Nová učebnice ukazuje, jak může obecný paliativní přístup významně zlepšit nemocniční péči o pacienty se závažnými diagnózami i jejich blízké

Cesta domů vydává ve svém nakladatelství učebnici pro lékaře-nepaliatry Paliativní medicína pro nemocniční lékaře; kazuistiky z každodenní praxe. Ta pomocí kazuistik popisuje, jak se obvyklá péče o vážně nemocného pacienta promění, když se zapojí paliativní přemýšlení a přístup. Knihu vybrala a z anglického originálu přeložila MUDr. Irena Závadová, bývalá primářka domácího hospice Cesta domů.

„Obecná paliativní péče se neobejde bez vzdělání. Každý lékař by již na vysoké škole měl být vzděláván v základních komunikačních technikách a zjišťování nejen anamnestických dat (kdy to začalo bolest, kde to bolí, jak moc), ale i hodnotových postojů (chtěl byste znát i nepříznivé výsledky, kdo je pro vás nejbližší osobu, co je pro vás ve vašem životě důležité). A to samé platí i pro ostatní profesionály, kteří se ve zdravotnictví pohybují,“ nastiňuje Závadová.

Autoři jednotlivých kapitol formou komentovaných kazuistik popisují reálné příběhy pacientů ze své každodenní praxe na různých nemocničních odděleních – od urgentních příjmů přes chirurgická oddělení až po pediatrické jednotky intenzivní péče. Důraz kladou především na komunikační dovednosti, které jsou pro poskytování kvalitní paliativní péče nezbytné. Učebnice obsahuje praktické návody a postupy, konkrétní formulace otázek i obratů, které usnadní vedení rozhovorů o závažných skutečnostech. „Bez umění dobré komunikace nelze využívat sdílené rozhodování a vést léčbu podle cílů péče, které jsou cíli pacienta, nikoli jeho lékařů,“ zdůrazňuje autorka překladu.

Publikace odpovídá reáliím USA a zahrnuje poznámky překladatele, které uvádějí situace do kontextu českého prostředí (dostupnost léků a jejich možné náhrady, právní pozadí).

„Myslím, že přes rozdíly, které existují mezi americkým a naším zdravotním systémem, je nakonec setkání s vážně nemocným a jeho blízkými vždy stejné. Z knihy vyznívá velká míra partnerství ve vztahu lékařů a pacientů, resp. jejich nejbližších. To je jistě přínos a plyne ze sociokulturního pozadí amerického zdravotnictví. Několik kazuistik pak popisuje nemocné, které z důvodů závažné komplikace nebylo možné propustit do domácího prostředí. Tady vnímám největší rozdíl oproti možnostem péče v ČR: naše domácí hospice, které poskytují specializovanou paliativní péči, spolu s dobře rozvinutou sítí podpory pro domácí plicní ventilaci by i u těchto nemocných pobyt doma velmi dobře zajistily,“ popisuje lékařka, působící v současné době jako primářka Oddělení dlouhodobé ošetřovatelské péče v Nemocnici Mělník.

Editory publikace Palliative Skills for Frontline Clinicians; Case Vignettes in Everyday Hospital Medicine jsou Kate Aberger a David Wang. „Český překlad knihy vítám s nadšením. Kazuistiky jsou cenným zdrojem poučení – jsou stručné a názorné. (…) Zaměření na konkrétní témata a nabídka jasných a prověřených komunikačních schémat umožňují snadno se do kapitol vrátit a vědomost si osvěžit,“ uvádí MUDr. Pavel Rozsíval (Dětské oddělení Orlickoústecké nemocnice), jeden z odborných recenzentů.

 

TZ