Proces zavedení kardiostimulátoru: cesta pacienta a role ošetřovatelského týmu

Souhrn: Pole indikací k zavedení kardiostimulátoru pacientovi se stále vylepšuje stejně jako ošetřovatelská péče o pacienta. Protože je celý výkon nyní prakticky rutinní záležitostí kardiologů, celý proces od příjmu pacienta do zdravotnického zařízení až po jeho propuštění se výrazně urychlil. Pacient bez přítomných komplikací nebývá hospitalizován více než 3 dny a celkem se u pacienta vystřídají až tři ošetřovatelské týmy. Pacient prochází předoperační přípravou, perioperační péčí a pooperační péčí. Celý proces obsahuje dílčí kroky, které na sebe navazují, a právě celé toto spektrum výkonů činí tento zákrok velmi rychlým a pacient tak odchází stabilizován, edukován a připraven do života s implantovaným kardiostimulátorem.

Tento příspěvek mapuje roli ošetřovatelského týmu a cestu pacienta. Cílem je poukázat na velké množství zásadních úkonů, bez kterých se péče neobejde a které jsou zároveň nutné ke snížení výskytu komplikací. Výsledky studie jsou rozděleny do čtyř zásadních oblastí, které poskytují vhled do celé problematiky, vč. jednotlivých úkonů dispenzarizační péče a edukace pacienta.

Klíčová slova: implantace, kardiostimulátor, ošetřovatelství, péče, pacient

The pacemaker insertion process: the patient journey and the role of the nursing team

Summary: The field of indications for implanting a cardiac pacemaker in a patient is constantly improving, as is the patient’s nursing care. Since the entire procedure is now practically routine for cardiologists, the entire process from the patient’s admission to the medical facility to discharge has been significantly accelerated. A patient without complications is usually hospitalized for less than 3 days, and a total of up to three nursing teams take turns for the patient. The patient undergoes pre-operative preparation, peri-operative care, and post-operative care. The entire process includes sub-steps that follow each other, and it is this entire spectrum of procedures that makes this procedure very fast, and the patient leaves stabilized, educated, and ready for life with an implanted pacemaker.

This post maps the role of the nursing team and the patient journey. The aim is to point out many essential actions without which care cannot be done and which are also necessary to reduce complications. The results of the study are divided into four fundamental areas that provide insight into the entire issue, including individual actions as well as dispensary care and patient education.

Key words: implantation, pacemaker, nursing, care, patient

doi: 10.48095/ccflo202544

 

Úvod

Moderní kardiologie je velmi pružný a dynamický obor, který v rámci několika let uvedl do popředí mnoho způsobů, jak může rozdílný typ terapie pomoci pacientům s kardiologickým onemocněním. Jednou z nich je implantace kardiostimulátorů (zkráceně KS nebo PM od anglického slova pacemaker), kterých je v současné době na trhu obrovské množství. Obecně se dají v základu rozdělit podle počtu stimulovaných částí srdce na jednodutinové, dvoudutinové a biventrikulární (Mulpuru et al., 2017).

Ošetřovatelský tým se na každém pracovišti mění, a je proto více než zapotřebí, aby každý správně plnil svou roli. Právě to bývá příčinou úspěšné implantace kardio­stimulátoru, nebo naopak rozvojem preventabilních komplikací. Pro lepší znázornění uvedeme příklad, kdy je pacient přijímán dle standardů zdravotnických zařízení na standardní lůžkové oddělení kardiologické kliniky. Zde o něj pečuje první část ošetřovatelského týmu, jehož úkolem je připravit pacienta na výkon neboli provést předoperační péči. Správná předoperační péče by měla zahrnovat edukaci pacientů, podepsání informovaného souhlasu, kontrolu operačního pole a případnou přípravu (holení operačního pole, eliminace šperků, provedení hygieny apod.), zavedení periferního žilního vstupu na operované straně, sběr anamnézy, která je zaměřena zejména na přítomnost alergií, základní monitoraci fyziologických funkcí a bezprostředně před operací podání antibiotické profylaxe zároveň s kontrolu dokumentace (Han, 2017). Poté se pacient předává do péče perioperačního týmu, který v prostorách operačních sálů provádí tzv. bezprostřední předoperační přípravu. Ta zahrnuje kontrolu výše zmíněných bodů a v případě výskytu pochybení nebo nepřesností kontaktuje první ošetřovatelský tým, aby případné chyby eliminoval (Shen et al., 2019).

Po kontrole pacienta edukuje o základních pravidlech péče na operačních sálech, potřebách spolupráce (např. důležitost klidové supinační polohy po celou dobu implantace či nezasahování do sterilního prostředí) a monitoruje vitální funkce vč. kontinuálního měření EKG (El-Ashry et al., 2021). V průběhu operace ošetřovatelský tým dohlíží na dodržování sterility a aseptických postupů, stále monitoruje vitální funkce, komunikuje s operačním týmem a pacientem, doplňuje potřebné pomůcky, vede perioperační dokumentaci a provádí prvotní péči o ránu bezprostředně po zavedení kardiostimulátoru (Su et al., 2021). Finálním krokem je edukace, která je zaměřena zejména na základní klidový režim, omezení hybnosti horní končetiny na operované straně, prevenci dislokace elektrod, poškození zařízení a možné první známky příznaků rozvoje komplikací. Po opuštění sálového prostoru perioperační tým likviduje veškeré použité pomůcky, provádí sanaci a přípravu prostor pro další pacienty ­(El-Ashry et al., 2021; Su et al., 2021).

Pacient je přijímán na stejnou standardní jednotku, ze které byl na operační sál odeslán, a dochází k tzv. pooperační péči. Ta je specifická zejména opětovnou edukací, řešením dílčích otázek pacienta, vytvořením společného plánu a stanovením termínu kontroly přístroje a rány (nejčastěji při extrakci stehů za 7–10 dní). Pacient je bez komplikací propuštěn dle standardů zařízení, často za několik hodin. V tomto případě došlo k prolínání dvou ošetřovatelských týmů (standardní jednotka a operační sály). V některých případech pacient může být přeložen na jiné oddělení s intenzivním režimem a dochází tak k navýšení počtu ošetřovatelských týmů. Zde je potom nutná důslednější kontrola a efektivnější komunikace mezi týmy (Han, 2017; ­Navas-Blanco, 2021).

Cílem práce je zmapovat aktuální pohled na hospitalizaci pacienta a jeho předávání mezi ošetřovatelskými týmy na kardiologických klinikách při výkonu implantace kardiostimulátoru. Aktuální teoretické publikace jsou velmi specificky orientovány na proces zavedení a specifickou péči, ovšem nemonitorují cestu pacienta a možná další rizika. Právě z těchto důvodů se naše práce zaměřuje právě tímto směrem.

Metodika

Práce je koncipována jako teoretický výčet aktuálních postupů a trendů v oblasti implantace kardiostimulátoru pro výzkumný obor ošetřovatelství. Proces studie byl inspirován standardní metodikou zpracování teoretických prací pomocí 17 částí popsaných autory Muka et al. (2020), Page et al. (2021) a Scheidt et al. (2019). Jedná se o: definování klinické otázky, přípravu strategie vyhledávání, literární rešerši, selekci studií, extrakci dat, hodnocení kvality, syntézu dat, reporting, prezentování výsledků, vyhledávání a rozvíjení podnětné diskuze, vytvoření vhodných závěrů, kontrolu referencí, přidání dodatečných materiálů (pokud je to potřebné), editaci a odborný posudek, zpracování zpětné vazby, finalizaci článku a publikaci.

Studie vychází z klinické otázky: „Jaké ošetřovatelské strategie lze použít k optimalizaci výsledků pacientů, kteří podstupují implantaci kardiostimulátoru?“ Výzkumné otázky pak cíleně směřovaly k roli ošetřovatelského týmu a přijímaným strategiím, které vedou ke zlepšení výsledků pacientů během celého procesu implantace i následného managementu. Celý tento proces je součástí standardní PICOT-PRISMA metodiky.

Vyhledávání probíhalo v databázi Web of Science za použití kritérií: volba klíčových slov (nursing, implantation, pacemakers), datum publikace (rozmezí 2024–2019), publikace musí být v kategorii Social Sciences Citation Index (SSCI), časopis musí být v Q1–Q3, zaměřovali jsme se pouze na odborné články v periodiku (abstrakty, recenze a konferenční příspěvky byly exkludovány). Touto selekcí jsme chtěli zabránit nízké validitě zkoumaných publikací.

Po prvotní selekci proběhla analýza klíčových slov, názvů příspěvků, abstraktů a hodnocení relevance tématu, vč. kvality předložené studie. Dále proběhla syntéza dat, reporting, vyhledávání příspěvků do diskuze a vytváření závěrů. Celkem bylo v prvotní fázi analyzováno 188 studií nalezených podle již zmíněných kritérií. Po selekci bylo do studie zařazeno 10 relevantních studií vztahujících se ke klinické otázce (tab. 1).

 

Pro účely naší studie byly osloveny osoby z řad ošetřovatelské praxe se zaměřením na kardiologii a se specializací na implantaci kardiostimulátorů, aby potvrdili relevanci předložených dat. Zpětná vazba, vč. odborné kontroly, byla zapracována do studie. Z důvodu velkého množství získaných informací byla nutná redukce dat na relevantní minimum. Byly vytvořeny kategorie, které jsou obohaceny o diskuzi. Samotné kategorie byly vytvářeny v rámci standardního kódování získaných informací, spojování kódů a vyhledávání společných vztahů k pojmenování relevantním pojmem. Pro diskuzi byly vyhledávány zdroje z Web of Science a ostatních databází jako SCOPUS, Science Direct a Google Scholar k doplnění kritických otázek či podporování výsledků.

Výsledky a diskuze

Výsledky se prakticky shodují s teoretickým rámcem, ze kterého jsme v rámci výzkumné strategie vycházeli. Celkem bylo z extrahovaných dat vytvořeno 8 kategorií a 22 podkategorií.

Kategorie 1: Předoperační příprava

Výsledky této skupiny jsou prakticky shodné, avšak jsou zde drobné poznatky, které mohou vést ke zkvalitnění péče.

Důkladné posouzení a hodnocení pacienta před implantací

Odborné výsledky poukazují na komplexní hodnocení pacienta před implantací kardiostimulátoru, zejména na odběr anamnézy, posouzení zdravotního a srdečního stavu z ošetřovatelského pohledu (Shen et al., 2019). Sestra také monitoruje a hodnotí srdeční rytmus, zejména pak důvody vedoucí k indikaci implantace (Su et al., 2021). Sestra je zde zodpovědná za kontrolu připravenosti, vč. upevnění identifikačních opatření pacienta (identifikační náramek, správně vedená dokumentace), neboť bude v rámci péče transportován mezi několika týmy. Zde je potřeba uvést základní pravidla dodržování kompetencí ošetřovatelského týmu, které vychází z vyhlášky 55/2011 Sb. Ta v mnoha ohledech znemožňuje objektivně konstatovat nedoporučení k výkonu, avšak sestra může upozornit ošetřujícího lékaře na zjištěný stav, který by mohl mít zásadní vliv na celý terapeutický proces. Ačkoliv stále dochází k nárůstu ošetřovatelských kompetencí a rozvoji pole ošetřovatelského působení, tak v oblasti objektivního posouzení EKG křivek a doporučení k výkonu ke změnám nedošlo ani s přijetím novely vyhlášky v letech 2016, 2017, 2019 ani 2022 (Česko, 2011; Česko, 2022).

Identifikace potenciálních rizik, komplikací a tvorba plánu péče

Identifikace potenciálních rizik se zaměřuje zejména na hodnocení indikátorů infekce, krvácení či pozdější dislokace elektrody z důvodů např. zhoršených kognitivních funkcí, aspirace cizích těles (Shen et al., 2019). Sestra by měla reflektovat zvýšené riziko krvácení dle výsledků, stav kůže a další možnosti infekce pacienta ve vztahu k jakémukoliv již existujícímu onemocnění nebo imunosupresivní léčbě (Su et al., 2021). Probíhá také kontrola dutiny ústní (event. vyjmutí šperků a zubní protézy), kontrola alergií, lačnění a ATB profylaxe. Přijetím těchto opatření se podle Psaltikidis et al. (2021) redukuje incidence infekcí u implantací kardiostimulátorů. Podle El-Ashry et al. (2021) je velmi vhodné stanovit plán péče s tvorbou intervencí vedoucích k redukci až eliminaci komplikací a edukovat o přijatém plánu celý ošetřovatelský tým na své jednotce vč. ostatních ošetřovatelských týmů, které se budou o pacienta starat. Tento proces zahrnuje také přípravu na potenciální komplikace jako je dislokace, poškození přístroje, krvácení nebo pneumotorax.

Kooperace v týmu a optimalizace připravenosti k výkonu

Již v předoperační péči sestry úzce spolupracují s lékaři, anesteziology a dalšími poskytovateli zdravotní péče, aby zajistili, že pacient je v nejlepším možném stavu (Su et al., 2021). V rámci ošetřovatelského procesu zajišťují transport informací celému týmu, zejména o evidovaných poten­ciálních rizicích (Clay-Weinfeld et al., 2019). Podle autorů El-Ashry et al. (2021) a Clay-Weinfeld a Callans (2019) je právě výměna týmu jedním z faktorů, které velmi ovlivňují přípravu, průběh i péči o pacienta.

Kategorie 2: Perioperační péče

Oblast perioperační péče je taktéž shodná s teoretickými východisky, ovšem byly evidovány drobné intervence, kterou mohou vést k optimalizaci zdravotního stavu.

Role sestry během implantace kardiostimulátoru

Perioperační péče zahrnuje veškeré úkony, které sestra vykonává od převzetí pacienta před výkonem do jeho předání po výkonu. Mimo přípravy operačního sálu, pomůcek i kontroly pacienta bezprostředně před výkonem je úlohou sestry také kontinuální monitoring fyziologických funkcí, dalších potřeb pacienta, vedení perioperační dokumentace, asistence operatérovi a kontrola dodržování sterilního prostředí a aseptických postupů (Shen et al., 2019; Clay-Weinfeld et al., 2019; Su et al., 2021; El-Ashry et al., 2021). Sestra také kontroluje, že pacient je po implantaci připraven k transportu na oddělení a dostává s sebou edukační materiál (brožura) a identifikátor kardiostimulátoru (tzv. kartička o zavedení kardiostimulátoru).

Bezpečnost, pohodlí a emocionální podpora

Stejně jako lékaři, i sestra musí postupovat v souladu s pravidly implantačního protokolu a je v kompetencích sestry podílet se na bezpečnosti pacienta. Mimo již zmíněné monitorace je sestra zodpovědná za eliminaci možných komplikací jako poškození nervového čití, rozvoj dekubitů, rozvoj infekce nebo příprava a podání špatných léků (Clay-Weinfeld et al., 2019). Protože je nyní v České republice zvykem provádět implantaci v místní anestezii, mnoho pa­cientů může pociťovat strach nebo úzkosti. Sestra by podle autorů Shen et al. (2019) měla stanovovat patřičné intervence, které zajišťují emocionální podporu pacientovi zejména vysvětlováním a svou zjevnou přítomností. Autor Sikora et al. (2022) dále dodává, že je vhodné zajišťovat intimitu a tepelný tělesný komfort.

Sterilní prostředí a manipulace s vybavením

Jak již bylo zmíněno, stále jsou evidovány případy rozvoje infekce, a proto je úkolem celého týmu dodržování aseptických postupů a kontrola členů týmu mezi sebou. Možné intervence hovoří o zajištění a správné organizaci používaných sterilních pomůcek a managementu celé procedury (Su et al., 2019). Sestra ještě před výkonem připravuje prostředí a pomůcky a dohlíží na to, aby vše bylo neporušené a řádně připravené (Shen et al., 2019). Autoři El-Ashry et al. (2021) dodávají, že je potřeba kontrolovat i operační pomůcky zanechané v pacientovi (elektrody a přístroj), dezinfekci vytvořeného místa v podkoží, důslednou suturu rány a ošetření již na operačním sále. Sestra by tak měla být finálním článkem, který kontroluje ránu před ošetřením a předáním pacienta do péče dalšího týmu.

Kategorie 3: Pooperační péče

Podobně jako v předchozích kategoriích je i tato velmi podobná teoretické základně, ze které vycházíme. Je zde také několik intervencí, které by mohly napomoci optimalizaci výsledků a mezioborové spolupráce.

Detailní režim okamžité poimplantační péče

Tento koncept je využíván zejména pro minimalizaci rozvoje komplikací a zahrnuje okamžité sterilní krytí rány, monitoraci fyziologických funkcí, vč. několikaminutového EKG, management bolesti, zvyšování komfortu a transport na ošetřovací jednotku (Shen et al., 2019). Veškeré informace z perioperační péče a okamžité poimplantační péče by měly být předány ošetřovatelskému týmu, který se bude následně o pacienta starat (Orlando et al., 2023).

Monitorace vitálních funkcí, péče o ránu a prevence komplikací

Monitorace vitálních funkcí je jednou z hlavních úloh ošetřovatelského týmu v pooperační péči (Orlando et al., 2023). Změny mohou naznačovat problémy jako např. krvácení, arytmie, poruchy zařízení či dislokaci elektrod (Clay-Weinfeld et al., 2019). V rámci pooperační péče se sestry starají o ránu a s pacientem prochází edukační materiály (Su et al., 2021). Podle autorů Orlando et al. (2023) a ­Clay-Weinfeld a Callans (2019) je častou komplikací zarudnutí, otok, výtok, teplo v místě operace, krvácení či poruchy přístroje a také jsou to důvody pro revizi. Podle statistických propočtů se autoři shodují, že nejčastější komplikací vedoucí k revizi je dislokace elektrod či technické poruchy (Poole et al., 2010; Bond, 2012; Gilliam et al., 2018; Richardson et al., 2021).

Kategorie 4: Edukace, dispenzarizace a etické aspekty

Tato kategorie byla vytvořena z důvodu dalších specifických úkonů, které by měly být součástí práce ošetřovatelského týmu.

Edukace

Ošetřovatelský tým má za úkol edukovat pacienta nejen o výkonu samotném, ale také o režimových opatřeních, dočasném klidovém režimu a v mnoha případech i o doživotním omezení některých aktivit (Shen et al., 2019). Vhodná edukace pacienta i rodinných příslušníků vede k optimalizaci výsledků a k efektivní rekonvalescenci bez rozvoje komplikací, zejména pak, pokud má pacient sníženou soběstačnost (Su et al., 2021). Autoři Aliakbari et al. (2022) dodávají, že je efektivnější provést nácvik rutinních aktivit, jako je oblékání, zvedání předmětů či konzumace jídla. Pacienti totiž mají stereotypně naučené pohyby, kterým se musí prvních několik hodin vyhnout. Bürker et al. (2022) také dodává, že pacienty musí ošetřovatelský tým poučit o celkové úpravě životního stylu a upozornit na magnetická pole, která by mohla zařízení porušit. Clay-Weinfeld a Callans (2019) se shodují s autory Su a Wu (2021) a považují za vysoce efektivní, když pacient bez kognitivních deficitů dostává i edukace k rozpoznání příznaků poruch zařízení.

Dispenzarizace a vzdálený monitoring

Pacient je společně s odbornou edukací také poučen o intervalových návštěvách kardiologa, doživotní dispenzarizaci a možnosti využití vzdáleného monitoringu. Sestry zde hrají důležitou roli v zodpovědném plánování a provádění rutinních kontrol v závislosti na stavu pacienta a modelu KS (Shen et al., 2019). Mimo spravování schůzek mají také přímou roli v péči o pacienta v rámci monitorace fyziologických funkcí, analýzy srdečního rytmu, péče o psychický stav, řešení obav a emocí, bolesti, kon­troly péče o kůži a ránu a také řešení dílčích otázek, které pacient na kontrolních schůzkách reflektuje (Owolabi et al., 2022; Bürker et al., 2022).

Etické aspekty

Ošetřovatelství je nedílnou součástí řešení také etické problematiky a samotná dilemata tkví v procesu implantace, který obsahuje různé kulturní prvky, např. jak má správně vypadat informovaný souhlas, alokace zdrojů nebo rozhodování na konci života (Chakrabarti et al., 2021). Ve většině případů se dodržuje právo pacienta na svobodné rozhodnutí o svém vlastním životě a role sestry zde zahrnuje emocionální podporu, edukaci, pochopení rizik a otázky týkající se kvality života (Hutchison et al., 2018). Zde se také nabízí otázka, jak správně postupovat v případě indikace zavedení KS u pacientů, kteří jsou v pokročilém věku či terminálním stádiu. Zde je vždy platné nařízení příslušného státu, který má být v souladu se zvyšováním nebo udržováním kvality života pacientů. Medicína i ošetřovatelství se vždy řídí základními pravidly, které se přenáší do etických principů, a to pomáhat a ne­ubližovat (Chakrabarti et al., 2021). S tím se pojí také etické postupy a standardy při odpojení KS dependentních pacientů. I v tomto případě platí stejné principy jako u ostatních etických dilemat. Vždy se zdravotníci řídí standardy a předepsanými postupy, které jsou „lege artis“ (Conelius, 2021; Ruiz et al., 2023).

Závěr

Implantace kardiostimulátoru se může zdát jako velmi rutinní záležitost v 21. století na poli kardiologie. Ačkoliv se počet dní hospitalizace i incidence komplikací stále redukuje, stále evidujeme velké množství výzev pro zdravotnický personál.

Mezi typické a velmi podceňované komplikace patří transport pacienta mezi ošetřovatelskými týmy. Velmi často se stává, že každý tým pracuje stereotypně a nevnímá pacientskou autonomii, individualitu nebo nerespektuje specifický postup při procesu implantace. Je potřeba si vždy uvědomit, že pacient může přicházet k implantaci plánovaně, ale také akutně, ve zhoršeném zdravotním stavu nebo s defektem v oblasti kognitivních funkcí. Zde hraje velkou roli právě několikrát zmíněná týmovost.

Studie si stanovila za cíl zmapovat cestu pacienta při implantaci KS. Z dostupné literatury je patrné, že se u pacienta střídají dva a více zdravotních týmů, jejichž úlohou je připravit pacienta k výkonu, perioperační péče a pooperační péče. Protože se moderní ošetřovatelství nevěnuje pouze poli péče o fyzické tělo pacienta, v průběhu zavedení i následných schůzek je pacient monitorován v rámci jeho bio-psycho-sociálně-spirituálních potřeb. Sestra je tak připravena na kontroly fyzické části těla (monitoring fyziologických funkcí, stavu rány, monitorace bolesti), psychického stavu (management obav, řešení otázek dalšího životního stylu), sociální interakce (pracovní a kulturní možnosti) a otázek vlastního vnímání a přesvědčení. Sestra je také brána jako součást zdravotního týmu, který se podílí na řešení etické problematiky, jako je odpojení KS u pacientů v terminálním stádiu, zavedení KS pacientům ve špatném zdravotním stavu apod.

Komplexní péče o pacienta od před­operační přípravy až po edukaci a dispenzarizační schůzky je důležitým prvkem a sestra tak hraje neodmyslitelnou roli i v procesu implantace KS, ačkoliv je její role v této oblasti mnohdy podceňována. Z výsledků je tedy patrné, že pro správnou optimalizaci zdravotních výsledků pa­cienta hraje roli správná edukace pa­cienta a rodinných příslušníků, vč. předání informací v tištěné formě. Dále správný transport pacienta vč. dokumentace a důsledná kontrola činností mezi týmy. V rámci výměny pacienta je klíčové, aby všichni zúčastnění zdravotníci měli kompletní informace o zdravotním stavu pa­cienta a aby samotná péče na sebe navazovala. Dodržováním všech výše uvedených mechanizmů dochází k redukci výskytu komplikací, redukci reoperací a ke zvýšení kladných pacientských výsledků, které podporují proces implantací KS.

Literatura

1. ALIAKBARI F., TORABI M., DERIS F. et al. Effects of family-centered program on the specific quality of life of patients with a pacemaker: A nursing intervention study. ARYA Atheroscler 2022; 18(3): 1–6. doi: 10.48305/arya.v18i0.2423.
2. BOND R., AUGUSTINE D., DAYER M. Pacemaker complications in a district general hospital. Br J Cardiol 2012; 19(2): 90–94. doi: 10.5837/bjc.2012.018.
3. BÜRKER B. S., HARDERSEN R. I., LAPPEGÅRD K. T. Symptoms of depression, anxiety, and posttraumatic stress among patients with cardiac pacemakers.  Int J Environ Res Public Health 2022; 19(24): 16838. doi: 10.3390/ijerph192416838.
4. CHAKRABARTI S., GIBSON J. A., BENNETT M. T. et al. Cardiac implantable devices management in medical assistance in dying (MAiD): Review and recommendations for cardiac device clinics. Can J Cardiol 2021; 37(10): 1648–1650. doi: 10.1016/j.cjca.2021.05.004.
5. CLAY-WEINFELD K., CALLANS M. Common postcardio­thoracic surgery arrhythmias. Crit Care Nurs Clin North Am 2019; 31(3): 367–388. doi: 10.1016/j.cnc.2019.05.006.
6. CONELIUS J. Ethical implications of pacemaker withdrawal. Home Healthcare Now 2021; 39(4): 229. doi: 10.1097/NHH.0000000000000957.
7. ČESKO. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. In: Sbírka zákonů. 2011. Dostupné na: https://www.mzcr.cz/novela-vyhlasky-o-cinnostech-prinasi-sestram-vyssi-kompetence/.
8. ČESKO. Vyhláška č. 158/2022 Sb., o činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. In: Sbírka zákonů. 2022. Dostupné na: https://www.mzcr.cz/novela-vyhlasky-o-cinnostech-prinasi-sestram-vyssi-kompetence/.
9. EL-ASHRY A. H., HUSSEIN M. S. A., SAAD K. et al. Clinical utility of sonication for diagnosing infection and colonization of cardiovascular implantable electronic devices. Med Microbiol Immunol 2021; 210(5–6): 245–250. doi: 10.1007/s00430-021-00717-2.
10. GILLAM M. H., PRATT N. L., INACIO M. C. S. et al. Rehospitalizations for complications and mortality following pacemaker implantation: A retrospective cohort study in an older population. Clin Cardiol 2018; 41(11): 1480–1486. doi: 10.1002/clc.23091.
11. HAN D. Perioperative nursing care of penile pacemaker implantation. Transl Androl Urol 2017; ­6(Suppl 3): AB041. doi: 10.21037/tau.2017.
12. HUTCHISON K., SPARROW R. Ethics and the cardiac pacemaker: more than just end-of-life issues. Europace 2018; 20(5): 739–746. doi: 10.1093/europace/eux019.
13. MUKA T., GLISIC M., MILIC J. et al. A 24-step guide on how to design, conduct, and successfully publish a systematic review and meta-analysis in medical research. Eur J Epidemiol 2020; 35(1): 49–60. doi: 10.1007/s10654-019-00576-5.
14. MULPURU S. K., MADHAVAN M., MCLEOD C. J. et al. Cardiac pacemakers: Function, troubleshooting, and management. J Am Coll Cardiol 2017; 69(2): 189–210. doi: 10.1016/j.jacc.2016.10.061.
15. NAVAS-BLANCO J. R., WILLIAMS D. V., MODAK R. K. Analyzing the impact of preoperative interrogation of cardiac implantable electronic devices. Ann Card Anaesth 2021; 24(4): 447–451. doi: 10.4103/aca.ACA_32_20.
​​16. ORLANDO F., GIUFFRIDA S., VICARI R. et al. Adverse clinical events during the first 24 h of bedrest following cardiac electronic device implantation: a prospective observational study. Eur J Cardiovasc Nurs 2023; 22(2): 175–183. doi: 10.1093/eurjcn/zvac050.
17. OWOLABI E. O., MAC QUENE T., LOUW J. et al. Telemedicine in surgical care in low- and middle-income countries: A scoping review. World J Surg 2022; 46(8): 1855–1869. doi: 10.1007/s00268-022-06549-2.
18. PAGE M. J., MCKENZIE J. E., BOSSUYT P. M. et al. The PRISMA 2020 statement: an updated guideline for reporting systematic reviews. BMJ 2021; 372: 71. doi: 10.1136/bmj.n71.
19. POOLE J. E., GLEVA M. J., MELA T. et al. Complication rates associated with pacemaker or implantable cardioverter-defibrillator generator replacements and upgrade procedures: results from the REPLACE registry. Circulation 2010; 122(16): 1553–1561. doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.110.976076.
20. PSALTIKIDIS E. M., COSTA E. A. M., GRAZIANO K. U. Reuse of pacemakers and implantable cardio­verter-defibrillators: systematic review, meta-analysis and quality assessment of the body of evidence. Expert Rev Med Devices 2021; 18(6): 553–567. doi: 10.1080/17434440.2021.1927706.
21. RICHARDSON C. J., PREMPEH J., GORDON K. S. et al. Surgical techniques, complications, and long-term health effects of cardiac implantable electronic devices. Cureus 2021; 13(1): 13001. doi: 10.7759/cureus.13001.
22. RUIZ I. L., ARANTZAMENDI L. G., MENDIA X. M. Spanish Rhythm Association member’s perspectives on cardiac implantable electronic device reuse in ­low- and middle-income countries. J Interv Card Electrophysiol 2023; 66(5): 1095–1101. doi: 10.1007/s10840-022-01304-y.
23. SCHEIDT S., VAVKEN P., JACOBS C. et al. Systematic reviews and meta-analyses. Z Orthop Unfall 2019; 157(4): 392–399. doi: 10.1055/a-0751-3156.
24. SHEN Z., ZHENG F., ZHONG Z. et al. Effect of peer support on health outcomes in patients with cardiac pacemaker implantation: A randomized, controlled trial. Nurs Health Sci 2019; 21(2): 269–277. doi: 10.1111/nhs.12595.
25. SIKORA K., WAWRYNIUK A., ŁUCZYK R. J. et al. The occurrence of stress, illness acceptance and the quality of life of patients after pacemaker implantation. Int J Environ Res Public Health 2022; 19(21): 14133. doi: 10.3390/ijerph192114133.
26. SU S. F., WU M. S. Arrhythmia perception and quality of life in bradyarrhythmia patients following permanent pacemaker implantation. Clin Nurs Res 2021; 30(2): 183–192. doi: 10.1177/1054773819880297.

Mgr. Jan Neugebauer, Ph.D., MBA^1,2
Lada Martinková¹
Romana Brhelová¹
Mgr. Jana Kovalčíková¹
Mgr. Pavel Bluďovský^3
1Kardiologická klinika, FN Motol, Praha
²Ústav ošetřovatelství, 2. LF UK v Praze
³Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
 

---

Recenze

doc. PhDr. Mária Zamboriová, PhD.
Ústav ošetrovateľstva, Lekárska fakulta, Univerzita P. J. Šafárika v Košicích, Slovenská republika

 

• tisk
• předplatit si