Sestra jako nositel změn: krátká intervence u kuřáků na Interní klinice FN Motol v Praze

Souhrn: Úvod: Každý zdravotník by měl při každém klinickém kontaktu aplikovat u kuřáků alespoň krátkou intervenci, sestra je mezi nimi klíčovou profesí. Navíc rozsah oboru interní medicíny pokrývá velkou část dopadů kouření na lidské tělo. Metodika: Vyškolené a motivované sestry interní kliniky největší tuzemské nemocnice začaly systematicky intervenovat u kuřáků v roce 2024. Pacienti vyplnili krátký dotazník a kuřákům bylo doporučeno přestat kouřit, vysvětlen princip léčby a předány kontakty na intenzivní léčbu či další možnosti podpory odvykání. Výsledky: Mezi březnem 2024 a březnem 2025 vyplnilo dotazníky 1 000 pacientů, 533 (53 %) mužů, z nich bylo 217 (23 %) kuřáků, resp. uživatelů tabáku/nikotinu, u 76 % (164/217) byla aplikována krátká intervence, 14 % (30/217) intervenci odmítlo, ale pozitivní reakce jasně převažovaly. Závěr: Zapojení sester v jednotlivých ambulancích se výrazně lišilo a ukazuje to na bariéry v intervenování u kuřáků a možnosti, jak situaci zlepšit.

Klíčová slova: kouření, krátká intervence, úloha sestry

The nurse as change agent: a brief intervention with smokers at the Internal Medicine Clinic, Motol University Hospital in Prague

Summary: Introduction: Every health professional should apply at least a brief intervention to smokers at every clinical contact; nursing is a key profession among them. Moreover, the scope of the field of internal medicine covers much of the impact of smoking on the human body. Methods: Trained and motivated nurses from the internal medicine clinic of the largest domestic hospital began systematically intervening with smokers in 2024. Patients completed a short questionnaire and smokers were advised to quit, the principle of treatment was explained, and contacts for intensive treatment or other cessation support options were given. Results: Between March 2024 and March 2025, 1.000 patients 533 (53%) men completed questionnaires, of whom 217 (23%) were smokers or tobacco/nicotine users, 76% (164/217) received the brief intervention, 14% (30/217) refused the intervention, and positive responses clearly predominated. Conclusion: The involvement of nurses varied considerably from one ward to another, indicating barriers to intervening with smokers and opportunities to improve the situation.

Key words: smoking, brief intervention, role of nurses

doi: 10.48095/ccflo2025182

Úvod

Kouření způsobuje nemoci všech částí těla v rámci všech klinických oborů, interní medicína zahrnuje velkou část z nich. V ČR bylo v roce 2024 v populaci 15 a více let 21 % kuřáků, tedy necelé dva miliony (Csémy et al., 2025). Návštěva zdravotnického zařízení, zejména hospitalizace, je dobou, kdy lépe vnímáme rady a doporučení personálu. Tento „moment poučitelnosti“ bychom měli využívat, což platí zejména u kuřáků. V závislosti na časových možnostech by u všech měla proběhnout alespoň krátká intervence v délce několika desítek vteřin až několik minut, např. podle schématu DIK: dotaz, intervence, kontakty (Králíková et al., 2022), časově nenáročný strukturovaný rozhovor bez výrazného zatížení sester (obr. 1). Bohužel tato možnost u nás plně využívána není: kuřáci, kteří v roce 2024 navštívili některé ze zdravotnických zařízení, byli jen v 54 % dotázáni na kouření, jen 43 % bylo doporučeno přestat a pouhým 6 % byla nabídnuta léčba (Csémy et al., 2025). Bariérami bývá jednak neznalost postupu a významu krátké intervence, jednak neochota ke změnám, která může souviset i s vyšším věkem sester, příp. jejich vlastním kouřením. Účinnost krátké intervence je přitom dnes jasně prokázaná, např. metaanalýza Cochrane Review (Rice et al., 2017) uvádí, že krátká intervence sester zvyšuje šanci pacienta na úspěšné zanechání kouření o 29 % (relative risk (RR) 1,29; 95% confidence interval (CI) 1,21–1,38) ve srovnání s běžnou péčí. Význam práce spočívá v tom, že ukazuje, že krátká intervence proběhla u 86 % pacientů-kuřáků.

Metodika

Na Interní klinice FN Motol v odborných ambulancích, vč. příjmové, začaly vyškolené sestry poskytovat krátkou intervenci u kuřáků na základě strukturovaného dotazníku. V období od března 2024 do března 2025 bylo v jednotlivých ambulancích vyšetřeno zhruba 13 872 pacientů. Osloveno bylo 1 000 pacientů, přičemž krátkou intervenci obdrželo 187 pacientů (18,7 %). U více než čtyř pětin pacientů (81,3 %) tak zůstala možnost intervence nevyužita.

U kuřáků, resp. uživatelů tabáku/nikotinu, následuje sestrou vedená stručná empatická intervence, při níž je pacient informován o souvislosti kouření se svou diagnózou, je mu doporučeno přestat kouřit, je informován o principu léčby závislosti na tabáku a o dostupné pomoci. Pacienti dostávají informační letáky a kontakt na centrum pro závislé na tabáku ve FN Motol. V závislosti na časových možnostech dále probíráme nejčastější kuřácké situace, nácvik zvládání rizikových situací, možné abstinenční příznaky, režimová opatření, dostupné možnosti podpory, což odpovídá intenzivní intervenci. Intenzivní intervence byla poskytnuta 10 % pacientů. Ve FN Motol jsou pacienti odesíláni do centra pro závislé na tabáku při Pneumologické klinice, dále jsou předány kontakty na webové stránky www.slzt.cz, kde mohou získat další informace ohledně závislosti na tabáku. V ČR je kolem 40 center pro závislé na tabáku, téměř 200 lékáren poskytujících poradenství, více než 200 ambulantních lékařů, bezplatné mobilní aplikace, bezplatná telefonní linka a další informace zahrnující i příspěvky zdravotních pojišťoven na léky na závislosti na tabáku.

Výsledky

V období roku mezi březnem 2024 a březnem 2025 bylo vyplněno 1 000 dotazníků pacienty 9 odborných ambulancí a příjmové ambulance Interní kliniky FN Motol v průměrném věku 54 let (muži), resp. 42 let (ženy). Největší podíl tvořily odpovědi z hepatosonografické ambulance – 454 (45 %) respondentů – a nejmenší z nutriční ambulance – 19 (2 %) respondentů. Na příjmové ambulanci bylo zapojeno 235 (23 %) respondentů, na ambulanci podiatrie 33 (3 %) respondentů, na ambulanci echokardiografie 73 (7 %) respondentů, na ambulanci nefrologie 28 (3 %) respondentů, v nutriční poradně 19 (2 %) respondentů, v diabetologické ambulanci 38 (4 %) respondentů, v ambulanci obezitologie 77 (8 %) respondentů, v angiologické ambulanci 43 (4 %) respondentů, v ambulanci hepatosonografie 454 (45 %) respondentů. Prevalence kouření byla 23 % (n = 217/1 000) (graf 1). Mezi kuřáky bylo 53 % mužů (123/217), bývalých kuřáků bylo 30 % (n = 272), nekuřáků 47 % (n = 496). Mezi uživateli tabáku/nikotinu bylo 89 % (192/217) kuřáků cigaret, zahřívaný tabák užívalo 7 % (16/217) a elektronickou cigaretu 4 % (9/217) respondentů (graf 2). Krátká intervence byla poskytnuta u 76 % kuřáků (164/217), intenzivní intervence byla poskytnuta u 10 % (23/217) respondentů, jakoukoli intervenci odmítlo 14 % (30/217) pacientů (graf 3). Význam práce spočívá v tom, že ukazuje, že krátká intervence proběhla u 86 % pacientů-kuřáků.

Diskuze

Význam krátké intervence u kuřáků / uživatelů tabáku pro praxi je zásadní. Zvyšuje šanci na abstinenci i jen na motivaci přemýšlet o změně. Je časově i finančně nenáročná a přitom účinná – většinou zabere jen pár desítek vteřin, nejvýše několik minut, a přesto má vědecky prokázaný efekt, např. jen díky krátké intervenci přestane kouřit přibližně 1 z 20 kuřáků (Gadday et al., 2022). Další argument je využití přirozené autority zdravotníka, zejména sestra je v první linii kontaktu s pacientem a její rady a doporučení mají pro pacienta větší váhu než např. obecná osvětová kampaň.

Krátká intervence by měla být součástí běžné klinické praxe nejen podle mezinárodních i českých doporučených postupů, ale je dokonce vyžadována zákonem 65/2017 – povinnost krátké intervence v případě jakékoli závislosti platí pro každého zdravotníka.

Krátká intervence je doporučována i jako součást preventivní péče v primární i nemocniční praxi. Je důležitou složkou sekundární prevence, pomáhá předejít rozvoji řady chronických onemocnění spojených s kouřením.

Krátká intervence také zvýrazňuje roli sester jako nositelů změny. Zvláště u sester má význam jako nástroj podpory zdraví, sestra v této situaci vystupuje nejen jako ošetřovatel, ale jako aktivní činitel ve změně životního stylu pacienta.

Bariéry v poskytování krátké intervence ze strany sester

Naše výsledky ukazují na rozdílnou motivaci sester různých ambulancí. I když počty vyplněných dotazníků bohužel nemůžeme vztáhnout k celkovému počtu pacientů daných ambulancí, je zjevné, že sestry některých ambulancí jsou více a jiné méně motivované k této činnosti. Nemají potřebné znalosti a informace o principu krátké intervence, o možnostech léčby závislosti na tabáku a o možnostech, kam dále pacienta doporučit. Další bariérou je nedostatek času. Sestry často vnímají, že nemají prostor věnovat se intervenci nad rámec základní péče. Mají nízkou motivaci k intervenování, zejména pokud samy kouří, nepovažují intervenci za součást své pracovní náplně, nevěří v její účinnost. Někdy také chybí podpora managementu nebo kolegů. Příklady argumentů sester: „Krátká intervence je práce lékaře, ne sestry.“, „Nemám čas dávat pacientovi dotazník, protože to zdržuje.“ Přitom právě v ambulancích mnohdy pacienti tráví čas v čekárně a mají tak časovou rezervu. V případě uživatelů tabáku/nikotinu sestra krátce empaticky intervenuje, jak s danými informacemi pacient naloží, je samozřejmě pouze na něm. Při další kontrole se dotaz opakuje. Kdyby každá sestra na svém pracovišti poskytovala krátkou intervenci, mělo by to velký dopad i při malé účinnosti krátké intervence. Sestry jsou nejpočetnější skupinou zdravotníků, v ČR je jich cca 80 000. Kdyby každá z nich pomohla každý rok přestat kouřit jen jednomu kuřákovi, bylo by to významné snížení prevalence kouření. Nutno zmínit, že na naší Interní klinice FN Motol máme podporu jak ze strany vrchní, tak i staniční sestry.

Bariérou bývá i obava z negativního postoje pacienta, s tím se také můžeme setkat. Např. na argument „Neobtěžujte mne dotazy na kouření.“ je dobré klidným hlasem odpovědět, že intervence u kuřáků je součástí naší práce, jen jsme jej jako odborníci informovali, a jak s těmito informacemi naloží, je na něm, stejně jako v případě doporučení režimové a další léčby jiných nemocí. Stále ale jasně převládá pozitivní reakce pacientů kuřáků i nekuřáků, kteří oceňují, že nás zajímá i tento aspekt jejich zdraví – dotaz na kouření většina kuřáků od zdravotníka očekává.

Nedostatečné systémové nastavení

V některých zdravotnických zařízeních chybí jasně definované postupy a podpora pro systematické poskytování krátké intervence, absence zápisu v ošetřovatelské dokumentaci a edukační materiály pro pacienty.

Závěr

Uvedená práce ukazuje nevyužité možnosti, jak ovlivňovat zdravotní stav našich pacientů. Stále máme velké rezervy v oblasti poskytování krátké intervence u kuřáků / uživatelů tabáku či nikotinu v běžné praxi. Sestry by měly být systematicky proškolovány a podporovány v poskytování intervence kuřákům, jak je standardem v rozvinutých zemích.

Literatura

1. CSÉMY L., DVOŘÁKOVÁ Z., FIALOVÁ A. et al. Národní výzkum užívání tabáku a alkoholu v České republice 2024 (NAUTA). 2025. [online]. Dostupné z: https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2025/05/Narodni-vyzkum-uzivani-tabaku-a-alkoholu-v-Ceske-republice-2024-1.pdf.
2. KRÁLÍKOVÁ E., ASCHERMANN M., DVOŘÁK V. et al. Léčba závislosti na tabáku. 2022. [online]. Dostupné z: https://kdp.uzis.cz/index.php?pg=kp&id=56.
3. RICE V. H., HEATH L., LIVINGSTONE-BANKS J. et al. Nursing interventions for smoking cessation. Cochrane Database Syst Rev 2017; 12(12): CD001188. doi: 10.1002/14651858.CD001188.pub5.
4. GADDEY H. L., DAKKAK M., JACKSON N. M. Smoking cessation interventions. Am Fam Physician 2022; 106(5): 513–522.

Bc. Vladislava Felbrová
Bc. František Bůžek
Ing. Heidy Schwarczová, Dr.h.c., Ph.D.
Interní klinika 2. LF UK a FN Motol v Praze

 

---

O autorech

Bc. Vladislava Felbrová
Vystudovala střední zdravotnickou školu, bakalářské studium v oboru ošetřovatelství absolvovala na Vysoké škole zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislavě. Pracovala na II. interní klinice FN Královské Vinohrady jako sestra u lůžka, jako sestra v ambulanci působila na III. interní klinice v Centru pro závislé na tabáku ve VFN v Praze a nyní pracuje na interní klinice ve FN Motol také jako sestra v ambulanci.

Bc. František Bůžek
Vystudoval střední zdravotnickou školu v Děčíně a následně získal bakalářský titul na 2. LF UK, obor Všeobecná sestra. Působil na oddělení hematologie a chirurgie v Nemocnici Česká Lípa, následně nastoupil na oddělení onkologie ve FN Motol a pracoval také na metabolické JIP ve FN Bulovka. Nyní pracuje jako všeobecná sestra na interní klinice ve FN Motol.

Ing. Heidy Schwarczová, Dr.h.c., Ph.D.
Studovala střední zdravotnickou školu v Rožnavě. Po ní nastoupila na technický obor, v němž získala titul inženýra a doktorský titul. Působila na různých pozicích – na Letišti Ruzyně, na Ministerstvu obrany ČR nebo na Středoevropské vysoké škole ve Skalici. Nyní pracuje jako všeobecná sestra ve FN Motol.

 

---

Recenze

MUDr. Kamila Zvolská, Ph.D.
Centrum pro závislé na tabáku, III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

 

• tisk
• předplatit si