COVID-19
Florence podporuje  
Zpět na přehled článků

Recenzované články

Hodnocení připravenosti studentů na setkání s umírajícím pacientem a se smrtí

Datum: 6. 5. 2021
Autor: Mgr. Inka Kratochvílová, Mgr. Věra Olišarová, Ph.D., prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.

Souhrn: Cíl: Zjistit, jaká je aktuální úroveň připravenosti studentů nelékařských zdravotnických oborů na setkání s umírajícím pacientem a se smrtí. Metodika: Výzkum byl proveden u vybraných studentů nelékařských zdravotnických oborů metodou kvantitativního šetření. To probíhalo pomocí dotazníku, který byl rozdělen na část standardizovanou (nástroj FATCOD-B) a nestandardizovanou (otázky vlastní konstrukce). Výsledky: Výsledky odhalují slabiny v připravenosti studentů zejména v oblasti praktické aplikace získaných teoretických poznatků. Ukazuje se, že studenti mají strach, cítí úzkost a neví, jak komunikovat při péči o umírající a zemřelé. Závěr: Získané výsledky byly využity za účelem inovace již existujícího sylabu předmětu zaměřeného na paliativní ošetřovatelství, což by mělo přispět ke zlepšení pregraduálního vzdělávání.

 

Klíčová slova: FATCOD-B, umírání, smrt, vzdělávání, připravenost studentů

Assessment of students’ readiness for encountering the care for dying patient and death

Summary

Aims: To identify how students of non-medical healthcare specialties are currently ready to face the care of dying patients and death. Methodology: The research was performed on selected students of non-medical healthcare specialties by the method of quantitative research. It was carried out by using a questionnaire which was divided into a standardized part (FATCOD-B tool) and a non-standardized part (questions of our own construction). Results: The results reveal weaknesses in the readiness of students, especially in the practical application of acquired theoretical knowledge. It turns out that students are fearful, feel anxious and do not know how to communicate while taking care of the dying and dead. Conclusion: The obtained results are used as a base for the innovation of the existing syllabus focused on palliative nursing, which should contribute to the improvement of undergraduate training.

Keywords

FATCOD-B, dying, death, education, students’ readiness

 

Úvod do problematiky

V roce 2014 v České republice zemřelo 105 665 lidí, z toho u více než 70 % pacientů je nutné předpokládat, že potřebovali paliativní péči v posledním roce života (Kabelka et al., 2016). V loňském roce dosáhl počet zemřelých v České republice 112 400 (ČSÚ, 2020), což znamená i nárůst potřeb paliativní péče. Odhad počtu pacientů s vážnými chronickými onemocněními, jako je třeba pokročilé stadium onkologického onemocnění, kteří potřebují paliativní péči v terminálním stadiu, je celosvětově více než 19 milionů (Connor et al., 2014).

Paliativní péči vyžaduje řada onemocnění. Mezi nejčastější patří nádorová, neurodegenerativní či konečná stadia chronických orgánových onemocnění (Kabelka et al., 2016). Paliativní péče představuje důležitou, i  když často opomíjenou součást medicíny, se kterou se mohou setkat zdravotníci napříč všemi obory. Studenti zdravotnických oborů jsou vedeni zejména k uzdravování pacientů, což má za následek nedostatečné vzdělávání v paliativní sféře. Abychom mohli zajistit kvalitní přípravu zdravotníků, je nutné zhodnotit jejich aktuální připravenost, což poskytne zpětnou vazbu vzdělávacím institucím a může napomoci zkvalitnění profesní přípravy i celoživotního vzdělávání.

Metodika

Výzkum byl zpracován kvantitativní metodou pomocí dotazníku, který byl rozdělen na standardizovanou a nestandardizovanou část. Pro standardizovanou část byl využit nástroj FATCOD-B (Hodnocení postoje k péči o  umírající podle Frommeltové  – forma B) (Frommelt, 2003), který obsahuje 30 škálových a 12 demografických otázek. Konečná verze nástroje po překladu byla pojmenována FATCOD-B-CZ. Pro nestandardizovanou část bylo využito 50 otázek vlastní konstrukce.

Vlastní výzkum byl proveden u vybraných studentů nelékařských zdravotnických oborů na ZSF JU v Českých Budějovicích v období 2019–2020. Výběr byl záměrný, výběrovým kritériem bylo studium vybraných oborů v prezenční i kombinované formě studia ve všech ročnících. Získaná data byla analyzována za využití programu SASD a SPSS, a to na základě prvního a druhého stupně třídění.

Pro vyhodnocení nástroje FATCOD-B byly stanoveny dvě kategorie:
→ horší postoj k péči o umírající v rozmezí 30–109 bodů;
→ lepší postoj k péči o umírající v rozmezí 110–150 bodů.

Jako zlomovou hranici jsme zvolili hodnotu průměru celkového skóre (tedy 109 bodů). Bodové ohodnocení nástroje je minimálně 30 a maximálně 150 bodů s tím, že vyšší skóre značí lepší postoj k péči o umírající a s tím související vyšší míru připravenosti na poskytování péče umírajícím a zemřelým.

Výsledky

Z celkového počtu 256 (100 %) respondentů odpovědělo 109 (42,6 %) respondentů, že studují obor všeobecná sestra, 29 (11,3 %) obor porodní asistentka, 27 (10,5 %) obor zdravotnický záchranář, 22 (8,6 %) obor pediatrické ošetřovatelství a 69 (26,9 %) obor ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech.

Jednoznačnou převahu v četnosti odpovědí mělo ženské pohlaví v počtu 234 žen (91,4 %). Všechny věkové kategorie byly téměř rovnoměrně zastoupeny. Minimální věk je 19 let a maximální věk 54 let. Největší část respondentů uvedla, že jsou bez vyznání – celkem 187 studentů (73 %) – a z toho 166 (64,8 %) respondentů si myslí, že to nijak neovlivňuje jejich postoj k umírání a smrti.

Z celkového počtu 256 (100 %) respondentů se u 137 (53,5 %) projevil horší postoj k péči o umírající (s bodovým rozmezím 30–109) a u 119 (46,5 %) se projevil naopak lepší postoj k této péči (s bodovým rozmezím 110–150).

Ukázala se tendence u respondentů s vysokoškolským vzděláním k lepšímu postoji k péči o umírající a u respondentů, kteří se ještě nesetkali s umíráním a smrtí, tendence k horšímu postoji k péči o umírající.

Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi délkou praxe u lůžka a připraveností na péči o umírající pacienty (p < 0,01) a na péči o zemřelé (p < 0,001). Nalezené vztahy ukazují, že respondenti, kteří uvedli, že ještě nebyli zaměstnáni, významně častěji uvádějí, že na péči o umírající pacienty jsou připraveni jen trochu nebo nejsou připraveni vůbec. Lze konstatovat, že čím delší je praxe u lůžka, tím lepší je připravenost na péči o umírající pacienty i zemřelé. To do značné míry souvisí i s přístupem k ošetřovatelské péči o umírajícího pacienta. Zde nalezené vztahy (p < 0,001) ukazují, že respondenti, kteří uvedli, že ještě nebyli zaměstnáni, významně častěji odpověděli, že zatím nemají v této oblasti zkušenosti. Respondentům s delší praxí tato péče nevadí.

Diskuze

Již v roce 2010 uvedly Vávrová a Polepilová ve svém výzkumu v rámci České republiky, při němž analyzovaly sylaby předmětů týkajících se thanatologie a paliativní péče, že aktuální vzdělávání je neadekvátní (Vávrová et al., 2010). Vzhledem k tomu, jaké množství předmětů s přínosem pro oblast umírání a smrti respondenti vyjmenovali při našem výzkumu, je jasné, že v rámci výuky již probíhá jakési detabuizování tohoto tématu. Ovšem na druhé straně se hodně studentů vyjádřilo, že stále pociťují nejasnosti a nejistotu, co se týče aplikace do praxe.

Průměrné celkové skóre 109,6 našich respondentů ukazuje, že je připravenost studentů v České republice oproti jiným zemím odlišná. Ve srovnání s jinými studiemi není skóre studentů moc dobré. Horší připravenost vykazují například studenti v Japonsku, kteří dosáhli skóre 107,5 (Matsui et al., 2010), nebo v Indii, kde dosáhli skóre 95,8 (Paul et al., 2019). Oproti skóre například švédských, amerických či izraelských studentů, které se pohybuje okolo 125,5 (Henoch et al., 2014; Mallory, 2003; Braun et al., 2010), vykazují studenti ZSF JU značně horší postoje k péči o umírající a zemřelé. Nejhoršího skóre, konkrétně 50 bodů (blížící se minimálnímu možnému bodovému skóre 30), dosáhl student, který se významně odlišuje od majoritní skupiny respondentů. Ostatní respondenti dosáhli lepšího skóre, a to mezi 82 a 134.

Studenti oboru zdravotnický záchranář se cítí dostatečně připraveni na péči o umírající pacienty i zemřelé. Vzhledem k analýze sylabů studijních oborů jsme očekávali, že za nejvíce připravené se budou považovat studenti z oboru všeobecná sestra, respektive z oboru ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech. U  druhého zmíněného oboru se očekávání potvrdilo pouze u připravenosti na péči o zemřelé.

Závěr

Lze konstatovat, že u všech oborů příprava na tato témata probíhá ve větším (například u oboru všeobecná sestra) či menším rozsahu (například u oboru zdravotnický záchranář). I přes tato fakta se řada studentů během výzkumného šetření vyjádřila, že se necítí dostatečně připraveni na poskytování tohoto druhu péče a někteří dokonce pociťují strach.

Během výzkumu se potvrdilo, že u zvolených oborů se s věkem a s délkou praxe liší připravenost studentů na setkání s péčí o umírající pacienty a se smrtí. Naopak se nepotvrdilo, že by se lišila připravenost studentů na setkání s péčí o umírající pacienty a se smrtí u pregraduálního a postgraduálního studia sester a na základě předchozí zkušenosti s terminálně nemocným pacientem. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že celková připravenost studentů ZSF JU na setkání s péčí o umírající pacienty a se smrtí nepatří mezi nejlepší v porovnání s výsledky studentů z jiných zemí.

Výsledky výzkumu mohou být jednoznačně použity pro zkvalitnění přípravy studentů. Za tímto účelem byl inovován sylabus vyučovacího předmětu v rámci výuky na ZSF JU, který klade větší důraz na praktický nácvik.

Literatura

1. BRAUN M., GORDON D., UZIELY B. Associations between oncology nurses’ attitudes toward death and caring for dying patients. Oncol Nurs Forum 2010; 37(1): E43–E49. doi: 10.1188/10.ONF.E43-E49.
2. CONNOR S. R., SEPULVEDA BERMEDO M. C. (eds.). Global atlas of palliative care at the end-of-life. London: Worldwide Palliative Care Alliance & World Health Organization 2014; 111. ISBN 978-0-9928277-0-0.
3. ČSÚ. Pohyb obyvatelstva – rok 2019. In: Czso.cz [online]. 2020 Dostupné z: https:// www.czso.cz/csu/czso/cri/pohyb-obyvatelstva-rok-2019. [cit. 2020-11-03].
4. FROMMELT K. H. M. Attitudes toward care of the terminally ill: an educational intervention. Am J Hosp Palliat Care 2003; 20(1): 13–22. doi: 10.1177/104990910302000108.
5. HENOCH I., BROWALL M., MELIN-JOHANSSON CH. et al. The Swedish version of the Frommelt Attitude Toward Care of the Dying scale: aspects of validity and factors influencing nurses’ and nursing students’ attitudes. Cancer Nurs 2014; 37(1): E1–E11. doi: 10.1097/NCC.0b013e318279106b.
6. KABELKA L., SLÁMA O., LOUČKA O. Paliativní péče v České republice 2016. Situační analýza. Brno: Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP 2016. [online]. Dostupné z: https://www.paliativnimedicina.cz/ wp-content/uploads/2016/12/situacni- -analyza-paliativni-pece.pdf.
7. MALLORY J. L. The impact of a palliative care educational component on attitudes toward care of the dying in undergraduate nursing students. J Prof Nurs 2003; 19(5): 305–312. doi: 10.1016/s8755-7223(03)00094-2.
8. MATSUI M., BRAUN K. Nurses’ and care workers’ attitudes toward death and caring for dying older adults in Japan. Int J Palliat Nurs 2010; 16(12): 593–598. doi: 10.12968/ ijpn.2010.16.12.593.
9. PAUL S. S., RENU G., THAMPI P.T. Creating a positive attitude toward dying patients among nursing students: is the current curriculum adequate? Indian J Palliat Care 2019; 25(1): 142–146. doi: 10.4103/IJPC. IJPC_148_18.
10. VÁVROVÁ S., POLEPILOVÁ R. Výzkumné šetření o vzdělávání studentů pomáhajících profesí v oblasti thanatologie. Sociální práce 2010; 2: 71–80. [online]. Dostupné z: http:// www.socialniprace.cz/index.php?sekce=2&ukol=detail&id=39&clanekid=452. [cit. 2020-05-30].

 


Recenze

Mgr. Helena Michálková, Ph.D. Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze


O autorkách

Mgr. Inka Kratochvílová
ORCID: 0000-0002-3301-0374; Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče ZSF JU v Českých Budějovicích; Doktorský studijní program: Ošetřovatelství; hlavní zájem výzkumu: paliativní a hospicová péče

Mgr. Věra Olišarová, Ph.D.
ORCID: 0000-0001-8409-585X; Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče ZSF JU v Českých Budějovicích; Odborné zaměření: ošetřovatelství v interních oborech, multikulturní a transkulturní ošetřovatelství, koncepční modely v ošetřovatelství, komunitní péče

prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.
ORCID: 0000-0002-7119-8419; Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče ZSF JU v Českých Budějovicích; Odborné zaměření: ošetřovatelství

 
  • tisk
  • předplatit si