermie dochází např. ke zvyšování spotřeby kyslíku, koagulopatiím (letální triáda), prodlužuje se délka probouzení z anestezie, dochází k negativnímu ovlivnění imunitního systému a tím k prodloužení délky pooperačního hojení. Toto je důležitým bodem péče u všech věkových kategorií, ale zejména u novorozenců a kojenců.

Novorozenci a malé děti mají nedostatek podkožního tuku a relativně velký povrch těla, dochází tak rychleji ke ztrátám tělesného tepla. Proto dítě zabalíme do vyhřáté podložky a nezapomeneme ani na hlavičku, která je místem velkých tepelný ztrát. Péče o intimitu pacienta platí i pro dětské pacienty.

Anesteziologická sestra musí znát rozdílnosti dětského věku a dospělých, a to nejen co se týká fyziologických funkcí, ale i rozdílnosti v ředění a dávkování léků, neboť děti reagují na léky jinak než dospělý člověk.

Metabolismus dětí je rychlejší než u dospělého, děti mají menší energetické zásoby a tím hůře snášejí předoperační lačnění. Lačnění před plánovanou operací je 6 hod od jídla, 4 hod od umělého mléka, 3 hod od mateřského mléka a 2 hod od čirých tekutin. Malé děti u plánovaných operací uvádíme do anestezie intravenózně nebo inhalačně. Velké děti a dospělé pouze intravenózně. Kanylaci žíly u dětí provádíme nejčastěji na operačním sále kromě neurochirurgických výkonů. Před plánovaným neurochirurgickým výkonem je dítě uvedeno do anestezie a předoperačně zajištěno invazemi ve spolupráci s lékaři na Oddělení dětské intenzivní medicíny (ODIM). Takto zajištěné dítě převážíme na operační sál Kliniky dětské chirurgie a traumatologie (KDCHT), nebo sanitkou na neurochirurgický sál ÚVN. Doprovod do ÚVN, anestezii během operačního výkonu v ÚVN a nakonec transport zpět do FTN zajišťuje anesteziolog a anesteziologická sestra z FTN. Pooperační péči o děti na našem pracovišti zajišťuje specializované oddělení ODIM.

Ošetřovatelská péče na operačním sále patří k odborné činnosti anesteziologické sestry, která ji musí znát a musí ji umět poskytovat. Anesteziologická sestra poskytuje vysoce specializovanou péči u pacientů všech věkových skupin, u kterých dochází k selhání základních životních funkcí, nebo u nichž toto selhání hrozí. Ošetřovatelská péče o ventilovaného pacienta na OS se neliší od ošetřovatelské péče na lůžkovém oddělení ARO nebo JIP. Anesteziologická sestra sama provádí ošetřovatelskou péči, asistuje lékaři a plní jeho ordinace.

Literatura

1. STOKLASOVÁ R. Management operační péče – přednáška. Mgr. Radka Stoklasová.
2. FEDORA M. a kol. Dětská anesteziologie. Brno: NCO NZO 2012. ISBN: 978-80-7013-544-0.
3. MIXA V., HEINIGE P., VOTRUBA V. et al. Dětská přednemocniční a urgentní péče. Praha: Mladá fronta 2017. ISBN: 978-80-271-3838-8.
 

---

O autorce

Bc. Hana Konečná

Po ukončení střední školy nastoupila na interní oddělení, záhy poté ji však učarovala intenzivní medicína, kde působí od roku 1994, s krátkými přestávkami, doposud. Postupně si prošla lůžky ARO, záchrannou službou, krátce pracovala i v domácí péči a nakonec zakotvila na anestezii. Od roku 2015 pracuje na oddělení anestezie ARK FTN Praha. Ve volném čase ráda čte, má ráda přírodu, výlety a svou rodinu.

 

• tisk
• předplatit si