Dezinfekce tabletů a mobilních telefonů ve zdravotnických zařízeních

Mobil, tablet či počítač jsou dnes nedílnou součástí našeho života. Proto není divu, že se podobné přístroje objevují čím dál častěji i ve zdravotnických zařízeních. Otázka, která v souvislosti s jejich používáním vyvstává, je, jak tato zařízení správně dezinfikovat a čistit, aby se nestala zdrojem nákaz a přitom nedošlo k jejich poškození. V odborné literatuře k této problematice zatím příliš informací nenajdeme.

Dezinfekce je soubor opatření, která vedou k zneškodňování vegetativních forem mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavé osobě (1). Cílem dezinfekce je, aby na plochách, předmětech, v prostředí nebo neporušené pokožce nebyly mikroorganismy vyvolávající infekční onemocnění (2).

Základní obecná kritéria při provádění dezinfekce

Dezinfekci provádějí pracovníci, kteří byli proškoleni nebo mají tyto úkony v popisu práce. Používat lze přípravky a postupy schválené hlavním hygienikem ČR.

Dezinfekce se provádí v jednom pracovním postupu (při použití dezinfekčních přípravků s čisticími a mycími vlastnostmi) nebo dvouetapově (mechanická očista a dezinfekce) (3). Při volbě postupu dezinfekce se vychází ze znalostí cest a mechanismů přenosu infekce a možností ovlivnění účinnosti dezinfekce faktory vnějšího prostředí (teplota, pH, vlhkost, ochranný účinek organických látek) a odolnosti mikroorganismů (4).

V německých nemocnicích se v současné době hodně diskutuje o používání tabletů a dalších mobilních zařízení. Jako příklad bych uvedla tablety umístěné na čelech postelí. Ty umožňují např. přístup k údajům z nemocničního informačního systému, diktování lékařských zpráv s digitálním rozpoznáváním hlasu, zobrazují operační plán s výhledem na plán pro pacienty, léky, dokumentace, automatické vyhodnocení vitálních funkcí a informací o pacientech. S rozšiřováním provozu oddělení nemocnic a oblasti uplatňování se zvyšuje možnost případné chyby. Tomu by měla tato moderní technika předejít.

Komplikací však zůstává kontaminace těchto zařízení patogeny. Důvodem je zejména nedůsledné dodržování hygieny rukou. I přes různé kampaně ve zdravotnických zařízeních stále ještě existuje prostor pro zlepšení. V tomto případě jsou ruce zdravotníků zásadním faktorem kontaminace přenosných zařízení. Standardizované čištění a dezinfekce mobilních zařízení v lékařském prostředí jsou nezbytné a tyto předpisy nevyjímají ani tablety.

Efektivní hygienické čištění může být provedeno pouze celoplošně kapalnými dezinfekčními prostředky, jako jsou alkoholy. Otázkou tedy je, jaké jsou hygienické aspekty pro bezpečné používání tabletů v nemocnicích, jaké hygienické směrnice mají být považovány za směrodatné a do jaké míry jsou tato opatření důsledně dodržována.            Problematika bakteriální kontaminace mobilních telefonů a počítačových klávesnic v nemocnicích byla již v literatuře popsána. Celkem 9 až 25 procent mobilních zařízení je kolonizováno bakteriemi, na prvních místech se umístily mobilní telefony a rozhlasové přijímače. Studie o zatížení patogeny a možnostech dezinfekce tabletu, která je v současné době prováděna na lékařské fakultě v Hannoveru (Německo) očekává srovnatelné výsledky.

Tablety se liší od jiných mobilních zařízení v tom, že obecně nabízejí větší plochu, která se skládá z několika částí. Přední panel tvoří obvykle dotykový displej, který je ukotven v plastové nebo polokovové schránce a utěsněn gumovým těsněním. Z celkového plošného designu vyčnívá jen několik mechanických tlačítek. Na zařízení jsou vstupy pro sluchátka, SIM karty, adaptéry, porty a reproduktory. Tablet nabízí sice větší plochu, na kterou se mohou nachytávat patogeny více než na mobilní telefony, ale snadněji se čistí vzhledem k hladkému povrchu a použitému materiálu (sklo). Kovové povrchy se navíc lépe dezinfikují oproti plastům, jež mají tendenci tvořit na povrchu biofilm, který činí při dezinfekci UV světlem plast křehkým.

Někteří výrobci zařízení radí čistit přístroj pouze netkanými textiliemi, protože na přístroj se nesmí dostat jakákoli kapalina. Alkoholy nebo jiné čisticí prostředky se nedoporučují, protože by mohlo dojít k poškození povrchu. Aby se zabránilo kontaminaci, doporučují se sjednocené hygienické principy a strategie. Mezi ně patří školení zaměstnanců, přísné pokyny k dezinfekci rukou, provozní omezení mobilních zařízení ve vysoce rizikových oblastech (operační sály, oddělení pro popáleniny atd.) a jasné pokyny pro dezinfekci zařízení.

Jen fólie nestačí

Jednou z možností všeobecné mechanické ochrany přístrojů jsou fólie vyrobené většinou z polyuretanu a pro tablety také plastová pouzdra, tašky a další varianty. Některá z těchto řešení ochrany zařízení antimikrobiální krycí vrstvou se budou zřejmě propagovat, ale jejich účinnost dosud nebyla odborníky doložena. Fóliové ochranné obaly jsou problematické, protože dokáží propustit vlhkost a nejsou zcela vodotěsné; dále je zde riziko, že při použití kapalných dezinfekčních prostředků dojde časem k opotřebení materiálu, z něhož je ochranná fólie vyrobena. Kromě toho mohou v dezinfekcí poškozené fólii vznikat místa, kde se hromadí nečistoty, jež teoreticky poskytují ideální semeniště pro choroboplodné zárodky. Zcela vodotěsná ochranná pouzdra jsou také k dispozici, ale výrobce nezaručuje jejich trvanlivost v případech, že jsou ošetřeny dezinfekčními prostředky. Studie v této oblasti stále chybí.

Za povšimnutí stojí i to, že zařízení může být znečištěno i v ochranném pouzdře, a to i v případě, že je obal vyčištěný. Při výměně pouzdra nebo při zničení ochranné bariéry tak může dojít ke kontaminaci uživatelů. Alternativní dezinfekční metody, jako jsou plazmové dezinfekce a dezinfekce UV zářením, jsou teoreticky myslitelné, ale v prvním případě nemůžeme bezpečně vyloučit postižení elektroniky a ve druhém je diskutabilní hodnotit efektivnost. Tato opatření jsou navíc rozhodující z důvodu praktičnosti pro nemocniční personál. Dílčí výsledky experimentálního vyšetřování na lékařské fakultě v Hannoveru popisují standardní dezinfekci pomocí otírání alkoholovými ubrousky jako vhodnou metodu dezinfekce. Za účelem standardizace čištění pro přenosná zařízení pak byla vyvinuta aplikace, která uživatele v této oblasti instruuje a školí a zároveň vše dokumentuje. Tato aplikace je k dispozici zdarma (5).

V České republice řeší dezinfekci ve zdravotnických zařízeních vyhláška č. 306/2012 Sb., kterou se upravují podmínky vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení, a zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů. Účelem tohoto zákona je zajistit poskytování zdravotních služeb vhodnými, bezpečnými a účinnými zdravotnickými prostředky tak, aby při jejich správném použití k účelům, pro něž jsou určeny, nedošlo k poškození zdraví lidí. Tento zákon zpracovává a upravuje podmínky pro používání zdravotnických prostředků. Podle § 20 o instalaci, používání, údržbě, servisu a evidenci zdravotnických prostředků jsou poskytovatelé při převzetí zdravotnického prostředku z fáze distribuce povinni se přesvědčit, zda je zdravotnický prostředek vybaven návody, popřípadě dalšími pokyny vztahujícími se k bezpečnému používání a údržbě, včetně dezinfekce a sterilizace zdravotnického prostředku, a to v českém jazyce; tato podmínka nemusí být splněna u zdravotnického prostředku třídy I nebo IIa, jestliže nejsou pro jeho bezpečné používání nezbytně nutné další informace. Návody výrobců určují materiálovou snášenlivost (účinnou látku) vůči dezinfekci; vhodné pro dotykové obrazovky, displeje a mobilní telefony jsou dezinfekční prostředky neobsahující koncentrovaný alkohol, který tyto povrchy ničí (6).

V České republice nejsou tablety běžným vybavením zdravotnických zařízení. Za jednu z možných variant návrhů řešení bychom mohli považovat dezinfekční přípravek s názvem Bacillol® 30 Foam, který dodává na trh německá firma Hartmann – Bode. Je to přípravek vhodný pro rychlou dezinfekci citlivých povrchů a materiálů zdravotnických pomůcek a vybavení specifikovaného zákonem o zdravotnických prostředcích. Přípravek je vynikající pro svoji materiálovou snášenlivost, nepoškozuje syntetické povrchy, jako jsou syntetická kůže či plexisklo. Výborně smáčí ošetřovaný povrch, dezinfekční roztok je ihned připravený k použití. Je vhodný pro těžko přípustné oblasti, jako jsou displeje, monitory, klávesnice, ovládací panely apod. Dezinfikovaný povrch se musí dostatečně smočit přípravkem a rozetřít suchou jednorázovou utěrkou. Povrch se udržuje vlhký po celou expoziční dobu. K zajištění stejnoměrné aplikace se použije speciálně vyvinutý pěnovač, který navíc umožní optickou kontrolu pokrytí povrchu přípravkem. Pro dezinfekci svislých povrchů, např. displejů a monitorů, nebo nerovných ploch, jako jsou klávesnice a ovládací panely, se doporučuje nastříkat dostatečné množství přípravku na čistou jednorázovou utěrku a důkladně jí otřít dezinfikovaný povrch. Spotřebitel by se měl ujistit, že se dezinfekční roztok nedostal dovnitř zařízení.

Bc. Dagmar Kratochvílová, Mgr. Bc. Jitka Tamáš Otásková, Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

 

Literatura:

1. Podstatová H. Hygiena a epidemiologie pro ambulantní praxi. Praha: Maxdorf, 2010, s. 12, 42. ISBN 978-80-7345-212-4

2. Melicherčíková V. Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz. Praha: Galén, 2007, s. 27. ISBN 978-80-7262-468-3

3. Melicherčíková V. Ochranná dezinfekce. Praha: Sdružení DDD a Společenstvo drobného podnikání, 2003. ISBN 80-02-01559-2

4. Sborník z Konference epidemiologů AČR s mezinárodní účastí na téma: Problematika dezinfekce, dezinsekce, deratizace, sterilizace, bioterorismus, aktuální otázky v epidemiologii: 23.–24. dubna 2003, Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně v Hradci Králové. 1. vyd. Hradec Králové: Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně, 2003, s. 109. ISBN 80-85109-67-0

5. Pramann O, Graf K, Albrecht U. Tablet-PC im Krankenhaus, Hygienische Aspekte beachten. Dtsch Arztebl 2012;109(14):706–707

6. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky, 2012 [cit. 2012-06-29]

 

• tisk
• předplatit si