Křehký senior

Souhrn: Cílem výzkumného projektu s názvem „Specifická ošetřovatelská péče o křehkého seniora“ bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o křehkého seniora a zjistit využití hodnoticích nástrojů v klinické praxi, případně nalézt nejvhodnější nástroj pro hodnocení křehkosti seniorů. Výzkum měl kvantitativní charakter a byly v něm použity hodnoticí testy: SPPB pro zhodnocení fyzické zdatnosti, dotazník SARC-F pro zjištění stupně sarkopenie a kritéria křehkosti podle Friedové. Testování probíhalo anonymně a na dobrovolné bázi. Data byla zpracována pomocí tabulek a grafů, k ověření hypotéz byl využit Chí-kvadrát test a korelační analýza. Cílem projektu byla včasná identifikace křehkého pacienta ve zdravotnických zařízeních a nalezení vhodného hodnoticího nástroje pro klinickou praxi.

Klíčová slova: senior, soběstačnost, hodnoticí nástroje, geriatrie, ošetřovatelství

Frail senior

Summary: The aim of the research project entitled “Specific Nursing Care for a Frail Senior” was to map the specifics of nursing care for frail older adults and to determine the use of assessment tools in clinical practice, or to identify the most appropriate tool for evaluating frailty in seniors. The research was conducted using a quantitative design, employing the following assessment tools: SPPB to assess physical fitness, SARC-F questionnaire to determine the degree of sarcopenia, and Fried’s frailty criteria. Testing was anonymous and entirely voluntary. Data were analyzed using tables and graphs; hypotheses were tested with the Chi-square test and correlation analysis. The project aimed at the early identification of frail patients in healthcare settings and the selection of a suitable assessment tool for clinical practice.

Key words: older adult, self-care, assessment tools, geriatrics, nursing

Úvod

Nejpočetnější věková skupina obyvatelstva České republiky, která je v současné době v produktivním věku, za pár desítek let odejde do penze. Tím se rapidně zvýší počet seniorů i jejich přítomnost ve zdravotnických zařízeních. Je potřeba, abychom na tuto situaci byli připraveni, tedy abychom i zvedli povědomí o tom, co stárnutí ze zdravotního hlediska přináší. Stařecká či také geriatrická křehkost je celý soubor příznaků, které mají za následek úbytek svalové hmoty a řídnutí kostí, což vede k větší náchylnosti k pádům a úrazům. Pády jsou nejčastějším důvodem, proč se senioři ocitají v nemocničním prostředí. Jedním z preventivních opatření je provádění geriatrických hodnoticích testů, pomocí kterých můžeme nastavit péči tak, abychom zabránili vzniku příznaků geriatrické křehkosti nebo abychom zpomalili její progres.

Geriatrická křehkost

Geriatrická křehkost (frailty) se řadí mezi nejčastější příčiny disability ve stáří. Je to stav, při němž dochází k poklesu zdatnosti, odolnosti vůči zátěži a schopnosti organizmu přizpůsobit se. Zvyšuje se potřeba zdravotní péče, zhoršují se prognózy již diagnostikových onemocnění a objevují se komplikace s tím spojené. Jedná se o progresivní onemocnění. Může vyústit až v imobilizační syndrom, který může mít za následek i smrt následkem komplikací, např. pádů. V devadesátých letech 20. století se v rámci studie L. P. Friedové a jejích spolupracovníků podařilo ujasnit problematiku geriatrické křehkosti a její zhodnocení (Kalvach et al., 2012). Zároveň se jedná o stav, který je neléčitelný, ale lze zmírnit či pozitivně ovlivnit jeho projevy (Nováková, 2012). Zahrnuje především výraznější neúmyslný úbytek na váze, únavu či rychlou ztrátu energie a ztrátu svalové tkáně. Sarkopenie se nejdříve projevuje na svalech hrudníku, horních a následně dolních končetinách (Holmerová, 2015).

Cíle a metodika

Cílem výzkumného šetření byla včasná identifikace křehkého pacienta ve zdravotnických zařízeních a nalezení vhodného měřicího nástroje pro klinickou praxi. Využity byly hodnoticí testy: SPPB pro zhodnocení fyzické zdatnosti seniorů, dotazník SARC-F pro zjištění rizika sarkopenie a kritéria pro hodnocení křehkosti dle Friedové. Šetření bylo realizováno v domově pro seniory, kde bylo testováno 60 seniorů starších 70 let.

Metody hodnocení geriatrického pacienta

Krátká baterie pro testování fyzické zdatnosti seniorů (SPPB – short physical perfomance battery) se využívá k hodnocení geriatrické křehkosti, konkrétně k hodnocení jejich fyzické zdatnosti, obratnosti, neuromotorické koordinace a udržení stability. Testování je velmi jednoduché a není k tomu potřeba žádné speciální instrumentárium. Vyšetření rychlosti chůze je jeden z nejdůležitějších ukazatelů mobility a dle výsledku testu lze zvážit přítomnost či stadium sarkopenie. Průzkumy dokázaly, že lidé chodící rychleji mají nižší mortalitu než lidé s pomalejší chůzí. V České republice se s tímto testem v praxi zatím moc nesetkáme, přitom byl zveřejněn již v roce 1994. V České republice se využívá zkrácená a jednodušší obdoba SPPB, tzv. get up and go test (Berková et al., 2013; Kuckir et al., 2016).

Posuzovány jsou tři oblasti, které jsou hodnoceny 0–4 body. Maximální počet bodů je 12 a jakékoliv nižší skóre ukazuje na zhoršení fyzické zdatnosti. V první oblasti se hodnotí, zda pacient dokáže stát ve stoji spojeném, semitandemovém a tandemovém. Měl by takto setrvat 10 s, pokud pacient neudrží pozici ani ve spojeném stoji po určenou dobu, nepokoušíme se o další náročnější pozice. V další části testu u pacienta zkoumáme, za jaký čas ujde vzdálenost 4 m. Důležité je, aby pacient šel svou obvyklou rychlostí a nesnažil se chvátat. Rychlost chůze změříme 2× a zaznamenáme kratší ze dvou časů, přičemž ideální výsledek činí čas pod 4,82 s. Poslední část je zaměřena na svalovou sílu dolních končetin a neuromotorickou koordinaci. Pacient má za úkol 5× vstát ze židle, pokud možno co nejrychleji. Ruce jsou zkříženy na prsou, aby si jimi pacient nemohl pomáhat. Adekvátní čas, který svědčí o dobré fyzické zdatnosti, je ≤ 11,19 s (Berková et al., 2013).

Fried frailty criteria (FFC) byla vydána v roce 2001. Jedná se o nástroj hodnocení geriatrické křehkosti na základě posouzení 5 fyzických oblastí, mezi které se řadí úbytek tělesné hmotnosti, vyčerpanost, snížená fyzická aktivita, slabost a pomalost. Pokud má pacient alespoň ve 3 zkoumaných oblastech deficit, je na něho pohlíženo jako na křehkého (Doležalová et al., 2019).

Z výzkumu Bienieka et al. (2016), ve kterém se zaměřili na souvislost mezi komorbiditami a výskytem křehkosti, vyplývá, že FFC je užitečné při hodnocení geriatrické křehkosti a je toho názoru, že by měla být zahrnuta do komplexního geriatrického hodnocení CGA (comprehensive geriatric assessment). Při praktické aplikaci testu jsme však narazili na několik překážek. Pacient musí být natolik zdatný a orientovaný, aby zvládl vyplnit dotazník, provést test na sílu stisku a ujít požadovanou vzdálenost. Z tohoto důvodu bylo možno testy provést jen u 65 % zkoumaných pacientů, přičemž kognitivní porucha a nemožnost chůze byly hlavní důvody nemožnosti provedení úplného hodnocení. Stále se však jedná o účinný nástroj detekce křehkosti (Bieniek et al., 2016).

Fyzickou křehkost pacientů lze identifikovat využitím metody hodnocení geriatrického pacienta

Identifikaci křehkého pacienta lze nejsnadněji provést pomocí hodnoticích nástrojů k tomu určených. Byly vybrány testy: SPPB – krátká baterie pro testování fyzické zdatnosti seniorů, kritéria pro hodnocení křehkosti seniorů podle Friedové a dotazník SARC-F pro zhodnocení rizika sarkopenie.

V průběhu sběru dat se test SPPB z vybraných hodnoticích testů ukázal jako nejvíce časově i fyzicky náročný. Jeho provedení u seniorů trvalo cca 10 min, jelikož se pro většinu respondentů jednalo o test fyzicky náročnější a mezi jednotlivými úlohami si potřebovali udělat krátkou přestávku. Seniorům dělala největší problém úloha, při které se měli zvedat ze sedu na židli bez použití rukou. Výsledky ukázaly, že z celkového počtu 60 respondentů mělo dobrou fyzickou zdatnost pouze 10 seniorů (SPPB celkem 10–12 bodů), rovněž 10 seniorů mělo sníženou fyzickou zdatnost (SPPB celkem 7–9 bodů) a zbylých 40 respondentů bylo na základě výsledků označeno za křehké (SPPB celkem ≤ 6 bodů), toto skóre znamená vysoké riziko funkční nesoběstačnosti a současně naznačuje přítomnost nebo vysokou pravděpodobnost sarkopenie. Berková et al. (2013) ve své pilotní studii testovali SPPB na výzkumném vzorku 145 osob, 35 osob (24,1 %) bylo fyzicky zdatných, 21 osob (14,5 %) mělo sníženou fyzickou zdatnost a 89 osob (61,4 %) bylo označeno za křehké. V závěru udávají vysokou korelaci s kognitivním stavem seniora, nutricí a mírou soběstačnosti. Zároveň říká, že baterii SPPB lze spolehlivě využít v praxi k identifikaci seniorů, kterým buďto hrozí riziko vzniku geriatrické křehkosti, nebo kteří již mají rozvinutou fragilitu (-Berková et al., 2013). Gómez et al. (2013), jejichž výzkum se zabýval spolehlivostí SPPB v praxi, udávají, že na základě výsledků je test vysoce spolehlivý v klinické praxi pro zhodnocení fyzické výkonnosti respondentů.

Při provádění hodnoticího testu Kritéria pro hodnocení křehkosti seniorů podle Friedové bylo znát, že je test pro seniory méně náročný. Nejtěžší byla pro respondenty otázka č. 2, která se ptala na jejich pocit únavy/vyčerpanosti v rozmezí týdne. Bylo vidět, že nad odpovědí opravdu přemýšlejí a snaží se si uplynulý týden zhodnotit. Z celkového počtu 60 respondentů bylo 15 (25 %) bez rizika vzniku křehkosti, u 28 seniorů (46,7 %) hrozí riziko vzniku fragility a u 17 seniorů (28,3 %) byla již odhalena geriatrická křehkost. Nejrizikovější položkou byla rychlost chůze, 65 % dotazovaných seniorů trvala chůze na 4,6 m déle, než je doporučený čas stanovený pro jejich výšku a pohlaví. Při testování síly stisku ruky byla svalová slabost prokázána u 33 respondentů (55 %). Bieniek et al. (2016) se ve své studii zaměřili na kompletní geriatrické hodnocení seniorů a provedení testu Kritéria pro hodnocení křehkosti seniorů dle Friedové. Celkem se studie zúčastnilo 500 respondentů. Při schraňování dat se však setkali s překážkami, kdy nebylo možné u respondenta provést/zodpovědět všech pět oblastí hodnocení. Konkrétně bylo možné provést celý test u 65 % seniorů. U zbylých 35 % seniorů nebylo možné zodpovědět/provést úkony z důvodu vyššího věku, výskytu demence či onemocnění pohybového aparátu. Největším problémem se ukázala být otázka na téma ztráty hmotnosti. Celkem u 137 pacientů nebylo možné na ni odpovědět kvůli chybějícím údajům hodnot váhy před jedním rokem. Z celkového počtu 500 respondentů obdrželo 3 a více bodů 271 seniorů (54,2 %), kteří tudíž byli označeni za křehké. Účinnost testu Friedové v diagnostice geriatrické křehkosti i navzdory občasným problémům při zodpovídání otázek či provádění úkonů je vysoce spolehlivá.

Při vyplňování dotazníku SARC-F byla výhodou jeho časová nenáročnost, kdy byl dotazník s respondenty vyplněn do 2 min. Při otázce, která se dotazovala na výskyt pádu u seniorů v uplynulém roce, bylo nutné nahlédnout do ošetřovatelské dokumentace ve vybraném domově pro seniory z důvodu poruch paměti respondentů nebo výskytu demence. Na otázky z dotazníku bylo možné odpovědět i na základě vlastního objektivního zhodnocení seniora. Z celkového počtu 60 respondentů bylo 29 seniorů (48 %) shledáno jako vysoce rizikoví ke vzniku sarkopenie a u 31 seniorů (52 %) bylo dle výsledků zjištěno nízké nebo žádné riziko vzniku sarkopenie. Zároveň bylo zjištěno, že ženy jsou více náchylné ke vzniku sarkopenie něž muži. Z 29 respondentů, u kterých bylo zjištěno vysoké riziko sarkopenie, bylo 24 žen a 5 mužů.

Bahat et al. (2022) se ve své studii zaměřili na porovnání SARC-F testu s dalšími screeningovými testy sarkopenie. V nynější podobě se jedná o nejdoporučovanější test ve zkoumané oblasti. Má ale nízkou až střední citlivost k detekci sarkopenie. Studie ukázala, že citlivost může být zvýšena upravením hodnot zkoumaných oblastí či kombinací s dalšími screeningovými testy, které by jeho účinnost zvýšily. Zároveň byl dotazník SARC-F navržen jako vhodný test na detekci křehkosti (Bahat et al., 2022). Bahat et al. (2021) se ve své další studii zaměřili na porovnání SARC-F a testu Fried score, přičemž oba hodnoticí testy byly použity k prokázání křehkosti u testovaných seniorů. Vycházeli z popisu Friedové et al., kde je vyjádřen úzký vztah mezi sarkopenií a křehkostí.

Závěr

Identifikace pacienta v nemocničním zařízení se spolehlivě dá provést za použití vybraných hodnoticích nástrojů. Z výsledků vyplynulo, že testy SPPB, Fried score i SARC-F jsou vysoce spolehlivé v diagnostice geriatrické křehkosti. Výzkumný soubor nebyl zdaleka tak velký, aby data vypovídala o stavu seniorské populace, ale spolehlivost testů byla prokázána. Z hlediska časové náročnosti je vhodné využít spíše Fried score či SARC-F. SPPB bylo časově náročnější než předešlé dva testy a bylo i náročné pro některé seniory z hlediska fyzické kondice. Dalším problémem by mohlo být, že k provedení testu dle Friedové je zapotřebí využití dynamometru, který nemusí každé zařízení poskytující zdravotnickou péči vlastnit. Osobně bych se tedy nejvíce přikláněla k dotazníku SARC-F. Nelze zcela určit, který z testů je nejvhodnější či nejspolehlivější v klinické praxi, ale jsem toho názoru, že by se tyto testy, nebo alespoň některý z nich, měly zavést do komplexního geriatrického hodnocení a měly by být prováděny pravidelně v zařízeních poskytujících zdravotnickou péči.

Literatura

1. ALQAHTANI B. A., NASSER T. A. Assessment of frailty in Saudi community – dwelling older adults: validation of measurements. Ann Saudi Med 2019; 39(3): 197–204. doi: 10.5144/0256-4947.2019.197.
2. BAHAT G., ERDOĞAN T., İLHAN B. SARC-F and other screening tests for sarcopenia. Curr Opin Clin Nutr Metab Care 2022; 25(1): 37–42. doi: 10.1097/MCO.0000000000000801.
3. BERKOVÁ M., TOPINKOVÁ E., MÁDLOVÁ P. et al. „Krátká baterie pro testování fyzické zdatnosti seniorů“: pilotní studie a validizace testu u starších osob v České republice. Vnitř lék 2013; 59(4): 256–263.
4. BIENIEK J., WILCZYŃSKI K., SZEWIECZEK J. Fried frailty phenotype assessment components as applied to geriatric inpatients. Clin Interv Aging 2016; 11: 453–459. doi: 10.2147/CIA.S101369.
5. CRUZ-JENTOFT A. J., BAHAT G., BAUER J. et al. Sarcopenia: revised European consensus on definition and diagnosis. Age and Ageing 2019; 48(1): 16–31. doi: 10.1093/ageing/afy169.
6. ČELEDOVÁ L., KALVACH Z., ČEVELA R. Úvod do gerontologie. Praha: Nakladatelství Karolinum 2016.
7. ČEVELA R., ČELEDOVÁ L., KALVACH Z. et al. Sociální gerontologie: východiska ke zdravotní politice a podpoře zdraví ve stáří. Praha: Grada Publishing 2014.
8. DOLEŽALOVÁ J., TÓTHOVÁ V. Vybrané nástroje pro hodnocení geriatrické křehkosti. Geri a Gero 2019; 8(3): 125–129.
9. GÓMEZ J. F., CURCIO C. L., ALVARADO B. et al. Validity and reliability of the Short Physical Performance Battery (SPPB): a pilot study on mobility in the Colombian Andes. Colomb Med 2013; 44(3): 165–171.
10. GURALNIK J. M., SIMONSICK E. M., FERRUCCI L. et al. A short physical performance battery assessing lower extremity function: association with self-reported disability and prediction of mortality and nursing home admission. J Gerontol 1994; 49(2): -M85–M94. doi: 10.1093/geronj/49.2.m85.
11. HOLMEROVÁ I. Dlouhodobá péče: geriatrické aspekty a kvalita péče. Praha: Grada Publishing 2015.
12. KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., HOLMEROVÁ I. et al. Křehký pacient a primární péče. Praha: Grada Publishing 2012.
13. KUCKIR M., VAŇKOVÁ H., HOLMEROVÁ I. et al. Vybrané oblasti a nástroje funkčního geriatrického hodnocení. Praha: Grada Publishing 2017.
14. MALMSTROM T.K., MORLEY J. E. SARC-F: A simple questionnaire to rapidly diagnose sarcopenia. J Am Med Dir Assoc 2013; 14(8): 531–532. doi: 10.1016/j.jamda.2013.05.018.
15. ONDRUŠOVÁ J., KRAHULCOVÁ B. Gerontologie pro sociální práci. Praha: Nakladatelství Karolinum 2020.
16. TOPINKOVÁ E. Sarkopenie, revidovaná evropská diagnostická kritéria 2018. Geri a Gero 2019; 8(1): 14–19.
17. VÁGNEROVÁ T. Výživa v geriatrii a gerontologii. Praha: Nakladatelství Karolinum 2020.

 

Bc. Karolína Frischová¹
Mgr. Helena Michálková, Ph.D.^2,3
1 Oddělení úrazové chirurgie – Traumatologie JIP, Nemocnice České Budějovice a.s.
² Geriatrická klinika 1. LF UK, Praha
³ Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

 

 

• tisk
• předplatit si