
Číslo 2 / 2025
Ošetřovatelská péče ve Finsku
Souhrn: Tento článek se zaměřuje na zkušenosti získané ze zahraniční stáže během ošetřovatelské praxe. Popisuje nejen přípravu a průběh stáže, ale také nabízí pohled na finský systém zdravotní péče, který podporuje digitalizaci a modernizaci. Dalšími tématy jsou pracovní podmínky sester a konkrétní návrhy na zlepšení českého zdravotnictví inspirované finským přístupem.
Klíčová slova: stáž, digitalizace, modernizace, ošetřovatelství
Nursing in Finland
Summary: This article focuses on the experience gained during a nursing internship abroad. It describes not only the preparation and the course of the internship, but also offers insights into the Finnish healthcare system that supports digitalization and modernization. Other topics include the working conditions of nurses and concrete suggestions for improving the Czech healthcare system, inspired by the Finnish approach.
Key words: internship, digitalization, modernization, nursing

Úvod
Když jsem byla na základní škole, učili jsme se, že Finsko má jeden z nejlepších systémů zdravotní péče na světě. Tehdy jsem ještě vůbec netušila, že budu vykonávat sesterské povolání a už vůbec jsem netušila, že vyjedu na praktickou stáž. Na této stáži jsem zjistila, že kvalita finského zdravotnictví je na velmi vysoké úrovni. Dvouměsíční zahraniční stáž probíhající v Kuopio University Hospital (KUH) ve městě Kuopio mě nejen profesně obohatila, ale také mě přiměla zamyslet se, jakým výzvám české zdravotnictví čelí, a to zejména v oblasti digitalizace.
Příprava na stáž
Před samotnou stáží, bylo nezbytné vyřídit mnoho administrativních požadavků. Nejprve jsem musela projít výběrovým řízením fakulty. Žádost obsahovala životopis, záznam o předběžné náplni praxe, potvrzení o extrakurikulárních aktivitách a předložení potvrzení o jazykových znalostech. Po úspěšném výběrovém řízení jsem se spojila s partnerskou univerzitou, abych doplnila další dokumenty. Tam jsem poslala záměr praxe, životopis a motivační dopis. Dalším požadavkem nemocnice bylo doložení potřebných očkování proti určitým nemocem a popřípadě jejich doplnění. Mojí zahraniční univerzitou, která mi praktickou stáž v nemocnici zajišťovala, byla Savonia University of Applied Science. Mým hlavním cílem bylo poznat finský zdravotní systém a zjistit, jaké jsou rozdíly oproti Česku. Dalšími cíli, na které jsem se zaměřila, byly komunikace v angličtině a získání praktických dovedností.
Průběh stáže
Průběh stáže byl pečlivě naplánován fakultní koordinátorkou z finské univerzity, která přímo spolupracovala s odborníky z nemocnice. Oddělení, které mi bylo přiděleno, bylo specializováno v chirurgii, především se jednalo o gastroenterologické a urologické oddělení. Dále jsem navštívila ambulance specializované na endoskopické výkony a operační sál. Jeden den jsem také měla možnost strávit s klinickým farmaceutem, se kterým jsem připravovala veškeré medikace pro pacienty pomocí elektronického systému evidence léčiv (obr. 1 a 2). Medikace připravované specialisty jsou pro pacienta/klienta bezpečnější, snižují se touto přípravou náklady na spotřebu léčiv a farmaceuti mají nejnovější informace z oblasti přípravy léků. To znamená, že pro pacienty/klienty (P/K) je terapie účinná a bezpečná. V klinické praxi hrají farmaceuti klíčovou roli v poradenské činnosti nejen pro lékaře a zdravotnický personál, ale především pro pacienty.

Student = člen týmu
V rámci stáže jsem byla členkou multidisciplinárního týmu a aktivně jsem se podílela na péči o pacienty. Nezapomenutelným zážitkem byla praxe na operačních sálech, kde jsem měla příležitost nejen asistovat při operačních výkonech, ale také se podílet na sterilních přípravách a asistenci chirurgovi, což mi umožnilo nahlédnout do náročné práce perioperační sestry. V rámci sterilních příprav mě mentorka ujistila, že je naprosto v pořádku dělat chyby, a pokud si nějakou takovou uvědomím (např. špatné navléknutí sterilních rukavic) mám svou chybu nahlásit, nic se nestane a budu moci celý proces zopakovat. Většina studentů ošetřovatelství v Česku se s takovým přístupem na praxích setkává spíše ojediněle. Ve Finsku jsem měla vždy mentora, který se mi celou dobu věnoval a praxe byla efektivní a smysluplná. Žádné sezení v koutě, přehlížení nebo opomíjení. Jako student jsem byla členem týmu a důležitým článkem multidisciplinárního týmu.
Praxe finských studentů
Studenti ve Finsku mají první rok praxi v simulačních učebnách. Následující roky jsou na praxích po dohledem mentorek z řad sester na různých odděleních, které jim určuje fakultní koordinátorka. Studenti chodí nejen na ranní, odpolední a noční směny, ale i o víkendech. Blokovou praxi mají několik týdnů a na určeném pracovišti si směny libovolně naplánují, musí pouze splnit počet hodin. Dalším zavedeným učebním nástrojem pro praxi je rozvoj multidisciplinární spolupráce studentů z různých oborů. Byla proto zřízena výuková jednotka na Klinice gastrochirurgie a urologie KUH. Jak to funguje v praxi? Na oddělení je vyčleněný pokoj se třemi pacienty. Studenti z řad mediků, sester, fyzioterapeutů a farmaceutů společně pečují o P/K. Zkušená sestra z oddělení má v péči tyto P/K společně se studenty a dohlíží na ně při poskytování péče. Studenti se díky tomuto naučí vzájemné spolupráci, úctě, respektu, ale hlavně se naučí komunikovat se studenty z jiných oborů a také s ostatními členy zdravotnického týmu. I zde opět platí, že student je člen týmu a všichni se navzájem respektují a podporují.
Modely zdravotnického systému
Ve Finsku funguje národní zdravotní služba, která je financována prostřednictvím veřejných prostředků. Tento systém zajišťuje rovnost v přístupu ke zdravotní péči a snižuje administrativní zátěž. Hlavními výhodami jsou nižší náklady a dostupnost péče pro všechny pacienty. Nevýhodou mohou být delší čekací doby a omezený výběr lékaře. Díky službě a aplikaci MyKanta mají obyvatelé Finska přístup ke svým zdravotním záznamům vč. výsledků vyšetření nebo přehledu o očkování.
Stravování pacientů/klientů
Stravování je v nemocnici plně hrazeno z pojištění. Pacienti/klienti dostávají nejen kvalitní péči, ale také kvalitní stravu, která je nezbytná pro léčbu. Snídaně, oběd a večeře jsou distribuovány z pacientské kuchyně tabletovým systémem přímo na oddělení. Kromě hlavního jídla je pro P/K k dispozici servírka oddělení. Ta připravuje drobné občerstvení a nápoje, které následně vozí P/K pomocí vozíčku. Pokud je pacient hladový nebo se vrátil ze sálu a může přijímat stravu, sestra mu mimo hlavní časy podávání stravy může z kuchyně oddělení přinést jakékoliv nápoje nebo občerstvení. K dispozici zde bývalo např. mléko, džus, chleba, šunka, sýr, máslo, jogurt a další. Pro dětské pacienty byl sortiment rozšířený o dětské křupky, kaše, přesnídávky a další.
Vzdělávání sester
Praktické sestry studují 2–3 roky odbornou školu a při ukončení jim je udělen diplom. Následně mohou pracovat jako praktické sestry v nemocnicích, domovech pro seniory a v dalších zařízeních. Nebo mohou pokračovat ve studiu na vysoké škole, kde studium trvá 3,5 let a stávají se z nich všeobecné sestry. Ve Finsku je pro sestry vytvořeno mnoho pracovních pozic nejen v akademické sféře, ale rovněž zde kladou důraz na vedení a management ve zdravotnictví.
Kompetence sester
Praktické sestry mají obdobné kompetence jako sestry u nás. Vedení na ně netlačí, aby překračovaly své pravomoci, a samy by to ani neudělaly, protože si jsou vědomy morálních a zdravotních důsledků pro pacienty.
Všeobecné sestry mají rozšířené kompetence oproti sestrám u nás. Mohou se podílet na určitých činnostech bez lékaře, dále mají více pravomocí při poskytování péče.
Standardizovaný systém sledování fyziologických funkcí
Systém NEWS (včasné varovné skóre) je standardizovaná škála, která pomáhá sestrám identifikovat pacienta, který potřebuje intenzivní péči (obr. 3). Systém hodnotí šest základních oblastí (dechová frekvence, saturace kyslíkem, krevní tlak, tepová frekvence, stav vědomí a tělesná teplota) od nula až po tři body za každou oblast. Sestrám po zadání parametrů, vyhodnocuje mobilní přístroj pacientovo skóre, podle kterého se indikuje další terapie. Systém je modifikovaný i pro dětské pacienty.

Work-life balanc
Sestry ve Finsku kladou velký důraz na kombinaci pracovního a osobního života. Nastává zde tedy rovnováha, která je založena na řádně rozvržené pracovní době. Sestry pracují v různě dlouhých směnách. Převážně 8 hodin, ale výjimečně i 12 a 16 hodin denně. Tyto směny si volí sestry samy, tedy dle vlastních časových možností. Nemocnice má speciální program pro zápis směn, což usnadňuje organizaci a plánování. Důležitý je pro sestry také čas na odpočinek během směny. Sestra má vždy během směny vyhrazený čas na svačinu, oběd či večeři.
Pracovní ohodnocení
Pracovní ohodnocení sester se odvíjí dle odbornosti a kariérního postupu. Sestry zde mají rovněž mnoho příležitostí ke vzdělávání a rozšíření svých kompetencí. S měnícími se trendy ve zdravotnictví vznikají nové specializace, které se uzpůsobují potřebám pacientů, např. se zde rozvíjí teleošetřovatelství a sestry se speciálním vzděláním mohou provádět diagnostické a terapeutické výkony, které běžně vykonává lékař. Finsko má odlišné příplatky za noční, víkendové, ale i odpolední směny. Další příplatek mají v neděli, která je zde placena stejně jako za práci ve svátek (100% příplatek).
Digitalizace
Finsko je jednou z nejvyspělejších zemí v oblasti digitalizace ve zdravotnictví v Evropě. Elektronizace zdravotní péče začala ve Finsku již v 80. letech 20. století a od roku 2005 je systém plně elektronizovaný. Přehledný program pro záznamy do dokumentace je jednotný pro všechna zdravotnická zařízení. Díky technickému vybavení mohou oprávnění uživatelé (lékaři, sestry) zapisovat do dokumentace záznamy přímo z pokoje pacienta, pracoven, ale mohou si vzít i např. notebook na pojízdném stolku a zapisovat do dokumentace kdekoliv na oddělení. Dalším výhodným nástrojem pro zápis do dokumentace je mobilní telefon, který má každá sestra na směně. Díky němu může např. zapisovat záznamy fyziologických funkcí přímo do mobilního zařízení, kde se ihned tyto záznamy propisují do hlavní a sdílené elektronické dokumentace. Dalším benefitem je snížení lékových záměn a předcházení chyb a neshod při včasném zápisu do dokumentace.
Bezpečnost a soukromí
Bezpečnost pacientů je zajištěna pomocí náramků s bath kódem, který slouží k identifikaci a ověření pacienta před podáním medikace (minimalizace rizika záměny). Tento náramek obsahuje rovněž údaje se jménem a datem narození pro přehlednější a bezpečnou identifikaci pacienta. Rovněž je kladen velký důraz na soukromí P/K při pobytu v nemocničním zařízení. Soukromí je zabezpečeno zástěnami, které je možno variabilně nastavit.
Závěr
Ze stáže ve Finsku jsem si odnesla mnoho cenných zkušeností. Systém zdravotní péče je zde na velmi vysoké úrovni a klade důraz na efektivitu, modernizaci, bezpečnost, ale také rovnost v péči. Digitalizace a celková modernizace je klíčová pro budoucí rozvoj ošetřovatelství i u nás.
Díky zahraniční stáži jsem zjistila, jaké jsou silné a slabé stránky ošetřovatelství v České republice. Konkrétní změny, které by byly přínosné pro české zdravotnictví, zahrnují digitalizaci pro zmírnění administrativní zátěže. Pro sestry individuální plánování směn či podpora kratších směn ve směnném provozu, které mají pozitivní vliv na osobní život sester. Je třeba si rovněž uvědomit, že studenti ošetřovatelství jsou důležitou součástí multidisciplinárního týmu a měli by být více zapojování do přímé péče o P/K.
Doufám, že tento článek bude inspirativní i pro ostatní kolegy a kolegyně, kteří by rádi vyjeli na zahraniční stáž.
Literatura
1. VOJTĚCH A. 2023. [online]. Dostupné z: https://www.creativeconnections.cz/medsoft/2023/Medsoft_sbornik_2023_Vojtech.pdf.
2. KANTA.FI. What are the Kanta Services?. 2024. [online]. Dostupné z: https://www.kanta.fi/en/what-are-kanta-services.
3. HORÁK D. Rozvoj telemedicíny a digitalizace zdravotnictví ve Finsku a příležitosti pro spolupráci. 2024. [online]. Dostupné z: https://mzv.gov.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/veda_a_technologie/z_ambasad/helsinki-publish-cz-obchod_a_ekonomika-aktuality-rozvoj_telemediciny_a_digitalizace.html.
4. PUEYO L. The NEWS Scale Explained. 2023. [online]. Dostupné z: https://www.nurses.co.uk/blog/the-news-scale-explained/.
Bc. Karolína Vundererová, DiS.
Klinika dětské hematologie a onkologie
2. LF UK a FN Motol
Další články v tomto čísle
- Editorial 2/2025
- Sekce urgentní medicíny a medicíny katastrof
- Jsme hrdinové, víme?
- Ples sester 2025 – Oslava ošetřovatelství na pražském Žofíně
- Léčba nestačí. Musíme řešit příčiny, říká MUDr. Tomáš Peška
- Proces zavedení kardiostimulátoru: cesta pacienta a role ošetřovatelského týmu
- PROMEDICUS DOMÁCÍ PÉČE, PROMEDICUS PFLEGEDIENST
- Stigma lidí žijících s HIV v Česku trvá, diskriminováni jsou i ve zdravotnictví
- Psychoterapeut, nebo terapeut? Když je v termínech zmatek
- Špecifiká komunikácie so zrakovo postihnutými
