Psychologické aspekty personalizace radiačních masek v onkologii

Souhrn: Radioterapie je nedílnou součástí léčby dětských onkologických pacientů, přičemž při ozařování nádorů centrálního nervového systému je nutná přesná imobilizace pomocí fixačních masek. Na Klinice radiační onkologie v Masarykově onkologickém ústavu je ročně ozářeno až 50 dětských pacientů. Fixační masky mohou být pro děti zdrojem nepohodlí, stresu a úzkosti. Tento článek představuje přístup, který využívá personalizaci masek formou malování a dekorací s cílem zlepšit psychický komfort pacientů a podpořit jejich spolupráci během léčby. Zapojením dítěte do výběru motivu a výzdoby masky dochází k transformaci této technické pomůcky v osobní a symbolický předmět, který podporuje pocit kontroly, redukuje anxietu a usnadňuje adaptaci na náročné léčebné prostředí. Článek zdůrazňuje význam psychologických mechanizmů a role terapeutického prostředí v komplexní péči o pediatrické onkologické pacienty. Personalizovaná maska se tak stává nejen prostředkem fixace, ale i nástrojem psychické podpory a rezilience v průběhu onkologické léčby.

Klíčová slova: radioterapie, pediatrická onkologie, fixační maska, psychologická intervence, úzkost

Psychological aspects of personalizing radiation masks in oncology

Summary: Radiotherapy is an integral part of the treatment of pediatric oncology patients, and when irradiating tumors of the central nervous system, precise immobilization using fixation masks is necessary. Up to 50 pediatric patients are irradiated at the Department of Radiation Oncology at the Masaryk Institute of Oncology annually. Fixation masks can be a source of discomfort, stress, and anxiety for children. This article presents an approach that uses the personalization of masks in the form of painting and decorations to improve the psychological comfort of patients and encourage their cooperation during treatment. By involving the child in the selection of the motif and decoration of the mask, this technical aid is transformed into a personal and symbolic object that supports a sense of control, reduces anxiety, and facilitates adaptation to a demanding treatment environment. The article emphasizes the importance of psychological mechanisms and the role of the therapeutic environment in comprehensive care for pediatric oncology patients. The personalized mask thus becomes not only a means of fixation, but also a tool for psychological support and resilience during cancer treatment.

Key words: radiotherapy, pediatric oncology, fixation mask, psychological intervention, anxiety

Úvod

Radioterapie představuje nedílnou součást multimodální léčby malignit v dětském věku. Mezi nejčastěji ozařované diagnózy u pediatrických pacientů patří nádory centrálního nervového systému, zejména meduloblastomy, ependymomy, gliomy a lymfomy. Při ozařování těchto nádorů je nezbytné zajištění přesné a reprodukovatelné polohy pacienta, čehož se dosahuje použitím termoplastických fixačních masek. Tyto masky pevně fixují oblast hlavy a obličeje, což však může být pro dítě nepříjemné a psychologicky zatěžující (Nixon et al., 2018). Pediatričtí pacienti tvoří specifickou skupinu, u níž je třeba zohlednit vývojová a psychologická specifika. Fixace obličeje, vnímaná často jako invazivní nebo zastrašující, může vyvolávat úzkost, neklid či nespolupráci během ozařování, to může negativně ovlivnit kvalitu imobilizace a tím i přesnost samotné radioterapie. Personalizace masek prostřednictvím malování, dekorací či motivů vybraných samotným dítětem se ukazuje jako jednoduchý, avšak efektivní způsob, jak zmírnit stresovou reakci a podpořit pozitivní přístup k léčbě. Tato intervence může významně ovlivnit psychologický komfort pacienta a zároveň podpořit terapeutickou spolupráci během celého ozařovacího procesu.

Radioterapie dětí

Radioterapie u pediatrických pacientů představuje vysoce specializovanou modalitu onkologické léčby. Vzhledem k vysokému výskytu nádorů centrálního nervového systému v dětském věku (např. meduloblastom, ependymom, gliom) se ozáření těchto lézí často realizuje ve fixační masce, která zajišťuje přesnou a stabilní polohu hlavy během léčby. Při plánování a realizaci radioterapie je zásadní individuální přístup, který zohledňuje věk, psychický stav a vývojovou úroveň dítěte. Klíčovou roli sehrává schopnost zdravotnického personálu, zejména radiologických asistentů, vytvořit důvěrné a podpůrné prostředí, které pacientovi i jeho rodině umožní zvládat opakované návštěvy ozařovacího pracoviště s co nejmenším psychickým zatížením. Standardní léčebný režim zahrnuje denní frakcionaci (5× týdně) po dobu 3–6 týdnů v závislosti na diagnóze a léčebném protokolu. Samotná frakce trvá přibližně 15–20 min. Během ozáření pacient leží v supinační poloze, hlava je umístěna v imobilizační kolébce a zafixována termoplastickou maskou připevněnou ke stolu. Tato forma imobilizace je nezbytná pro zajištění reprodukovatelnosti ozařovací polohy a minimalizaci pohybu během aplikace dávky. Přestože je ozařování bezbolestné, právě pevná fixace může být pro některé děti zdrojem diskomfortu a psychického stresu (Liu et al., 2023; Knab et al., 2007; Zitterbartová, 2018).

Malování masek

Fixační masky na Klinice radiační onkologie v Masarykově onkologickém ústavu jsou z termoplastického materiálu, a to konkrétně od firmy Orfit. Nahřívají se v horkovzdušné peci na CT simulátoru, kde jsou pak po změknutí vlivem horka tvarovány na hlavu pacienta. U dětí je tento proces náročný, jelikož musí vydržet ležet nehybně v dané poloze a snést i teplo sálající z nahřáté masky, zatímco se tvaruje. U malých dětí či u pacientů s neurologickým postižením probíhá pak plánování radioterapie a samotné ozáření často v celkové anestezii. Jakmile je maska dostatečně tvrdá a pevná, provede se plánovací CT. Poté je maska připravena k ozdobení a malování. Dětský pacient má již od konzilia možnost se s maskou a ozařováním seznámit, ať už ve formě ukázky masky v ambulanci, nebo ve formě spe-ciálního animovaného videa pro děti, kterým Klinika radiační onkologie disponuje. Dítě si tak může promyslet dopředu, jak by chtělo svou masku mít pomalovanou. Na CT simulátoru nám pak svou volbu sdělí a masku dle jeho přání pomalujeme. Na malování používáme akrylové barvy, které na termoplastu dobře drží a nejsou na olejové bázi. K dozdobení občas využíváme i samolepky, třpytky či papírové doplňky, jako jsou psí ouška, čepice nebo čelenky. Preference dětí jsou většinou pohádkové postavičky, superhrdinové a zvířátka.

Psychologické aspekty namalovaných masek

Výše popsaný proces přípravy na radioterapii i samotná léčba představují pro děti v nemocničním prostředí bez pochyby náročnou zkušenost. Být v nemocnici s cizími lidmi, nasazovat si na tvář nejdřív teplou hmotu a následně obepínající věc může potencovat úzkostné reakce, strach z prostředí a opakovaným vystavením vytvářet odpor projevující se často psychosomatickými potížemi, jako jsou bolesti hlavy, břicha apod. Následně může podporovat generalizaci úzkostné reaktivity nebo se může podílet na rozvoji depresivního ladění (Svoboda et al., 2023). Někdy tímto způsobem vzniká dobře známý syndrom bílého pláště.

Téma, kterému je článek věnován, se něčím vrací k magickým aspektům masek, jak je lidstvo zná a používá od počátků. Masky byly a jsou nezbytnou součástí rituálů napříč celým světem. Hrají významnou roli v tom, jak si člověk osvojuje aspekty vyšších sil a může být v kontaktu s tím, co představuje pomoc, nebo přináší, co potřebuje (Campbell, 2007). Jako příklad si můžeme uvést jak pro nás známé období karnevalů, tak i Halloween, který je častější v zahraničí. V roce 1994 byl v kinech film Maska. Jim Carrey hrál úředníka, který najde starobylou masku, a když si ji nasadí, změní se v opak toho, kým ve skutečnosti byl – nešťastným osamělým mužem. Rázem je zábavný, má nadpřirozené schopnosti a kouzlo pro ženy. Co mu to ta maska vlastně dala? Jde o proces proměny. O proměnách mluvíme ale ve více aspektech. Ten manifestní je, že se radiologická pomůcka transformuje díky barvám a schopnostem malujícího na pohádkovou bytost, na něco hezkého. Latentní, tj. skrytá proměna spočívá v tom, jak se takhle upravená maska spolu s dalšími faktory v rámci léčby využívá, čemu pomáhá a co umožňuje. Nejde jenom o líbivý obrázek, ale i o psychologický nástroj napomáhající léčbě a psychickému stavu pacienta.

Když má dítě možnost si zvolit, co na masce bude mít, může na léčbě tímto způsobem participovat. Je to pozvání ke spoluúčasti a vystoupení z pasivní pozice, ve které pacient běžně je a která bývá zdrojem negativního prožívání. Je to kooperace s personálem a současně se tím posiluje léčebný vztah, který potom napomáhá přijetí léčby a jejímu průběhu. Když si dítě vybere motiv a ten se přenese na masku, dochází k tomu, čemu se v psychologii říká projekce (Freud, 2006). Jde o mechanizmus promítnutí vlastního psychického obsahu někam ven. Tímto způsobem se vztahujeme prakticky ke všemu. Dítě si takhle masku obsadí a následně se s přeneseným obsahem do masky může identifikovat. Může ji přijmout, protože je již „jeho“. Je to něco známého a bližšího, je to součástí jeho malého vesmíru. Personalizovaná maska, předmět zahrnutý do dětského světa, slouží i jako tzv. přechodový objekt. Je to objekt, ke kterému má dítě vazbu a současně mu pomáhá zvládat separaci od blízkých, nejčastěji rodičů (Winnicott, 2018). Masku si po skončení léčby děti často vezmou domů a tam potom její úloha pokračuje a připomíná prožitou hrdinskou zkušenost. Můžeme si představit třeba Jakuba nebo Klárku, jak musí do nemocnice. Má strach, neví, co dělat, a cítí se tam sám/sama. Není v tu chvíli v kontaktu se svou spontánní, hravou a odvážnou částí, jak ho známe ze školky nebo školy. Na druhou stranu jejich hrdinové Avatar nebo Beruška ale strach nemají. Když si potom Kuba nasadí masku svého hrdiny, stane se jím. Převezme na sebe to, co pro něj tato postava reprezentuje. Stane se Avatarem a dříve zúzkostňující situace je tak zvládnutelnější. Přesně tak, jak by byla pro Avatara nebo Berušku. A přesně tak, jak to kdysi dělali i naši předkové a lidi na celém světě a získávali tak sílu bohů, kterou potřebovali nebo ji chtěli přivolat (Campbell, 2007).

Mluvili jsme dosud jen o maskách samotných. Mohlo by to budit dojem, že stačí namalovat masku a pomůžeme pacientům. To je sama o sobě milá aktivita, ale izolovaně sotva přenosná. Samotný předmět (maska) a způsob použití tam, kde mají prostor, a dále psychologické mechanizmy jsou faktory, které ale nejsou oddělitelné od aspektů prostředí. Jsou to ty, které rámcují to, aby mohly jak maska, tak psychologie fungovat. V rámci aspektů prostředí jde o kombinaci, která vytváří bezpečný setting, v němž může léčba úspěšně proběhnout. Zmiňovali jsme již navázání kontaktu a následné provázení procesem, kde má místo i vytvoření masky. K tomu patří také trpělivé naslouchání a následně vysvětlování (edukace), ujištění a podpora. Během samotných intervencí přetrvává spojení mezi pacientem a ošetřujícím personálem, fyzicky v blízkosti nebo během záření přes reproduktor. Pacient tam není sám a je přijímán. Pomoc dospělého má význam i při tzv. kontejnování (schopnosti obsáhnout a podržet obtížné obsahy a pocity, se kterými si nezralá dětská psychika neporadí). Kromě samotné radioterapie je tam i možnost fyzické podpory, např. chytit za ruku, přičemž právě fyzický kontakt a psychická podpora výrazně redukují pocit ohrožení a anxietu (Engvall et al., 2018; O’Connor et al., 2019; Forbes et al., 2023; Melesse et al., 2022; McCoola et al., 2023).

Všechny faktory dohromady vytváří funkční celek, který dovoluje nahradit disociaci pacienta pocitem spojení a kontaktem, paralyzující úzkost přijatelným strachem a obavami, samotu někým, kdo tam je se mnou a vnímá, dívá se. Zapojení a pozvání k účasti místo bezmoci. Tak se nám postupně odkrývá obraz působící směsi psychologických mechanizmů, předmětu umožňujícího dát tyto síly do pohybu a podpůrného a bezpečného prostředí, ve kterém se z hmoty stává maska, z masky hrdina a z nemocného dítěte odvážné, které prochází svou hrdinskou cestu onkologickou léčbou (Ali, 2018).

Závěr

Personalizace radiačních masek u pediatrických pacientů představuje jednoduchý, avšak hluboce účinný způsob, jak zpříjemnit a zlidštit náročný proces onkologické léčby. Možnost výběru vzhledu masky, její výzdoba a začlenění do dětského světa hrdinů a fantazie přináší nejen estetický prvek, ale především významnou psychologickou oporu. Takto upravená maska se stává nástrojem transformace – z nežádoucího a nepříjemného objektu v předmět s osobním významem, který pomáhá dítěti lépe zvládat stres, strach a nepohodlí spojené s léčbou.

Zapojení dětského pacienta do tvorby a rozhodování se podporuje jeho aktivní roli v léčbě, čímž dochází k posílení pocitu kontroly, autonomie a spolupráce s terapeutickým týmem. Výsledkem je bezpečné prostředí, kde se nemocné dítě nemusí cítit bezmocné, ale naopak vnímané, slyšené a podporované.

Psychologický přínos personalizovaných masek tak přesahuje jejich původní funkci – stávají se symbolem odvahy, prostředkem zvládání obtížných emocí a součástí hrdinské cesty dítěte onkologickou léčbou. Tato praxe si proto zaslouží své pevné místo v komplexní péči o dětské onkologické pacienty.

Literatura

1. ALI H. We can be heroes: the masks putting children with cancer at ease. 2018. [online]. Avaliable from: https://www.theguardian.com/healthcare-network/2018/jan/31/masks-children-cancer-radiotherapy-leeds.
2. BECK K. Special superhero and cartoon masks bring joy to pediatric patients. 2018. [online]. Available from: https://healthier.stanfordchildrens.org/en/special-radiation-therapy-masks/.
3. CAMPBELL J. Tvořivá mytologie: masky bohů. Praha: Pragma 2007.
4. ENGVALL G., LINDH V., MULLANEY T. et al. Children’s experiences and responses towards an intervention for psychological preparation for radiotherapy. Radiat Oncol 2018; 13(1): 1–12. doi: 10.1186/s13014-017-0942-5.
5. FORBES E., BAKER A. L., BRITTON B. et al. A systematic review of nonpharmacological interventions to reduce procedural anxiety among patients undergoing radiation therapy for cancer. Cancer Med 2023; 12(20): 20396–20422. doi: 10.1002/cam4.6573.
6. FREUD A. Já a obranné mechanismy. Praha: Portál 2006.
7. KNAB B., CONNELL P. P. Radiotherapy for pediatric brain tumors: when and how. Expert Rev Anticancer Ther 2007; 7(12 Suppl): S69–S77. doi: 10.1586/14737140.7.12s.S69.
8. LIU K. X., HAAS-KOGAN D. A., ELHALAWANI H. Radiotherapy for primary pediatric central nervous system malignancies: current treatment paradigms and future directions. Pediatric Neurosurg 2023; 58(5): 356–366. doi: 10.1159/000533777.
9. MCCOOLA B., OUTHWAITE J. A., LATHOURAS M. et al. An evaluation of the use and efficacy of behavioural therapy when treating paediatric patients with radiation therapy. J Med Radiat Sci 2023; 70(4): 436–443. doi: 10.1002/jmrs.705.
10. MELESSE T. G., CHAU J. P. C., NAN M. A. Effectiveness of psychosocial interventions on health outcomes of children with cancer: a systematic review of randomised controlled trials. Eur J Cancer Care 2022; 31(6): e13695. doi: 10.1111/ecc.13695.
11. NIXON J. L., CARTMILL B., TURNER J. et al. Exploring the prevalence and experience of mask anxiety for the person with head and neck cancer undergoing radiotherapy. J Med Radiat Sci 2018; 65(4): 282–290. doi: 10.1002/jmrs.308.
12. O’CONNOR M., HALKETT G. K. A systematic review of interventions to reduce psychological distress in pediatric patients receiving radiation therapy. Patient Educ Couns 2019; 102(2): 275–283. doi: 10.1016/j.pec.2018.09.023.
13. POSPÍCHAL M. Psychoonkologie. Praha: Grada Publishing 2024.
14. SVOBODA M., HALÁMKOVÁ J. Péče o pacienty po ukončení kurativní onkologické léčby. Praha: Grada Publishing 2023.
15. WINNICOTT D. W. Hraní a realita. Praha: Portál 2018.
16. ZITTERBARTOVÁ J. Pozdní následky radioterapie u dětí. Brno, 2018. Disertační práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Klinika radiační onkologie. Vedoucí práce: prof. MUDr. Pavel Šlampa, Csc.

 

Ing. Kateřina Procházková^1,2
Mgr. Tomáš Chodúr³
Hana Kopáčková, DiS.¹
MgA. Medard Zeman⁴
prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc.^1,2
1 Klinika radiační onkologie, Masarykův onkologický ústav, Brno
² Klinika radiační onkologie LF MU, Brno
³ Úsek klinické psychologie, Masarykův onkologický ústav, Brno
⁴ Fakulta výtvarného umění, VUT v Brně

 

 

• tisk
• předplatit si