Role fyzioterapeuta v lázeňské péči

Souhrn: Lázeňství v České republice má hlubokou tradici založenou na využívání přírodních léčivých zdrojů společně s fyzioterapií, pohybovou léčbou, dietoterapií a edukací. Balneoterapie je neoddělitelnou součástí zdravotnického systému. Tento článek přibližuje roli fyzioterapeuta jako klíčového člena multidisciplinárního týmu v rámci tradiční lázeňské péče. Fyzioterapeut doplňuje a zintenzivňuje účinek pasivních balneoprocedur a zároveň aktivně přispívá ke zlepšení funkčního stavu klienta prostřednictvím individuální diagnostiky, terapie a edukace. Významně se podílí i na podpoře psychické pohody, která ovlivňuje průběh léčby. Tato komplexní intervence prodlužuje účinek terapie po návratu do běžného života. Článek popisuje specifika práce fyzioterapeuta v lázeňském prostředí jako propojení pasivní léčby a aktivního ovlivnění zdraví a zároveň představuje příklad dobré praxe. Fyzioterapie je tak prezentována jako dynamická a nezbytná součást lázeňské péče, která zvyšuje její efektivitu a přináší dlouhodobé benefity. Pro zjednodušení je v textu používán pojem „klient“ v mužském rodě, avšak jsou míněny všechny osoby bez ohledu na pohlaví.

Klíčová slova: fyzioterapie, balneologie, lázeňská péče, lázeňství, klinická praxe

The role of the physiotherapist in comprehensive spa care

Summary: Spa care in the Czech Republic has a long-standing tradition rooted in the use of natural healing resources together with physiotherapy, physical treatment, dietotherapy and education. Balneotherapy is an integral part of the public healthcare system. This article highlights the role of the physiotherapist as a key member of the multidisciplinary team in traditional spa treatment. Physiotherapists not only enhance the effects of passive balneotherapy procedures but also actively contribute to functional improvement through individualized assessment, therapy, and education. They support patients’ mental well-being, which significantly influences treatment outcomes. Their complex interventions help maintain therapeutic effects after returning to everyday life. The text outlines the specifics of physiotherapy in spa setting and emphasizes its bridging role between passive treatments and active health management, and also presents an example of good practice. Physiotherapy is portrayed as an essential and dynamic part of spa medicine that increases its effectiveness and brings long-term benefits to clients. For simplicity, the term “client” is used in the masculine form throughout the text, although it refers to all individuals regardless of gender.

Key words: physiotherapy, balneology, spa care, spa medicine, clinical practice

doi: 10.48095/ccflo2025179

 

Úvod

Lázeňství má v České republice pevně etablovanou tradici. Bohatství přírodních léčivých zdrojů – minerálních pramenů, peloidů, zřídelních plynů a specifických klimatických podmínek – spolu s integrací lázeňství do zdravotního systému řadí Českou republiku mezi evropské lídry v balneologii a lázeňské léčebně rehabilitační péči (Špišák et al., 2010).

V České republice je lázeňská péče dle ustanovení § 33 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění poskytována dvěma základními formami: komplexní (KLP) – plně hrazena pojišťovnou (léčba, ubytování, strava), příspěvková (PLP) – s uhrazením pouze léčebných procedur. Další možná forma je samoplátecká, která je komplexně hrazena klientem bez požadovaného lékařského předpisu.

Léčebný lázeňský pobyt je postaven dle indikace k léčbě a na základě vyšetření lázeňským lékařem určujícím procedury balneoterapeutické (pitnou kúru, koupele, zábaly, inhalace minerálních pramenů aj.), fyzikální (elektroléčbu, masáže, teploléčbu aj.), terapii pohybovou (aktivní a pasivní, jógu aj.), dietoterapii či psychologickou intervenci. Lázeňská péče tak kombinuje tradiční metodiky na základě léčivých přírodních zdrojů a terapie založené na jiných podstatách (Špišák et al., 2010).

Rozmanité indikace a přírodní podmínky vedou ke specializaci jednotlivých lázní, např. Františkovy Lázně jsou proslulé léčbou ženské neplodnosti díky sirnoželezité slatině, zatímco Jáchymov léčí radonovou vodou zejména obtíže pohybového aparátu. Klíčovou je však i odborná terapeutická intervence: fyzioterapeut jako člen multidisciplinárního týmu doplňuje balneoterapii o aktivní přístup, přispívá k funkčnímu zlepšení a prodlužuje efekt léčby po návratu do běžného života (Svaz léčebných lázní, 2025).

Fyzioterapeut jako součást lázeňské péče a multidisciplinárního týmu

Dle § 24 zákona č. 96/2004 Sb. je fyzioterapeut odborník, za jehož výkon povolání je považována činnost v rámci preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační a paliativní fyzioterapie. Pomocí dózované pohybové léčby a dalších terapeutických metod pomáhá zlepšovat nebo udržovat fyzické a psychické zdraví jedinců a jeho činnosti jsou nedílnou součástí zdravotnické péče. Poskytuje terapeutickou pomoc při bolestech, poúrazových stavech, chronických onemocněních, stárnutí i po operacích, a to s cílem podpořit co nejlepší funkčnost těla (NSP, 2025).

V České republice je pro výkon povolání fyzioterapeuta vyžadováno dle § 24 zákona č. 96/2004 Sb. absolvování akreditovaného magisterského studia, či akreditovaného bakalářského studia pro přípravu fyzioterapeutů. V praxi se také dodnes můžeme setkat s absolventy tříletého studia v oboru diplomovaný fyzioterapeut na vyšších zdravotnických školách nebo s těmi, kteří vystudovali na střední zdravotnické škole obor fyzioterapeut či rehabilitační pracovník. Fyzioterapeut, podobně jako většina dalších medicínských pracovníků, podléhá povinnosti celoživotního vzdělávání. Studium zahrnuje nejen teoretické znalosti anatomie, patologie, fyziologie, neurologie a kineziologie, ale i mnoha dalších lékařských oborů (např. gynekologie, pediatrie, chirurgie atd.), nedílnou součástí je též praktický výcvik v učebním i klinickém prostředí sloužící k osvojení terapeutických dovedností (NSP, 2025).

Vymezení role fyzioterapeuta ve zdravotní péči

Fyzioterapeuti představují nedílnou součást úsilí, které se vkládá do dosažení univerzálního zdraví na národní i globální úrovni. Role fyzioterapeuta se přitom neomezuje pouze na individuální práci s pacientem, ale stále více zahrnuje i širší společenský rozměr (Pepa, 2020).

Champoux et al. (2025) uvádějí, že role fyzioterapeuta v primární péči je různorodá a zahrnuje nejen specifické odborné úkony, např. diagnostiku muskuloskeletálních poruch, ale také poskytování komplexní, celostní péče. Díky využívání terapeutických metod se fyzioterapeut stává významným partnerem ostatních poskytovatelů primární péče a plnohodnotným členem interdisciplinárního týmu.

Dle Panchbudhe et al. (2020) je fyzioterapeut zodpovědný za motivaci pacientů k pohybové aktivitě, zároveň navrhuje opatření ke zlepšení a zvýšení jejich pohybové aktivity. Studie zdůrazňuje fakt, že fyzioterapie zahrnuje též poradenství a podporu v oblasti pohybové aktivity, neopírá se tedy jen o vedení fyzických cvičení.

Vymezení role fyzioterapeuta v lázeňství

Fyzioterapeut v lázeňském prostředí nepůsobí izolovaně, je pevnou součástí týmu, který společně zajišťuje komplexní léčebnou péči. Kromě fyzioterapeutů jej nejčastěji tvoří lázeňští lékaři, zdravotní sestry, personál obsluhující balneoterapeutické procedury, maséři, nutriční terapeuti a v některých zařízeních též ergoterapeuti a kliničtí psychologové. Jednotliví specialisté mezi sebou komunikují v zájmu nastavení optimální a efektivní léčby pro daného klienta.

Přestože je fyzioterapeut součástí širšího multidisciplinárního uskupení, jeho úloha v rámci lázeňské léčebně rehabilitační péče výrazně přesahuje roli pouhého realizátora pohybové terapie. Zastává rovněž pozici klinického diagnostika – prostřednictvím specializovaných vyšetření identifikuje etiologii obtíží, analyzuje vzájemné souvislosti a hodnotí klienta v jeho bio-psycho-sociálním kontextu (Champoux et al., 2025). Na základě získaných dat následně formuluje individualizovaný rehabilitační plán. Fyzioterapeut úzce spolupracuje s lázeňským lékařem, s nímž konzultuje průběžné výsledky, a spolupodílí se na strategii další terapeutické intervence.

Významnou součástí jeho práce je i edukace, motivace a podpora – nejen po fyzické, ale i psychické stránce. Zároveň klienta informuje a učí, jak pokračovat v pohybové léčbě i v domácích podmínkách. V praxi se lze setkat s jedinci, kteří kvůli chronickým potížím ztrácejí víru ve zlepšení a odmítají spolupráci. Právě zde může fyzioterapeut sehrát další klíčovou roli – vhodně zvoleným přístupem může obnovit důvěru a aktivní účast klienta v procesu léčby. Fyzioterapie tak není jen o fyzickém cvičení, ale o celostním přístupu k člověku v jeho individuálních potřebách.

V rámci lázeňské péče se fyzioterapie přizpůsobuje odbornému zaměření jednotlivých lázeňských měst. Zmíněné Františkovy Lázně se orientují kromě dalších indikací na léčbu ženské neplodnosti. Fyzioterapeuti zde působící se tak vzdělávají v tomto směru a využívají pak terapeutické techniky zaměřující se na pánevní dno, psychosomatické obtíže spojené s gynekologickými a pracují např. i s pověstnou, v této době již modifikovanou terapií Ludmily Mojžíšové. Janské Lázně se zase specializují na léčbu klientů s neurologickými diagnózami. Fyzioterapeuti zde využívají moderní technologie a pokročilé terapeutické přístupy založené na neurofyziologických principech – např. závěsné systémy či robotické trenažéry, které zvyšují efektivitu rehabilitace (Státní léčebné lázně Janské Lázně, 2022).

Je důležité zdůraznit, že fyzioterapeut je vysoce kvalifikovaný neustále se vzdělávající zdravotnický pracovník, jehož působnost dalece přesahuje rámec pouhé fyzické intervence. V kontextu lázeňské péče zastává nejen roli terapeuta, ale často i kouče, edukátora a motivátora, který podporuje klienta v aktivním přístupu k vlastnímu zdraví. Fyzioterapeut disponuje širokým mezioborovým přehledem napříč klinickými specializacemi a díky své odborné přípravě je schopen porozumět komplexním vazbám mezi jednotlivými tělesnými systémy. V mnoha případech tak dokáže efektivně pomoci i tam, kde farmakologická léčba nebo jiné lékařské přístupy selhávají. Tento komplexní přístup dává fyzioterapeutům nástroje k efektivnímu řešení pohybových i systémových obtíží s respektem k individualitě každého klienta.

Fyzioterapie jako klíčová složka lázeňské péče

Lázeňská péče je postavena na kombinaci několika typů procedur, které využívají jak přírodní léčivé zdroje, tak odborné medicínské metody. Mnohé z těchto intervencí jsou pasivní – klient při nich odpočívá, zatímco na něj působí léčivý podnět, ať už jde o slatinné nebo parafínové zábaly, koupele, inhalace, či masáže. Tyto procedury mají bezesporu významný terapeutický efekt – zlepšují prokrvení, uvolňují svalstvo, snižují bolestivost i zánětlivost, podporují metabolizmus i imunitní systém.

Právě v této fázi nastupuje fyzioterapie jako aktivní složka lázeňské péče, která navazuje na příznivý účinek balneoterapeutických procedur a proměňuje jej v konkrétní funkční zisk. Zatímco přírodní léčivé zdroje iniciují relaxaci a prohřátí tkání, fyzioterapeut aplikací cílených odborných technik zajišťuje jejich adekvátní mobilizaci, uvolnění, aktivaci či posílení, aby došlo ke kýženému efektu, jako je např. zvýšení kloubního rozsahu. Bez tohoto aktivního kroku by efekt zůstal jen na úrovni krátkodobé symptomatické úlevy.

Na základě komplexního vyšetření lázeňským lékařem je klientovi indikována fyzioterapie, která je přesně cílená podle jeho diagnózy a specifických obtíží. Fyzioterapeutické intervence mohou být v předpisu procedur označeny různými termíny, jako je léčebná tělesná výchova, kinezioterapie či aplikace měkkých technik, při kterých fyzioterapeut prostřednictvím specializovaných metod ovlivňuje měkké tkáně a kloubní struktury. Výběr konkrétní formy je pečlivě přizpůsoben potřebám klienta, čímž je maximalizován terapeutický přínos. K dispozici je individuální kinezioterapie, kdy fyzioterapeut působí na jedince širokým spektrem terapeutických metod (techniky měkkých tkání, cvičení na neurofyziologickém podkladu, mobilizační, McKenzie metodou atd.), či cvičení skupinová – v tělocvičně (cvičení pro vertebropaty, dechová cvičení, cvičení s gymbally, s overbally, SM systém, onkologická jóga, řízená relaxace atd.), v bazénu (hydrokinezioterapie) či v outdooru (nordic walking, meditace v lázeňském parku).

Efekt lázeňské léčebné péče dále podtrhuje nedílná součást fyzioterapie – edukace. Účinky přírodních léčivých zdrojů i samotné fyzioterapeutické intervence se významně prodlužují, pokud je klientovi srozumitelně vysvětlena komplexní problematika jeho obtíží a zároveň je motivován k aktivnímu přístupu i po návratu domů. Cílem edukace není pouze nastavení dlouhodobého rehabilitačního plánu, ale také poradenství v oblasti ergonomie pracovního i domácího prostředí a převedení získaných poznatků do běžného života.

Při odjezdu z lázní jsou klienti fyzioterapeutem vybaveni nejen sadou domácích cvičení (autoterapií), ale často i doporučením na vhodné rehabilitační a cvičební pomůcky, tipy na ideální obuv a také např. kontakty na ambulantní fyzioterapii v místě bydliště. Fyzioterapeut se tak snaží zajistit co nejdelší a nejširší udržitelnost stavu dosaženého lázeňskou péčí.

Klienti často uvádějí, že se cítí velmi dobře po dobu šesti měsíců od absolvování lázeňské péče, poté efekt pozvolna slábne a začínají přemýšlet o dalším pobytu. Z praxe však vyplývá, že pokud je klient skutečně kvalitně edukován a dodržuje doporučené návyky, je možné udržet pozitivní efekt lázeňské intervence až jeden rok.

Klinická zkušenost z praxe

Modelovým příkladem efektivního využití lázeňské péče v kombinaci s cílenou fyzioterapeutickou intervencí může být případ pacientky ve věkové kategorii 60+, která každoročně absolvovala třítýdenní lázeňský pobyt – dle možnosti na základě nároku přes zdravotní pojišťovnu, případně jako samoplátce.

V rámci každého pobytu byla pozornost zaměřena na zmírnění chronických bolestí a pohybových obtíží způsobených fibromyalgií, která se u pacientky nejvýrazněji projevovala v oblasti bederní páteře, sakroiliakálních skloubení, kyčelních kloubů a v přilehlých strukturách měkkých tkání.

Terapeutický přístup kombinoval komplexní fyzioterapeutickou péči se standardními lázeňskými léčebnými procedurami. Důležitou součástí péče byla také edukace pacientky a vytvoření dlouhodobého rehabilitačního plánu v podobě individuálního domácího cvičení, který reagoval na aktuální funkční stav pacientky během každého jejího pobytu.

Pacientka vykazovala vysokou míru motivace a důsledně dodržovala doporučení i v domácím prostředí. Přestože mezi pobyty nevyužívala žádnou další fyzioterapeutickou péči, udávala v průběhu celého roku výraznou redukci bolestí, nemusela vyhledávat akutní zdravotní péči a byla schopna se bez omezení věnovat svým volnočasovým aktivitám.

Tento příklad poukazuje na potenciál systematické fyzioterapeutické intervence v rámci lázeňské péče, doplněné edukací a kontinuální domácí péčí, jako účinného nástroje, který může vést k výraznému zlepšení kvality života a minimalizaci obtíží i v období mezi jednotlivými léčebnými pobyty.

Závěr

Fyzioterapeut je nedílnou součástí komplexní péče v lázeňském prostředí. Jeho cílené intervence prodlužují a stabilizují účinky procedur založených na přírodních léčivých zdrojích i dalších terapeutických metodách. Specifikem fyzioterapie v lázeňském prostředí je kontinuita péče, kdy se po celou dobu pobytu o klienta stará jeden fyzioterapeut, čímž vzniká důvěra a terapeutický vztah založený na spolupráci a hlubším pochopení potřeb jednotlivce. Tato stabilita výrazně přispívá k motivaci a adherenci k terapii, což je klíčové pro dlouhodobé výsledky.

Spojení fyzioterapie s balneologickými procedurami se ukazuje jako klíčový faktor v léčbě pohybového aparátu – přináší lepší výsledky než samostatné využití těchto metod. Výsledky odborných studií potvrzují synergický efekt kombinované péče, zejména ve smyslu snížení bolestivosti, zlepšení funkční zdatnosti a zvýšení kvality života a redukce psychických symptomů (Koç et al., 2021; Tefner et al., 2015).

Závěrem lze konstatovat, že fyzioterapie není pouhým doplňkem balneoterapie, ale její plnohodnotnou a nezbytnou součástí. V prostředí, kde se potkává tradice přírodních léčivých zdrojů s moderními postupy a vědeckým přístupem fyzioterapie, vzniká silný terapeutický celek, který přináší nejen okamžité, ale i dlouhodobě udržitelné výsledky. Fyzioterapie v lázních je tak komplexní a odborně podložený proces, který výrazně posiluje účinnost léčebné péče.

Literatura

1. CHAMPOUX M., POIRIER A., HUDON C. Roles of physiotherapists in primary care teams: a scoping review. BMJ Open 2025; 15(2): e092276. doi: 10.1136/bmjopen-2024-092276.
2. KOÇ C., KURT E. E., KOÇAK F. A. et al. Does balneotherapy provide additive effects to physical therapy in patients with subacute supraspinatus tendinopathy? A randomized, controlled, single-blind study. Int J Biometeorol 2021; 65(2): 301–310. doi: 10.1007/s00484-020-02032-6.
3. NSP – NÁRODNÍ SOUSTAVA POVOLÁNÍ. Fyzioterapeut. [online]. Dostupné z: https://nsp.cz/jednotka-prace/fyzioterapeut-a82b.
4. PANCHBUDHE S. A., KUMAR Y. P., CHOUDHARY S. et al. Role of physiotherapist to promote physical activity in physical therapy settings: questionnaire study. IJCRR 2020; 12(14): 50–55. doi: 10.31782/ijcrr.2020.5055.
5. PEPA H. Being a physiotherapist in a rapid changing context – Editorial. Eur J Physiother 2020; 22(5): 247. doi: 10.1080/21679169.2020.1813403.
6. STÁTNÍ LÉČEBNÉ LÁZNĚ JANSKÉ LÁZNĚ. Janskolázeňské listy Pramen – léto 2022. 2022. [online]. Dostupné z: https://www.janskelazne.com/wp-content/uploads/2022/07/PRAMEN_2022_02.pdf.
7. SVAZ LÉČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Svaz léčebných lázní České republiky. 2025. [online]. Dostupné z: https://www.lecebnelazne.cz.
8. ŠPIŠÁK L., RUŠAVÝ Z., KARLOVA UNIVERZITA. Klinická balneologie. Praha: Univerzita Karlova v Praze 2010.
9. TEFNER I. K., KOVÁCS C., GAÁL R. et al. The effect of balneotherapy on chronic shoulder pain. A randomized, controlled, single-blind follow-up trial. A pilot study. Clin Rheumatol 2015; 34(6): 1097–1108. doi: 10.1007/s10067-013-2456-3.
10. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
11. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k činnostem souvisejícím s poskytováním zdravotní péče.

Tento článek vznikl v rámci projektu „Centrum lázeňského výzkumu“, reg. č. CZ.10.01.01/00/ 22_001/0000261 podpořeného z prostředků Operačního programu Spravedlivá transformace.

Mgr. Magdaléna Vereskova, MSc.
MUDr. Ladislav Špišák, CSc.
Institut lázeňství a balneologie, v. v. i.

 

---

O autorce

Mgr. Magdaléna Vereskova, MSc.
Bakalářský titul získala v oboru fyzioterapie na Západočeské univerzitě (ZČU) v Plzni, magisterský titul pak v oboru pedagogika pohybové prevence ve spolupráci ZČU s Technische Universität Chemnitz. Pracovala jako fyzioterapeutka a následně jako vedoucí fyzioterapeutka v lázeňském provozu ve Františkových Lázních. Díky této zkušenosti má hluboké porozumění každodenní praxi fyzioterapeuta v lázeňství. V současné době pracuje v Institutu lázeňství a balneologie, v. v. i., kde se odborně věnuje výzkumu a oblasti fyzioterapie v lázeňství.

---

Recenze

Ing. Mgr. Aleš Příhoda
Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT v Praze

 

• tisk
• předplatit si