Praktičtí lékaři se připravují na péči o uprchlíky

Jaký dopad bude mít uprchlická vlna z Ukrajiny na praktické lékaře a jak by se na ni měli co nejlépe připravit – to bude horké téma probírané na 16. ročníku Kongresu primární péče, který startuje 18. března v Praze.

 

Covid zastínila krize na Ukrajině – řeší se i na kongresu

Kvůli nenadálé situaci vyvolané Putinovou agresí se na poslední chvíli mění některá témata, původně věnovaná covidové situaci. Jak se připravit na možný nápor pacientů z řad těch, kteří uprchli před válkou, budou nyní řešit nejen praktičtí lékaři pro dospělé, ale především dětští praktici. Před válkou totiž zatím prchají především ženy s dětmi.

„Odhady hovoří až o čtyřech milionech ukrajinských uprchlíků, velká část jistě najde domov právě v České republice. Nabídli jsme, stejně jako dětští praktici, akutní pomoc zdarma, ale musíme se dívat dál. Uprchlíci, kteří zde zůstanou, budou potřebovat praktického lékaře trvale a my se nyní musíme domluvit s ministerstvem zdravotnictví, co všechno od nás bude v tomto ohledu chtít. Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás, řadu chronických nemocí jako cukrovku nebo vysoký krevní tlak tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře. Nemluvě o covidu – proočkovanost je totiž na Ukrajině velmi nízká,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL), které kongres společně se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) pořádá. Podle něj krize, jako je covidová pandemie nebo právě válka, ukazují, jak moc je primární péče důležitá.

Dětští praktici už ošetřují první příchozí a chystají se na další vlnu mladých pacientů. „Řešíme takové věci, jako jsou očkovací průkazy v ukrajinštině nebo jejich úplnou absenci. Ukrajinské děti nemají stejný očkovací kalendář jako děti u nás, musíme myslet na to, že bude v mnoha případech potřebné doplnit očkování dětí. Nebude jednoduché zajistit dlouhodobou péči pro děti z Ukrajiny. Dětských praktických lékařů je málo, například na Jihlavsku skončily najednou dvě lékařky a dosud tam máme 800 dětí, které se nemají kam registrovat,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně SPLDD ČR.

Jednou z přednášek Kongresu primární péče, která změnila původně covidové téma kvůli aktuální situaci, je příspěvek prim. MUDr. Pavla Dlouhého, předsedy Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP – nyní se věnuje zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky s důrazem na infekční rizika. „Lidé přicházející z Ukrajiny mohou trpět různými infekcemi, které získali po cestě sem nebo při pobytu na válečném území. Náhle se ocitli v prostředí s nízkou hygienou, v malých, nevětraných prostorách, jako je metro či bunkr, cestovali namačkaní v dopravních prostředcích. Půjde převážně o běžné respirační infekce nebo průjmová onemocnění. Myslet musíme stále také na covid-19, proočkovanost na Ukrajině je nízká – dvě dávky má pouze 34 % obyvatel a třetí, posilující, dokonce jen 2 % z nich. Z důvodu chronické infekce budeme uprchlíkům přechodně zajišťovat léčbu HIV a chronických hepatitid,“ vysvětluje infektolog s tím, že s ministerstvem zdravotnictví chystají třístupňový systém péče, aby zabránili infekčním rizikům spojeným s migrací. „Ještě častěji bude třeba pokračovat v léčbě chronických interních onemocnění, jako je třeba vysoký krevní tlak nebo cukrovka, protože většina pacientů si přiváží léky jen na několik dnů. U dětí se budou pediatři věnovat kontrole očkování a doplní chybějící dávky,“ dodává. První kontakt uprchlíků se zdravotnictvím by podle něj měl jít přes asistenční centra, druhý při registraci u praktického lékaře a třetí při případné hospitalizaci či poskytnutí urgentní péče. „Musíme počítat s tím, že lidé, co prchli před válkou, zde budou nejspíše řadu měsíců a my je nemůžeme nechat bez pomoci,“ vysvětluje prim. Dlouhý. Podle něj nyní vzniká souhrnný doporučený postup pro lékaře, jak při kontaktu s pacientem z Ukrajiny postupovat a co si pohlídat. Situace se totiž týká řady oborů, kromě primární péče také plicních lékařů, internistů či kardiologů. „Lidé z Ukrajiny dostanou společně s azylem všeobecné zdravotní pojištění a systém zdravotní péče na ně musí být připraven. Naštěstí máme kvůli covidu zkušenosti s nasazením armády či využitím registračního systému ISIN, který lze použít i v tomto případě. Zároveň jsme si ale vědomi, že po dvou letech boje s pandemií jsou lékaři a sestry vyčerpáni a v řadě míst je jich akutní nedostatek,“ dodává prim. Dlouhý.

Na kongresu ale dojde také na stálá témata. Z úst specialistů na duševní zdraví se účastníci akce například dozví, že narůstá počet dětí s depresemi, ale nemá je kdo léčit, protože v Česku chybí více než 60 % dětských psychiatrů. Proto se s psychiatry pobaví o tom, jak rozpoznat depresivní chování a stanovit u svých mladých pacientů vhodnou léčbu. V bloku Duše, sex a pohoda specialisté otevřou téma transsexualismu či aktuální témata z oblasti lidské sexuality, se kterými se praktici v době pandemie ve zvýšené míře setkávají. Přednáška se dotkne relativně nového tématu – komunikace praktického lékaře s transgender pacientem. V ČR totiž neexistují podrobná doporučení, jak tyto pacienty vyšetřovat ani jak s nimi komunikovat. Účastníci kongresu si mohou po celé dva dny vyzkoušet řadu věcí na místě, a to prostřednictvím workshopů zaměřených například na vyšetření ultrazvukem, na záchyt kritických očních vad u předškolních dětí, syndrom týraného a zanedbávaného dítěte, paliativní péči o pacienta v domácím prostředí nebo spirometrii a dechová cvičení. Kongres začíná 18. a končí 19. března v Praze.