Společenská integrace klientů center duševního zdraví pohledem rigorózní práce

Souhrn: Rigorózní práce byla pojata jako sumarizace problematiky společenské integrace klientů center duševního zdraví v České republice a je určena pro zdravotnické pracovníky a laickou veřejnost, která chce nahlédnout do dané problematiky. Samotný článek je uvedením do problematiky komunitní psychiatrické péče a je sepsaný na základě rigorózní práce.

Klíčová slova: komunitní péče, duševní zdraví, kvalita života, důstojnost, resocializace

Social integration of clients in mental health centres of view of a rigorous thesis

Summary: The rigorous thesis was written as an summary on social integration of clients in mental health centres in the Czech Republic and is determined at medical staff and lay public where want to learn about this method. The article is approached as an introduction to community psychiatric care and related issues. It has been written based od the rigorous thesis.

Key words: community care, mental health, quality of life, dignity, resocialization

Úvod

Duševně zdravý jedinec má schopnost přijímat a zpracovávat informace, logicky myslet, řešit problémy, komunikovat, adaptovat se na změny, zvládat vlastní emoce, udržovat partnerský vztah, pracovat, plánovat a plány realizovat. Z hlediska duševního zdraví je alarmující celosvětový nárůst rizikových faktorů, které vedou k poruchám duševního zdraví, a to i u mladších věkových kategorií, děti nevyjímaje. Duševní onemocnění významným způsobem ovlivňuje kvalitu života postižených jedinců a vede k jejich postupné sociální izolaci. U osob s duševní poruchou nabývá zachování kvalitního života a důstojnosti další rozměr. Jedná se o respektování zvláštností pramenících nejen z uspořádání samotné osobnosti, ale ve značné míře z jejích psychických obtíží.

V souvislosti s nárůstem počtu osob s poruchou duševního zdraví a probíhající reformou psychiatrické péče v České republice začala vznikat centra duševního zdraví, která jsou novou moderní formou komunitní psychiatrické péče. Cílem této reformy bylo minimalizovat hospitalizace duševně nemocných osob v psychiatrických léčebnách prostřednictvím zdravotně sociální péče v krizovém období jedince v jeho přirozeném prostředí. Kromě zajištění psychiatrické péče pomáhají duševně nemocným jedincům i s reintegrací do společenského a pracovního prostředí.

K 6. prosinci 2024 bylo v České republice zřízeno 37 center duševního zdraví pro dospělé klienty a 3 centra duševního zdraví pro děti a adolescenty. Aktuální vytíženost center duševního zdraví je rozdílná dle příslušných regionů. Průměrně lze říci, že v jednotlivých centrech je počet registrovaných osob s duševním onemocněním zhruba 300 a počet hospitalizovaných pacientů v psychiatrických nemocnicích díky této formě komunitní psychiatrické péče klesl v posledních letech o cca 15 %. Cílovou skupinou jsou pacienti s diagnostikovanou chorobou schizofrenie, schizotypální poruchou, afektivní poruchou, obsedantně kompulzivní poruchou a poruchou osobnosti a chování. Podle plánované strategie vycházející z reformy psychiatrické péče by měl být ideální model zřízení center duševního zdraví rozšířen na 100 center, tak aby byl pokryt každý určený region s intervalem dojezdu kratším než 45 min. Tento cíl by měl být dle plánu zrealizován do konce roku 2030.

Problém rozšíření psychiatrické péče do podoby komunitních center v sobě však skrývá i obavy ze strany veřejnosti, které bohužel vyplývají z nedostatečné informovanosti laické veřejnosti a stále přetrvávající stigmatizace duševně nemocných osob. Tato předpojatost vede ke strachu veřejnosti ze zvýšeného páchání trestné činnosti v okolí, a to právě klienty center duševního zdraví. V některých městech dokonce dochází k tomu, že lidé sepisují petice za jejich zrušení, případně vystěhování do okrajových částí měst. Tato skutečnost by měla být hlavním důvodem ke zvýšení informovanosti laické veřejnosti o poruchách duševního zdraví a důležitosti integrace duševně nemocných jedinců do přirozeného sociálního prostředí. Dostatečná informovanost veřejnosti může rovněž přispět významnou měrou k destigmatizaci postižených osob.

Na koho se obrátit v případě potřeby pomoci?

Na pracovníky center duševního zdraví se lze obrátit osobně nebo telefonicky, a to i bez doporučení lékaře. Po zhodnocení aktuálního psychického stavu klienta je s klientem domluvena první konzultační schůzka, při které je zmapována jeho situace a potřeby. V případě zahájení spolupráce je pak sestaven individuální plán péče a přidělen klíčový pracovník, který klienta navštěvuje v jeho domácím prostředí, a to dle sestaveného plánu nebo aktuálních potřeb.

Cíl práce

Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat kvalitu života klientů s duševním onemocněním po proběhlých intervenčních službách v rámci poskytované péče v centrech duševního zdraví.

Metodika práce

Jako hodnoticí nástroj pro posouzení kvality života ve vztahu k duševnímu onemocnění bylo využito dotazníkového šetření. Dotazník byl tvořen položkami úzce souvisejícími s hodnocením kvality svého života, zdraví a ostatních oblastí. Dotazník obsahoval 36 otázek strukturovaných od obecných demografických údajů ke specifickým otázkám, které souvisely se sebehodnocením kvality života, s uspokojováním potřeb a spokojeností se službami poskytovanými v centrech duševního zdraví. Soubor respondentů byl získán metodou záměrného výběru v komunitních centrech psychiatrické péče. Výzkumný vzorek tvořili klienti s nejčastějším typem duševního onemocnění, kterým byla schizofrenie a afektivní poruchy v kompenzované fázi, ve věku 18–60 let, žijící v domácím prostředí, soběstační, bez kognitivního deficitu, pravidelně docházející do komunitního centra, souhlasící s účastí na výzkumu. Vylučujícím kritériem byl smyslový deficit (vážná porucha zraku nebo sluchu) a neschopnost vyplnit dotazník v českém jazyce. Vyhodnoceno bylo 108 dotazníků z celkem 150 distribuovaných dotazníků do center duševního zdraví ve Zlínském a Olomouckém kraji.

Výsledky a závěr

Výzkum částečně potvrdil vztah mezi stavem duševního zdraví a kvalitou života. Klienti center duševního zdraví hodnotili jako jejich největší přínos možnosti léčby v domácím prostředí a reintegraci osob s duševní poruchou do běžné společnosti, vč. pomoci při zajištění bydlení a hledání zaměstnání. Na základě vyzkoumaných dat reflektuji význam a přínos reformy psychiatrické péče, a to v oblasti péče o duševní zdraví, kdy centra duševního zdraví nabízí odpovídající a dostatečné služby, které pokryjí veškeré potřeby osob s duševním onemocněním a které se v důsledku intervencí v centrech duševního zdraví nijak zásadně neliší od potřeb osob duševně zdravých.

Výstupem při hodnocení výzkumného šetření byla zjištění založená na širší perspektivě, kontextu medicínském, ale i psychosociálním.
 

Mgr. Lucie Skácelíková, MBA^_1,2
1Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice AGEL Přerov
²Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola Kroměříž

Literatura

1. CENTRUM DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ KROMĚŘÍŽ. Kdo jsme. 2019. [online]. Dostupné z: http://www.cdzkm.cz/kdojsme.html.
2. MALÁ E., PAVLOVSKÝ P. Psychiatrie: Učebnice pro zdravotní sestry a další pomáhající profese. Praha: Portál 2002.
3. MARKOVÁ E., VENGLÁŘOVÁ M., BABIAKOVÁ M. et al. Psychiatrická ošetřovatelská péče. Praha: Grada Publishing 2006.
4. MATOUŠKOVÁ M., LEHEČKA T. Podpora osob s diagnostikovaným duševním onemocněním v komunitní péči s důrazem na koncept zotavení. 2020. [online]. Dostupné z: https://socialniprace.cz/inspirace-pro-praxi/podpora-osob-s-diagnostikovanym-dusevnim-onemocnenim-v-komunitni-peci-s-durazem-na-koncept-zotaveni/.
5. OREL M., FACOVÁ V., HEŘMAN M. et al. Psychopatologie: Nauka o nemocech duše. 3., aktualizované a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing 2020.

 

---

O autorce

Mgr. Lucie Skácelíková, MBA

Vystudovala bakalářský obor Porodní asistence na LF UP v Olomouci, magisterský obor Ošetřovatelství na Trenčianske univerzitě Alexandra Dubčeka v Trenčíně, MBA program na European Business Management Institute a dokončuje rigorózní studium v oboru Ošetřovatelství na Trenčianske univerzitě Alexandra Dubčeka v Trenčíně. Od roku 2009 pracuje jako porodní asistentka na gynekologicko-porodnickém oddělení v Nemocnici AGEL Přerov a současně od roku 2019 jako odborná učitelka na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické Kroměříž.

Mgr. Lucie Skácelíková, MBA1,2

1 Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice AGEL Přerov

2 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola Kroměříž

 

• tisk
• předplatit si