Číslo 5 / 2025

Opioidní terapie u popálených dětských pacientů: efektivita a bezpečnost

Datum: 31. 10. 2025

Autor: MUDr. Júlia Bartková, MBA, MPH et al.

Souhrn: Léčba bolesti u dětských pacientů s popáleninami představuje významnou výzvu pro zdravotnické pracovníky, protože bolest je často intenzivní, přetrvávající a vyžaduje specifický přístup. Tento článek se zaměřuje na užívání opioidních analgetik při léčbě těchto pacientů s důrazem na konkrétní léky a jejich bezpečnost. Poskytuje přehled o klinickém použití konkrétních opioidů u dětí, zdůrazňuje jejich bezpečnost, účinnost a doporučené dávkování. Článek podrobně popisuje nejčastěji používané opioidy. Dále se zabývá specifiky bolesti u popálených dětí, kde je důležité rychlé a účinné zvládání bolesti, aby se předešlo dlouhodobým komplikacím. Kromě toho jsou opioidy často kombinovány s jinými analgetiky, jako je např. paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID – non-steroidal anti-inflammatory drugs), aby se zvýšila účinnost léčby a snížilo riziko vedlejších účinků.

Klíčová slova: opioidy, management bolesti, dětské popáleniny

Opioid therapy in pediatric burn patients: efficacy and safety

Summary: Treating pain in pediatric burn patients represents a significant challenge for healthcare professionals, as the pain is often intense, persistent, and requires a specialized approach. This article focuses on the use of opioid analgesics in treating these patients, with an emphasis on specific drugs and their safety. It provides an overview of the clinical use of specific opioids in children, highlighting their safety, efficacy, and recommended dosages. The article describes the most commonly used opioids in detail. Additionally, it discusses the unique characteristics of pain in children with burns, where swift and effective pain management is crucial to prevent long-term complications. Furthermore, opioids are often combined with other analgesics, for instance such as paracetamol or non-steroidal anti-inflammatory drugs (NSAIDs), to enhance treatment efficacy and reduce the risk of side effects.

Key words: opioids, pain management, pediatric burns

doi: 10.48095/ccflo2025149

Úvod

Podle definice International Society of Burn Injuries je popálenina poranění kůže či jiné tkáně, jejímž podkladem je odumření části nebo všech buněk, které je primárně způsobené tepelným či jiným traumatem (Peck, 2011). Hlavním mechanizmem vzniku popálenin u dětí je kontakt s horkými tekutinami při vaření, popáleniny takto vzniklé představují 85 % všech dětských popálenin a nesou s sebou větší morbiditu než popáleniny jiné etiologie (Puthumana et al., 2021). Z hlediska patofyziologie popálenin můžeme rozlišit lokální a systémovou odpověď těla na termické poškození. V rámci samotného místa popálení můžeme rozlišit tři zóny – zónu koagulace, zónu stázy a zónu hyperémie. Zóna koagulace se nachází v místě, kde došlo vlivem popálení k nevratnému poškození buněk kvůli koagulaci buněčných proteinů. Zóna stázy je oblast okolo zóny koagulace a vyznačuje se sníženou perfuzí, nicméně při správné terapii je možné zvrátit poškození buněk. Zóna hyperémie je zóna nejvíce vzdálená od centra popálení. Jedná se o zónu, kde dochází k hyperémii. Pokud u pacienta nenastanou komplikace (např. těžká sepse), obnoví se fyziologická funkce buněk v této zóně. Systémová odezva těla na popálení spočívá především v uvolnění cytokinů a dalších zánětlivých mediátorů. Vlivem zánětlivých mediátorů dochází ke zvýšení kapilární propustnosti a úniku tekutin a proteinů do intersticiálního prostoru, což podmiňuje vznik hypovolemického šoku. Děti jsou obecně náchylnější k větší a rychlejší ztrátě tekutin a elektrolytů než dospělí, a tedy i k rozvoji hypovolemického šoku (Hettiaratchy et al., 2004). Pro popáleniny je typická vysoká bolestivost, dlouhá léčba a často celoživotní následky (Van der Heijden et al., 2018). Dávkování opioidů u dětí může být složité a vyžaduje časté titrování dle individuálních potřeb. Tohle tvrzení platí pro všechny v článku uvedené preparáty. Je důležité si uvědomit, že opioidy jsou v praxi často kombinovány s neopioidními léky, jako je např. paracetamol, ibuprofen a další NSAID. Tato kombinace pomáhá snižovat riziko vedlejších účinků opioidů a závislosti, zatímco zajišťuje synergický účinek, což zvyšuje celkovou účinnost léčby. Takový přístup je klíčový pro efektivní zvládnutí bolesti u dětských pacientů s popáleninami.

Přehled léků

Morfin

Jedná se o opioidní analgetikum, které vykazuje agonistický účinek majoritně na µ receptorech (Digiusto et al., 2014). Přináší úlevu od středně silné až silné bolesti. Uplatnění našel v managementu bolesti již od novorozeneckého věku i při terapii novorozeneckého abstinenčního syndromu (Emoto et al., 2018; Tolia et al., 2015; Kušnírová, 2020; SÚKL; Křikava et al., 2022). Jedná se o nejčastěji užívané opioidní analgetikum i přes nežádoucí účinky s ním spojené – nauzea, zácpa, pokles krevního tlaku či útlum dechového centra, za jejichž rozvoj je odpovědný metabolit morfin-6-glukuronid (SÚKL; Lokaj, 2009). U pacientů s astmatem může vyvolat bronchospazmus. Cesta podání je perorální i intravenózní. Dávkování se odvíjí od věku a hmotnosti dítěte. U dítěte bez potřeby ventilační podpory do 6 měsíců věku lze intravenózní formu morfinu aplikovat bolusově v dávce 25 µg/kg a pokračovat kontinuální infuzí 5–7 µg/kg/hod. U dětí starších 6 měsíců aplikujeme 0,2 mg/kg subkutánně nebo intramuskulárně, od 1 roku 2–4 mg a od 6 let 4–10 mg (SÚKL). Perorální forma je vhodná pro děti od 6 let. Užívají se dávky 5–10 mg po 4 hod (SÚKL).

Fentanyl

Fentanyl je čistý syntetický agonista µ-opioidních receptorů určený k léčbě intenzivní bolesti. Jedná se o celosvětově používané opioidní analgetikum, které je na trhu dostupné ve dvou formách. Fentanyl v čisté formě je obsažen v tzv. transdermálním terapeutickém systému (TTS). Jedná se o náplasti určené zejména k terapii chronické bolesti. Díky transdermálnímu matrixovému systému je dosaženo stabilní plazmatické koncentrace po dobu tří dnů. Analgetická síla fentanylu převyšuje morfin přibližně stonásobně. Oproti morfinu a dalším opioidům se u této formy fentanylu zaznamenává nižší výskyt zácpy (Doležal et al., 2009). Druhou formou je tzv. fentanyl citrát, vhodný pro intravenózní či transmukózní aplikaci u průlomové bolesti. U forem pro orální, bukální a sublingvální aplikaci dochází k nástupu přibližně za 10 až 15 min. Na trhu jsou dostupné i přípravky pro aplikaci na nazální sliznici, v ČR však nejsou aktuálně dostupné přípravky pro použití u pediatrických pacientů (SÚKL). Co se dávkování týče, je zde prokázaná velice významná variabilita ve farmakokinetice fentanylu u pacientů s popáleninami, na kterou je při výběru tohoto léčiva nutné brát zřetel. Důvodem jsou zejména změny v hladině albuminu pro zvýšenou vaskulární permeabilitu a vazba fentanylu na albumin a 1 glykoprotein (Grimsrud et al., 2020). Dávkování fentanylu intravenózně u dětí je 1–2 µg/kg á 2–4 hod bolusově, případně úvodní bolus 1–2 µg/kg, dále infuze 0,5–1 µg/kg/hod (Matalová et al., 2018). Mezi nežádoucí účinky patří zejména svalová rigidita a respirační deprese, bradykardie či hypotenze (SÚKL).

Sufentanil

Sufentanil je léčivo řazené mezi opioidní analgetika syntetického původu s agonistickou vazbou na µ-opioidní receptory. Je 5–10× silnější, než je fentanyl. Své majoritní místo zastává v anesteziologii jako doplněk anestezie. Má několik možností administrace pacientovi – intravenózní, epidurální či sublingvální (PubChem; SÚKL). Pro snížení nežádoucích účinků ze systémově aplikovaného sufentanilu je výhodné použití do lokálních obvazů u popálenin (Kowalski et al., 2021). Co se týče pediatrické populace, zde se z důvodu variabilní farmakokinetiky nedoporučuje podávat dětem mladším 1 roku epidurálně pro tlumení silné bolesti. Jsou zde omezené dostupné údaje pro uvedenou skupinu i z hlediska bezpečnosti či účinnosti. Jinak je možno aplikovat 0,25–0,75 µg/kg bolusově s účinností až 12 hod. Sufentanil je metabolizován CYP3A4, je třeba dbát na současné podávání inhibitorů izoformy CYP450 3A4. Stejně se nekombinuje se SSRI či SNRI, tzv. serotoninergními látkami. Důvodem je serotoninergní syndrom, jakožto život ohrožující stav, který by se mohl rozvinout. Po současném užití gabapentinu či pregabalinu může dojít k exacerbaci nežádoucích účinků opioidů. Možné nežádoucí účinky jsou stejné jako u výše uvedených – morfinu či fentanylu (SÚKL).

Nalbufin

Nalbufin je syntetické opioidní analgetikum, které působí jako agonista na kappa opioidních receptorech (KORs) a antagonista na mí opioidních receptorech (MORs). Tento mechanizmus účinku poskytuje účinnou analgezii a sedaci, aniž by významně zvyšoval riziko respirační deprese, která je často spojena s čistými mí-agonisty. Díky svému stropovému efektu, kdy po dosažení určité dávky nedochází k dalšímu zvýšení účinnosti, je nalbufin vhodný pro léčbu akutní bolesti, jako i dětí s popáleninami. Jeho farmakokinetické vlastnosti a relativně nízké riziko závažných vedlejších účinků, jako je dechová deprese, ho činí vhodnou volbou pro opatrné dávkování analgetik v pediatrické populaci (SÚKL; Kubica-Cielińska et al., 2015; Tourtier et al., 2010). Běžně doporučená dávka pro děti je 0,1–0,2 mg/kg tělesné hmotnosti. Intramuskulární i subkutánní podání mohou být bolestivá a je třeba se jim u dětí vyhnout. U dětí starších 1,5 roku nastupuje účinek nalbufinu do 2–3 min po intravenózním podání a do 20–30 min po intramuskulární nebo subkutánní injekci s dobou trvání účinku 3–4 hod. Vazba na bílkoviny je střední, kolem 50 %. Doporučená dávka pro děti je 0,1–0,2 mg/kg tělesné hmotnosti, podávaná intravenózně, přičemž maximální jednotlivá dávka je 0,2 mg/kg (SÚKL; Lynn et al., 2003). Distribuční parametry se s věkem nemění, biologický poločas je u dětí 0,9 hod (1,5–8,5 let) a u mladých dospělých 1,9 hod. Hepatická clearance je nízká při narození, roste do 1 roku věku a poté klesá (Jaillon et al., 1989; Bressolle et al., 2011; Mello et al., 2005). Mezi závažné nežádoucí účinky nalbufinu patří dušnost, nepravidelný tep, otoky obličeje nebo rtů, halucinace a ztráta vědomí (Mayo Clinic, 2023).

Alfentanil

Alfentanil je krátkodobě působící syntetický opioid, který se používá především pro svůj rychlý nástup a rychlou úlevu od bolesti. Díky těmto vlastnostem je alfentanil často používán pro bolestivé krátkodobé zákroky, jako jsou i převazy ran u pacientů s popáleninami (Sim et al., 1996; SÚKL). Farmakokinetické parametry alfentanilu jsou silně ovlivněny vazbou na plazmatické proteiny, zejména na alfa-1 kyselý glykoprotein. U pacientů s popáleninami dochází ke změně vazebných vlastností plazmy, což vede k prodloužení eliminačního poločasu a snížení clearance (Macfie et al., 1992). U dětí i dospělých byly zaznamenány rozdíly v distribuci a clearance, přičemž clearance alfentanilu je obecně vyšší u dětí než u dospělých (Goresky et al., 1987). Dávkování alfentanilu silně závisí na věku dítěte. U novorozenců podáváme nižší dávku kvůli nižší clearance a vazbě na bílkoviny, kojenci a batolata mají vyšší clearance, proto může být potřeba zvýšit rychlost infuze. Děti mezi 2–11 lety mohou vyžadovat vyšší dávkování z důvodu stále vyšší clearance a u dětí nad 12 let je dávkování totožné s dospělými. Za doporučenou dávku pro analgetický účinek je považován bolus 10 až 20 µg/kg alfentanilu (SÚKL). Výměna obvazů u popáleninových pacientů vyžaduje krátkodobou, ale silnou analgezii, přičemž alfentanil lze použít buď jako infuzi s cílenou kontrolou, nebo prostřednictvím pacientem řízené analgezie (Sim et al., 1996; Gallagher et al., 2000).

Piritramid (Dipidolor)

Piritramid působí jako silné analgetikum tím, že se váže na µ-opioidní receptory v centrálním nervovém systému. Ve srovnání s morfinem má piritramid podobný respiračně depresivní účinek, ale méně často vyvolává zvracení (SÚKL; Saarne, 1969). Doporučená jednotlivá dávka pro intravenózní podání pro děti je 0,05–0,1 mg/kg tělesné hmotnosti. Toto dávkování je doporučeno zejména v případech, kdy je nutný rychlý nástup účinku. Při intramuskulárním a subkutánním podání je doporučená dávka pro děti 0,05–0,2 mg/kg tělesné hmotnosti (SÚKL). Farmakokinetika piritramidu u dětí vykazuje výrazné rozdíly v závislosti na věku. U novorozenců dochází k pomalejšímu odbourávání piritramidu, takže by se měla podávat nižší dávka s delšími intervaly mezi dávkami. Naopak u kojenců a malých dětí je piritramid eliminován rychleji, takže jeho účinek trvá kratší dobu, a proto je potřeba častější podání (Saarne, 1969; Müller et al., 2006). Nežádoucí účinky piritramidu zahrnují ospalost, závratě, nevolnost, zvracení a respirační depresi. Méně časté jsou bradykardie, hypotenze. Při dlouhodobém užívání může vzniknout závislost a při náhlém vysazení abstinenční příznaky (SÚKL; Petrat et al., 1997).

Tramadol

Při volbě perorálního preparátu je doporučena dávka 50–100 mg á 6–8 hod, neměla by však za 24 hod přesáhnout 400 mg (Rodieux et al., 2018). U starších dětí je oblíbená kombinace slabých opioidů s paracetamolem nebo ibuprofenem.

Patient controlled analgesia (PCA)

PCA je metoda úlevy od bolesti, dobře snášená dětmi již od 5 let, mladší děti nemusí mít kognitivní schopnosti pro správné zvládání bolesti pomocí tohoto systému (Gandhi et al., 2010). Principem metody je kontinuální podávání bazální dávky léku prostřednictvím speciální pumpy, přičemž pacient může při pocitu průlomové bolesti aktivovat dávku bolusovou. U dětských pacientů s popáleninami je PCA zvláště užitečná pro zmírnění bolesti během ošetřování ran, což může být pro děti velmi stresující a nepříjemné. Nejpoužívanějším opioidním analgetikem a první metodou volby PCA u dětí je morfin (McDonald et al., 2001). Dávkuje se standardně základní infuze 4–8 µg/kg/hod s bolusovou dávkou 20 µg/kg minimálně po 5 min (Tobias et al., 1992).

Závěr

Použití opioidních analgetik v léčbě bolesti u dětských pacientů s popáleninami je nezbytnou součástí efektivního zvládnutí bolesti, zvláště v případech, kdy konvenční metody neposkytují dostatečnou úlevu. Přestože opioidy poskytují významnou úlevu od bolesti, je důležité pečlivě sledovat jejich dávkování a případné vedlejší účinky, zejména u dětských pacientů, kde mohou být rizika vyšší. Kombinace opioidů s dalšími analgetiky, jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky nebo paracetamol, se ukazuje jako účinná strategie pro zvýšení účinnosti léčby a snížení rizika komplikací. Důsledné monitorování pacientů a individuální přístup k léčbě jsou klíčové pro bezpečnou a úspěšnou terapii.

Literatura

1. BRESSOLLE F., KHIER S., ROCHETTE A. et al. Population pharmacokinetics of nalbuphine after surgery in children. Br J Anaesth 2011; 106(4): 558–565. doi: 10.1093/bja/aer001.
2. DIGIUSTO M., BHALLA T., MARTIN D. et al. Patient-controlled analgesia in the pediatric population: morphine versus hydromorphone. J Pain Res 2014; 7: 471–475. doi: 10.2147/JPR.S64497.
3. DOLEŽAL T., HAKL M., KOZÁK J. Metodické pokyny pro farmakoterapii bolesti. Přepracované vydání. Bolest 2009; 12(Suppl 2): 4–27.
4. EMOTO C., JOHNSON T. N., NEUHOFF S. et al. PBPK model of morphine incorporating developmental changes in hepatic OCT1 and UGT2B7 proteins to explain the variability in clearances in neonates and small infants. CPT Pharmacometrics Syst Pharmacol 2018; 7(7): 464–473. doi: 10.1002/psp4.12306.
5. GALLAGHER G., RAE C. P., KENNY G. N. C. et al. The use of a target-controlled infusion of alfentanil to provide analgesia for burn dressing changes. A dose finding study. Anaesthesia 2000; 55(12): 1159–1163. doi: 10.1046/j.1365-2044.2000.01712.x.
6. GANDHI M., THOMSON C., LORD D. et al. Management of pain in children with burns. Int J Pediatr 2010; 2010: 825657. doi: 10.1155/2010/825657.
7. GORESKY G. V., KOREN G., SABOURIN M. A. et al. The pharmacokinetics of alfentanil in children. Anesthesiology 1987; 67(5): 654–659. doi: 10.1097/00000542-198711000-00007.
8. GRIMSRUD K. N., LIMA K. M., TRAN N. K. et al. Characterizing fentanyl variability using population pharmacokinetics in pediatric burn patients. J Burn Care Res 2020; 41(1): 8–14. doi: 10.1093/jbcr/irz144.
9. HETTIARATCHY S., DZIEWULSKI P. ABC of burns: pathophysiology and types of burns. BMJ 2004; 328(7453): 1427–1429. doi: 10.1136/bmj.328.7453.1427.
10. JAILLON P., GARDIN M. E., LECOCQ B. et al. Pharmacokinetics of nalbuphine in infants, young healthy volunteers, and elderly patients. Clin Pharmacol Ther 1989; 46(2): 226–233. doi: 10.1038/clpt.1989.130.
11. KOWALSKI G., ZAWADZKI M., LEPPERT W. et al. Analgesic efficacy of sufentanil in dressings after surgical treatment of burn wounds. Burns 2021; 47(4): 880–887. doi: 10.1016/j.burns.2020.10.006.
12. KŘIKAVA I., KUBRICHT V., LEJČKO J. et al. Doporučený postup – léčba akutní pooperační bolesti. Anest Intenziv Med 2022; 33(2): 111–120. doi: 10.36290/aim.2022.019.
13. KUBICA-CIELIŃSKA A., ZIELIŃSKA M. The use of nalbuphine in paediatric anaesthesia. Anaesthesiol Intensive Ther 2015; 47(3): 252–256. doi: 10.5603/AIT.2015.0036.
14. KUŠNÍROVÁ J. Komplexní přístup k léčbě bolesti v paliativní péči. Med praxi 2020; 17(2): 88–92. doi: 10.36290/med.2020.017.
15. LOKAJ P. Léčba bolesti u dětí s nádorovým onemocněním. Pediatr praxi 2009; 10(6): 385–388.
16. LYNN A. M., NESPECA M. K., BRATTON S. L. et al. Nalbuphine. In: Pediatric Pain Management for Primary Care. Bethesda (MD): National Center for Biotechnology Information (US) 2003.
17. MACFIE A. G., MAGIDES A. D., REILLY C. S. Disposition of alfentanil in burns patients. Br J Anaesth 1992; 69(5): 447–450. doi: 10.1093/bja/69.5.447.
18. MATALOVÁ P., NAVRÁTILOVÁ D., PORUBA M. Stručný přehled farmakologických možností léčby bolesti u dětí. Prakt lékáren 2018; 14(2): 52–54. doi: 10.36290/lek.2018.010.
19. MAYO CLINIC. Nalbuphine (injection route). 2023. [online]. Dostupné z: https://www.mayoclinic.org/drugs-supplements/nalbuphine-injection-route/side-effects/drg-20074050.
20. MCDONALD A. J., COOPER M. G. Patient-controlled analgesia: an appropriate method of pain control in children. Paediatr Drugs 2001; 3(4): 273–284. doi: 10.2165/00128072-200103040-00004.
21. MELLO N. K., MENDELSON J. H., SHOLAR M. B. et al. Effects of the mixed mu/kappa opioid nalbuphine on cocaine-induced changes in subjective and cardiovascular responses in men. Neuropsychopharmacology 2005; 30(3): 618–632. doi: 10.1038/sj.npp.1300631.
22. MÜLLER C., KREMER W., HARLFINGER S. et al. Pharmacokinetics of piritramide in newborns, infants and young children in intensive care units. Eur J Pediatr 2006; 165(4): 229–239. doi: 10.1007/s00431-005-0021-z.
23. PECK M. D. Epidemiology of burns throughout the world. Part I: Distribution and risk factors. Burns 2011; 37(7): 1087–1100. doi: 10.1016/j.burns.2011.06.005.
24. PETRAT G., KLEIN U., MEISSER W. On-demand analgesia with piritramide in children a study on dosage specification and safety. Eur J Pediatr Surg 1997; 7(1): 38–41. doi: 10.1055/s-2008-1071046.
25. PUBCHEM. Sufentanil. 2025. [online]. Dostupné z: https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/Sufentanil.
26. PUTHUMANA J. S., NGAAGE L. M., BORRELLI M. R. et al. Risk factors for cooking-related burn injuries in children, WHO Global Burn Registry. Bull World Health Organ 2021; 99(6): 439–445. doi: 10.2471/BLT.20.279786.
27. RODIEUX F., VUTSKITS L., POSFAY-BARBE K. et al. When the safe alternative is not that safe: Tramadol prescribing in children. Front Pharmacol 2018; 9: 148. doi: 10.3389/fphar.2018.00148.
28. SAARNE A. Clinical evaluation of the new analgesic piritramide. Acta Anaesthesiol Scand 1969; 13(1): 11–19. doi: 10.1111/j.1399-6576.1969.tb00951.x.
29. SIM K. M., HWANG N. C., CHAN Y. W. et al. Use of patient-controlled analgesia with alfentanil for burns dressing procedures: a preliminary report of five patients. Burns 1996; 22(3): 238–241. doi: 10.1016/0305-4179(95)00121-2.
30. SÚKL. Souhrn údajů o přípravku DIPIDOLOR. [online]. Dostupné z: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/detail-reg/0241672.
31. SÚKL. Souhrn údajů o přípravku DZUVEO. [online]. Dostupné z: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0223009.
32. SÚKL. Souhrn údajů o přípravku FENTANYL TORREX. [online]. Dostupné z: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0230915.
33. SÚKL. Souhrn údajů o přípravku INSTANYL. [online]. Dostupné z: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0219020.
34. SÚKL. Souhrn údajů o přípravku MORPHIN BIOTIKA 1%. [online]. Dostupné z: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0001125.
35. SÚKL. Souhrn údajů o přípravku NALBUPHIN ORPHA. [online]. Dostupné z: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0118656.
36. SÚKL. Souhrn údajů o přípravku RAPIFEN. [online]. Dostupné z: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/detail-reg/0241679.
37. SÚKL. Souhrn údajů o přípravku SEVREDOL 20 mg. [online]. Dostupné z: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0041737.
38. SÚKL. Souhrn údajů o přípravku SUFENTA. [online]. Dostupné z: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/detail-reg/0241680.
39. TOBIAS J. D., BAKER D. K. Patient-controlled analgesia with fentanyl in children. Clin Pediatr (Phila) 1992; 31(3): 177–179. doi: 10.1177/000992289203100310.
40. TOLIA V. N., PATRICK S. W., BENNETT M. M. et al. Increasing incidence of the neonatal abstinence syndrome in U.S. neonatal ICUs. N Engl J Med 2015; 372(22): 2118–2126. doi: 10.1056/NEJMsa1500439.
41. TOURTIER J. P., RAYNAUD L., MURAT I. et al. Audit of protocols for treatment of paediatric burns in emergency departments in the Île de France. Burns 2010; 36(8): 1196–1200. doi: 10.1016/j.burns.2010.07.004.
42. VAN DER HEIJDEN M. J. E., DE JONG A., RODE H. et al. Assessing and addressing the problem of pain and distress during wound care procedures in paediatric patients with burns. Burns 2018; 44(1): 175–182. doi: 10.1016/j.burns.2017.07.004.

MUDr. Júlia Bartková, MBA, MPH^1,2
MUDr. Veronika Přichystalová³
Sandra Harasková²
MUDr. Ria Hrušovská²
¹Klinika popálenin a plastické chirurgie FN Brno
²LF MU v Brně
³Chirurgické oddělení, Nemocnice Ivančice, p.o.