Rozšíření kompetencí sester jako nástroj ke zlepšení péče o pacienty v kardiologii

Na půdě Poslanecké sněmovny proběhla diskuse zaměřená na modernizaci kardiologické péče a na posílení kompetencí a role nelékařských zdravotnických pracovníků v kardiologii. 

Odborníci z klinické praxe, zástupci pacientských organizací, akademické sféry, zdravotních pojišťoven a poslanci Výboru pro zdravotnictví projednali návrhy na rozšíření kompetencí všeobecných sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků v kardiologické péči – se zaměřením na dostupnost, koordinaci a kontinuitu péče o pacienty s chronickým srdečním selháním, a to v souladu s cíli Národního kardiovaskulárního plánu ČR (2025–2035).

Výstupem diskuse v Poslanecké sněmovně je soubor konkrétních doporučení k posílení kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků, k optimalizaci mezioborové spolupráce a k organizačním opatřením v managementu péče o pacienty v kardiologii. Návrhy budou prostřednictvím poslanců a dalších účastníků kulatého stolu tlumočeny Ministerstvu zdravotnictví ČR. Diskuse tak navázala na jednání v Senátu, které se uskutečnilo v prosinci 2025.

Optimalizace personálních kapacit v kardiologické péči

Počty pacientů se srdečním selháním rok od roku rostou. Podle informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vzrostl počet pacientů se srdečním selháním za posledních deset let o 25 procent. Srdeční selhání ovlivňuje kvalitu života pacientů, ale má také významný dopad na české zdravotnictví z hlediska finančních nákladů. Podle informací ÚZIS se náklady na sociální a zdravotní služby šplhají na zhruba 15 miliard korun, přičemž přibližně 7 miliard korun představují náklady spojené s veřejným zdravotním pojištěním. Od 1. ledna 2026 vstoupila v platnost novela vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. Nově stanovuje povinnost u pacientů starších 50 let s pozitivní rodinnou anamnézou srdečního selhání, obezitou, diabetem a dalšími rizikovými faktory provádět jednou za dva roky laboratorní vyšetření hladiny NT-proBNP. Tento parametr představuje klíčový laboratorní biomarker využívaný při hodnocení rizika a prognózy srdečního selhání. S rostoucím počtem testovaných pacientů se proto očekává také zvýšení počtu osob odesílaných k vyšetření do kardiologických ambulancí.

Právě sestry by mohly převzít část činností, které dnes lékaře zatěžují a přispět tak ke zkrácení čekacích dob, zvýšit kvalitu edukace pacientů a posílit prevenci. Poslankyně Ivana Mádlová, která setkání iniciovala, uvedla: „Oceňuji, že Česká kardiologická společnost a Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění projevily zájem o uspořádání kulatého stolu, který jednoznačně apeluje na posílení role všeobecných sester v kardiologické péči. Máme tak příležitost přispět ke zlepšení ambulantní kardiologické péče a naplňování cílů Národního kardiovaskulárního plánu. Je důležité efektivněji využít odborný potenciál všeobecných sester, zkrátit cestu pacienta zdravotním systémem a zlepšit dostupnost péče. Posílení role sester zároveň vytváří prostor pro větší důraz na prevenci, edukaci pacientů a systematickou péči o chronicky nemocné, což je v oblasti kardiovaskulárních onemocnění zásadní pro zlepšení zdravotních výsledků i udržitelnosti zdravotního systému.“

K poslankyni Ivaně Mádlové se připojil předseda Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Jiří Mašek: „Posílení kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků patří mezi priority ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha i Výboru pro zdravotnictví, proto jsem moc rád, že se dnešní jednání uskutečnilo.”

Rozvoj vzdělávání sester a specializace v oboru kardiologie

Vystoupení odborníků se soustředila na potřebu vytvoření vícestupňového systému rozšířených kompetencí sester, který by zohlednil jejich vzdělání, zkušenosti a praxi v kardiologii. „Význam zvýšení kompetencí specializovaných sester a dalších nelékařských pracovníků bude nejen nutností, ale naléhavou potřebou. V oblasti srdečního selhání je hrozící nárůst počtu nemocných bez koordinovaných týmů zahrnujících tyto specialisty nerealizovatelný,“ dodává místopředseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Specializované sestry významně přispívají například k včasnému rozpoznání zhoršení stavu, edukaci pacientů i koordinaci péče. „Posílení jejich kompetencí by však nemělo znamenat pouze přidání dalších úkolů ke stávající práci, ale především jasné nastavení rolí v týmu a odpovídající organizační podmínky,“ doplňuje staniční sestra Kardiologie Fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Markéta Křečková.

Zvýšení koordinace péče jako předpoklad lepších výsledků léčby

Významnou část diskuse tvořila témata spojená s koordinací péče. „V kardiologii potřebujeme sestry, které budou moci optimálně uplatnit své vzdělání, nebudou přetížené, ale respektované a budou mít čas na pacienty a bezpečnou péči o ně. S tím souvisí i naše aktuální snaha ustanovit v českých kardiocentrech pozici koordinátora péče, který by narovnal a urychlil cestu pacienta mezi nemocnicí a ambulantním sektorem, mezi lékaři různých specializací a službami zdravotně-sociálního pomezí. Sestry by jistě neměly u formování této pozice chybět, budou důležitou součástí procesu koordinace péče,“ dodává předsedkyně České aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO) Kristýna Čilíková.

Odborníci zdůraznili, že právě pacienti se srdečním selháním často narážejí na složitost zdravotního systému, dlouhé čekací doby a nedostatečnou návaznost péče. Zavedení role koordinátorů, kterou mohou vykonávat mimo jiné speciálně vyškolené sestry, je podle účastníků klíčovým krokem ke zvýšení efektivity a bezpečí celého procesu – od první diagnostiky až po dlouhodobé sledování. Tento model je také plně v souladu s cíli Národního kardiovaskulárního plánu, který klade důraz na koordinovanou a multidisciplinární péči.

Navrhovaná opatření a další postup

Závěrem se účastníci shodli, že pro modernizaci kardiologické péče je nutné nejen rozšířit kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků, ale také podpořit jejich vzdělávání, profesní rozvoj a stabilizaci v systému. Výstupem dnešního kulatého stolu je návrh na zřízení pracovní skupiny, která připraví konkrétní kroky k rozšíření kompetencí, nastaví parametry vzdělávacího systému a navrhne pilotní projekty „nurse‑led“ péče o pacienty se srdečním selháním.

TZ, foto free (pixabay.com)