Spiritualita seniorů se zdravotním znevýhodněním

Souhrn: Článek se věnuje duchovnímu prožívání seniorů se zdravotním znevýhodněním a proměnám jejich spirituality v kontextu nemoci a stárnutí. Kvalitativní výzkum byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů s osmi účastníky. Zjištění ukazují, že spiritualita hraje v životě seniorů důležitou roli, zejména v období ztrát, nejistoty a vážných zdravotních změn. Duchovní potřeby jsou však velmi individuální a často nejsou v péči dostatečně rozpoznány ani naplňovány. Výzkum poukazuje na nutnost holistického přístupu zdravotníku, který zahrnuje také podporu duchovního zdraví. Zdravotní sestry, které umí duchovní potřeby rozpoznat a reflektovat, mohou výrazně přispět k jejich celkové pohodě a zkvalitnit život klientů. Spiritualita není jen náboženství, je vnímána jako vnitřní síla, která dává životu smysl, pomáhá vyrovnat se s nemocí a přináší duševní klid.

Klíčová slova: senior, zdravotní znevýhodnění, spiritualita

Spirituality of seniors with disabilities

Summary: The article focuses on the spiritual experience of seniors with disabilities and the transformation of their spirituality in the context of illness and aging. Qualitative research was conducted in the form of semi-structured interviews with eight participants. Findings indicate that spirituality plays an important role in the lives of seniors, especially during times of loss, uncertainty, and serious health changes. However, spiritual needs are highly individual and are often not adequately recognised or met in care. Research points to the need for a holistic health care approach that includes spiritual health promotion. Nurses who can recognise and reflect spiritual needs can make a significant contribution to their overall wellbeing and improve the quality of life of clients. Spirituality is not just a religion, it is seen as an inner strength that gives meaning to life, helps cope with illness and brings peace of mind.

Key words: senior, disability, spirituality

doi: 10.48095/ccflo202619

Úvod

Spiritualita je nedílnou součástí života mnoha seniorů. Její význam roste v okamžiku, kdy člověk čelí zdravotnímu omezení, chronické nemoci nebo životní ztrátě.

Haškovcová označuje zdravotní znevýhodnění jako disabilitu, která může souviset se změnami v oblasti kognitivních i somatických funkcí. Tyto změny mohou vést ke zhoršení emoční stability a prohloubení psychické zátěže, zejména v důsledku narůstající nesoběstačnosti (Haškovcová, 2012). Právě v těchto chvílích se duchovní rozměr může stát důležitým zdrojem klidu, vnitřní síly a naděje.

Náboženství pak představuje ucelený systém nabízející odpovědi na základní existenciální otázky, jako je vznik a smysl života či smrt. Spiritualita je vnímána jako svobodnější a více subjektivní dimenze, nezřídka oddělená od institucionálního náboženství. Přesto hraje zásadní roli ve způsobu, jakým jednotlivci interpretují své životní zkušenosti a hledají podporu v náročných obdobích (Brečka et al., 2022).

V kontextu ošetřovatelské péče však bývá spiritualita stále opomíjeným tématem, přestože hraje klíčovou roli v procesu adaptace na nemoc, podporuje psychickou pohodu a může přispět ke zlepšení života.

Článek vychází z kvalitativního výzkumu realizovaného v rámci diplomové práce autorky na téma „Spiritualita seniorů se zdravotním znevýhodněním“ vedené doc. Mgr. Lenkou Krhutovou, Ph.D., na Katedře zdravotně-sociálních studií Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity (Špániková, 2024).

Cílem je přispět k hlubšímu porozumění spirituálním potřebám seniorů a nabídnout podněty pro jejich začlenění do praxe zdravotnických pracovníků. Porozumění duchovním potřebám seniorů může zdravotním sestrám pomoci posílit celostní přístup k péči a podpořit nejen fyzické a psychické, ale i duchovní zdraví klienta.

Metodika

Pro realizaci výzkumu bylo osloveno deset organizací v okrese Karviná. Jednalo se o zdravotnická zařízení, organizace poskytující sociální služby a spolky seniorů s tělesným postižením. Výzkum byl povolen ve vybraných institucích: v jedné z nemocnic v okrese Karviná, v domově pro seniory Nový domov Karviná a na Odboru sociálních služeb města Petřvald, který zajišťuje pečovatelskou službu. Poslední dvě uvedené instituce poskytly písmenný souhlas s uvedením svého názvu v diplomové práci a s možností publikování.

Výzkum měl kvalitativní charakter. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s osmi seniory se zdravotním znevýhodněním ve věku 65+ let. Výzkum byl realizován od 18. 12. 2023 do 25. 1. 2024. Rozhovory byly zaměřeny na chápání spirituality, spirituální praktiky, proměny víry v průběhu života a roli duchovní podpory v kontextu nemoci. Následně byly rozhovory analyzovány.

Zjištění vnímání spirituality účastníků výzkumu

Chápání spirituality

Senioři vnímají spiritualitu různými způsoby. Někteří jej ztotožňovali s náboženstvím, jiní jej vnímali jako vnitřní sílu, klid nebo vztah k vyšší moci. V jednom případě došlo k záměně spirituality se spiritizmem, což naznačuje jistou nejasnost v těchto pojmech. Část účastníků výzkumu projevovala nejistotu, přesto však dokázali hovořit o své víře, hodnotách a potřebě duchovní opory.

Spirituální praktiky

Modlitba byla nejčastější uváděnou spirituální praxí. Pro některé seniory představovala daný náboženský akt, pro jiné spíše osobní rozmlouvání s bohem či zesnulými blízkými. Zajímavým poznatkem bylo zjištění, že senioři, kteří si již nepamatovali tradiční modlitby, dokázali nalézt vlastní způsoby duchovního vyjádření. K duchovním praktikám se senioři obraceli především tehdy, když čelili těžkým chvílím – nemocem, ztrátám blízkých nebo pocitům osamění.

Význam naděje

Naděje se ukázala jako klíčový spirituální prvek. Víra v budoucnost, ve zlepšení stavu pomáhala seniorům lépe zvládat každodenní nejistotu. Naděje byla úzce spojena s vnitřní vírou, přičemž její přítomnost měla pozitivní vliv na duševní pohodu a kvalitu života seniorů.

Vnímání spirituality během života

Postoj k víře a spiritualitě se u seniorů v průběhu života proměňoval. Někteří prožívali návrat k víře ve stáří, jiní přešli od formalizované religiozity k osobní formě spirituality. Tato změna vnímání ukazuje na potřebu individuálního přístupu a respektu k různým formám duchovního vyjádření.

Pro porozumění vzájemné návaznosti vnímání spirituality zúčastněných seniorů se zdravotním znevýhodněním byl na základě kvalitativní analýzy rozhovorů vytvořen schématický model (obr. 1), který znázorňuje způsob, jak senioři vnímají spiritualitu v kontextu svého života a zdravotního stavu. Výsledky ukazují, že senioři, kteří mají jasné porozumění pojmu spiritualita či duchovno, jsou zároveň schopni detailněji a hlouběji reflektovat proměnu svého spirituálního vnímání napříč různými životními etapami.

Ukázalo se, že ti, kteří vyjadřovali spiritualitu prostřednictvím své vnitřní víry, dokázali popsat nejen její význam v současnosti, ale také vývoj jejího vnímání v minulosti. Naproti tomu ti, kteří spiritualitu přímo spojovali s náboženskými institucemi či praktikami, ji častěji popisovali ve stabilnější podobě, bez zásadní časové proměny. Z hlediska spirituálních praktik se ukázalo, že forma jejich projevování souvisí s tím, zda jedinec preferuje osobní vnitřní víru, nebo institucionalizované náboženství. Tato diferenciace se následně promítá i do schopnosti adaptace na změny spojené se stárnutím a zhoršením zdravotního stavu. Senioři, kteří pojímali spiritualitu jako dynamický a individuální proces, zmiňovali, že jim víra pomáhá vyrovnat se s novými životními okolnostmi, jako je ztráta soběstačnosti nebo zhoršení zdravotního stavu. Proměna vnímání spirituality v průběhu života tak souvisí i se změnou v prožívání osobní víry, která může fungovat jako vnitřní opora v náročných obdobích.

Využití v praxi a doporučení

Spiritualita může sehrát významnou roli v životě seniorů se zdravotním znevýhodněním, zejména při zvládání ztrát, změn, a psychické zátěže spojené se stárnutím. Na základě získaných poznatků lze představit následující praktická doporučení. Doporučení vycházejí z výzkumu a poukazují na význam spirituality jako důležité součásti komplexní péče nejen o seniory. Jejich aplikace v praxi může přispět ke zvýšení kvality života zlepšení psychické pohody a posílení schopnosti seniorů zvládat náročné životní situace.

Individuální přístup ke spiritualitě seniorů

Je důležité respektovat osobní vnímání spirituality každého seniora, ať už je spojena s náboženskou vírou, vnitřním přesvědčením nebo jinými formami duchovního prožívání.

Snažme se být otevřeni různým projevům spirituality. Duchovní potřeby se nemusí vždy projevovat skrze náboženskou víru – senioři často nacházejí útěchu v osobních vzpomínkách, v mezilidských vztazích nebo ve chvílích ticha. Je důležité respektovat jejich individuální prožívání spirituality a zároveň informovat o možnosti mít u sebe vlastní věci, např. fotografie, knihy či jiné osobní předměty, které jim přinášejí pocit bezpečí a blízkosti domova.

Zdravotnický personál může nabídnout prostor, naslouchání a podporu v tom, co je u každého seniora osobně zdrojem klidu a naděje. Ačkoliv mají zdravotnické i sociální instituce spolupráci s kaplany zajištěnou, pacienti o této možnosti často nevědí. Bylo by vhodné, aby již při přijetí byli senioři citlivě informovaní o dostupnosti duchovní podpory, kterou mohou využít podle svých individuálních potřeb.

Začlenění spirituálních potřeb do péče

Při tvorbě individuálních plánů péče by měly být zohledněny také spirituální potřeby klientů, zejména pokud sami tuto oblast považují za důležitou. Nabídka podpory v oblasti spirituality může zahrnovat např. zajištění kontaktu s duchovním, prostor pro modlitbu, tiché rozjímání či rozhovory na zvolené téma. Vnímejme spiritualitu jako součást celkové péče. Stejně jako fyzické nebo psychické potřeby také potřeby duchovní mohou významně ovlivnit kvalitu života a schopnost zvládat nemoci či překážky v seniorském věku.

Zdravotnický personál by měl zajistit prostor pro modlitbu či rozjímání, respektovat osobní rituály a nabídnout kontakt s kaplanem. Empatické naslouchání a otevřený rozhovor pomáhají posílit pocit bezpečí a důstojnosti pacienta, přičemž limitem v praxi zůstává nedostatek personálu a vysoká administrativní zátěž.

Podpora vnitřní víry jako zdroje psychické stability

Pro seniory, kteří svou spiritualitu aktivně vnímají, může být víra účinným prostředkem pro posílení psychické pohody. Může to znamenat podporu pozitivních návyků, jako je denní modlitba, meditace nebo jiný rituál. Sociální pracovníci, zdravotní sestry nebo pečovatelé by měli být schopni vnímat spirituální víru jako možný zdroj síly a psychické pohody klienta. Umožněme praktické naplňování duchovních potřeb, pokud je to možné, respektujme potřebu modlitby, poskytněme soukromí nebo kontakt s blízkými, kteří pro klienta mají duchovní význam.

V rámci každodenní péče mohou sestry a pečovatelé nabídnout seniorům krátký čas soukromí na modlitbu nebo rozjímání, případně zajistit tiché prostředí na pokoji. Podle přání pacienta lze zprostředkovat kontakt s kaplanem či blízkými osobami a podpořit pravidelné duchovní rituály, které seniorovi přinášejí pocit jistoty a klidu.

Vzdělávání zdravotnických pracovníků v oblasti spirituálních potřeb

Do vzdělávání pracovníků sociálních a zdravotnických služeb je vhodné zahrnout témata týkající se spirituality, spirituálních rozhovorů, práce s vírou, vnitřní sílou v oblasti duchovní podpory. Pravidelné vzdělávání v této oblasti může významně zlepšit kvalitu péče o seniory. Zdravotníci by si měli osvojit schopnost orientovat se v duchovních potřebách klientů. Klíčovou dovedností je zejména vedení citlivého rozhovoru o víře a naději, což představuje pilíř kvalitní péče v závěru života.

Vzdělávání ohledně spirituálních potřeb je součástí výuky praktických sester a ošetřovatelů, přesto v praxi bývá tato stránka péče opomíjena kvůli nedostatku času, administrativě a chybějícímu personálu. Školení v oblasti spirituálních potřeb mohu zajišťovat nemocnice nebo sociální zařízení ve spolupráci s kaplany či odborníky na duchovní péči. Zdravotničtí pracovníci se však sami mohou vzdělávat prostřednictvím kurzů, workshopů nebo online programů zaměřených na komunikaci a podporu víry a vnitřní síly.

Podpora v době krize a ztrát

Spirituální prvky mohou být v období ztráty, nemoci či umírání nejen pro seniory či jejich blízké velmi důležité. V těchto situacích by měli být pracovníci schopni vnímat potřebu duchovní podpory.

Podporujme komunikaci o víře a naději. Nabídněme prostor pro rozhovor, všímejme si náznaků tísně, ale zároveň nenuťme k vyjádření. Důvěra, empatie a respekt jsou klíčové.

Přínosná může být spolupráce s ostatními profesemi. Pokud senior projeví hlubší duchovní potřeby, může být vhodné zapojit nemocničního kaplana, psychologa, sociálního pracovníka.

V krizových situacích by personál mohl nabídnout seniorům klidný prostor pro rozhovor o víře, naději či pocitech tísně, vždy s respektem a empatií, bez nátlaku na vyjádření. Pokud se objeví hlubší duchovní potřeby, bylo by vhodné zapojit kaplana, psychologa, sociálního pracovníka nebo peer pracovníka, kteří doplňují podporu a pomáhají nejen seniorům zvládat obtížné situace.

Diskuze

Spiritualita představuje pro seniory se zdravotním znevýhodněním důležitý zdroj podpory, naděje a smyslu, přesto bývá v ošetřovatelské praxi často přehlížena. Výzkum potvrdil, že i senioři bez vyznání mají potřebu duchovní opory – ať už v podobě modlitby, vzpomínek, kontaktu s přírodou, nebo vnitřní rozmluvy. Pro sestry a další zdravotníky je důležité vnímat tyto projevy a nabídnout klientům prostor pro vyjádření.

Duchovní potřeby se často projeví v krizových obdobích. Zdravotníci by měli být schopni je rozpoznat a adekvátně reagovat – citlivým rozhovorem, zprostředkováním kontaktu s duchovní autoritou nebo prostou přítomností. Otázkou zůstává, jak mohou zdravotníci v každodenní praxi efektivně rozpoznat duchovní potřeby seniorů, aniž by narušili jejich soukromí a přesvědčení, a jak sladit tuto péči s časovou zátěží a administrativními požadavky.

Jedním z důležitých zjištění je, že vztah ke spiritualitě se v průběhu života mění. To poukazuje na rozdílnost vnímání víry, kdy neexistuje jednotný postoj ke vnímání spirituality. To vyvolává otázku, jak mohou sestry a pečovatelé přizpůsobit péči seniorům s různým životním a náboženským zázemím či s proměnlivým vztahem ke spiritualitě.

Výsledky výzkumu posilují potřebu holistického přístupu, který zahrnuje nejen biologické a psychické, ale také spirituální aspekty péče. Jak zajistit, aby tento holistický přístup byl skutečně součástí týmové péče, a jakou roli při tom mohou hrát kaplani, psychologové, či peer pracovníci? Dále se nabízí otázka, jaké metody a intervence by mohly nejlépe hodnotit a podporovat vliv spirituality na psychickou pohodu a kvalitu života seniorů. Celkově je proto důležité dál zkoumat a postupně začleňovat prvky spirituality do každodenní péče. Základem přitom zůstává citlivý a empatický přístup s respektem k individuálním potřebám každého pacienta.

Závěr

Spiritualita hraje v životě seniorů důležitou roli, obzvláště během nemoci a změn, které s sebou přináší proces stárnutí. Její podoba je velmi individuální a proměnlivá. Vnitřní víra, naděje a možnost sdílení duchovních témat přispívají k vyšší kvalitě života a psychické stabilitě seniorů.

Pro sestry a další zdravotnické pracovníky to znamená potřebu celostního přístupu, který zahrnuje nejen fyzické a psychické, ale i duchovní aspekty péče.

Sestry a další zdravotničtí pracovníci by při péči o seniory neměli opomíjet duchovní potřeby, měli by citlivě naslouchat, respektovat individuální způsoby vyjádření spirituality a dle možností nabízet prostor pro modlitbu, rozjímání či kontakt s kaplanem a příbuznými.

Limity praxe, jako je vysoká administrativní zátěž a nedostatek personálu, však mohou omezovat čas a možnosti poskytovat citlivou duchovní podporu. Proto je důležité kombinovat systematické vzdělávání, spolupráci s kaplany či peer pracovníky a organizační opatření, která umožní integrovat spirituální péči do každodenní praxe.

Literatura

1. BREČKA T. A., VŇUKOVÁ M., PTÁČEK R. Náboženství, spiritualita a jejich dopad na duševní zdraví – úskalí a problematika zkoumání. Čes a slov Psychiat 2022; 118(6): 253–258.
2. HAŠKOVCOVÁ H. Sociální gerontologie: aneb Senioři mezi námi. Praha: Galén 2012: 68.
3. ŠPÁNIKOVÁ B. Spiritualita seniorů se zdravotním znevýhodněním. [online]. Ostrava, 2024. Diplomová práce. Ostravská univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce: doc. Mgr. Lenka Krhutová, Ph.D. Dostupné z: https://theses.cz/id/452ebf/.

 

---

O autorce 

Mgr. Beáta Špániková
Jako všeobecná sestra pracovala na dětském oddělení v Bohumínské městské nemocnici, v ambulanci pediatra, na oddělení ARO, NIP, DIOP Nemocnice Karviná-Ráj, na ostravské oční klinice Lexum, na akutní neurologické ambulanci ve FN Ostrava nebo na oddělení chirurgie v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice. Na oddělení septické chirurgie v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice pracovala jako staniční sestra. Nyní je učitelkou odborných předmětů na Střední zdravotnické škole Karviná.

---

Recenze

Mgr. Andrea Kopáčková
vrchní sestra Léčebny dlouhodobě nemocných, Nemocnice Karviná-Ráj, pracoviště Orlová
Mgr. Lucie Barchanská
Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, o. p. s.
Střední odborné učiliště DAKOL, s. r. o., Havířov
Mgr. Beáta Špániková
Střední zdravotnická škola p. o., Karviná

 

• tisk
• předplatit si