Konec tabákového kouře – šance, která se nemusí opakovat

V prosinci loňského roku se na půdě londýnské Royal College od Physicians, nejstarší nepřetržitě působící lékařské společnosti v Anglii (od r. 1518), konal již po třinácté výroční E-cigarette Summit. 

Mezinárodní setkání reprezentantů biomedicínských oborů a behaviorálních věd, odborníků z oblasti ochrany veřejného zdraví i zástupců občanských sdružení a pacientských organizací tradičně hledalo odpovědi založené na důkazech v souvislosti s regulací tabáku a snižováním zdravotních škod spojených s kouřením.

Opatření proti epidemiím HIV/AIDS a kouření tabáku – překvapivé paralely

S mimořádně velkým ohlasem se setkalo vystoupení Martina Dockrella, dlouholetého ředitele programu kontroly tabáku britského vládního Úřadu pro zlepšování zdraví a snižování nerovností (OHID, dříve Public Health England), který prvních dvacet let své profesionální kariéry věnoval ochraně veřejného zdraví před HIV/AIDS. Ve svém sdělení uvedl paralely mezi opatřeními proti oběma smrtícím epidemiím, HIV/AIDS a kouřením tabáku, včetně důvodů, proč je boj proti té první úspěšný, ale proti druhé zatím selhává.

„Výchozí představa v osmdesátých letech minulého století byla taková, že pokud změníme obecně chování lidí, budeme mít svět bez AIDS – to je podobné dnešní vizi světa bez existence tabáku a nikotinu,“ uvedl M. Docrell. Mylné pojetí problematiky HIV/AIDS jako „viru nebezpečného pro všechny stejně“ odvedlo pozornost od práce s vysoce rizikovými skupinami, jako jsou muži mající sex s muži, sexuální pracovníci a uživatelé drog. Namísto toho byly prostředky zprvu vynakládány na řadu neúčinných opatření, například na propagaci gumových ústních bariér pro orální sex, které se nikdy neujaly. „První velká kampaň ve Velké Británii, nazvaná Neumírej z neznalosti, stála 7 milionů liber – ale pouze desetina těchto prostředků byla určena pro intervence mezi muži majícími sex s muži, na něž ovšem připadalo 65 % všech nově diagnostikovaných onemocnění,“ připomněl M. Docrell.

Libertariáni versus prohibicionisté – ani jedno nefunguje

Stejně jako dnes v souvislosti se snižováním rizika užívání tabáku, byla podle názoru M. Docrella i před 40 lety v souvislosti s HIV/AIDS silně podceněna role vědy a její komunikace v médiích. Namísto toho jsme byli podle něj svědky toho, jak svobodomyslní londýnští libertariáni na jedné straně organizovali v saunách praktické workshopy o bezpečném volném sexu, zatímco na druhé straně američtí prohibicionisté v San Francisku demonstrovali za uzavření všech veřejných lázní…

„Ani libertariánský, ani prohibicionistický přístup pokrok v boji proti HIV/AIDS nepřinesl – a stejné je to i dnes s kouřením tabáku,“ zdůraznil M. Docrell s tím, že situaci neprospělo ani to, že orgánům ochrany veřejného zdraví obecně nějaký čas trvalo, než přešly od tradičního, leč neúčinného modelu „chovejte se tak, jak vám říkáme“ k sofistikovanější filozofii pomáhat lidem dosáhnout bezpečnějšího chování na základě jejich vlastního rozhodnutí podloženého dostatkem relevantních informací.

Rozhodující pokrok ve zvládání epidemie HIV/AIDS jako problému ochrany veřejného zdraví ovšem, jak zdůraznil M. Docrell, přinesla věda a technologie – od zavedení testů na HIV přes pre- a postexpoziční profylaxi až po vývoj účinných antiretrovirotik.

„Stejně jako tenkrát v případě HIV/AIDS, i dnes čelíme řadě mýtů o snižování rizika užívání tabáku, nedůvěře v nové technologie a výsledky vědy a mediálním dezinformacím – například že nikotin je karcinogenní nebo že elektronické cigarety možná obsahují různé zatím neznámé škodliviny. A že jedinou správnou věcí je riziko zcela eliminovat a tabák, resp. nikotin zakázat,“ uvedl M. Docrell. Ochrana veřejného zdraví ale podle jeho přesvědčení nemá být morální křížovou výpravou ke „správnému“ chování a k odsouzením těch, kteří „neposlouchají“. Je to společná cesta s lidmi, kterým má pomáhat žít co možná nejzdravější a nejšťastnější život, a dát jim k tomu maximum informací a dostupných inovací.

Přichází čas monster?

„Starý svět umírá a nový se teprve rodí – nyní přišel čas monster,“ citoval závěrem M. Docrell italského filozofa Antonia Gramsciho, a pokračoval: „Dnes máme opravdu jedinečnou šanci nechat odejít kouření spalovaného tabáku definitivně do historie, a pomoci tak i těm marginalizovaným kuřákům, kteří nedokážou užívání nikotinu zanechat – pokud se nám podaří vypořádat se s ‚monstry‘ dezinformací a nedůvěry ve vědu.“

TZ free (pixabay.com)